---
title: Dřív jsme se báli slovo „divočina" používat, dnes je to značka. S Jaromírem Bláhou o proměnách boje za záchranu české přírody
description: Jaromír Bláha se v Hnutí DUHA specializuje na ochranu lesů a divoké přírody. Terénní pochůzky šumavskou divočinou prokládá jednáními s politiky a jak sám…
url: "https://www.svetneziskovek.cz/fundraising/driv-jsme-se-bali-slovo-divocina-pouzivat-dnes-je-to-znacka-s-jaromirem-blahou-o-promenach-boje-za-zachranu-ceske-prirody"
type: static
generatedAt: "2026-08-03T07:13:39.853Z"
---

![Dřív jsme se báli slovo „divočina" používat, dnes je to značka. S Jaromírem Bláhou o proměnách boje za záchranu české přírody](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1600/assets/svet-neziskovek-prod/975180e600-6633.jpg)   article fundraising Karolína Vokál Kratochvílová Dřív jsme se báli slovo „divočina" používat, dnes je to značka. S Jaromírem Bláhou o proměnách boje za záchranu české přírody
Jaromír Bláha se v Hnutí DUHA specializuje na ochranu lesů a divoké přírody. Terénní pochůzky šumavskou divočinou prokládá jednáními s politiky a jak sám říká, za 30 let, co to dělá, se ještě nenudil. Jakou pozici se za tu dobu podařilo vydobýt české divoké přírodě? A co nás ještě čeká? Nejen o boji s časem, ale i o kráse umírání a obnovy lesů jsme si povídali v rozhovoru.

### Je potřeba k záchraně divočiny odvaha?

Ano, je. Především v případě, kdy se chování přírody vymyká zaběhnutým lidským představám. Příroda se dynamicky vyvíjí, a i když máme jinou představu, tak si to dělá po svém a jinak. Viděli jsme to v případě Šumavy, kde usychaly stromy, když na velkých plochách v horských smrčinách dělal kůrovec svoji odvěkou práci. A když pak lidé čelili pohledu na uschlé stromy, tak to vyvolalo nelibost, protože nejsme zvyklí dívat se na smrt a bráníme se tomu. Takže v takových podmínkách to určitě odvahu chce.

> Je to o překonání zažitých pohledů a přijetí smrti do svého života, přijetí koloběhu. V divočině všude, nejen na Šumavě, vidíme celý cyklus – zrodu života, umírání a nového zrodu, kdy se z těla starých stromů stávají stromy nové a mladé. Tak to funguje i s námi. My jsme toho také součástí, jen jsme se od přírody oddělili, vytvořili jsme si bariéry.

Dnes už nevnímáme spojení s přírodou, ani to, že jsme součástí koloběhu, že se jednou rozpadneme a z našich atomů vznikne něco úplně nového. Tomu se bráníme.

Téma divočiny je pro řadu lidí něco, co jde mimo řád, který tady funguje posledních dvě stě nebo tři sta let – přírodu si zahradničíme, pěstujeme ji, myslíme si, že příroda má být taková, jakou ji chceme my, a ne taková, jak ona chce. To je další bariéra, kterou my lidé máme – přesvědčení, že všechno chceme řídit a chceme určovat, jak to bude, místo toho, abychom se podvolili přirozenému běhu. Pokud divočinu chceme chránit, protože je nám v ní dobře, musíme to překonat. Takže snažit se o to, aby lidé nechtěli přírodu řídit a mít ji plně pod kontrolou, i to odvahu vyžaduje.

### Jaromír Bláha alias Chrobák

Hnutí DUHA

Jaromír je duší programu, který má v Hnutí DUHA na starost vše, co souvisí s lesy a ochranou přírody. Obvykle ho najdete v Poslanecké sněmovně u projednávání lesního zákona, při terénní pochůzce s pracovníky Národního parku Šumava nebo nad lesnickými statistikami. Má myslivecké zkoušky (ale ne pušku). V letech 1999 a 2008 obdržel od slovenské Nadácie Zelená nádej středoevropskou Cenu za lesoochranársky čin roka, v roce 2000 Haas-Lechnerovu cenu v Německu a v roce 2003 cenu Přátel přírody. Zejména díky jeho práci obdrželo Hnutí DUHA v roce 2014 prestižní cenu za ochranu přírody Euronatur, v roce 2016 pak získal cenu Josefa Vavrouška.

### Ty osobně jsi ochraně lesů a divoké přírody zasvětil velkou část svého pracovního života. Baví tě to ještě?

Baví. Vnitřně cítím, že to mám dělat. A když člověk cítí, že dělá to, co má dělat, tak je s tou prací spokojený.

### Která část tvé práce tě naplňuje nejvíc?

Já se přiznám, že o tom nepřemýšlím. Mně to baví pořád. Samozřejmě nejvíc, když jsem venku v divočině. Když třeba provádím exkurze Šumavou a do tamní divočiny a když se skupinou lidí sdílíme radost z toho, jak to krásně funguje a všichni se z toho učíme. To mě naplňuje. Ano, jsou i chvíle, kdy toho je hodně a jsem nevyspalý a kdy si říkám, že by bylo fajn, kdyby toho bylo méně.

### Kdy ses do téhle práce ponořil naplno?

Do Hnutí DUHA jsem přišel jako dobrovolník v roce 1991. Dobrovolníka jsem dělal chvíli, pak jsem tam byl na civilní službě, protože jsem se nechtěl jít učit bojovat. Šel jsem taky na čas dělat veterinu, ale nevydržel jsem to a vrátil jsem se na plný úvazek zpátky k ochraně lesů. Program s Lesy jsme zakládali v roce 1994.

![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/975180e600-6633.jpg)
*Demonstrace proti kácení v Národním parku Tatry. Foto: Archiv Hnutí DUHA*

### Už je to tedy 30 let. Když se ohlédneš zpátky do 90. let, kdy jsi v Hnutí DUHA začínal, co se změnilo?

Ohromně se to posunulo. A výsledky práce jsou určitě vidět.

> Když jsme začínali, tak divočina bylo slovo s pejorativním nádechem, mělo negativní konotaci. Bavili jsme se, jestli ho z hlediska marketingu nebo získávání lidí pro ochranu divočiny máme vůbec používat. Oproti tomu dnes je „divočina“ značka, kterou používají firmy na produkty, které s divočinou vůbec nesouvisí, obrázky divoké přírody propagují i cigarety. Lidé na otázky ochrany divočiny reagují pozitivně, z průzkumů veřejného mínění vychází, že by jí v přírodě chtěli víc.

Podobné je to s prací na ochraně lesů. Chceme, aby hospodaření v lesích bylo šetrnější, a to samé jsme říkali už v 90. letech. Ale zatímco tehdy jsme se hádali s lesníky, kteří trvali na rakousko-uherském modelu hospodaření, dnes už se s velkou částí z nich shodneme. I na obou lesnických fakultách se to proměnilo k lepšímu. Dnes všichni vědí, že jsou v hospodaření potřeba takové změny, o kterých jsme mluvili už tenkrát.

### Je to výsledek práce Hnutí DUHA?

Na to nejsou žádná data. Jsem ale přesvědčený o tom, že jsme k tomu přispěli. Těžko říct, jakou měrou. Ona příroda to také ukázala sama, jak na Šumavě, tak v případě obrovské kalamity, která postihla smrkové monokultury v lesích. Ukázala, že tudy cesta nevede.

## V tuto chvíli už víme, že je to se záchranou planety za hranou. Nevíme, jak to dopadne

### Když nejsi zrovna v lesích, vyjednáváš na ministerstvu s politiky. Jak se proměnilo vnímání ochrany přírody v očích politické reprezentace?

Vztah mezi politickou reprezentací a námi se změnil výrazně. V 90. letech jsme pořádali demonstrace, happeningy, a byli jsme vnímáni jako někdo, kdo tady jen něco vykřikuje a s kým není potřeba se bavit. Teď jsme respektovaným partnerem. Nemusíme proto dělat tolik demonstrací a protestních akcí. Neznamená to ale, že bychom je vůbec nedělali nebo že by nebyly potřeba.

> Druhá věc je přístup politiků k problémům, v nichž se snažíme prosadit změnu, o níž všichni sice vědí, že je potřeba, ale brání jí ekonomické vazby a zažité stereotypy. Ve své práce je jasně vidím hlavně na Ministerstvu zemědělství. Stejné je to s ochranou klimatu – je jasné, že změna je nevyhnutelná a je pro ni potřeba zpřetrhat ekonomické vazby. Někdo z toho pak nebude mít tolik peněz nebo bude muset svůj způsob podnikání výrazně upravit. Tam se pak projevuje protitlak.

V otázce hospodaření v lesích už nejsou pochyby, ale při ochraně divočiny to až tak etablované není. To, že potřebujeme nechat část přírody úplně bez hospodaření a že tam budeme jen chodit, dívat se, prožívat ji a že necháme přírodu samotnou, aby nám ukázala, jak se vyvíjí… to mezi většinovou lesnickou veřejností akceptované ještě není.

![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/92d92806dc-6634.jpg)
*Do Hnutí DUHA přišel Jaromír jako dobrovolník v roce 1991. Foto: Archiv Jaromíra Bláhy*

### Jak je to s vnímáním divočiny veřejností?

Široká veřejnost by ochranu divočiny přivítala. Ne z odborných vědeckých důvodů, ale protože se v přírodě prostě cítíme dobře. Jsou i výzkumy na to, že divoká příroda lidem přináší něco víc než příroda, kde se hospodaří.

Pobyt v divočině nám přináší pozitivní pocity, pomáhá lidem psychicky i zdravotně. Cítíme se tam svobodně, součástí něčeho vyššího, co nás přesahuje. Někteří si to uvědomují a někteří to cítí podvědomě. Je to vidět i na obrovské návštěvnosti přírody. Pokud si správně pamatuju data Ministerstva zemědělství, tak jsou to čtyři miliony návštěv za týden. To číslo, tuším, navíc pochází z doby před covidem, takže dnes to může být ještě víc.

U lesnické veřejnosti je to podobné jako s myslivci nebo zemědělci. Těm, kteří byli zvyklí přírodu řídit nebo v ní hospodařit, se hůře přistupuje na to, že bychom se na přírodu měli jen dívat. To je proti jejich naturelu, tam široká akceptace ochrany divočiny není.

### Podepisuje se dnes pozitivní vztah veřejnosti k divočině na ochotě aktivně se podílet na její ochraně?

Na základě toho, co dnes vidím kolem sebe v Hnutí DUHA, ale i tady v Dobříši, kde žiju, si myslím, že lidé začínají vnímat stav životního prostředí jako hodně vážný problém. Poslední desetiletí se čím dál tím víc objevuje obava o osud Země.

> Setkáváme se s termínem *ekologický žal*, tedy že obava vede u některých lidí až k depresím. Bohužel to, že víme, kam se to ubírá, zatím nezvrátilo trend vývoje. Je to zatím spíš lehké točení kormidlem, než že bychom úplně změnili kurz.

Ochota lidí zapojit se tady ale je. Zájem o naši akci Týdny pro krajinu, kam zveme lidi, aby mohli konkrétně pomoci přírodě, je obrovský a řekl bych, že se zvyšuje. Jiný příklad – tady v Dobříši jsme dělali referendum, v němž lidé mohli volit, jestli chtějí další zástavbu okolní krajiny. Naprostá většina řekla, že ne. Podle mě to byla hodnotová volba. Lidé chodili k referendu s tím, že volí ochranu přírody před stavebním rozvojem města.

> Prokazatelně také přibývá lidí, kteří se snaží žít udržitelněji. Objevuje se u nich posun hodnot od materiálních ke kvalitě života. Záleží jen, jestli tento trend bude dostatečně rychlý, aby se podařilo předejít nevratným změnám. V tuhle chvíli už víme, že je to na hraně nebo za hranou a nevíme, jak to dopadne.

## Naběhnout s vidlemi na ochránce přírody

### Jaké to je čelit kritice za úspěchy? Např. vracející se vlci do českých lesů jsou mnoha lidem trnem v oku a Hnutí DUHA se ne zřídka stává terčem útoků.

Je evidentní, že při naší práci působí proti našim návrhům změn tlaky od skupin, které na tom mají založený byznys a kterým by jejich byznys naše návrhy vzaly. A ne vždy vzaly – oni mají možnost měnit své postupy a řada firem to skutečně dělá, ale jiným to vyhovuje tak, jak to je. Firmy, jako například uhelné společnosti, byznys změnit nemůžou – uhlí se buď bude těžit nebo nebude. Dřevozpracující firmy ale mají dostatek času, aby změnily technologie a přizpůsobily se tomu, že se nebude například zpracovávat smrkové dřevo, ale listnaté.

Takže vnímáme tlak subjektů, kterým stávají situace vyhovuje, a politiků, kteří hájí jejich zájmy. Ti se pak snaží získat podporu různých skupin pro svůj postoj, který je čím dál méně udržitelný a obhajitelný.

![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/5ba43aa5ab-6636.jpg)
*Jaromír Bláha přebírá Cenu Josefa Vavrouška v roce 2017: Foto: Ibra Ibrahimovič*

Na Šumavě se jim třeba povedlo získat na svou stranu místní lidi tím, že do diskuze vložili ochranu tradice a místního způsobu života. Výborně to analyzoval Michal Hořejší z Filozofické fakulty. Vydal rozsáhlou knihu, která se jmenuje Politika lesa, v níž kriticky analyzuje diskurz desetiletí trvající diskuze o ochraně lesů. Analýza ukazuje, jak byli místní zneužití zájmovými skupinami a že byli postavení proti ochraně přírody. Prokázal to daty a analýzou tisíců a tisíců článků v médiích.

### Zažili jste odpor místních na Šumavě na vlastní kůži?

Ano, místní lidé, s nimiž bychom logicky měli táhnout za jeden provaz, se postavili proti nám. Viděli jsme, že zájmové skupiny investovaly peníze do placeného tisku, který dávaly lidem do schránek, a že používaly i další sofistikované způsoby PR (pro detaily viz [tento článek](podrobn%C4%9Bji%20viz%20https://sedmagenerace.cz/ze-sumavske-pr-kucharky/)). My jsme takové kanály neměli. Až teď, když všichni vidí, že se les obnovuje sám a že se obnovuje dobře v místech, kde se nekácelo, se postoj místních proti ochraně přírody trochu mírní. Ale chce to ještě čas, tento konflikt není zdaleka za námi.

### A co ti vlci – jak je to s nimi?

Podobně. Vlk vyvolává kontroverze, které jsou zakořeněné hluboko v historii a v naturelu člověka. To, že se někteří ovčáci nebo místní chovatelé staví proti přítomnosti vlka, je do jisté míry logické, ale srovnání negativního působení vlků na chovatele s mírou jejich odporu nekoreluje. Je pravda, že vlk dokáže škodit, zvlášť tam, kde nemají chovatelé dobře zabezpečená stáda, ale vlci také dělají spoustu užitku, regulují třeba stavy přemnožené spárkaté zvěře včetně divočáků nebo jelení zvěře. Kdybychom to ekonomicky vyčíslili, tak užitek je mnohonásobně větší než náhrada škod chovatelům.

> U podobných záležitostí se k odporu přidají zapálení lidé, kteří to berou jako svatou válku za dobrou věc. To jsou ty situace, kdy jdou s vidlemi na besedu ochránců přírody. Ale je potřeba to chápat a hledat cesty, jak tento konflikt utlumit a rozptýlit.

### Kde s nimi bereš trpělivost?

Já oponenty neberu jako nepřátele a vnitřně to neberu jako boj, i když oni možná ano. Snažím se jim porozumět a nemám k nim vnitřní negativní vztah, beru to tak, jak to je. Někdo by se proti nim mohl zatvrdit, což by ho asi vnitřně muselo ničit. Stejně jako to vnitřně ničí ty, kteří se dostali do rétoriky boje. Já to tak nastavené nemám.
 Zároveň vnímám, že většinový názor veřejnosti se postupně mění a my tomu nějakým způsobem přispíváme. Takže kontroverze sice pořád existují, ale je jich čím dál míň. Lidé, kteří se staví proti, vnímám jako stále okrajovější prvek. Podle mě je to otázka času. Ale o soutěži s časem už jsme mluvili…

## Všichni si myslí, že když půjdeme vysazovat stromečky na holiny, pomůžeme tím lesům. Není to tak

### Jak konkrétně vypadá spolupráce fundraisingového týmu s lidmi jako jsi ty – expertem na konkrétní téma?

Je to rozdílné při grantovém fundraisingu a při práci s dárci a získávání dárců. Při grantovém fundraisingu dodávám podklady k projektům nebo společně s týmem formulujeme potřeby. Po realizaci projektu připravuju podklady k průběžným nebo závěrečným zprávám.

Při práci s dárci je to trochu jiné. Je to formulace toho, na co fundraising soustředit tak, aby to naplňovalo potřeby lidí. Víme, že lidé vnímají velmi negativně plošné kácení lesů a zároveň je to podstata nebo velmi důležitá část naší práce. Snažíme se o omezování holosečí, takže vidíme, že naše práce naplňuje potřeby lidí, které známe z průzkumů veřejného mínění.

> Jde jen o to hledat cesty, aby lidé viděli, že děláme něco, co je prospěšné a co naplňuje i jejich potřeby. Snažíme se je do toho vtáhnout, aby i ti, kteří nám přispějí, byli součástí procesu a aby tak s nimi byla nastavená komunikace. I to je součást změny, o kterou usilujeme.

![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/fd903e6970-6638.jpg)
*Jaromír Bláha s lesním týmem. Foto: Archiv Hnutí DUHA*

### Má česká divoká příroda ještě šanci na záchranu? Jak by to muselo vypadat, aby sis hodil nohy na stůl a řekl si, že už nejste potřeba?

Pro funkční ochranu divoké přírody je potřeba, aby existovalo několik dalších velkých ploch, které jsou ponechané bez hospodaření, a aby tyto plochy reprezentovaly přírodu České republiky. V tuto chvíli máme několik národních parků. Národní parky Krkonoše a Šumava chrání horskou přírodu, Národní park Podyjí fenomén kaňonu nížinné řeky, České Švýcarsko poměrně specifický jev skalních útvarů pískovcových stěn. Ale chybí nám tu na větším území oblasti, které by chránily typické vzorky lesních ekosystémů středních a nižších poloh. Správným krokem je vyhlášení NP Křivoklátsko, ale to nebude stačit. K těm větším územím ponechaných přírodě je potřeba doplnit i síť menších ploch, jako jsou například rezervace. Tak, aby krajina byla propojená místy divoké přírody.

> Na základě expertních prací a zahraničního vědeckého výzkumu jsme odhadli, že v Česku potřebujeme alespoň 3-5 procent takových ploch. Nicméně Evropská komise ve strategii ochrany biologické rozmanitosti vyčíslila potřebu na 10 procent přísné ochrany krajiny. My dnes ale máme takto zajištěny pouze tři desetiny procenta české přírody. Kdy já si dám nohy nahoru? Až budu vidět, že to tímto směrem jde.

Takže by bylo logické věnovat se jenom divočině, na druhou stranu vidíme, že po té kalamitě je tu obrovské množství vytěžených ploch, na kterých se teď obnovuje les, a na tom, jakým způsobem se les obnoví, bude záležet, jaký les bude. Vidíme obrovské rezervy v tom, jak se to dělá, a vidíme, že dnešní praxe nevede k pestrým a odolnějším porostům.

### Pak se podaří lesy zachránit?

> Jsou tu i další překážky, které je potřeba rychle odstranit, abychom skutečně začali pěstovat odolné lesy. Jednou z nich jsou příliš vysoké stavy zvěře. V jejich žaludcích končí velká část mladých listnáčů a jedlí, které potřebujeme do našich lesů dostat. Bez rychlého snížení spárkaté zvěře nedokážeme obnovit pestré odolné lesy.

Další věc je dogma, že musíme holiny rychle uměle zalesnit sazeničkami. Opak je pravdou. Stromy vyrostlé ze semínek – tzv. přirozené zmlazení, jsou pak mnohem odolnější. My potřebujeme na holiny dostat přednostně takzvané přípravné dřeviny, jako je bříza, jeřáb, osika nebo olše. Ty pomohou půdě regenerovat, vytvoří zástin a teprve do zástinu je možné vnášet další druhy dřevin. Když se potom porosty přípravných dřevin budou takto postupně obnovovat dřevinami cílovými, vytvoří se věková diferenciace. To se neděje. Všichni si myslí, že když půjdeme vysazovat stromečky na holiny, pomůžeme tím lesům. Není to tak.

Existují i legislativní bariéry. Víme, že když se je nepodaří odstranit, tak to ovlivní to, jak bude vypadat další generace lesů na významné ploše České republiky. Proto připravujeme další kampaň, která je zaměřená právě na obnovu lesů, a ne tolik na divočinu, protože naše kapacity jsou pořád omezené.

### Jaromíre, co nejodvážnějšího jsi ve svém životě udělal?

Co se týká překonání strachu, vybavuju si moment, kdy jsme zahajovali blokádu Trojmezenského pralesa, nejcennějšího dochovaného smrkového horského lesa v Česku před kácením v Národním parku Šumava v roce 1999. Byla to vůbec první blokáda lesů u nás.

> Absolutně jsme nevěděli, do čeho jdeme. Jen jsme věděli, že to musíme udělat. A ten pocit, když ráno přijdeš, nevíš, co se stane, když jsme šli za první partou dřevorubců a nevěděli jsme, co udělají, když jim řekneme, že tady budeme dělat blokádu… To byl hodně zvláštní pocit. V té chvíli jsem měl strach o to, jak to celé dopadne.

### A jak to dopadlo?

Blokáda byla úspěšná a skutečně jsme dokázali kácení zabránit. Stalo se to v podstatě milníkem celého vývoje Národního parku Šumava. Blokády národní park zachránily.

**Foto:** Archiv Jaromíra Bláhy, Archiv Hnutí DUHA, Ibra Ibrahimovič, Ondřej Toman, Petr Zewlakk Vrabec

---

*Rozhovor vznikl k příležitosti* [*Česko-slovenské fundraisingové konference 2023*](https://www.skczfundraising.org/)*, která se koná v Praze v režii Světa neziskovek.*

[![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/b44eac2d04-6569.png)](https://www.skczfundraising.org/)
   [Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD) | [Inspirace](/hledat?q=Inspirace) | [PR](/hledat?q=PR) | [Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor)
O autorovi
   KV [![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=288/assets/svet-neziskovek-prod/31cbc0e131-5811.jpeg.webp)](/autori/karolina-kratochvilova-2)    [Karolína Vokál Kratochvílová](/autori/karolina-kratochvilova-2)  Svět neziskovek
Karolína do září 2023 vedla tým a redakci Světa neziskovek, od 2026 je po rodičovské pauze zpět. V „nezisku“ je namočená už dekádu a odhodlání místních hrdinů ji nepřestává bavit. Zajímá se o využití výhod storytellingu v komunikaci dobročinných organizací. Neziskovkám pomáhá hledat cesty, jak pro užitečné myšlenky nadchnout svět venku – naposledy v dresu TEDxPrague nebo s kampaní Suchej únor. Propojování fundraisingu s komunikací se věnovala i jako Fulbrighter v mezinárodním týmu Water for Good – někde mezi Afrikou a USA.
   [Všechny články autora](/autori/karolina-kratochvilova-2)
### Zůstaňte v obraze

To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem.

## Související kurzy
   ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/d0913f8ac6-7453-original.jpeg)
### [PR v nezisku: Mission Impossible? Co má smysl dělat v malém týmu a na co se zaměřit](/kurzy/pr-v-nezisku-mission-impossible-co-ma-smysl-delat-v-malem-tymu-a-na-co-se-zamerit)
           20.10.2026 9:30 - 16:30        Praha (místo bude upřesněno)       Ivo Mareš       3 690 Kč    [Rezervovat místo](/kurzy/pr-v-nezisku-mission-impossible-co-ma-smysl-delat-v-malem-tymu-a-na-co-se-zamerit/prihlasit?term=14026135-45b5-494f-ac58-9d616c765157)       ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/4d640173-c5e3-40be-956a-fcf7d9751331.jpeg)
### [Wellness pro fundraiserky a fundraisery: Sdílení zkušeností a vzájemná podpora](/kurzy/wellness-pro-fundraiserky-a-fundraisery-sdileni-zkusenosti-a-vzajemna-podpora)
           9.9.2026 13:00 - 17:30        Klimentská 50, Praha 1       Zdeňka Marešová       2 590 Kč    [Rezervovat místo](/kurzy/wellness-pro-fundraiserky-a-fundraisery-sdileni-zkusenosti-a-vzajemna-podpora/prihlasit?term=a17d6a01-4fb6-4aaf-91f4-6b6286d60d40)       ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/6613bcc091-7040-original.jpeg)
### [Péče o dárce – jak vytvářet komunitu podporovatelů a získat pravidelné dárce](/kurzy/pece-o-darce-jak-vytvaret-komunitu-podporovatelu-a-ziskat-pravidelne-darce)
           24.11.2026 9:30 - 16:30        Praha (místo bude upřesněno)       Zdeňka Marešová       3 690 Kč    [Rezervovat místo](/kurzy/pece-o-darce-jak-vytvaret-komunitu-podporovatelu-a-ziskat-pravidelne-darce/prihlasit?term=45920314-b350-4ed0-afaa-a8cca2936011)
## Související články
 [![Nejzajímavější články roku 2024. Redakce vybírá texty, které byste si neměli nechat ujít](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/c445746f33-7470.jpg)](/aktualne-z-nezisku/nejzajimavejsi-clanky-roku-2024-redakce-vybira-texty-ktere-byste-si-nemeli-nechat-ujit)
### [Nejzajímavější články roku 2024. Redakce vybírá texty, které byste si neměli nechat ujít](/aktualne-z-nezisku/nejzajimavejsi-clanky-roku-2024-redakce-vybira-texty-ktere-byste-si-nemeli-nechat-ujit)
31.12.2024Barbora Báštěcká
Redaktorky Světa neziskovek vzpomínaly na texty, které vyšly v průběhu uplynulého roku. Z nich vybraly deset, které by čtenářům a čtenářkám nejen z neziskového sektoru určitě neměly uniknout. Připomeňte si s námi, o čem jsme letos psali!
[Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Fundraising](/fundraising)|[Historie](/hledat?q=Historie)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Lidé](/lide)|[Personalistika](/hledat?q=Personalistika)|[PR](/hledat?q=PR)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor)|[Vzdělávání](/hledat?q=Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD) [![Re-vize Ústí: Jak udělat dobré město?](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/49bdac8c2d-profil2.jpg)](/komunikace/jak-udelat-dobre-mesto)
### [Re-vize Ústí: Jak udělat dobré město?](/komunikace/jak-udelat-dobre-mesto)
28.8.2019Kateřina Čížková
V jaké kondici je město, ve kterém žijete? Znáte jeho slabá místa? A dá se s nimi něco dělat? Severočeské město Ústí nad Labem je již delší dobu v průšvihu. Pozitivním a konstruktivním způsobem na to upozorňuje Re-vize Ústí. Jde o nadšeneckou iniciativu mladých lidí, kteří hledají spolu s občany a odborníky plán pro jeho rozvoj. „Naším cílem je vytvořit takovou vizi, díky které se z Ústí stane atraktivní město, ve kterém budeme chtít žít,“ vysvětluje jedna z hlavních iniciátorek urbanistka Jitka Žambochová.
[Komunikace](/komunikace)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace) [![Vnášíme do hry nový prvek, mezigenerační solidaritu, říká zakladatelka iniciativy Klimababičky](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/1f1be45c11-8040-original.jpg)](/lide/klimababicky-vnasime-do-hry-novy-prvek-mezigeneracni-solidaritu-rika-jejich-zakladatelka)
### [Vnášíme do hry nový prvek, mezigenerační solidaritu, říká zakladatelka iniciativy Klimababičky](/lide/klimababicky-vnasime-do-hry-novy-prvek-mezigeneracni-solidaritu-rika-jejich-zakladatelka)
3.3.2026Tereza Ocetková
„Úvahy o konci století se zhmotní ve chvíli, kdy si uvědomíte, že vaše vnoučata tady v té době budou žít,“ říká Yvonna Gailly, tvář české iniciativy Klimababičky. V době, kdy se veřejná debata o klimatu často polarizuje mezi „aktivistické mládí“ a „skeptické stáří“, přichází generace babiček a dědečků s jasným vzkazem: Máme odpracováno, ale nemáme hotovo. Naše zodpovědnost nekončí odchodem do důchodu.
[Lidé](/lide)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor)