---
title: Chcete napravit nespravedlnosti? Zažalujte Česko. Strategické litigace řeší problém jednotlivce i celého systému
description: Nerovný přístup ke vzdělání pro romské děti, nedostatek služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním, zajišťování dětí uprchlíků v detenčních zařízení…
url: "https://www.svetneziskovek.cz/komunikace/chcete-napravit-nespravedlnosti-zazalujte-cesko-strategicke-litigace-resi-problem-jednotlivce-i-celeho-systemu"
type: static
generatedAt: "2026-08-03T06:42:06.580Z"
---

![Chcete napravit nespravedlnosti? Zažalujte Česko. Strategické litigace řeší problém jednotlivce i celého systému](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1600/assets/svet-neziskovek-prod/0810331aef-7342-original.jpg)   article komunikace Barbora Báštěcká Chcete napravit nespravedlnosti? Zažalujte Česko. Strategické litigace řeší problém jednotlivce i celého systému
Nerovný přístup ke vzdělání pro romské děti, nedostatek služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním, zajišťování dětí uprchlíků v detenčních zařízení, laxnost státu při ochraně před klimatickými změnami nebo nenaplňování práva na právní zastoupení v případě dětí mladších 15 let. Těchto a mnoha dalších nespravedlností se dopouštěla či stále dopouští Česká republika. A neziskové organizace jako Fórum pro lidská práva, Vzájemné soužití, Organizace pro pomoc uprchlíkům, NAUTIS či Klimatická žaloba to nenechaly jen tak. Přinášíme vám článek o tom, jak prostřednictvím žalob bojují za nápravu systémových problémů.

V roce 2007 Evropský soud pro lidská práva uvedl, že nadměrným zařazováním romských dětí do škol pro lehce mentálně postižené dochází k porušování práv na rovný přístup ke vzdělání. Česká republika tak prohrála soudní spor, který proti ní vedla skupina 18 romských žáků z Ostravy.

Vše začalo o deset let dříve, kdy Světlana, sedmiletá dívka romského původu z ostravského Hrušova, měla podle posudku psychologa nastoupit do školy pro žáky s mentálním postižením. *„Světlanka byla bystré dítě, dobře komunikovala, uměla zpívat v několika jazycích, byla dobře vychovaná,“* vzpomíná **Sri Kumar Vishwanathan**, tehdejší Světlanin soused a ředitel organizace [Vzájemné soužití](https://www.vzajemnesouziti.cz/), která se zabývá pomocí Romům a Romkám a která stála za vybudováním kauzy ukončené až rozsudkem zmíněným v úvodu textu. Světlanina rodina se společně s Vishwanathanem snažila o získání nového posudku, což se nakonec podařilo. Stačila cílená podpora a doučování, aby se z dítěte s mentálním postižením za několik měsíců stala žačka běžné školy.

Případ této dívky tehdy pomohl poukázat na mnohem širší problém – zjistilo se, že Světlana není zdaleka jediné romské dítě, které bylo nesprávným posudkem zařazeno do „zvláštní školy“. *„O problému se dozvědělo Evropské centrum pro práva Romů a rozhodlo se ukázat na to, co se v Ostravě děje běžně,“* líčí Vishwanathan. Následovalo půlroční šetření mapující desítky škol na Ostravsku a obsahující rozhovory s vyučujícími, lékaři a lékařkami i rodiči. *„Z výzkumu vzešlo, že ve srovnání s dětmi z majority je u romského dítěte 27krát větší pravděpodobnost, že získá posudek o mentálním postižení. Zatímco v běžné populaci jsou zhruba tři procenta lidí s mentálním postižením, mezi romskými dětmi by to bylo přes 80 procent,“* zdůrazňuje.

Tato zjištění dala základ významné strategické litigaci, která je dnes známá pod názvem D. H. a spol. proti České republice. Iniciály patří Denise Holubové, jedné z 18 dětí, které zažily podobnou nespravedlnost jako Světlana. Přes několik proher u českých soudů od okresního až po ústavní se případ dostal právě až k Evropskému soudu pro lidská práva, který se nakonec postavil na stranu těchto dětí.

**Co je to strategická litigace?**
 Litigace obecně je vedení právního sporu. Strategická litigace je pak vedení právního sporu za účelem dosažení zájmového rozhodnutí, často s cílem prosadit nějakou systémovou změnu.

Jak vysvětluje **Maroš Matiaško**, advokát z organizace [Fórum pro lidská práva](https://forumhr.eu/cs/uvod/), která se specializuje na zastupování obětí porušování lidských práv, prostřednictvím strategické litigace lze dosáhnout nápravy pro jednotlivce i změny celého systému. *„Myslím, že hlavně díky rozsudku ve věci D. H. proběhla změna školského zákona. Kauza také přispěla k tomu, že se v Česku vede intenzivní diskuze o inkluzivním vzdělávání,“* uvádí Matiaško.

Případ D. H. a spol. se tak stal symbolem boje proti segregaci a diskriminaci vůči Romům a Romkám v nerovném přístupu ke vzdělání.

## Aby Česká republika neporušovala práva občanů

Litigace mohou být vedené například proti výkonným orgánům státu, jako jsou kraje či města, ale i proti velkým korporacím. Právnická organizace Fórum pro lidská práva se soustředí především na soudní spory s Českou republikou, a to hlavně v oblastech práv lidí se zdravotním znevýhodněním, práv Romů a lidí v migrační situaci.

Všechny žaloby, které Fórum pro lidská práva vede, podle Matiaška začínají myšlenkovým experimentem.

> „Představme si, že nezisková organizace má klienty potýkající se s nějakým nespravedlivým jednáním. Pokud vidí, že se to děje opakovaně, může to být symptom hlubšího strukturálního problému, který je třeba následně zkusit pojmenovat. A na tom se dá pak stavět budoucí kauza,“ říká.

To, že Česko může být porušovatelem práv, která vyplývají mimo jiné třeba i z mezinárodních úmluv OSN či Rady Evropy, dokládá další případ, na kterém společně pracuje Fórum pro lidská práva a [Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)](https://www.opu.cz/).

Před několika lety uprchla kvůli obavám o bezpečí jejich dcer před Talibánem do Evropy rodina z Afghánistánu. Po nevyhovujícím pobytu v kontejnerovém ubytování v Rakousku se vydala přes ČR do Německa. Kvůli neznalosti zákonů se však všichni členové ocitli v detenčním zařízení v Bělé-Jezové ve Středočeském kraji. Tam jim byly sebrány mobilní telefony, což limitovalo kontakt s okolním světem a příbuznými, peníze a cennosti a celá rodina musela čekat v zařízení omezená na svobodě, dokud ji nevrátí zpět do Rakouska, které mělo posoudit azylovou žádost.

*„Přestože Bělá-Jezová je zařízení určené pro rodiny s dětmi a jsou tam poměrně dobré podmínky, samotné omezení osobní svobody dětí v rámci detence je v rozporu s mezinárodním a v případě delšího zajištění také s evropským právem,“* uvádí **Zuzana Pavelková**, právnička z OPU. Evropský soud pro lidská práva sice detenci dětí zcela neodsuzuje, ale je podle něj možná jen v nejkrajnějších případech a jen na nezbytně nutnou dobu. Výbor OSN pro práva dítěte pak podle Pavelkové jednoznačně uvádí, že detence dětí není přípustná ani na jediný den, české zákony ji však umožňují až na 90 dní.

Podle Úmluvy OSN o právech dítěte, kterou ČR ratifikovala v 90. letech minulého století, dítě nemá nést zodpovědnost za činy svých rodičů. *„Není možné, aby kvůli přestupku rodičů děti končily v zařízeních omezujících jejich svobodu, a to na poměrně dlouhou dobu. Ze zahraničních výzkumů víme, že detence má na děti vždy negativní dopady, a to i u starších dětí a za dobrých podmínek zajištění. Bavíme se navíc o dětech, které se svými rodinami často prchají před válkami nebo diktátorskými režimy,“* vysvětluje Pavelková.

Tato kauza také dobře ukazuje, jak strategické litigace vlastně probíhají. OPU případ rodiny z Afghánistánu v rámci širší advokační strategie, jejímž cílem je úplně ukončit detence dětí v ČR, nejprve žalovala u českých soudů, protože je třeba nejprve vyčerpat všechny opravné prostředky na domácí úrovni, od soudů nejnižší instance až po soud Ústavní. Teprve poté je možné se obrátit například na Evropský soud pro lidská práva nebo Výbor OSN pro práva dítěte. *„Mezinárodní orgány tak dávají šanci státu, aby nezákonnosti či protiprávnosti sám napravil,“* vysvětluje Pavelková.

OPU neuspěla na žádné úrovni českých soudů, s kauzou tedy zamířila výše. *„Vybrali jsme si Výbor OSN pro práva dítěte kvůli tomu, že jeho stanovisko týkající se detencí bylo v dané době jednoznačnější než u Evropského soudu pro lidská práva,“* dodává Pavelková s tím, že je možné si vybrat pouze jeden z těchto orgánů. Případ nyní čeká na posouzení.

**Jak začít se strategickou litigací?**
 Maroš Matiaško organizacím doporučuje, aby se litigacím věnovaly. *„Pokud se ve své praxi opakovaně setkáváte s nějakými nespravedlnostmi, pokuste se vytvořit argument pro žalobu. Může to pomoci vyřešit situaci jednotlivců a zároveň najít cestu, jak pomoci všem dalším lidem v podobné situaci,“* říká s tím, že nemusí jít o velké kauzy u mezinárodních orgánů, stačí žaloby u okresních či krajských soudů. *„Ve chvíli, kdy dostanete zamítavé rozsudky a budete mířit k Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu se můžete obrátit na specializované právníky, jako jsme my ve Fóru.“*

## Kolektivní stížnosti jako řešení systémových nespravedlností

Případ D. H. a spol. i afghánské rodiny ukazují jedno z velkých úskalí litigací, a tím je časová náročnost. Spory mohou trvat i více než pět let. *„Náš případ vychází ze situace z roku 2019, kdy byla rodina v detenci v Bělé-Jezové,“* říká Zuzana Pavelková.

Matiaško však objasňuje, že pro řešení porušování práv ze strany ČR existuje celá řada mechanismů. *„Vždy, když se chceme pustit do litigace, dobře posuzujeme všechny možnosti, které nám právní řád nabízí. Přemýšlíme, které žaloby můžeme využít, hodnotíme výhody a nevýhody, a počítáme, jaké mohou být finanční náklady či kolik času nám to zabere. Poté vyhodnotíme, kterou cestou se vydáme,“* dodává. Obecně je proto důležité dobře znát právní systém či být napojený na odborníky a odbornice z praxe.

Nástrojem, který se podle Matiaška osvědčil, jsou takzvané kolektivní stížnosti. S nimi se lze rovnou obrátit na mezinárodní orgán, konkrétně Evropský výbor pro sociální práva, aniž by bylo třeba projít kolečkem českých soudů. Tento proces tak může být rychlý, levný a hlavně efektivní, což lze doložit na nedávném případu advokátního zastupování dětí, které se dopustily protiprávního jednání a mohou stanout před soudem.

*„Děti do 15 let, tedy děti ve zranitelné situaci, které má stát zvlášť chránit, neměly právo na advokáta od počátku řízení, ale až v pozdější fázi v řízení před soudem, což je pozdě. To znamená, že nebyla naplňována jejich základní práva, konkrétně právo na právní pomoc,“* líčí Matiaško. Fórum pro lidská práva ve spojupráci s mezinárodní organizací International Commission of Jurists tedy podalo kolektivní stížnost k Evropskému výboru pro sociální práva a uspělo. Díky tomuto rozhodnutí se tak podařilo změnit zákon o soudnictví ve věci mládeže. *„Teď mají všechny děti právo na právníka, což je fantastické. Pomůže to možná více než tisíci dětem každý rok,“* pochvaluje si.

K tomu, abyste mohli podat kolektivní stížnost, je dostačující mít data, etnografické šetření či kvalitativní výzkum popisující problém. Podle Matiaška stačí několik příběhů, které jednoznačně ukazují vzorec toho, že se opakovaně děje něco nespravedlivého. V případě kolektivních stížností je třeba se spojit s mezinárodní organizací, která je podle pravidel způsobilá k tomu, aby podala stížnost.

**Jsou neziskové organizace v litigacích vůbec úspěšné?**
 Maroš Matiaško na tuto otázku na první dobrou odpoví, že Fórum pro lidská práva zažívá permanentní neúspěch. Je to však dáno tím, že zamítavé rozsudky přicházejí u českých soudů, zejména nižších instancí. U mezinárodních orgánů je úspěšnost značně vyšší. *„Co se týká kolektivních stížností, tam jsme zatím vyhráli úplně všechny případy,“* doplňuje.

U litigací je totiž úspěšnost brána různě. Pokud prohrajete u českých soudů, můžete dostat záležitost na mezinárodní úroveň, kde lze „vyhrát“ nad Českou republikou a získat silné rozhodnutí, což podle Matiaška může vytvořit velký tlak na stát. *„Když ale vyhrajete u domácích soudů, je to nejen motivační pro klienty, ale zároveň to ukazuje, že systém funguje, že i české soudy umí odsoudit nespravedlnosti,“* říká Pavelková z OPU. *„V případech detencí dětí OPU prohrálo před Nejvyšším správním soudem za posledních pět let jen ve dvou případech ze 12,“* dodává.

## Nadějná cesta za systémovými změnami

A proč by se vůbec měly organizace pouštět do složitých a dlouhotrvajících soudních sporů? *„V sociálních službách a neziskových organizacích lidé umí identifikovat systémové nespravedlnosti, které doléhají na jejich klienty, ale často nejsou schopní to dále řešit,“* říká **Šimon Plecháček**, sociální pracovník a vedoucí poradny organizace [Národní ústav pro autismus (NAUTIS)](https://www.nautis.cz/), která chce prostřednictvím litigací řešit porušování práv lidí s autismem a jejich pečujících. Plánované žaloby se týkají nedostupnosti sociálních a dalších služeb, “zadrhnutého” procesu deinstitucionalizace (práva lidí se znevýhodněním na život v přirozeném prostředí, v komunitě), nevyhovujícího systému dávek či nedostatečné inkluze ve vzdělání.

> *„*Chceme všechny tyto a další systémové problémy českého státu podrobit důkladnému šetření, a to tak, aby v ideálním případě vznikl precedent, který nastartuje jejich nápravu,“ vysvětluje Plecháček „Musíme využít veškeré možné nástroje a litigace jsou podle nás jednou z nadějných cest ke změně. Mohou pomoci konkrétním lidem a zároveň ukázat na velký společenský problém,*“* dodává.

Dalším důležitým aspektem využívání litigací je také vytváření něčeho, co Maroš Matiaško nazývá „institucionální pamětí“, tedy databáze různých rozhodnutí, na něž lze odkazovat při dalších řízeních. Litigace totiž často fungují jako sněhová koule. *„Nejdřív třeba dostanete rozsudek, který není úplně podle vašich představ, ale možná je o něco lepší než ten předchozí. Pak na něj můžete navázat a jste zase o kousek dál,“* uvádí Matiaško. O případ D. H. se například stále opírají další a další žaloby, které se týkají nerovného přístupu ke vzdělání.

Precedent, který bude hrát důležitou roli v budoucích rozhodování o přístupu státu ke klimatickým změnám, chce tvořit také spolek [Klimatická žaloba.](https://www.klimazaloba.cz/) Ten viní českou vládu a příslušná ministerstva z nedostatečné snahy o omezování emisí a adaptaci na změnu klimatu. Se svým podáním uspěl u Městského soudu v Praze, což podle člena rady spolku **Davida Chytila** potvrdilo vliv změny klimatu na lidská práva a zdůraznilo odpovědnost státu v této oblasti.

Soud ministerstvům nařídil přijmout opatření s cílem snížit emise o 55 procent do roku 2030. Ministerstva však podala na rozsudek stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který původní rozhodnutí zrušil, na což opět podala stížnost Klimatická žaloba. Nyní se čeká na posouzení. Pokud spolek neuspěje, obrátí se na Ústavní soud a případně na mezinárodní orgán. Šanci na úspěch má i díky precendentům z dalších zemí.

*„Velký vliv na naše snažení má přelomový rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který uznal* [*žalobu seniorek na Švýcarsko*](https://svetneziskovek.cz/aktualne-z-nezisku/seniorky-kvuli-emisim-zazalovaly-svycarsko-a-soud-jim-dal-za-pravdu-uspeje-take-zaloba-na-cesko)*. Česko je podobně laxní jako Švýcarsko, například v absenci uhlíkového rozpočtu a závazného klimatického zákona, jsme proto zvědaví, jak budou české soudy reagovat na interpretaci mezinárodního soudu,“* líčí Chytil.

## „Někdy si jdete pro prohru“

Neziskové organizace, které by se chtěly do strategických litigací pustit, by však měly znát také jejich úskalí. Vedle časové náročnosti může být velmi těžké najít případ klienta či klientky, na kterém lze kauzu stavět. Kromě toho nelze vždy zaručit nápravu. Matiaško zdůrazňuje, že je třeba transparentně komunikovat o tom, že je možné, že nejprve přijde série neúspěchů u českých soudů. *„Někdy si pro prohry vlastně cíleně jdeme, abychom docílili větší systémové změny,“* dodává.

Dalším problematickým aspektem může být spolupráce s klienty a klientkami. I vzhledem k délce řízení a často opakovaným prohrám u soudů na místní úrovni se může stát, že ztratí motivaci. *„Jejich situace už může být z jejich pohledu dávno vyřešená a nemají zájem se tím dál zabývat, někteří možná chtějí dokonce zapomenout na to, co se jim stalo,“* říká právnička OPU Zuzana Pavelková s tím, že je třeba respektovat rozhodnutí klientů ve sporu třeba nepokračovat. *„Je potřeba vytrvalosti a silné motivace pomoci dalším lidem, kteří budou v budoucnu v podobné situaci jako oni,“* dodává. Pro některé klienty či klientky může potvrzení mezinárodního orgánu nebo soudu, že to, co se jim stalo, byla nespravedlnost, být důležitou satisfakcí.

Matiaško doplňuje, že někdy je kvůli bezpečí klientů vhodnější se vyhnout zapojení konkrétních lidí a zvolit jiný typ podání, například kolektivní stížnost.

Organizace se také shodují na tom, že je těžké získat na litigace prostředky. Zuzana Pavelková například uvádí, že právě problém s financováním vede k tomu, že v Organizaci pro pomoc uprchlíkům se litigacím věnují nad rámec své každodenní práce, protože standardní dotační tituly tyto aktivity nepokrývají. David Chytil z Klimatické žaloby proto doporučuje vyhradit část kapacit právě na hledání zdrojů financování.

**Podpora litigací**
 Podle Matiaška lze nějaké zdroje získat od Evropské komise, která má samostatný program na podporu žalob proti národním státům. OSN zas otevřela program, který je zaměřený na právní pomoc obětem mučení a strategické litigace v této oblasti. Další financování pak může přijít například od soukromých subjektů nebo z nadačního sektoru.

Vedle výše zmíněných úskalí je také třeba dodat, že samotný rozsudek nemusí znamenat úplné ukončení problému. Podle Sri Kumara Vishwanathana by organizace po výhře neměly boj za nápravu opustit a dále by měly upozorňovat na pokračující nedostatky v systému, i proto Vzájemné soužití pokračuje v dalších litigacích.

## Trpělivost za cenu velkých změn

Vzhledem k tomu, že klimatické změny jsou globálním problémem, spolku Klimatická žaloba se osvědčila spolupráce a sdílení zkušeností s dalšími organizacemi v zahraničí. *„Věříme, že je společné globální úsilí důležitou součástí boje za udržitelnou budoucnost,“* říká David Chytil. To potvrzuje také Plecháček z NAUTISU. *„V poslední době zjišťujeme, že společně máme větší moc něco změnit, a tvoříme advokační koalice, které jsou silnější než jednotlivé organizace,“* říká.

Podle Matiaška je třeba být trpělivý. Proces může trvat několik let, ale za cenu opravdu velkých změn. *„Rád bych povzbudil všechny, kdo mají příležitost se zapojit do jakékoliv iniciativy, která povede k řešení systémových problémů, aby se toho nebáli a zkusili to,“* uzavírá Šimon Plecháček.

**Zdroj:** Vzájemné soužití, Fórum pro lidská práva, Organizace pro pomoc uprchlíkům, NAUTIS, Klimatická žaloba

**Foto:** Freepik
   [Advokacie](/hledat?q=Advokacie) | [Inspirace](/hledat?q=Inspirace) | [Legislativa](/hledat?q=Legislativa) | [Právo](/hledat?q=Pr%C3%A1vo) | [Strategie](/hledat?q=Strategie)
O autorovi
   BB [![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=288/assets/svet-neziskovek-prod/35a3e64d2d-7422.jpg.webp)](/lide-sveta-neziskovek/barbora-bastecka)    [Barbora Báštěcká](/lide-sveta-neziskovek/barbora-bastecka)  Redaktorka Světa neziskovek
Bára píše pro Svět neziskovek a vedle toho se věnuje PR v Abakusu nadačním fondu zakladatelů Avastu. Předtím několik let pracovala na obdobné pozici v neziskové organizaci proFem, která se zabývá pomocí obětem domácího a sexuálního násilí. Zároveň se na volné noze věnuje psaní, třeba pro Voxpot. Kromě toho také studuje politologii Latinské Ameriky a Afriky. Zajímá se o lidská práva, sociální témata, rozvojový svět, ekologii a ochranu zvířat. Ráda se učí jazyky a cestuje po světě.
   [Všechny články autora](/lide-sveta-neziskovek/barbora-bastecka)
### Zůstaňte v obraze

To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem.

## Související kurzy
   ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/d0913f8ac6-7453-original.jpeg)
### [PR v nezisku: Mission Impossible? Co má smysl dělat v malém týmu a na co se zaměřit](/kurzy/pr-v-nezisku-mission-impossible-co-ma-smysl-delat-v-malem-tymu-a-na-co-se-zamerit)
           20.10.2026 9:30 - 16:30        Praha (místo bude upřesněno)       Ivo Mareš       3 690 Kč    [Rezervovat místo](/kurzy/pr-v-nezisku-mission-impossible-co-ma-smysl-delat-v-malem-tymu-a-na-co-se-zamerit/prihlasit?term=14026135-45b5-494f-ac58-9d616c765157)       ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/0b681da170-6212-original.jpg)
### [Cesta k efektivní a fungující organizaci: jak řídit a upravovat procesy](/kurzy/cesta-k-efektivni-a-fungujici-organizaci-jak-ridit-a-upravovat-procesy)
           12.10.2026 9:30 - 16:00        Praha (místo bude upřesněno)       Kateřina Švidrnochová …       3 690 Kč    [Rezervovat místo](/kurzy/cesta-k-efektivni-a-fungujici-organizaci-jak-ridit-a-upravovat-procesy/prihlasit?term=c475ed8f-8e13-4df0-9448-7a964695eeff)       ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/4493df30-b5ba-4d2c-a573-35ebe62cf15f.jpeg)
### [Základy finančního řízení pro neziskové organizace](/kurzy/zaklady-financniho-rizeni-pro-neziskove-organizace)
           17.9.2026 9:30 - 15:30        Praha (místo bude upřesněno)       Standa Kutáček       3 690 Kč    [Rezervovat místo](/kurzy/zaklady-financniho-rizeni-pro-neziskove-organizace/prihlasit?term=f20d42df-9629-4cc1-a4b4-d3d439f570ee)
## Související články
 [![Jak neziskový sektor mění svět k lepšímu? Podívejte se na úspěchy organizací v roce 2023](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/d32fc45ec8-6980.jpg)](/aktualne-z-nezisku/jak-neziskovy-sektor-meni-svet-k-lepsimu-podivejte-se-na-uspechy-organizaci-v-roce-2023)
### [Jak neziskový sektor mění svět k lepšímu? Podívejte se na úspěchy organizací v roce 2023](/aktualne-z-nezisku/jak-neziskovy-sektor-meni-svet-k-lepsimu-podivejte-se-na-uspechy-organizaci-v-roce-2023)
9.1.2024Barbora Báštěcká
Zavedení komunitní energetiky, redefinice znásilnění, více hodin osobní asistence, zlepšení přípravy učitelů nebo lepší podmínky při oddlužování. Práce neziskových organizací má velký dopad na to, jak vypadá život v České republice. Přečtěte si o několika loňských úspěších neziskových organizací, které mohou zlepšovat systém.
[Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Legislativa](/hledat?q=Legislativa)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Marketing](/hledat?q=Marketing)|[PR](/hledat?q=PR)|[Právo](/hledat?q=Pr%C3%A1vo)|[Sledování dopadu](/hledat?q=Sledov%C3%A1n%C3%AD%20dopadu)|[Strategie](/hledat?q=Strategie) [![Seniorky kvůli emisím zažalovaly Švýcarsko a soud jim dal za pravdu. Uspěje také žaloba na Česko?](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/73d76b170b-7118-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/seniorky-kvuli-emisim-zazalovaly-svycarsko-a-soud-jim-dal-za-pravdu-uspeje-take-zaloba-na-cesko)
### [Seniorky kvůli emisím zažalovaly Švýcarsko a soud jim dal za pravdu. Uspěje také žaloba na Česko?](/aktualne-z-nezisku/seniorky-kvuli-emisim-zazalovaly-svycarsko-a-soud-jim-dal-za-pravdu-uspeje-take-zaloba-na-cesko)
22.4.2024Barbora Báštěcká
Sdružení více než dvou a půl tisíce seniorek KlimaSeniorinnen se rozhodlo zažalovat Švýcarsko u Evropského soudu pro lidská práva kvůli tomu, že země dostatečně nekoná v boji proti klimatickým změnám. U soudu uspěly. Podle českého spolku Klimatická žaloba by příkladu historického rozsudku mohly následovat i soudy v ČR.
[Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Legislativa](/hledat?q=Legislativa)|[Právo](/hledat?q=Pr%C3%A1vo) [![Rovná ochrana pro všechny oběti předsudečného násilí. In IUSTITIA prosadila změnu zákona](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/5a42436825-7767-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/rovna-ochrana-pro-vsechny-obeti-predsudecneho-nasili-in-iustitia-prosadila-zmenu-zakona)
### [Rovná ochrana pro všechny oběti předsudečného násilí. In IUSTITIA prosadila změnu zákona](/aktualne-z-nezisku/rovna-ochrana-pro-vsechny-obeti-predsudecneho-nasili-in-iustitia-prosadila-zmenu-zakona)
1.8.2025Barbora Báštěcká
Trestní zákoník bude nově obsahovat širší definici předsudečného násilí – větší ochrany se tak dostane lidem, kteří se stali obětí násilí na základě sexuální orientace či zdravotního znevýhodnění. Za legislativní změnou stojí mnoholetá práce organizace In IUSTITIA.
[Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Legislativa](/hledat?q=Legislativa)|[PR](/hledat?q=PR)|[Právo](/hledat?q=Pr%C3%A1vo)