--- title: „Je to čekárna, ale nikdo neví na co.“ S Anežkou Gündoğdu z Iniciativy Hlavák o hranicích dobrovolnictví a pomoci uprchlíkům description: Hlavní nádraží v Praze je pro mnoho lidí z Ukrajiny prvním kontaktním místem s novou zemí. Obrázek Česka příchozím utváří obrovská vlna pomoci dobrovolníků… url: "https://www.svetneziskovek.cz/lide/je-to-cekarna-ale-nikdo-nevi-na-co-s-anezkou-guendogdu-z-iniciativy-hlavak-o-hranicich-dobrovolnictvi-a-pomoci-uprchlikum" type: static generatedAt: "2026-08-03T07:13:41.308Z" --- ![„Je to čekárna, ale nikdo neví na co.“ S Anežkou Gündoğdu z Iniciativy Hlavák o hranicích dobrovolnictví a pomoci uprchlíkům](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1600/assets/svet-neziskovek-prod/0aec33edc2-5886.jpg) article lide Anna Novák „Je to čekárna, ale nikdo neví na co.“ S Anežkou Gündoğdu z Iniciativy Hlavák o hranicích dobrovolnictví a pomoci uprchlíkům Hlavní nádraží v Praze je pro mnoho lidí z Ukrajiny prvním kontaktním místem s novou zemí. Obrázek Česka příchozím utváří obrovská vlna pomoci dobrovolníků soustředěných ve skupině Iniciativa Hlavák, ale bohužel také rasismus a neochota přijmout romské uprchlíky. Na místě pomáhá i Anežka Gündoğdu, která v rozhovoru mimo jiné radí, jak jako dobrovolník nevyhořet. Cesta uprchlíků do Česka nejčastěji vede přes Hlavní nádraží v Praze. Humanitární pomoc s důrazem na lidský přístup zde od začátku ruské invaze poskytovalo dobrovolnické uskupení **Iniciativa Hlavák**. K 31. květnu však byla oficiální pomoc na základě rozhodnutí hasičů, policie, Ministerstva vnitra a **Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)** ukončena. Iniciativa na místě působí dál, ale v omezeném režimu a již bez podpory města. O aktuální situaci, zákulisním rasismu a dobrovolnické práci jsme si povídaly s jednou z dobrovolnic **Anežkou Gündoğdu**. Rozhovor proběhl 2. června. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/0aec33edc2-5886.jpg) ### Anežka Gündoğdu Iniciativa Hlavák Anežka je součástí Iniciativy Hlavák od jejího vzniku v roce 2015. Momentálně zastává roli koordinátorky dobrovolníků. Vystudovala politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a v roce 2020 se svojí sestrou založila e-shop s terapeutickými deníky Značka Kačka. ### Situace na Hlavním nádraží je od minulého měsíce velmi proměnlivá. Mohla bys shrnout realitu posledních dnů a nastínit, jak to bude dál? Na úvod je třeba říct, že Iniciativa Hlavák je neoficiální skupina, která poslední tři měsíce fungovala na Hlavním nádraží pod záštitou OPU. Jsme svépomocně organizovanou skupinu bez právní subjektivity, proto nemáme žádný hlas. Přestože původní náplní naší práce bylo poskytování informací a navigování po nádraží, velmi brzy jsme začali suplovat roli státu a naše pomoc na místě se výrazně rozšířila. Zhruba před dvěma týdny začalo omezování této pomoci ze strany Magistrátu hlavního města Prahy a od 1. června je prakticky zrušená. Záležitost si vzala na starost cizinecká policie a hasiči. Na nádraží nyní provozují tzv. frontdesk, kam zhruba dvakrát denně přijdou, lustrují lidi a určují, jestli půjdou do Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU), stanového městečka v Tróji nebo do nově vzniklého tábora v Malešicích. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/1248e21120-5840.jpg) *Anežka Gündoğdu (vlevo) na Hlavním nádraží. Hlavní náplní práce dobrovolníka v terénu je vyzvedávání lidí při výstupu z vlaků, pomoc s nákupem jízdenky, navigace pro Hlavním nádraží a poskytování informací.* My sice s činností v terénu pokračujeme, ale nemáme již institucionální podporu ani zázemí. Zatím obhlížíme situaci a nastavujeme, jak směny budou nadále vypadat. Naše činnost se zúžila na informační podporu, v následujících dnech bychom měli mít k dispozici zase nějaké balíčky s jídlem. Také máme zajištěné řidiče, kteří mohou lidi vozit do krátkodobých ubytování. Všechno je teď každopádně mnohem víc punkové. Zatímco před týdnem nás bylo na místě třicet, teď se bavíme zhruba o šesti dobrovolnících. ### Jak rozhodnutí o ukončení humanitární pomoci jako Iniciativa Hlavák vnímáte? Považujeme ho za velmi nešťastné. Nešťastná je i komunikace, protože rozhodnutí přišlo od aktérů, kteří na nádraží nechodí. Nikdo nám o něm navíc neřekl předem, dozvěděli jsme se o změně z médií, takže jsme neměli dost času se připravit na novou situaci. Když se hovoří o tom, že jde částečně o rozhodnutí neziskového sektoru, tak je to pravda, ale je důležité zdůraznit, že rozhodnutí učinilo pouze OPU, které nezisk na místě zastřešovalo. > Kromě nás na místě působili ještě RomPraha, skauti a medici z Karlovy univerzity. Je zřejmé, že všichni zúčastnění aktéři byli ze situace unavení. Myslím si, že obzvlášť policie začala získávat pocit, že lidé na nádraží chodí pomoc jen tak čerpat. Lidé na útěku ale přijíždí dál, takže za nás ukončení pomoci není řešení. Policie sice řekla, že nad situací převezme kontrolu, ale evidentně moc nefunguje. Na místě se nevydává ani voda. ### Na začátku to vypadalo, že pomoc na Hlaváku funguje relativně hladce. V květnu jste ale napsali otevřený dopis a komunikovali situaci jako neudržitelnou. „Nesouhlasíme s podmínkami, v nichž jsou uprchlíci nucení na nádraží živořit, jsme si vědomi restriktivnosti současného fungování. Koordinátoři i dobrovolníci napříč Iniciativou si uvědomují, že jsou součástí nespravedlivého, restriktivního a nedůstojného systému,“ stálo v něm například. Kdy nastal zlom? Zlomilo se to zhruba v polovině dubna, kdy začalo přijíždět větší množství romských uprchlíků. Právě tehdy se změnila nálada, začal se šířit narativ, že se sem sjíždí lidé, kteří už pomoc tolik nepotřebují. Je nepříjemné, že se pomoc osekala právě teď, protože zatímco na začátku přijížděli lidé z vyšší střední třídy, zhruba v té půlce dubna začali přijíždět i lidé z nízkopříjmových rodin a zároveň z více postižených válečných oblastí. Paradoxně ve chvíli, kdy situace na nádraží začala být víc kritická, podpora ze strany Magistrátu se začala zmenšovat. Nějakou dobu jsme byli ochotni tato omezení snášet a ty nejzákladnější potřeby se nám podařilo krátkodobě zajišťovat díky podpoře občanské společnosti a dárcům prostřednictvím [naší sbírky](https://www.donio.cz/hlavakpomaha). Postupně však bylo čím dál méně jídla, míst na odpočívání a stav začal být opravdu neudržitelný. ## Hlavák jako symbol nefunkčního systému ### Vyřeší podle tebe alespoň částečně situaci zřízení stanových městeček v Tróji a Malešicích? > Stanové městečko zalepí nějakou díru. Ano, na nádraží bude spát méně lidí. Ale není to koncepční, dlouhodobě udržitelné řešení. Například v Malešicích není stanovena maximální doba pobytu. Pořád přijíždějí další lidé, nedovedu si představit, jak budou regulovat jejich tok. Je to čekárna, ale nikdo neví na co. Problém totiž neexistuje jen na Hlavním nádraží. Hlavák je akorát hodně vidět a dost dobře symbolizuje, jak systém funguje obecně. ### Setkala ses s projevy rasismu vůči romským uprchlíkům? Určitě. Nechci označit jednu konkrétní složku jako rasistickou, nicméně ze strany jednotlivců, policie i hasičů se člověk s rasismem setkává. Stejně tak se občas stane, že na místo přijde někdo zvenku a nadává, ať už dobrovolníkům nebo uprchlíkům. Na to jsme naštěstí na místě měli ochranku, takže nikdy nedošlo k eskalaci. Někdy jde ale i o rasismus ze strany samotných dobrovolníků. Na nádraží jich za poslední tři měsíce přišlo přes tři tisíce, jedná se o velmi různorodou skupinu. Šlo sice o jednotky případů, ale setkala jsem se s názory, že tam nejsou od toho, aby pomáhali Romům. Většinou ale nejde o explicitní rasismus, děje se to spíše v zákulisí. Někdo nás třeba osočil, že si na nádraží Romy schraňujeme, a že kdybychom tady nebyli, nebyli by tady ani oni. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/e57857957f-5844.jpg) *Lidé na útěku na Hlavním nádraží zejména v posledních týdnech trávili i několik nocí.* ### Na začátku války jsme byli svědky obrovské vlny solidarity napříč českou společností, ta ale logicky postupem času začala slábnout. Týká se tento scénář i dobrovolníků, opadl zájem v posledních týdnech? Na začátku byl zájem naprosto enormní. Směny byly přeplněné, takže jsme občas někoho museli poslat domů. Lidé ale více chodili jednorázově. Postupně se dobrovolnická základna ustálila, takže třeba v posledním měsíci jsem přišla na směnu a znala jsem všechny, přestože nás tam bylo dvacet. Zájem opadl kolem Velikonoc, ale vyloženě s nedostatečným pokrytím směn jsme se nepotýkali ani ke konci. Přirozeně je těžké zaplnit noční směny, s tím byl docela problém vždycky. I tak se za posledních šest týdnů na Hlaváku vystřídalo 1500 různých lidí. Pořád to tedy není tak málo jako v roce 2015, když jsme začínali. ### Zmiňuješ rok 2015, kdy se jednalo o uprchlíky ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Pákistánu a Palestiny, kteří většinou končili v detenčních zařízeních. Ty jsi na místě pomáhala už před sedmi lety, jak vnímáš rozdíl mezi přístupem k lidem na útěku dnes a tehdy? Často nad tím přemýšlím. Institucionální podpora tehdy nebyla žádná. Během prvních dnů po začátku ruské invaze jsme na nádraží ještě neměli základnu a naše pomoc se víc podobala té, kterou jsme poskytovali před sedmi lety. Zaskočilo mě, že zatímco v minulosti jsme se setkávali s výhružkami a hejty, tentokrát ke mně pořád někdo chodil a děkoval mi nebo mi nabízel peníze. Měla jsem z toho hořkosladký pocit, na jednu stranu je skvělé, že se tolik lidí zapojilo a zajímalo. Jenomže když člověk má srovnání s rokem 2015, je těžké si to vnitřně nerámcovat rasismem. > Nutno ale říct, že právě otázka romských uprchlíků nabízí paralely s postojem, který část společnosti a politiků zastávala před sedmi lety. Na začátku byla pomoc státu velká. Ve chvíli, kdy začali přijíždět Romové, se to ale zvrtlo. Najednou je problém poskytovat ten stejný servis. Ukrajinci se sice do detencí nezavírají, ale zařízení Bělá a Vyšní Lhoty, která připomínají spíš vězení, se otevřela jako ubytovny právě pro romské rodiny. S odůvodněním, že jinde se pro ně místo najít nedá. ## „Nemůžete si to nosit do dalšího života“ ### Jak se ti daří skloubit práci, osobní život a dobrovolničení? Je to náročné, v terénu mám roli briefera – zaučuji dobrovolníky a starám se o ně – a k tomu ještě dělám koordinační a administrativní činnost. Dohromady to vydá zhruba na půl úvazek. Takovou míru zapojení mně a dalším dobrovolníkům umožňovalo financování. Dobrovolníci se mohli rozhodnout, jestli podepíšou smlouvu s Červeným křížem, který proplácel směny, na které byli zaregistrovaní v serveru Sinch. Dneska ale došlo k ukončení této podpory, od Sinche jsme byli bez předchozího varování odstřiženi. Financování pro nás sice nikdy nebylo motivací, ale pomohlo nám situaci zvládat. (Podle nejnovějších informací se Magistrát chystá dobrovolníkům přístup do registračního systému Sinch obnovit. Finanční kompenzaci dobrovolníkům nabídla nezisková organizace Člověk v tísni – pozn.red.) ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/feb84a21b4-5845.jpg) *Briefer zaučuje nové příchozí, ale také se o dobrovolníky stará. Dbá na psychohygienu a řeší problematické případy a situace.* > Za mě je hrozně důležité umět si nastavit hranice. Stanovila jsem si, že na nádraží nebudu chodit víc než dvakrát týdně a nebudu si brát víc než dvě směny v jednom dni. To znamená zhruba 12 hodin týdně plus každý den dvě nebo tři hodiny koordinační činnosti. Člověk má v takových situacích tendenci být na místě pořád, protože ví, že jsou tam stále lidi, kteří tu pomoc potřebují. Pro hodně dobrovolníků je proto náročné dát si pauzu. Ale je to hrozně důležité, jinak vyhoří. ### Jaká je tvoje motivace se na Hlavák vracet? To je jednoduché, jsou tam lidé, kteří pomoc potřebují. Často přijíždí uprchlíci ve špatném psychickém stavu a je potřeba, aby s nimi někdo na místě jednal lidsky. A já osobně nemám pocit, že na frontdesku řízeném cizineckou policií se jim takového jednání dostane. Druhá věc je, že mě až v průběhu dobrovolničení začala velmi motivovat i komunita dobrovolníků a to, jak se o ně můžu starat, protože to je aktuálně moje hlavní úloha. S tím souvisí i třetí aspekt, do určité míry má moje motivace sociální charakter. Je to místo, kde se mohu potkat s podobně smýšlejícími lidmi a každá směna je strašně fajn. Občas za mnou chodí dobrovolníci s tím, že pro ně Hlavák představuje „safe space“. ### Má dobrovolnická základna na Hlaváku nějaké charakteristické rysy? Nedá se to vůbec zobecnit. Jsme opravdu rozmanitá skupina, co se týče sociálního zázemí, ale třeba i věku. Chodí dobrovolníci, kterým je přes 70. Nedávno jsem měla na směně 14letého kluka a byl úplně skvělý. Řekla bych, že to hlavní, co všechny dobrovolníky spojuje, jsou ideály a hodnoty. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/8db942da27-5841.jpg) *Dobrovolníci dále mohou zastávat role řidičů, tlumočníků, vyhledávačů ubytování nebo chystat balíčky humanitární pomoci a vydávat jídlo.* ### Vzpomeneš si na nějaké konkrétní okamžiky, které pro tebe byly psychicky opravdu náročné, a cítila jsi, že si potřebuješ dát odstup, postarat se o sebe? Máš nějaké tipy, jak se o svoje duševní zdraví starat v případě takové práce, jak nevyhořet? Nejnáročnější situace jsou ty, kdy musíme odmítat pomoc, třeba vydávání jídla. Někdo má hlad a já mu musím říct, že není. To je nejhorší moment, se kterým jsme se bohužel v posledních několika týdnech setkávali úplně pořád. Někdy v druhé půlce dubna k nám z KACPU poslali autobus plný romských rodin, že je musíme hned poslat na vlak. Myslím, že ani nevěděli, že budou deportováni. Nedostali jsme žádné informace, postavili nás dobrovolníky do lajny, připadala jsem si jako bachař. Nemohli jsme jim říct žádné informace nebo jim dát vodu a jídlo. Potom jsem na nádraží nějakou dobu nešla. > Moje rada je chodit na supervize a terapie. My můžeme čerpat terapie zadarmo z webu terapie.cz nebo interventi.cz. Zároveň míváme i skupinové terapie a vždycky se ukáže, že všichni vnímáme stejný problém, že v tom nikdo nejsme sám. Na kurzu krizové intervence jsme se dozvěděli ještě jeden tip: vytvořit si rituál a ten praktikovat před směnou nebo po směně. Je potřeba se naučit, že to, co se děje na nádraží, tam alespoň částečně musíte nechat. Nemůžete si to nosit do dalšího života. ### Setkala ses s tím, že byli někteří dobrovolníci vyhozeni? Porušování pravidel ze strany dobrovolníků řešíme celkem často. Etika je při práci s ohroženými skupinami hrozně důležitá. Tím, že se u nás točí stovky lidí, je těžké stoprocentně odfiltrovat ty, kteří nemají úplně čisté úmysly. Na každé porušení dobrovolnické etiky ale okamžitě reagujeme, máme jasná pravidla, na základě kterých se člověk může dostat na tzv. black list. Řešili jsme třeba nepřiměřený fyzický kontakt, krádeže, párkrát šlo o to, že si někdo vyžádal telefonní číslo a posílal „dick pics“ (fotky přirození – pozn.red.). Stalo se také, že přišel někdo zvenku a chtěl si odvést uprchlíka domů, přičemž rovnou specifikoval, že to má být mladá žena. ### Co dalšího je dle etiky špatně? Nikdy se lidí nevyptáváme, mají nám sdělit jen to, co sami chtějí. Od začátku také zdůrazňujeme, že není možné přijít dobrovolničit na nádraží a vzít si domů konkrétní rodinu. Nesmí jim nabízet práci a v ideálním případě by si neměli vyměňovat osobní telefonní číslo. Ačkoliv vím, že se to někdy stane, někdy je k tomu dobrý důvod. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/79bcaaee86-5842.jpg) ### Děkujeme za rozhovor! **Foto**: Petr Souček [Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD) | [Inspirace](/hledat?q=Inspirace) | [Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor) O autorovi AN [![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=288/assets/svet-neziskovek-prod/68fcbde672-5810.jpeg.webp)](/lide-sveta-neziskovek/anna-jureckova) [Anna Novák](/lide-sveta-neziskovek/anna-jureckova) Svět neziskovek Anna ve Světě neziskovek vede redakci a pomáhá s komunikací. Ráda si povídá s lidmi (a píše) o tom, jak pomáhají měnit svět k lepšímu. Dříve se věnovala hlavně politickým tématům a válečným konfliktům, dnes se snaží v záplavě negativních zpráv zaměřovat na pozitivní příběhy a tzv. solution journalism. Kromě samotného psaní ji baví online komunikace a sociální sítě. Absolvovala pětileté studium žurnalistiky na FSV UK, dva roky studovala judaistiku a religionistiku. Nejvíce se zaměřuje na oblasti ženských práv, práv LGBT+ lidí a dalších menšin a sociální témata. Kromě Světa neziskovek působí také v organizaci Péče bez překážek a přispívá do magazínu Qult. [Všechny články autora](/lide-sveta-neziskovek/anna-jureckova) ### Zůstaňte v obraze To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem. ## Související kurzy ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/4d640173-c5e3-40be-956a-fcf7d9751331.jpeg) ### [Wellness pro fundraiserky a fundraisery: Sdílení zkušeností a vzájemná podpora](/kurzy/wellness-pro-fundraiserky-a-fundraisery-sdileni-zkusenosti-a-vzajemna-podpora) 9.9.2026 13:00 - 17:30 Klimentská 50, Praha 1 Zdeňka Marešová 2 590 Kč [Rezervovat místo](/kurzy/wellness-pro-fundraiserky-a-fundraisery-sdileni-zkusenosti-a-vzajemna-podpora/prihlasit?term=a17d6a01-4fb6-4aaf-91f4-6b6286d60d40) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/a16773b5-920a-4bae-8d43-1973d6184d23.png) ### [Jak na úspěšný fundraising: Spolu na jedné palubě](/kurzy/jak-na-uspesny-fundraising-spolu-na-jedne-palube) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/jak-na-uspesny-fundraising) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/88a56f90-0384-4525-a3db-e702e5726987.png) ### [Komunikace pro neziskovky: Jak chytit naše lidi za srdce](/kurzy/komunikace-pro-neziskovky-jak-chytit-nase-lidi-za-srdce) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/komunikace-pro-neziskovky) ## Související články [![Vnášíme do hry nový prvek, mezigenerační solidaritu, říká zakladatelka iniciativy Klimababičky](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/1f1be45c11-8040-original.jpg)](/lide/klimababicky-vnasime-do-hry-novy-prvek-mezigeneracni-solidaritu-rika-jejich-zakladatelka) ### [Vnášíme do hry nový prvek, mezigenerační solidaritu, říká zakladatelka iniciativy Klimababičky](/lide/klimababicky-vnasime-do-hry-novy-prvek-mezigeneracni-solidaritu-rika-jejich-zakladatelka) 3.3.2026Tereza Ocetková „Úvahy o konci století se zhmotní ve chvíli, kdy si uvědomíte, že vaše vnoučata tady v té době budou žít,“ říká Yvonna Gailly, tvář české iniciativy Klimababičky. V době, kdy se veřejná debata o klimatu často polarizuje mezi „aktivistické mládí“ a „skeptické stáří“, přichází generace babiček a dědečků s jasným vzkazem: Máme odpracováno, ale nemáme hotovo. Naše zodpovědnost nekončí odchodem do důchodu. [Lidé](/lide)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor) [![Dřív jsme se báli slovo „divočina" používat, dnes je to značka. S Jaromírem Bláhou o proměnách boje za záchranu české přírody](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/975180e600-6633.jpg)](/fundraising/driv-jsme-se-bali-slovo-divocina-pouzivat-dnes-je-to-znacka-s-jaromirem-blahou-o-promenach-boje-za-zachranu-ceske-prirody) ### [Dřív jsme se báli slovo „divočina" používat, dnes je to značka. S Jaromírem Bláhou o proměnách boje za záchranu české přírody](/fundraising/driv-jsme-se-bali-slovo-divocina-pouzivat-dnes-je-to-znacka-s-jaromirem-blahou-o-promenach-boje-za-zachranu-ceske-prirody) 1.6.2023Karolína Vokál Kratochvílová Jaromír Bláha se v Hnutí DUHA specializuje na ochranu lesů a divoké přírody. Terénní pochůzky šumavskou divočinou prokládá jednáními s politiky a jak sám říká, za 30 let, co to dělá, se ještě nenudil. Jakou pozici se za tu dobu podařilo vydobýt české divoké přírodě? A co nás ještě čeká? Nejen o boji s časem, ale i o kráse umírání a obnovy lesů jsme si povídali v rozhovoru. [Fundraising](/fundraising)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[PR](/hledat?q=PR)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor) [![Bez bláznivé energie to nejde. S Tomášem Prinzem o probouzení spícího města](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/cad8ae29f5-5939.jpg)](/lide/bez-blaznive-energie-to-nejde-s-tomasem-prinzem-o-probouzeni-spiciho-mesta) ### [Bez bláznivé energie to nejde. S Tomášem Prinzem o probouzení spícího města](/lide/bez-blaznive-energie-to-nejde-s-tomasem-prinzem-o-probouzeni-spiciho-mesta) 25.7.2022Hana Štiková Jak je na tom kultura v Mariánských Lázních? Co městu chybí a jak se tomu snaží místní aktivní obyvatelé pomoci? Inspirujte se k oživování míst ve vašem okolí i vy! [Lidé](/lide)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor)