--- title: „Nesmí se přestat klást důraz na rozvoj vzdělání a zdravotní péče.” Pět organizací popisuje, jak klimatická krize mění rozvojovou pomoc description: Klima se mění, pomoc se mění. Nejen ta humanitární, ale především rozvojová. A spolu s ní i programy zavedených českých neziskových organizací po celém světě.… url: "https://www.svetneziskovek.cz/fundraising/nesmi-se-prestat-klast-duraz-na-rozvoj-vzdelani-a-zdravotni-pece-pet-organizaci-popisuje-jak-klimaticka-zmena-promenuje-rozvojovou-pomoc" type: static generatedAt: "2026-08-03T07:13:40.042Z" --- ![„Nesmí se přestat klást důraz na rozvoj vzdělání a zdravotní péče.” Pět organizací popisuje, jak klimatická krize mění rozvojovou pomoc](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1600/assets/svet-neziskovek-prod/4101bcdf24-7312.jpg) article fundraising Tereza Ocetková „Nesmí se přestat klást důraz na rozvoj vzdělání a zdravotní péče.” Pět organizací popisuje, jak klimatická krize mění rozvojovou pomoc Klima se mění, pomoc se mění. Nejen ta humanitární, ale především rozvojová. A spolu s ní i programy zavedených českých neziskových organizací po celém světě. Přesouvají se finance z tradiční podpory vzdělávání nebo podnikání do udržitelného zemědělství a obnovy krajiny? Kdy začnou fungovat klimatické fondy? A jak je s klimatem spojená aktivní občanská společnost? Spolu se zničujícím suchem, vyschlými studnami, neúrodou nebo bleskovými záplavami přichází nevyhnutelný posun v rozvojových prioritách. A to i v těch, které platily ve strategické rozvojové pomoci, dalo by se říci, dekády. *„Uvědomění, že problémy spojené s klimatickou změnou nemají hranice a začínají zastiňovat velkou část dřívějších priorit, vede k tomu, že klasická rozvojová pomoc se progresivně zmenšuje, nebo mutuje do jiných forem pomoci,”* říká **Marek Štys**, zástupce ředitele Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni. ### **Jak se liší humanitární a rozvojová pomoc?** **Humanitární pomoc** je rychlá intervence s cílem zachránit lidské životy, zmírnit útrapy a pomoci obětem postavit se opět na vlastní nohy, a to například v konfliktech nebo při přírodních katastrofách. **Rozvojová spolupráce** je snaha pomoci lidem v jejich úsilí vymanit se z chudoby, zajistit si vlastní živobytí, vzdělat se a dále se rozvíjet. Tradiční rozvojová pomoc je redefinována tak, aby zahrnovala opatření na posílení klimatické odolnosti a stále větší důraz se klade na adaptaci. Co je ale v tomto obratu o 180 stupňů klíčové? Podle některých neupozadit potřebné mimo přímý dopad změny klimatu, podle jiných rozhýbat donory a roztočit kola nově vznikajících klimatických fondů. ## „Takhle to dělal můj dědeček“ už dávno neplatí Každý rok překvapí farmáře v Africe nebo Asii výkyv počasí, letos tomu nebylo jinak. Ve Středoafrické republice, kde pomáhá česká organizace SIRIRI, je to znát hlavně teď, v dešťové sezóně. Prší dřív a méně, nebo krátce, zato vydatně. *„Ti, kteří zaseli podle běžného zemědělského kalendáře, přišli o semena, protože nebyla vláha a nic nevyrostlo. Na trhu je méně zeleniny, tím pádem je o dost dražší a méně dostupná. Místní charita dokonce chce, abychom zafinancovali semena na kamerunských hranicích, kde je riziko hladu,“* popisuje její ředitelka **Jana Škubalová**. Nejen na místní má změna klimatu vliv, ani zaměstnancům nezisku se dopady nevyhnou. *„Větší srážky nám znepříjemňují učení ve školách, ve třídách bez elektřiny a s plechovou střechou není během deště nic vidět ani slyšet. Snažíme se s tím operativně pracovat,“* dodává Jana Škubalová. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/4101bcdf24-7312.jpg) I v Indii v současnosti čelí partneři Charity extrémním výkyvům počasí. *„Máme zprávy, že se potýkají se záplavami nebo naopak s extrémním horkem. V Ugandě je zase dlouhodobým problémem nedostatek pitné, zdravotně nezávadné vody – i proto je jedním z našich projektů hloubení a konstrukce studní s pitnou vodou,“* vysvětluje ředitel Centra zahraniční spolupráce Arcidiecézní charity Praha **David Flak**. A přesně touto cestou se ubírá drtivá většina rozvojových projektů. Nezbývá nic jiného, než je vzájemně kombinovat a hledat nové možnosti pomoci. *„Rozhodně se to celé propojuje. Odolnost vůči klimatickým změnám už je nedílnou součástí našich rozvojových a humanitárních projektů,“* říká projektová a finanční manažerka ADRA **Eliška Masná**. Programová ředitelka CARE Česká republika **Ludmila Kucer** ale upozorňuje na to, že leč postupný, ale zásadní posun směrem k jinému druhu rozvoje nese jistá úskalí. *„Ten posun by neměl přijít na úkor jiných klíčových oblastí rozvojové pomoci, jako je zlepšování zdravotní péče, vzdělávání a zajišťování ekonomických příležitostí.“* Různé typy pomoci jsou navíc úzce provázané. Lépe vzdělané komunity například mají větší pravděpodobnost, že přijmou udržitelné praktiky, a zdravější populace jsou lépe vybaveny ke zvládání klimatických výzev. S tím souhlasí i organizace ADRA, podle níž je důležité projekty pojímat holisticky a kombinovat tak rozměr klimatické změny se snižováním chudoby. Oddělovat rozvojové projekty od životního prostředí dané oblasti, od hledání alternativních způsobů obživy, je nemožné. Problém je daleko složitější a jde i o otázku vlastnictví půdy, zábory nebo špatné využívání přírodních zdrojů. > *„Jediná moje obava je, že se vše bude svádět na globální změnu klimatu a bude se zapomínat, kde tkví mnoho problémů. Doufám také, že to nepovede k tomu, že se přestane klást důraz na rozvoj vzdělání, zdravotní péče či sanitace, ale že se spíše tyto oblasti propojí v komplexní tematické celky, které budou řešit více problémů v jednom,“* doplňuje vedoucí Oddělení zahraničních projektů ADRA **Andrej Arvensis.** Z pohledu Člověka v tísni má změna klimatu reálný dopad na programy na misích. *„Na některé typy programů je stále těžší získat financování, třeba na rozvojové vzdělávání, některé programy jako příprava na katastrofy zase nabývají na významu. My jsme se před více než osmi lety rozhodli, že se environmentální otázky stanou jedním ze základních pilířů našich programů,“* vysvětluje **Marek Štys**. Adaptace na změnu klimatu tak doplnila humanitární pomoc a podporu občanské společnosti a dobrého vládnutí. ## I donoři mění priority Jak to vypadá přímo „v poli“ začínají pomalu, ale jistě reflektovat i institucionální dárci. Ne vždy to ale podle nevládek funguje. *„Donoři si stále více uvědomují důležitost začlenění přizpůsobení se změně klimatu do svých strategií mezinárodní rozvojové spolupráce. Například SIDA (Švédská agentura pro mezinárodní rozvojovou spolupráci, pozn. red.) aktivně pracuje na mobilizaci soukromého kapitálu na podporu adaptace na změnu klimatu,“* popisuje **Ludmila Kucer.** Pokyny pro začlenění životního prostředí a změny klimatu do svých politik mezinárodní spolupráce a rozvoje vypracovala i Evropská unie. V Česku se strategie rozvojové spolupráce na období 2018 až 2030 zaměřuje na udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a hospodářský růst, s důrazem na snižování rizika katastrof a přizpůsobení se klimatu. Plány tedy existují, realizace je ale zatím v počátcích. A **Marek Štys** z Člověka v tísni upozorňuje na to, že: *„věc, která se začala plíživě objevovat u institucionálních dárců, je vysychání zdrojů rozvojové pomoci. Víc a víc financí, které byly používané na cílenou rozvojovou pomoc do klasických sektorů, jako je rozvoj živností, včetně zemědělství, školství, sociální sektor a podobně, se začalo kumulovat v obřích klimatických zdrojích.“* Ty tedy postupně vznikají, veškerá jejich logistika se ale musí nejdříve vybudovat. > *„Je tam jeden zásadní element, který nás brzdí, a to je nedostupnost klimatických financí.“* > Marek Štys, zástupce ředitele Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni. Fondy, jako jsou Green Climate Fund nebo Loss and Damage, teď běží na vládních mezistátních úrovních a prozatím nejsou dostupné ani místním komunitám, nemluvě o sektoru mezinárodních organizací nebo nezisku. *„První, kdo pravděpodobně bude mít víc přístupu, budou agentury OSN. Bude to ale trvat dlouho, než se toto financování zpřístupní a rozprogramuje do menších celků pro nevládní organizace,“* dodává **Marek Štys** a poukazuje na fakt, že je potřeba postavit robustní systémy nejen rozdělování prostředků, ale i následné kontroly a implementace. Finanční struktury nevznikají z měsíce na měsíc nebo za pár let. Organizace se proto o nastalé situaci baví se svými menšími dárci, své o tom ví právě zmíněná organizace SIRIRI. Ta vidí trend v zemědělství a společně s partnery čím dál více financuje zemědělské projekty, jako je výstavba střední zemědělské školy nebo výstavba budovy pro chov drobného zvířectva. Na vzniku fondu Loss and Damage se dohodli světoví lídři na konferenci COP27 v roce 2022. Jedná se o historickou dohodu o poskytnutí peněz rozvojovým zemím, které čelí dopadům změny klimatu. Finance se mají vynaložit na pomoc zotavit se z následků změny klimatu, zmírnění jejích dopadů, odklon od fosilních paliv, ale i přípravu na další klimatický vývoj. ## Hledá se krajinář a environmentalista do Afriky Odborníci na adaptaci a mitigaci dopadů klimatické změny [chybí](https://cepr.org/voxeu/columns/lost-green-transition-measurement-and-stylised-facts) snad ve všech oblastech – ať v komerčních, tak v neziskových – a poptávka po jejich know-how se rapidně zvyšuje. Reagovat na to musí právě nezisk, bez podobných lidských zdrojů se „nový rozvoj” neposune. ADRA spolupracuje podle slov Andreje Arvensise jako síťová organizace s řadou lokálních expertů a expertek místních ADRA kanceláří, kteří jsou v těchto tématech velice zdatní. *„Mnoho členů týmu se zaměřuje na různé aspekty související s klimatickou změnou, od rozvoje udržitelného zemědělství po další alternativní zdroje obživy. Samozřejmě to také znamená, že musíme neustále budovat naše vnitřní kapacity.“* Člověk v tísni má zase technický tým, ve kterém je hned několik expertů na různé dopady klimatické krize. Ten například začal i měřit, kolik organizace produkuje ročně emisí CO2, což je zároveň velká byrokratická a časová zátěž. Na základě toho pak řeší logistiku přesunu zaměstnanců napříč celým světem, výměnu dieselových generátorů na misích, zavádění solárních energetických systémů, nakládání s odpadem, ale i dopravu v zemích, kde pomáhá. Organizace v souvislosti s tím začala měnit i vlastní nákupy materiálů. *„Do veškerých standardů výběrového řízení jsme zabudovali ekologický indikátor. Díky němu hlídáme hlavně výrobu každého produktu, jestli je dodavatel certifikovaný a další. U obnovy a rekonstrukcí řešíme dobré zateplení, udržitelnou krytinu a podobně.“* U odbornosti to ale nekončí, všichni respondenti už ji nějakým způsobem uplatňují přímo v práci s příjemci pomoci. *„V Africe a Asii reagujeme na nedostatek vody, který zhoršují klimatické změny, programy zaměřenými na zlepšení přístupu k čisté vodě a sanitárním zařízením. To je zásadní pro prevenci vodou přenášených nemocí, které se mohou stávat běžnějšími s měnícím se klimatem,“* popisuje programová ředitelka CARE Česká republika Ludmila Kucer. Dodává, že pracují i na zlepšení potravinové bezpečnosti podporou udržitelných zemědělských praktik. *„Tyto příklady ilustrují, jak se naše programy přizpůsobují, aby řešily mnohostranné výzvy, které klimatické změny představují, a zajišťují, že naše úsilí je udržitelné a reaguje na vyvíjející se potřeby komunit.“* ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/2efb05c167-7313.jpg) Podobné projekty má i Charita, která věnuje hodně pozornosti obnovitelným zdrojům energie. Podporuje například hybridní solární systém jako záložní zdroj energie v nemocnici St. Joseph’s Buyege Health Centre III v Ugandě. I podle Davida Flaka je právě klimatická odolnost směr, kterým se rozvojová pomoc bude ubírat. Afriku v tomto směru nejčastěji zmínily i organizace Člověk v tísni a ADRA. Země jako Etiopie, Angola nebo Zambie jsou postižené suchem a tamní pastevci nebo farmáři se s tím musí naučit vypořádat. Třeba cestou hledání nových postupů v rámci chovu dobytka, veterinární péče i konzervace krmiv jako zálohu na období sucha, diverzifikací zdrojů, zakládáním komunitních i domácích zahrad a podobně. *„Součástí je i osvětová kampaň v oblasti hygieny, prevence genderově podmíněného násilí a budování školních tříd,“* říká o kombinaci přístupů Eliška Masná. ## Někde politika pomáhá, někde boří Zemědělství ale není jediným odvětvím, kde by posun ke klimatickým řešením dominoval. Po jeho bok se staví podpora občanské společnosti a dobré vládnutí. ADRA se v posledním období zabývá tématem tzv. peace-buildingu hlavně v oblasti Sahelu v severní Africe. *„Vlivem klimatické změny je tlak na zdroje stále vyšší a mírové soužití čím dál problematičtější. Snažíme se proto pracovat ještě aktivněji s místními komunitami, uprchlíky a vnitřně vysídlenými obyvateli, jako i s místní státní správou.“* Podporují místní komunity v tom, aby měly odvahu a dostatek podkladů vyjadřovat se k akčním plánům a zapojit se do rozhodování o vlastním osudu. CARE řeší klimatickou spravedlnost, protože ženy a dívky jsou často první a nejvíce zasaženy klimatickou nouzí, Člověk v tísni se k tomuto staví jako ke komplexnímu tématu. Menší odklon financí od rozvoje totiž podle Marka Štyse vidí mimo jiné ve větším růstu autoritářských režimů, snaze o omezování svobod a lidských práv, překreslování hranic. *„Všechny ty války ovlivňují přemýšlení donorů a organizací, jako je naše. Mnohem vyšší pozornost než dříve tak dáváme podpoře občanské společnosti.“* > *„Nutno dodat, že místní tady (ve Středoafrické republice) řeší mnohdy závažnější problémy než klimatickou změnu, zejména politickou nestabilitu a časté převraty. Kvůli nim se země nerozvíjí, ale upadá stále níž.“* > Ředitelka organizace SIRIRI Jana Škubalová A že má klimatická změna za následek víc a víc přírodních katastrof je neoddiskutovatelné. Své o tom ví právě neziskový sektor, který sám rozšiřuje svoje programy o snižování rizik hurikánů, záplav nebo sesuvů půdy. A zároveň humanitární pomoc obětem konfliktů vedených o úrodné území nebo i vodu. Nedávným příkladem jsou bleskové záplavy v Demokratické republice Kongo a Rwandě v roce 2023, které si vyžádaly více než 3 000 obětí. V Etiopii, Somálsku, Keni, Džibuti, Mauretánii a Nigeru navíc více než 29 milionů lidí čelí neutuchajícím suchům. Právě v podobných oblastech organizace posilují schopnosti místních komunit katastrofám předcházet a vypořádávat se s jejich následky, instalují různé senzory, které varují obyvatele před blížící se hrozbou a mnoho dalšího. Člověk v tísni implementoval udržitelnost i na jedné ze svých největších misí, kde se kombinuje humanitární i rozvojová pomoc. *„Před lety jsme na Ukrajině řešili nákup střešních krytin. Nakonec jsme se rozhodli pro dražší možnost než byl klasický eternit s delší dodací lhůtou, ale bez škodlivých látek a která má navíc nezátěžovou výrobu. Je to koncept building better a lidé ho nakonec ocení. S touto logikou teď přistupujeme ke všem nákupům a opravám,“* uvádí do kontextu **Marek Štys.** Klimatická změna představuje významnou hrozbu pro globální rozvoj. Je stále víc a víc zřejmé, že má potenciál zvrátit desetiletí pokroku v boji proti chudobě a zlepšení životní úrovně. Zároveň v neziskových organizacích vyvolává otázky, jestli samotný program pomoci nevytváří novou zátěž na společnost i životní prostředí. Je to proces, se kterým se i s chybějícími financemi budou muset vypořádat. --- Zdroj fotografií: ADRA, Unsplash.com [Advokacie](/hledat?q=Advokacie) | [Inovace](/hledat?q=Inovace) | [Legislativa](/hledat?q=Legislativa) | [Udržitelnost](/hledat?q=Udr%C5%BEitelnost) O autorovi TO [![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=288/assets/svet-neziskovek-prod/8b0f93942f-7086.jpg.webp)](/lide-sveta-neziskovek/tereza-novosadova-ocetkova) [Tereza Ocetková](/lide-sveta-neziskovek/tereza-novosadova-ocetkova) Svět neziskovek Tereza si během studií žurnalistiky a španělštiny prošla prací pro některá veřejnoprávní média. Navazující studium rozvojové pomoci ji dovedlo k psaní pro mnohé české neziskové organizace, mezi nimi i Člověk v tísni, Amnesty International nebo Svoboda zvířat. Zaměřuje se na propojování storytellingu s tématy udržitelnosti, dopady klimatické krize, sociálních nerovností v regionech nebo i válečných konfliktů. [Všechny články autora](/lide-sveta-neziskovek/tereza-novosadova-ocetkova) ### Zůstaňte v obraze To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem. ## Související kurzy ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/0b681da170-6212-original.jpg) ### [Cesta k efektivní a fungující organizaci: jak řídit a upravovat procesy](/kurzy/cesta-k-efektivni-a-fungujici-organizaci-jak-ridit-a-upravovat-procesy) 12.10.2026 9:30 - 16:00 Praha (místo bude upřesněno) Kateřina Švidrnochová … 3 690 Kč [Rezervovat místo](/kurzy/cesta-k-efektivni-a-fungujici-organizaci-jak-ridit-a-upravovat-procesy/prihlasit?term=c475ed8f-8e13-4df0-9448-7a964695eeff) ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/6613bcc091-7040-original.jpeg) ### [Péče o dárce – jak vytvářet komunitu podporovatelů a získat pravidelné dárce](/kurzy/pece-o-darce-jak-vytvaret-komunitu-podporovatelu-a-ziskat-pravidelne-darce) 24.11.2026 9:30 - 16:30 Praha (místo bude upřesněno) Zdeňka Marešová 3 690 Kč [Rezervovat místo](/kurzy/pece-o-darce-jak-vytvaret-komunitu-podporovatelu-a-ziskat-pravidelne-darce/prihlasit?term=45920314-b350-4ed0-afaa-a8cca2936011) ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/155072e36b-5756-original.jpeg) ### [Individuální fundraising v kostce: Jak na drobné i firemní dárce](/kurzy/individualni-fundraising-v-kostce-jak-na-drobne-i-firemni-darce) 11.11.2026 10:00 - 12.11.2026 16:30 Praha (místo bude upřesněno) Petr Machálek 4 990 Kč [Rezervovat místo](/kurzy/individualni-fundraising-v-kostce-jak-na-drobne-i-firemni-darce/prihlasit?term=aa198081-c3b9-4515-8109-8826c28a3f4e) ## Související články [![Příručka AutoMatu má městům pomoct se zaváděním nízkoemisních zón. Čas běží i kvůli přísnějším limitům EU](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/35b225f022-7981.jpg)](/aktualne-z-nezisku/nova-prirucka-automatu-ma-mestum-pomoct-se-zavadenim-nizkoemisnich-zon-cas-bezi-i-kvuli-prisnejsim-limitum-eu) ### [Příručka AutoMatu má městům pomoct se zaváděním nízkoemisních zón. Čas běží i kvůli přísnějším limitům EU](/aktualne-z-nezisku/nova-prirucka-automatu-ma-mestum-pomoct-se-zavadenim-nizkoemisnich-zon-cas-bezi-i-kvuli-prisnejsim-limitum-eu) 9.1.2026Tereza Ocetková Česká města mají díky novele zákona o ochraně ovzduší silnější nástroj, jak zlepšit kvalitu vzduchu – nízkoemisní zóny. Spolek AutoMat proto připravil praktickou příručku, která samosprávám krok za krokem ukazuje, jak je zavádět. Materiál cílí hlavně na města, úředníky a odbornou veřejnost a reaguje i na nové evropské limity platné od roku 2030. [Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Inovace](/inovace)|[Udržitelnost](/hledat?q=Udr%C5%BEitelnost) [![Neziskové organizace mění svět i zákony: Co se podařilo prosadit v roce 2024?](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/d32fc45ec8-7497.jpg)](/komunikace/neziskove-organizace-meni-svet-i-zakony-co-se-podarilo-prosadit-v-roce-2024) ### [Neziskové organizace mění svět i zákony: Co se podařilo prosadit v roce 2024?](/komunikace/neziskove-organizace-meni-svet-i-zakony-co-se-podarilo-prosadit-v-roce-2024) 16.1.2025Barbora Báštěcká Mnohé neziskové organizace se věnují advokačním aktivitám. Jsou odborníci na své téma a vědí, co je potřeba v systému změnit, aby bylo lépe jejich klientům a klientkám nebo třeba životnímu prostředí. Stejně jako loni jsme pro vás opět sepsali článek, který přináší několik případů systémových změn, na jejichž prosazení se podílely mimo jiné i neziskové organizace. [Komunikace](/komunikace)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Inovace](/inovace)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Legislativa](/hledat?q=Legislativa) [![Od ekoteroristů po chuligány: Jak demokratické státy bojují s klimatickými protesty](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/ae8bcfb30b-7339-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/od-ekoteroristu-po-chuligany-jak-demokraticke-staty-bojuji-s-klimatickymi-protesty) ### [Od ekoteroristů po chuligány: Jak demokratické státy bojují s klimatickými protesty](/aktualne-z-nezisku/od-ekoteroristu-po-chuligany-jak-demokraticke-staty-bojuji-s-klimatickymi-protesty) 17.10.2024Tereza Ocetková Organizace Climate Rights International popsala zvyšující se míru represí vůči klimatickým aktivistům i v demokratických státech. Ve studii ukazuje tvrdá opatření proti protestujícím, včetně dlouhých trestů odnětí svobody a preventivního zadržování. [Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Legislativa](/hledat?q=Legislativa)|[Udržitelnost](/hledat?q=Udr%C5%BEitelnost)