--- title: Méně svobody, méně pravdy. Co říkají letošní zprávy Amnesty International a Reportérů bez hranic? description: Nejnovější zprávy organizací Amnesty International a Reportéři bez hranic varují před globálním úpadkem lidských práv, svobody médií a před návratem politiky… url: "https://www.svetneziskovek.cz/aktualne-z-nezisku/mene-svobody-mene-pravdy-co-rikaji-letosni-zpravy-amnesty-international-a-reporteru-bez-hranic" type: static generatedAt: "2026-08-03T07:13:36.636Z" --- ![Méně svobody, méně pravdy. Co říkají letošní zprávy Amnesty International a Reportérů bez hranic?](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1600/assets/svet-neziskovek-prod/423391fbb7-8157-original.jpg) article aktualne Julie Báštěcká Méně svobody, méně pravdy. Co říkají letošní zprávy Amnesty International a Reportérů bez hranic? Nejnovější zprávy organizací Amnesty International a Reportéři bez hranic varují před globálním úpadkem lidských práv, svobody médií a před návratem politiky síly. Negativní trendy se přitom nevyhýbají ani České republice. V dubnu vydaly Amnesty International a Reportéři bez hranic své každoroční zprávy hodnotící stav [lidských práv](https://www.amnesty.org/en/latest/news/2026/04/amnesty-international-calls-states-to-stop-predatory-era-taking-hold/) a [svobody médií](https://rsf.org/en/2026-rsf-index-press-freedom-25-year-low) ve světě. Jejich závěry nejsou pozitivní. Svoboda médií je na nejnižší úrovni za posledních 25 let a globální lidská práva čelí útokům ze strany vlád i korporací. A ani Česká republika nezůstala ušetřena – v uplynulém roce se problémy projevily v obou oblastech. Co stojí za tímto globálním úpadkem?​​​​​​​​​​​​​​​​ ## Svět v zajetí predátorů *„Čelíme nejnáročnějšímu okamžiku naší doby. Lidstvo je pod útokem nadnárodních hnutí proti lidským právům a dravých vlád odhodlaných prosadit si svou dominanci prostřednictvím nezákonných válek a drzého ekonomického vydírání,“* uvádí generální tajemnice organizace Amnesty International **Agnès Callamard** v začátku [zprávy](https://www.amnesty.org/en/latest/news/2026/04/amnesty-international-calls-states-to-stop-predatory-era-taking-hold/), která dokumentuje globální i regionální stav lidských práv v 144 zemích světa za rok 2025 a začátek roku 2026. Zdůrazňuje, že mnohé státy letos podkopávaly mezinárodní systém založený na pravidlech a multilateralismu a bránily systematickému řešení problémů, které ovlivňují lidské životy. Místo toho prosazovaly bezohledný model uspořádání založený na dominanci, beztrestnosti a zisku. Oslabování lidských práv přitom lze pozorovat napříč světem. Izrael i přes uzavření dohody pokračoval v genocidě Palestinců v Gaze. Spojené státy bombardovaly lodě v Karibiku a Tichomoří a zahájily nezákonné zásahy proti migrantům, uprchlíkům a žadatelům o azyl. Následně zaútočily na Venezuelu a poté společně s Izraelem na Írán, což vyvolalo odvetné útoky Íránu na státy v regionu. Izrael následně rozšířil své útoky také na Libanon. Rusko nadále útočí na kritickou civilní infrastrukturu na Ukrajině. V Súdánu pokračuje masové zabíjení civilistů a sexuální násilí. V Demokratické republice Kongo a Myanmaru zase dochází k útokům ozbrojených skupin proti obyvatelstvu. Tálibán v Afghánistánu znovu omezil práva žen a vlády například v Íránu, Číně, Turecku, Venezuele či USA násilně potlačovaly demonstrace. Některé státy Latinské Ameriky zavedly nepřiměřené kontroly organizací občanské společnosti a evropské země spolu s dalšími státy skupiny G7 výrazně omezily rozpočty na mezinárodní pomoc. Amnesty International zároveň ve [zprávě o trestech smrti](https://amnesty.cz/pocet-poprav-vloni-vzrostl-na-nejvyssi-zaznamenanou-uroven-za-44-let/) uvádí, že počet vykonaných poprav v roce 2025 je nejvyšší od roku 1981. Popraveno bylo nejméně 2 707 lidí v 17 zemích světa, přičemž největší podíl na tomto nárůstu má Írán, kde bylo popraveno nejméně 2 159 lidí. V České republice podle [posledního výzkumu](https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/negativni-jevy-bezpecnost/6141-postoje-verejnosti-k-trestu-smrti-kveten-2025) na toto téma z května loňského roku 52 procent starších 15 let zastává názor, že trest smrti by v České republice existovat měl. ## Před vlastním prahem *„To, co dnes sledujeme ve světě, není jen soubor izolovaných krizí, ale systematický posun k modelu, který oslabuje lidská práva, rovnost i samotné principy vlády práva. Tento trend přitom není vzdálený ani České republice. I zde vidíme znepokojivé jevy, od rostoucí xenofobie vůči uprchlíkům přes přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání až po nedostatečné uznání práv stejnopohlavních párů. Pokud státy nedokážou chránit práva všech bez rozdílu doma, jen těžko mohou přispět k jejich obraně na globální úrovni,“* [upozorňuje](https://amnesty.cz/stav-lidskych-prav-v-roce-2025/) **Lucie Laštíková**, ředitelka Amnesty International Česká republika. Podle zprávy České republika zaznamenala v roce 2025 několik pokroků. Byla přijata právní definice znásilnění založená na souhlasu a romským ženám, které byly nuceně sterilizovány, byla prodloužena lhůta pro odškodnění. Pro stejnopohlavní páry byla zavedena právní forma partnerství, která ale nezajišťuje plná manželská a rodičovská práva. Od července přestaly být pro právní uznání změny pohlaví vyžadovány chirurgické nebo hormonální zásahy, právní rámec ale dosud nebyl přijat. V listopadu pak úřady přijaly opatření zaměřená na desegregaci romských dětí a prevenci jejich neodůvodněného zařazování do speciálních škol. Přes tyto kroky přetrvávají vážné problémy. Romské děti zůstávají segregované, ukrajinští uprchlíci čelí xenofobii a polovina jejich domácností žije pod hranicí příjmové chudoby. Česko nadále dodávalo zbraně a vojenské materiály Izraeli navzdory riziku jejich zneužití k páchání válečných zločinů v Gaze. Nebyl přijat rámcový klimatický zákon – klimatické cíle tak zůstávají právně nevymahatelné. Nová vládní koalice navíc podniká kroky k oslabování ochrany životního prostředí a přísnější regulaci neziskového sektoru. Jak varuje Lucie Laštíková z české Amnesty International: *„Stupňující se tlak na fungování občanské společnosti je velmi znepokojující. Cílené útoky na neziskové organizace ukazují, že i v České republice se zužuje prostor pro prosazování práv a demokratickou kontrolu moci.”* ## Naděje přichází zdola Právě občanská společnost totiž hraje v ochraně lidských práv zásadní roli. Její aktivita a mobilizace byla podle Amnesty International pozitivním trendem minulého roku. Lidé protestovali v desítkách zemí na všech kontinentech. Přibližně 300 tisíc lidí se například vzepřelo maďarskému zákazu Budapest Pride na obranu práv LGBTQ+ a lidé v Los Angeles a Minneapolis se semknuli za svými spoluobčany proti militarizovaným raziím amerických imigračních úřadů. *„Nechť je rok 2026 rokem, kdy prosadíme svou vůli a ukážeme, že historie není jen něco, co nám je vnuceno; je na nás, abychom si ji vytvořili. A v zájmu lidstva je čas psát historii právě teď,“* uzavírá Agnès Callamard. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/d99e57953d-8158.jpg) *Na 300 tisíc lidí se účastnilo Budapest Pride na obranu práv LGBTQ+. **Foto:** [Zorand](https://www.google.com/url?sa=E&source=gmail&q=https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zorand) / [Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Budapest_Pride.jpg) / [CC BY-SA 3.0](https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs)* ## Média pod tlakem Svoboda médií nebyla za posledních 25 let nižší než nyní, uvádějí Reportéři bez hranic (RSF) v letošním [Indexu svobody tisku](https://rsf.org/en/2026-rsf-index-press-freedom-25-year-low) (Press Freedom Index). Poprvé v historii je ve více než polovině ze 180 hodnocených zemí situace obtížná nebo velmi závažná. Ve většině zemí byl zaznamenán pokles svobody médií a Česko není výjimkou. Novináři a novinářky jsou nadále cenzurováni, fyzicky napadáni, zabijeni a vězněni za svou práci, navíc jsou ovlivňováni nepřátelským politickým diskurzem, nedostatečnou mediální ekonomikou a účelovými soudními řízeními, které se používají jako zbraně proti tisku. *„Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody médií,“* píše ve zprávě ředitelka RSF **Anne Bocandé.** Největší svoboda médií je již desátý rok po sobě v Norsku a na předních příčkách se nachází také další země severní Evropy. Poslední místa žebříčku tradičně obsadil Írán, Čína, Severní Korea a již třetí rok po sobě skončila poslední Eritrea. Česko se podle indexu propadlo o jednu příčku a skončilo jedenácté. Výrazně si pohoršilo v politickém a bezpečnostním ukazateli. Největší zlepšení – posun o 36 míst dopředu – zaznamenala Sýrie po pádu Asadova režimu a naopak největší zhoršení nastalo v Nigeru, kde se svoboda médií propadla o 37 míst. Spojené státy se za vlády Donalda Trumpa, který opakovaně útočí na novináře, propadly o sedm míst na 64. příčku. RSF také připomínají, že škrty v americké Agentuře pro globální média vedly k uzavření, pozastavení či omezení mezinárodních vysílacích společností jako je Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa, a to často v zemích, kde patřily k posledním spolehlivým zdrojům informací. Reportéři bez hranic zárověň upozornili na tři hlavní příčiny poklesu či stagnace svobody médií – prvním jsou opakující se ozbrojené konflikty, druhým politické proměny a stále represivnější režimy a třetím dlouhodobé autoritářské režimy, typické například pro Eritreu, Čínu či Severní Koreu. Mezi nejnebezpečnější regiony pro novináře dlouhodobě řadí Východní Evropu a Blízký východ. *„Klíč nyní spočívá v jednání států – zejména demokracií, které musí učinit ochranu novinářů politickou a trestní prioritou. Jinak bude beztrestnost a zákon džungle i nadále vzkvétat, což povede k narušování svobody médií a práva na informace,”* [říká](https://rsf.org/en/rising-criminalisation-journalism-calls-stronger-legal-protections-and-robust-criminal-justice) **Antoine Bernard,** ředitel pro advokacii a pomoc RSF, a dodává, že vlády musí proaktivně podporovat svobodnou žurnalistiku a zavést trestněprávní mechanismy k vyšetřování a stíhání zločinů páchaných na novinářích. Součástí řešení také musí být boj proti zneužívání žalob známých jako SLAPP (strategické spory proti účasti veřejnosti), které finančně a psychologicky vyčerpávají novináře. **Foto:** Pexels [Aktivismus](/hledat?q=Aktivismus) | [Legislativa](/hledat?q=Legislativa) | [Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) O autorovi JB [![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=288/assets/svet-neziskovek-prod/bd895fb000-7829.jpeg.webp)](/tym-sveta-neziskovek/julie-bastecka) [Julie Báštěcká](/tym-sveta-neziskovek/julie-bastecka) redaktorka Světa neziskovek Julie je studentka pražského Gymnázia Na Zatlance programu Alt, který vede studenty k větší samostatnosti a odpovědnosti. Zajímá se o politiku, společenská témata, aktuální dění u nás i ve světě a ráda zkoumá, jak tyto oblasti ovlivňují každodenní život lidí. Do redakce přišla v rámci stáže a už v ní zůstala, v budoucnu plánuje studovat žurnalistiku. Novinařinu vnímá jako způsob, jak smysluplně zpracovávat témata, která ji oslovují, a přibližovat je širšímu publiku. [Všechny články autora](/tym-sveta-neziskovek/julie-bastecka) ### Zůstaňte v obraze To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem. ## Související kurzy ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/a16773b5-920a-4bae-8d43-1973d6184d23.png) ### [Jak na úspěšný fundraising: Spolu na jedné palubě](/kurzy/jak-na-uspesny-fundraising-spolu-na-jedne-palube) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/jak-na-uspesny-fundraising) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/88a56f90-0384-4525-a3db-e702e5726987.png) ### [Komunikace pro neziskovky: Jak chytit naše lidi za srdce](/kurzy/komunikace-pro-neziskovky-jak-chytit-nase-lidi-za-srdce) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/komunikace-pro-neziskovky) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/fa879eba-5da5-4e20-845a-d35c05bcacd4.png) ### [Procesy a efektivní organizace: Jak se neztratit na společné misi](/kurzy/procesy-a-efektivni-organizace-jak-se-neztratit-na-spolecne-misi) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/procesy-a-efektivni-organizace) ## Související články [![Kožešinové farmy v Evropě: uniklý návrh zklamal ochránce zvířat, OBRAZ vyzývá k tlaku na politiky](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/86b5c60842-8066-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/kozesiny-bez-konce-unikly-navrh-zklamal-ochrance-zvirat-obraz-vyzyva-k-tlaku-na-politiky-a-politicky) ### [Kožešinové farmy v Evropě: uniklý návrh zklamal ochránce zvířat, OBRAZ vyzývá k tlaku na politiky](/aktualne-z-nezisku/kozesiny-bez-konce-unikly-navrh-zklamal-ochrance-zvirat-obraz-vyzyva-k-tlaku-na-politiky-a-politicky) 10.4.2026Ilona Hobzová Evropská komise podle uniklého návrhu neplánuje zákaz kožešinových farem, ale pouze zpřísnění podmínek chovu. To vyvolalo silnou kritiku organizace OBRAZ - Obránci zvířat, která upozorňuje na pokračující utrpení milionů zvířat i ignorování hlasu více než 1,7 milionu Evropanů a Evropanek. [Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Aktivismus](/hledat?q=Aktivismus)|[Legislativa](/hledat?q=Legislativa)|[Právo](/hledat?q=Pr%C3%A1vo)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) [![Plameňáková revoluce v Albánii ukazuje co umí nespokojená občanská společnost](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/ecc40a2a22-8175-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/plamenakova-revoluce-v-albanii-ukazuje-co-umi-nespokojena-obcanska-spolecnost) ### [Plameňáková revoluce v Albánii ukazuje co umí nespokojená občanská společnost](/aktualne-z-nezisku/plamenakova-revoluce-v-albanii-ukazuje-co-umi-nespokojena-obcanska-spolecnost) 16.7.2026Barbora Báštěcká Už několik týdnů se každý večer schází v albánském Tiraně lidé s transparenty a nad hlavami mávají gumovými nebo papírovými plameňáky. Vodní pták se stal symbolem protestů, které se rozhořely poté, co místní vláda dala zelenou developerskému projektu podnikatelky Ivanky Trump a jejího manžela Jareda Kushnera. Umožnila tak výstavbu luxusního resortu v oblasti, v níž se vyskytuje vzácný ekosystém a řada ohrožených druhů, včetně plameňáků, kteří zde hnízdí. [Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Aktivismus](/hledat?q=Aktivismus)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Osvěta](/hledat?q=Osv%C4%9Bta)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) [![Právní hra, kterou odnáší zvířata, tvrdí OBRAZ o soudním sporu. Albertu se má omluvit za slova o utrpení kuřat](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/a569cf7644-7795.jpg)](/aktualne-z-nezisku/pravni-hra-kterou-odnasi-zvirata-obraz-se-ma-omluvit-albertu-za-slova-o-utrpeni-kurat) ### [Právní hra, kterou odnáší zvířata, tvrdí OBRAZ o soudním sporu. Albertu se má omluvit za slova o utrpení kuřat](/aktualne-z-nezisku/pravni-hra-kterou-odnasi-zvirata-obraz-se-ma-omluvit-albertu-za-slova-o-utrpeni-kurat) 3.9.2025Ilona Hobzová Spolek OBRAZ – Obránci zvířat i nadále upozorňuje na utrpení kuřat ve velkochovech, odkud obchodní řetězec Albert odebírá maso. Městský soud v Praze sice v srpnu částečně vyhověl žalobě supermarketu a zakázal některá slovní spojení v kampani Albertova krutost, zároveň nezpochybnil, že zveřejněné záběry z chovů jsou pravé. OBRAZ plánuje pokračovat v kampani a očekává, že odvolací soud omezení zruší. [Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Legislativa](/hledat?q=Legislativa)|[Právo](/hledat?q=Pr%C3%A1vo)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD)