--- title: „Humanitární pomoc je velký závazek.” Konflikty a krize, o kterých se nemluví description: V posledním roce a půl směřovala velká míra pozornosti médií, politiků a veřejnosti k válce na Ukrajině. Nicméně celosvětově probíhá řada dalších konfliktů, o… url: "https://www.svetneziskovek.cz/aktualne-z-nezisku/humanitarni-pomoc-je-velky-zavazek-konflikty-a-krize-o-kterych-se-nemluvi" type: static generatedAt: "2026-08-03T07:13:35.189Z" --- ![„Humanitární pomoc je velký závazek.” Konflikty a krize, o kterých se nemluví](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1600/assets/svet-neziskovek-prod/c33ec643cc-6774-original.jpg) article aktualne Eva Mrázková „Humanitární pomoc je velký závazek.” Konflikty a krize, o kterých se nemluví V posledním roce a půl směřovala velká míra pozornosti médií, politiků a veřejnosti k válce na Ukrajině. Nicméně celosvětově probíhá řada dalších konfliktů, o kterých se mluví méně. O jaké krize se jedná a proč se jim nedostává tolik pozornosti, jsme se zeptali ředitelky Lékařů bez hranic a vedoucího oddělení humanitární a rozvojové pomoci Charity Česká republika. Zároveň jsme zjistili, na jakých faktorech záleží, aby se nezisková organizace zapojila do humanitární pomoci. Od svého počátku v únoru minulého roku zaznamenala válka na Ukrajině velkou míru pozornosti, ať už ze strany politiků, médií, veřejnosti nebo občanské společnosti. Jedná se o vyústění téměř deset let trvajícího konfliktu, který s sebou přináší mnoho ztrát na životech, válečných uprchlíků, environmentálních katastrof, zničené infrastruktury či psychických problémů místních obyvatel a vojáků. Mimo to má tato válka potenciál ohrozit globální mír, tudíž je tato míra pozornosti a pomoci, která míří na Ukrajinu, bezpochyby na místě. Ve světě se ale odehrává řada dalších konfliktů a humanitárních krizí, kde je potřeba pomáhat a kterým se může dostávat menší míry pozornosti. Zeptali jsme proto ředitelky Lékařů bez hranic a vedoucího oddělení humanitární a rozvojové pomoci Charity Česká republika na to, jaké konflikty a krize si zaslouží větší pozornost a proč se o těchto konfliktech méně mluví. ### Sylva Horáková Lékaři bez hranic Původně vystudovala podnikovou ekonomiku na Univerzitě Tomáše Bati. Finanční řízení projektů ji dovedlo do neziskového sektoru, kde pracuje přes 15 let. V letech 2014-2019 pracovala pro organizaci Člověk v tísni jako ředitelka Centra pro lidská práva a demokracii. Spolu se svými kolegy podporovala disidenty a lidskoprávní aktivisty působících v zemích s restriktivními režimy. Od března 2020 pracuje pro mezinárodní humanitární zdravotnickou organizaci Lékaři bez hranic na pozici ředitelky české kanceláře. Ve volném čase jezdí do zahraničí s OBSE pozorovat volby jako mezinárodní volební pozorovatelka. ### Jiří Škvor Charita Česká republika Jiří Škvor dříve působil jako ředitel poboček organizací Člověk v tísni a Charita Česká republika v Etiopii, Kosovu, Srbsku a na Srí Lance. Od roku 2015 se podílel na strategickém plánování v UN OCHA (Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí) v Ženevě. Působil rovněž v roli mezinárodního experta OBSE na sociálního podnikání na Ukrajině. V současné době je vedoucím oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v Charitě ČR, která pomáhá v Česku i zahraničí. Sylva Horáková zmiňuje hned několik konfliktů či krizí, které jsou upozaďovány, hovoříme-li o míře informování v rámci české společnosti. „Jedná se o celou řadu kontextů s humanitárními krizemi, ať již z důvodu ozbrojeného konfliktu, přírodních katastrof, dopadů globálního oteplování či kontexty chronicky nefunkčních států. Namátkou mohu zmínit například Konžskou demokratickou republiku, Nigérii, Jemen, Afghánistán, Haiti či v poslední letech polozapomenutou Sýrii, ale třeba i malý pacifický ostrov Kiribati, kterému hrozí zánik v důsledku klimatických změn.” **Nigérie** V severovýchodních oblastech Nigérie působí teroristická skupina Boko Haram, která má na svědomí desetitisíce lidských životů a několik milionů vnitřně vysídlených lidí. Mimo to zasáhl zemi v roce 2017 hladomor, který byl označován za jednu z největších humanitárních krizí posledních let. **Jemen** Válka v Jemenu probíhá od roku 2014. Jedná se o mocenský konflikt mezi šíitskými Hútijskými povstalci a původní vládou, na jejíž straně bojuje také koalice v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií. Do bojů se zapojují také další povstalecké skupiny. Konflikt si vyžádal již stovky tisíc obětí a má za následek humanitární a uprchlickou krizi. Ředitelka organizace Lékaři bez hranic zároveň dodává, že bychom neměli zapomínat na humanitární problémy na migračních trasách v oblasti Středozemního moře a na mexicko-amerických hranicích a připomíná také zdravotnicko-humanitární témata, jako je podvýživa, opomíjené nemoci a epidemie, přístup k lékům, psychologická pomoc lidem v humanitárních krizích nebo útoky na zdravotnická zařízení. Příklady zemí, kde je potřeba pomoci, zmiňuje také Jiří Škvor z Charity Česká republika a dodává, že lidí, kteří se ocitli v nouzi na rozdíl od finančních prostředků na pomoc v těchto krizích stále přibývá. „Podstatně větší pozornost si rozhodně zaslouží například Demokratická republika Kongo, Myanmar a Sýrie. Podle posledního vydání přehledu Global Humanitarian Overview z března 2023, který sdílí UN OCHA, agentura OSN odpovědná právě za koordinaci humanitárních aktivit, je problém v tom, že se stále rozevírají nůžky mezi potřebami a financováním těchto potřeb. Lidí v nouzi stále přibývá, ale financování ani zdaleka tak rychlým tempem neroste.” **Demokratická republika Kongo** Demokratická republika Kongo prošla během své historie několika válkami. Situace v zemi je i nadále nestabilní, probíhají zde boje mezi místními ozbrojenými skupinami a milicemi. Následkem je několik milionů vysídlených lidí, kteří jsou bez domova. Téměř čtvrtina obyvatel čelí nedostatku potravin, zemi sužují také nemoci, komplikovaný přístup k vodě a špatná hygiena. **Sýrie** V roce 2011 začala v Sýrii občanská válka, která má za následek sta tisíce mrtvých a miliony lidí, kteří byli nuceni uprchnout za hranice nebo opustit své domovy. Stále nestabilní země se potýká mimo jiné s chudobou, tíživou ekonomickou situací a ozbrojenými konflikty. ## Proč se o některých konfliktech nemluví? Na vině mohou být také média Proč se tedy výše zmíněným a dalším konfliktům dostává menší míry pozornosti? Podle Jiřího Škvora se jedná o začarovaný kruh, na kterém mají značný podíl také média. „Veřejné mínění je zásadním způsobem spoluvytvářeno médii. Je to bludný kruh. Je zřejmá poptávka po tématech týkajících se Ukrajiny, média se tedy zaměřují na Ukrajinu a ostatním tématům se vyhýbají, protože zájem ze strany čtenářů není. A ten není, protože není ničím podpořený. Státy rozhodují na základě politického zadání. A to obvykle do značné míry reflektuje společenskou poptávku.” Zároveň dodává, že podpora humanitárních krizí v Česku není zaměřena pouze na Ukrajinu. Pomoc probíhá díky již dříve schváleným dlouhodobým plánům také v dalších konfliktech. Nicméně obhajoba prostředků na podporu těchto opomíjených krizí je podle jeho slov obtížná. **Haiti** Haiti čelí již několik let politickým krizím a skandálům, které provází brutální násilí vůči místním obyvatelům. V červenci 2021 byl zastřelen poslední haitský prezident a od té doby je země v politické krizi, kdy se ozbrojené skupiny a gangy snaží převzít moc. Místní obyvatelé tak čelí násilí, střelbě, znásilňování a v posledních měsících také onemocnění cholery, které se do země vrátilo. **Afghánistán** V roce 2021 ovládlo zemi radikální hnutí Tálibán a značně omezilo práva žen. Země se tak potýká s chudobou, hladem, nezaměstnaností a nefunkční zdravotní péčí. Také Sylva Horáková zmiňuje jako jeden z mnoha faktorů úlohu médií. „V posledním roce jsme kvůli válce na Ukrajině zaznamenali ze strany české novinářské obce menší zájem o jiné humanitární krize, což člověk do určité míry na určité období pochopí, přece jen je válka nedaleko našich hranic. Ale nechci zde sklouznout ke srovnávání konfliktů, jestli je některý horší a některý míň, to není dobrý přístup, protože hrozí riziko snižování utrpení lidí.” Zároveň Horáková připomíná, že obrátit pozornost veřejnosti na některé výše uvedené konflikty nebylo jednoduché ani před začátkem války na Ukrajině. Zmiňuje také, že postrádá větší aktivitu političek a politiků v oblasti informování o humanitárních krizích a vnášení těchto témat do veřejného prostoru. Zamýšlí se také nad tím, zda je humanitárním krizím věnován prostor také ve školách a daří se jim podněcovat zájem studentů o tuto problematiku. Jako další faktor vnímá také například únavu veřejnosti z těžkých témat. Podle Sylvy Horákové je klíčem k získání prostředků na pomoc v těchto konfliktem především dobrá komunikace. > „Co se týče míry pomoci, jestli hovoříme o solidaritě Čechů a Češek darovat finanční prostředky na upozaďované krize, tak si myslím, že je to mimo jiné právě otázka dobré komunikace. Jsem přesvědčena, že spousta lidí v naší zemi je solidární, a to i s lidmi v nouzi na druhé straně zeměkoule.” Právě dobrá komunikace se organizaci vyplácí. „My sami to v Lékařích bez hranic vidíme v praxi, kdy se snažíme lidem v Česku přinášet svědectví z míst, kde pomáháme. V drtivé většině nám lidé posílají dary bez podmínky alokace do specifického kontextu.” ## Neexistuje návod, jak v krizi pomáhat Neziskové organizaci hrají v těchto konfliktech několik důležitých rolí, ať už se jedná o humanitární pomoc či informování o těchto krizích na různých úrovních. Sylva Horáková připomíná, že ne vždy je ale možné plnit všechny role a zmiňuje, že ne vždy je pro neziskovou organizaci jednoduché v těchto konfliktech působit. „V praxi Lékařů bez hranic - například v politicky citlivých kontextech ozbrojených konfliktů – narážíme v některých případech na dilema, zda mlčet a zachovat si přístup k pacientům, či se naopak ozvat, přinést svědectví o utrpení místních lidí způsobených bojujícími stranami a tím zároveň riskovat ztrátu přístupu. Jsou to velká humanitární dilemata.” **Myanmar** V Myanmaru proběhl v roce 2021 vojenský převrat. Tisíce lidí byly zatčeny a sta tisíce lidí byly nuceny opustit své domovy. Armáda provádí letecké nálety, během kterých bylo zabito množství civilistů včetně dětí, zničena infrastruktura a následkem bylo také přesídlení místních komunit, které jsou často odkázány na zahraniční humanitární pomoc. **Kiribati** Pacifickému souostroví Kiribati hrozí, že se v důsledku klimatických změn stane do roku 2050 neobyvatelným. Jeho části mizí pod stále stoupající hladinou oceánu a jedná se tak o jednu z nejvíce ohrožených zemí klimatickými změnami. Zapojení neziskových organizací do pomoci v těchto konfliktech závisí na mnoha faktorech, například na finančních nebo kapacitních možnostech, jak zmiňuje Jiří Škvor. Žádná organizace nemůže někde působit bez toho, aby na to měla prostředky. „Vždy se vychází z potřeb, které na místě vyvstávají. Charita Česká republika jako středně velká organizace působí jednak tam, kde je to potřeba, ale rovněž bere v potaz své kapacitní (regionální, strategické a další) možnosti. Charita ČR je navíc organizace, která se věnuje především rozvojové spolupráci. A tam je rozhodování o tom, kde působit, ještě podstatně komplexnější než u pomoci humanitární.” Také Sylva Horáková zmiňuje faktory, jako jsou interní kapacity, nastavení principů a vizí organizace, vnější okolnosti, know-how nebo otázka financování. Právě způsobu, jakým jsou Lékaři bez hranic financovaní, si velmi váží. „V Lékařích bez hranic si cením, že kolem 96 procent našeho globálního financování pochází ze soukromých zdrojů, tj. od jednotlivců a firem. Tyto prostředky jsou tudíž velmi apolitické, nespojené s žádnou vládou a jejich neutralita nám pomáhá ve vyjednávání přístupu k pacientů. Dvojnásob to platí v citlivých válkou postižených kontextech.” V případě otázky zapojení do humanitárních a zdravotnických projektů zohledňují Lékaři bez hranic také konkrétní potřeby na místě, interní strategické plány či znalost konkrétního prostředí, které je důležité mít velmi dobře zmapované. Podle ředitelky organizace je totiž zapojení do humanitární pomoci velká zodpovědnost. > „Začít někde poskytovat humanitární pomoc je velký závazek, budí očekávání od místních komunit, je to také o budování vztahů a důvěry s místními komunitami. Proto je důležité si dvakrát dobře promyslet humanitární intervence, mít plány a zároveň umět být flexibilní, kontexty bývají někdy hodně fluidní.” Jak uzavírá Sylva Horáková při zapojení do pomoci v těchto konfliktech je důležité, aby byla organizace realistická a znala své limity. Zároveň je třeba dodat, že neexistuje nejlepší návod na to, jak v krizích dobře pomáhat. Vždy je důležité znát kontext, který je často unikátní a velmi složitý. **Foto:** Pexels [Inspirace](/hledat?q=Inspirace) | [Komentář](/hledat?q=Koment%C3%A1%C5%99) | [Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) O autorovi EM [![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=288/assets/svet-neziskovek-prod/4e0fd61503-6363.jpeg.webp)](/lide-sveta-neziskovek/eva-mrazkova) [Eva Mrázková](/lide-sveta-neziskovek/eva-mrazkova) Eva se zajímá zejména o oblast východní Evropy a Balkánu, migraci, média a sociální témata. Je studentkou žurnalistiky a východoevropských studií na Univerzitě Karlově. Jako dobrovolnice působila v několika neziskových organizacích. Od roku 2022 do roku 2024 byla součástí redakce Světa neziskovek. [Všechny články autora](/lide-sveta-neziskovek/eva-mrazkova) ### Zůstaňte v obraze To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem. ## Související kurzy ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/4d640173-c5e3-40be-956a-fcf7d9751331.jpeg) ### [Wellness pro fundraiserky a fundraisery: Sdílení zkušeností a vzájemná podpora](/kurzy/wellness-pro-fundraiserky-a-fundraisery-sdileni-zkusenosti-a-vzajemna-podpora) 9.9.2026 13:00 - 17:30 Klimentská 50, Praha 1 Zdeňka Marešová 2 590 Kč [Rezervovat místo](/kurzy/wellness-pro-fundraiserky-a-fundraisery-sdileni-zkusenosti-a-vzajemna-podpora/prihlasit?term=a17d6a01-4fb6-4aaf-91f4-6b6286d60d40) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/a16773b5-920a-4bae-8d43-1973d6184d23.png) ### [Jak na úspěšný fundraising: Spolu na jedné palubě](/kurzy/jak-na-uspesny-fundraising-spolu-na-jedne-palube) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/jak-na-uspesny-fundraising) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/88a56f90-0384-4525-a3db-e702e5726987.png) ### [Komunikace pro neziskovky: Jak chytit naše lidi za srdce](/kurzy/komunikace-pro-neziskovky-jak-chytit-nase-lidi-za-srdce) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/komunikace-pro-neziskovky) ## Související články [![Plameňáková revoluce v Albánii ukazuje co umí nespokojená občanská společnost](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/ecc40a2a22-8175-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/plamenakova-revoluce-v-albanii-ukazuje-co-umi-nespokojena-obcanska-spolecnost) ### [Plameňáková revoluce v Albánii ukazuje co umí nespokojená občanská společnost](/aktualne-z-nezisku/plamenakova-revoluce-v-albanii-ukazuje-co-umi-nespokojena-obcanska-spolecnost) 16.7.2026Barbora Báštěcká Už několik týdnů se každý večer schází v albánském Tiraně lidé s transparenty a nad hlavami mávají gumovými nebo papírovými plameňáky. Vodní pták se stal symbolem protestů, které se rozhořely poté, co místní vláda dala zelenou developerskému projektu podnikatelky Ivanky Trump a jejího manžela Jareda Kushnera. Umožnila tak výstavbu luxusního resortu v oblasti, v níž se vyskytuje vzácný ekosystém a řada ohrožených druhů, včetně plameňáků, kteří zde hnízdí. [Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Aktivismus](/hledat?q=Aktivismus)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Osvěta](/hledat?q=Osv%C4%9Bta)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) [![Začíná festival Jeden svět. Opět připomíná, že téma lidských práv se týká každého z nás](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/1ef045363a-8043-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/zacina-festival-jeden-svet-opet-pripomina-ze-tema-lidskych-prav-se-tyka-kazdeho-z-nas) ### [Začíná festival Jeden svět. Opět připomíná, že téma lidských práv se týká každého z nás](/aktualne-z-nezisku/zacina-festival-jeden-svet-opet-pripomina-ze-tema-lidskych-prav-se-tyka-kazdeho-z-nas) 6.3.2026Barbora Báštěcká Začíná 28. ročník mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět, který pořádá organizace Člověk v tísni. Promítat se bude v rekordních 60 městech po celém Česku. Tipy na filmy přinášejí i redaktorky Světa neziskovek. [Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) [![Registrujte se do konce června na Mezinárodní fundraisingovou konferenci v Bratislavě za zvýhodněnou cenu](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/80b6a6bdc9-7742-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/registrujte-se-do-konce-cervna-na-mezinarodni-fundraisingovou-konferenci-v-bratislave-za-zvyhodnenou-cenu) ### [Registrujte se do konce června na Mezinárodní fundraisingovou konferenci v Bratislavě za zvýhodněnou cenu](/aktualne-z-nezisku/registrujte-se-do-konce-cervna-na-mezinarodni-fundraisingovou-konferenci-v-bratislave-za-zvyhodnenou-cenu) 22.6.2025Anna Novák Od 8. do 10. října 2025 proběhne v Bratislavě Mezinárodní fundraisingová konference (CEE Fundraising Conference) pořádaná Slovenským centrem fundraisingu. Do 30. června si pořídíte vstupenky za zvýhodněnou cenu. [Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Fundraising](/fundraising)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Vzdělávání](/hledat?q=Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD)