--- title: "Peníze nadevše: 3 příběhy aktivistů z domorodých komunit, kteří bojují proti nadnárodnímu bohatství" description: Jsou nárazníkem přírodního bohatství, stojí mezi konzumem a šetrností, podpory politiků se dočkají jen málokdy. Poznejte příběh Nemonte Nenquimo, ochránkyně… url: "https://www.svetneziskovek.cz/lide/penize-nadevse-3-pribehy-aktivistu-z-domorodych-komunit-kteri-bojuji-proti-nadnarodnimu-bohatstvi" type: static generatedAt: "2026-08-03T07:13:41.494Z" --- ![Peníze nadevše: 3 příběhy aktivistů z domorodých komunit, kteří bojují proti nadnárodnímu bohatství](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1600/assets/svet-neziskovek-prod/7786136d90-7281.jpg) article lide Tereza Ocetková Peníze nadevše: 3 příběhy aktivistů z domorodých komunit, kteří bojují proti nadnárodnímu bohatství Jsou nárazníkem přírodního bohatství, stojí mezi konzumem a šetrností, podpory politiků se dočkají jen málokdy. Poznejte příběh Nemonte Nenquimo, ochránkyně dědictví amazonského kmene; zachránce velryb a delfínů na jihu Afriky Nonhle Mbuthuma a Sinegugu Zukulu nebo Bayarjargal Agvaantseren, díky které poušť Gobi nepřišla o levharty sněžné. **Mongolsko, Ekvádor, jižní Afrika.** Regiony zdánlivě nesourodé, jedno mají ale společné – komunity původních obyvatel, které jsou mnohdy jedinými obránci křehké přírody. Na vlastní oči vidí, jak průmysl ovlivňuje nejen svět, ve kterém po staletí žili, ale i celosvětové klima. ## Nemonte Nenquimo: Z kmene v srdci Amazonie k celosvětovým kampaním a vyhraným soudním procesům Když byla Nemonte Nenquimo malá, viděla se svými sourozenci přelétat letadla nad jejich vesnicí v ekvádorské Amazonii. Časem se odvážili na přistávací dráhu, kde z letadel vystupovali běloši s rukama plnýma sladkostí, oblečení, náušnic a panenek se světlými vlasy. V průběhu let s sebou ale pro místní obyvatele do té doby neškodní návštěvníci přivezli i další věci – vlastního Boha, obrnu nebo alkohol. A také ropné manažery, kteří mávali **smlouvami umožňujícími drancování půdy a krajiny kvůli zásobám nerostného bohatství.** Jednou jí jeden stařešina řekl, že podepsal papíry otiskem svého palce výměnou za chleba a Coca-Colu. A ujištění, že ropné společnosti postaví školy a kliniky. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/7786136d90-7281.jpg) Nemonte je dnes 39 let a po pár letech života v ekvádorském hlavním městě Quitu se [**rozhodla bránit**](https://www.goldmanprize.org/recipient/nemonte-nenquimo/#recipient-bio) **historické, kulturní i přírodní dědictví svého kmene Waorani.** Ekvádor je navzdory své relativně malé rozloze jednou z deseti zemí s největší biologickou rozmanitostí na světě, nedotčenými amazonskými deštnými pralesy, složitými ekosystémy a významnými populacemi domorodých komunit. Od 60. let 20. století tu má ale těžba ropy, dřeva a výstavba silnic katastrofální dopad na pralesy a život v nich. Těžební průmysl má na svědomí odlesňování, porušování lidských práv, krize veřejného zdraví a drancování území a kultury původních obyvatel. A to platí i pro **kmen Waorani,** ten **v současné době žije na desetině původní půdy svých předků.** Ani za uplynulých 60 let se místní vláda příliš nepoučila a s ochranou práv původních obyvatel nebo raketově ubývající přírodou si hlavu nedělá. **Před několika lety oznámil jeden z ekvádorských ministrů další podpisy ropných koncesí** na oblast o rozloze sedmi milionů akrů amazonského pralesa, ve snaze přilákat investice nadnárodních ropných společností. A koncese zasahovaly na území, na kterém mají právo hospodařit národy Waorani, Shuar, Achuar, Kichwa, Shiwiar, Andoa a Sápara. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/c445746f33-7282.jpg) A tak se do toho vložila Nemonte Nenquimo. V roce 2015 spoluzaložila Alianci Ceibo, aby se postavila proti plánovaným koncesím, a byla zvolena předsedkyní organizace CONCONAWEP, která zastupuje Waorani v provincii Pastaza. Poté, co ekvádorská vláda oznámila dražbu půdy, začala organizovat a edukovat celou komunitu Waorani. Uspořádala celoregionální shromáždění a mluvila a mluvila a mluvila. Neúnavně se potkávala se stařešinami a zašla mnohem dál – spustila digitální kampaň zaměřenou na potenciální investory s heslem *„Náš deštný prales není na prodej“.* Tím se strhla nevole nejen napříč Ekvádorem, ale i celým světem. **Její petici adresovanou tamní vládě a ropným společnostem podepsalo 378 tisíc lidí.** Byl to obrovský úspěch. Nemonte ale věděla, že nesmí přestávat s edukací svého kmene. Aktivně mu pomáhala udržet si nezávislost na výpalném od ropných společností – společně s partnery Aliance Ceibo a CONCONAWEP instalovali systémy na sběr dešťové vody a solární panely a podporovali podnikání vedené ženami v oblasti ekologické výroby kakaa a čokolády. **Navíc sehrála klíčovou roli v projektu, který zmapoval více než 500 tisíc akrů území Waorani** a tam žijících 16 komunit. Zajistila školení pro mladé obyvatele Waorani, naučili se natáčet a dokumentovat svou práci a život. Díky tomu zveřejnili působivé snímky pro zmiňovanou kampaň. *„Čím méně o něčem víte, tím menší hodnotu to pro vás má a tím snadněji to zničíte. Bez viny, bez lítosti, hloupě. A to je přesně to, co děláte nám jako původním obyvatelům, našim deštným pralesům a nakonec i klimatu naší planety,”* [psala](https://www.theguardian.com/commentisfree/2020/oct/12/western-worldyour-civilisation-killing-life-on-earth-indigenous-amazon-planet) v otevřeném dopise zákonodárcům i těžařským a dalším korporacím Nemonte Nenquimo. ### Když z džungle vyjde precedens Její aktivismus vyústil v roce 2019 v **soudní rozhodnutí chránící půl milionu akrů amazonského deštného pralesa a celé území Waorani před těžbou ropy.** Vznikl tak precedens pro dodržování práva původních obyvatel Ekvádoru, další kmeny jdou v jejích stopách. > „Mnoho lidí nám tehdy říkalo, že nemáme šanci vyhrát proti vládě, která má mnohem více zdrojů než my, malé domorodé národy. Prý není možné, abychom je u soudu porazili. Přesto jsme díky solidaritě s ostatními domorodými národy, díky tisícům lidí v ulicích a propojení na celý svět, vládu porazili – porazili jsme ji oficiálně, u soudu,” [zhodnotila](https://www.synchronicityearth.org/an-interview-with-nemonte-nenquimo/). V tom všem jí stál po boku, a je tomu tak dodnes, její manžel **Mitch Anderson**. *„Domorodí obyvatelé možná nemají vlastnické právo nebo smlouvy, ale jsou tradičními vlastníky asi poloviny amazonského deštného pralesa,“* [řekl](https://www.theguardian.com/books/article/2024/may/25/i-want-people-to-wake-up-nemonte-nenquimo-on-growing-up-in-the-rainforest-and-her-fight-to-save-it) v rozhovoru pro The Guardian, který vznikl v květnu letošního roku, kdy pár vydal dechberoucí knihu We Will Not Be Saved (Nikdo nás nezachrání). A pokud budou z pralesa vytlačení, **zmizí spolu s nimi i vyhlídka na zachování biodiverzity a účinný boj s klimatickou změnou**, jehož je zdravá džungle neodmyslitelnou součástí a zároveň podmínkou. *„Domorodí obyvatelé to sami nezvládnou. Už stovky let plavou proti proudu a konečně se po celém světě stále více uznává jejich vedoucí úloha v oblasti klimatu a důležitosti ochrany jejich půdy,“* [dodal](https://www.theguardian.com/books/article/2024/may/25/i-want-people-to-wake-up-nemonte-nenquimo-on-growing-up-in-the-rainforest-and-her-fight-to-save-it) Anderson. ## Nonhle Mbuthuma a Sinegugu Zukulu: Pro vás jen průzkumy, pro nás mrtvá příroda **Wild Coast neboli Divoké pobřeží na jihu Afriky je neobvykle bohaté na mořskou biodiverzitu**. Migrují skrze něj keporkakové a velryby a svůj domov našly v tamních vodách endemické druhy ryb. Oblast by si zasloužila národní ochranu, místo toho se firmy chystaly ji vytěžit. V říjnu 2021 [přišla](https://www.goldmanprize.org/recipient/sinegugu-zukulu-nonhle-mbuthuma/) šokující zpráva – společnost Shell tu plánuje zahájit **seismické průzkumy s cílem najít zásoby ropy a zemního plynu pod mořským dnem.** Pro Wild Coast by to znamenalo odstřelování mořského dna pomocí vysoce výkonných zvukových děl, jejichž rány dosahují hlasitosti až 250 decibelů. Pod vodou se ale decibely nesou na kilometry daleko a přímo poškozují zooplankton, rybí jikry a larvy a hlavně ohrožují sluch podmořských savců, kteří mezi sebou nedokáží komunikovat ani se orientovat. Na zprávu zareagovali **Nonhle Mbuthuma a Sinegugu Zukulu.** Dnes ekologičtí aktivisté, původně narození do komunity Mpondů v odlehlých vesnicích v oblasti Amadiba na Wild Coast. Nonhle spoluzaložila Krizový výbor Amadiba (ACC), komunitní sociální hnutí, a je jeho mluvčí. Její dědeček byl tradiční léčitel a ona se právě od něj naučila, že příroda se stará o ty, kteří se starají o ni. A nedopustí, aby ji někdo ničil. Sinegugu je programovým manažerem nevládní organizace Sustaining the Wild Coast, která spolupracuje s domorodými komunitami na podpoře udržitelnosti životního prostředí a podporuje ekoturistiku právě na Wild Coast. *„Musíme ukázat, že ekoturismus – ne nucený rozvoj – je schopen trvale prospívat místním lidem,“* [říká](https://www.dailymaverick.co.za/article/2024-04-29-global-honour-for-coastal-guardians-who-told-shell-to-go-to-hell/). ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/87077015d5-7285.jpg) Zpráva o seismických testech se k nim dostala v listopadu 2021. Raketovou rychlostí, během dvou týdnů, [spojili](https://www.goldmanprize.org/recipient/sinegugu-zukulu-nonhle-mbuthuma/) síly a přizvali si celou komunitu oblasti Amadiba. Protože Nonhle a Sinegugu už v minulosti vedli úspěšnou kampaň proti plánovanému titanovému dolu, **dokázali rychle zmobilizovat síly a edukovat o tom, co podmořské testy způsobí.** *„Korporace chtějí vystřelovat každých deset sekund po dobu pěti měsíců rány o síle mezi 220 a 250 decibely – což je hlasitější než startující tryskové letadlo – které budou slyšet pod vodou na sto kilometrů daleko. Jaký k tomu mají důvod? Najít nerostné suroviny, na kterých vydělají.”* Na nic nečekali a v rámci kampaně zorganizovali sedmikilometrový „komunitní pochod“ podél pobřeží. **Svolávali původní obyvatele a nebáli se podat žalobu.** Zveřejňovali videa a prohlášení pro média, v nichž vyzývali i vzdálené pobřežní komunity obyvatel, aby se k protestu proti průzkumům přidali. V prosinci předložili 400 stran prohlášení domorodých obyvatel včetně odborných posudků. *„Divoké pobřeží je místem ohromující přírodní krásy. Na rozdíl od jiných pobřežních oblastí v Jihoafrické republice si původní obyvatelé udrželi toto území navzdory vlnám koloniální agrese a agrese apartheidu,”* [napsal](https://www.dailymaverick.co.za/article/2024-04-29-global-honour-for-coastal-guardians-who-told-shell-to-go-to-hell/) v čestném prohlášení Sinegugu. A 28. prosince 2021 [rozhodl](https://theconversation.com/shell-didnt-consult-communities-properly-about-mining-the-wild-coast-but-how-much-legal-protection-do-south-africans-have-232847) Nejvyšší soud v jejich prospěch a **nařídil okamžité zastavení seismického průzkumu společnosti Shell.** To ale nebylo všechno, úspěch Nonhle a Sinegugu [přinesl](https://www.goldmanprize.org/recipient/sinegugu-zukulu-nonhle-mbuthuma/) širší právní uznání kulturních a duchovních práv jihoafrických domorodých komunit, které usilují o ochranu svého životního prostředí – **poprvé se podařilo úspěšně protlačit nárok na ochranu životního prostředí na základě vazby na kulturní, duchovní a ekonomická práva.** ### Peníze, nebo život Sinegugu Zukulu a Nonhle Mbuthuma si prošli během kampaní, které kdy pořádali, i psychickým nátlakem. **Často byli označování za odpůrce rozvoje a modernizace, dokonce jim bylo několikrát vyhrožováno zavražděním.** Jejich práce a úsilí ale bylo oceněno celosvětově, mimo jiné udělením Goldmanovy ceny pro jednotlivce za úsilí o ochranu a zlepšování životního prostředí, často s nasazením vlastní bezpečnosti. > „Doufám, že toto ocenění pomůže posílit práci, kterou na Wild Coast děláme, a také povzbudí další místní environmentální aktivisty,” [dodala](https://www.dailymaverick.co.za/article/2024-04-29-global-honour-for-coastal-guardians-who-told-shell-to-go-to-hell/) Nonhle. ## Bayarjargal Agvaantseren: Dříve nepřátelé, teď spojenci proti mnohem většímu zlu Učitelka, která [se stala](https://www.goldmanprize.org/recipient/bayarjargal-agvaantseren/) environmentální aktivistkou a bojovnicí za záchranu levhartů sněžných. To je **Bayarjargal Agvaantseren, která strávila 20 let cestováním do odlehlých oblastí pouště Gobi v Mongolsku s jediným cílem – vytvořit pro tato zvířata první národní rezervaci na světě.** V divočině zůstává posledních asi pět tisíc levhartů sněžných a skoro tisícovka z nich žije v mongolských horách. Pytláctví kvůli sametovým kožešinám a tlapám, krádeže mláďat na prodej, odvetné střílení za zabíjení dobytka a ztráta habitatu – to všechno přispělo k **významnému poklesu světové populace sněžných levhartů** jen za posledních 15 let. Mongolsko je navíc ekonomicky závislé na vývozu minerálů a jižní poušť Gobi tvořící srdce území sněžných levhartů je hlavním těžebním centrem. Rozsáhlá ložiska uhlí, uranu, mědi, zlata, ropy a plynu přilákaly masivní těžební operace, ty ale ničí tamní životní prostředí a vytlačují kočovné komunity pastevců hlouběji do už tak malého území levhartů. Proti tomu se rozhodla Bayarjargal Agvaantseren bojovat. *„V roce 2007 jsem založila Snow Leopard Conservation Foundation v Mongolsku. Mluvila jsem s pastevci a ti mi říkali, že sněžní levharti jsou jejich nepřátelé, protože útočí na stáda. Což je pochopitelné,”* popsala Bayarjargal začátky její aktivistické cesty. Ztráty koz a jiného dobytka celkově nejsou velké, ale pro chudého pastevce je i pár zabitých zvířat ničivé. A tak si Bayarjargal dala nelehký úkol – získat důvěru pastevců a vymyslet, jak spolu mohou koexistovat. A to se povedlo nejen díky **edukační kampani, ale i diverzifikaci příjmů pastevců**, stali se tak mnohem méně závislí na svých stádech. Vznikla Snow Leopard Enterprises, která nyní prodává jejich řemeslné výrobky po celém světě. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/e7dfe19984-7286.jpg) O dva roky později přišel šok – téměř celé území, na kterém organizace s pastevci pracovala, bylo licencováno pro těžební průzkum. Z Bayarjargal Agvaantseren a jejích kolegů se tak najednou stali aktivisté političtí. *„Těžba byla rostoucím odvětvím. Zájmy těžebního průmyslu v Mongolsku jsou mnohem silnější než zájmy ochrany přírody.“* Oslovili místní okresní vládu a po dlouhých licitacích se je podařilo přesvědčit na první chráněnou oblast. Vznikla v roce 2010. Lokální úspěch je povzbudil i do národní úrovně a **spustili kampaň, do které se zapojili sami pastevci.** Nenaplnilo se totiž jejich očekávání, že jim těžební průmysl přinese výhody. Uvědomili si, že místo toho ztrácejí pastviny a jejich živobytí je ohroženo. *„Důvěra, kterou jsme s nimi vybudovali, opravdu pomohla,”* [popisovala](https://www.goldmanprize.org/recipient/bayarjargal-agvaantseren/) Bayarjargal. Kampaň byla velmi dlouhá, trvala šest let a zahrnovala publikování denních aktualit, svolávání akcí skrze sociální sítě a rozhovory s klíčovými zákonodárci. Pomohly až volby v roce 2016. Politici chtěli hlasy, a tak slibovali. **Díky tomu a aktivní advokacii Bayarjargal se podařilo vyhlásit státní rezervaci Tost Tosonbumba o rozloze 1,8 milionu akrů na jihu pouště Gobi.** ## „Drž se od Gobi dál” Rezervace spojuje dvě stávající chráněné oblasti a vytváří bezpečnou zónu pro více než třetinu sněžných levhartů v zemi. Její vyhlášení samozřejmě vedlo k zákazu veškeré těžby. V zemi, která je tak závislá na těžebním průmyslu, je to ohromující úspěch. **Bayarjargal ho** [**přičítá**](https://e360.yale.edu/features/how-a-mongolian-activist-is-helping-snow-leopards-and-herders-coexist) **podpoře odlehlých komunit pastevců koz, kteří se místo nepřátel stali ochránci.** Ani tato kampaň se ale neobešla bez psychického a později i fyzického nátlaku na aktivisty i výzkumníky. **Větu „Drž se od Gobi dál” slyšeli několikrát, odhodlání jim ale nedovolilo ustoupit.** I přesto jeden z výzkumníků během kampaně záhadně [zemřel](https://e360.yale.edu/features/how-a-mongolian-activist-is-helping-snow-leopards-and-herders-coexist). Vyhlášení rezervace bylo sice velkým vítězstvím, desítky licencí pro těžařské společnosti ale byly schváleny i na jiných, stejně zásadních územích. Bayarjargal proto pokračovala v tlaku na vládní úřady a ty do června 2018 anulovaly všechny zbývající licence. **Bayarjargal Agvaantseren se podařilo něco nevídaného.** V odlehlém a nehostinném koutě světa kontrolovaném zájmy průmyslu prosadila vznik území, na kterém mohou bezpečně žít ohrožená zvířata a zároveň původní obyvatelé. Navíc dokázala změnit vnímání pastevců, kteří teď považují levharta sněžného za nedílnou součást své identity. --- Zdroj fotografií: goldmanprize.org [Advokacie](/hledat?q=Advokacie) | [Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD) | [Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) O autorovi TO [![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=288/assets/svet-neziskovek-prod/8b0f93942f-7086.jpg.webp)](/lide-sveta-neziskovek/tereza-novosadova-ocetkova) [Tereza Ocetková](/lide-sveta-neziskovek/tereza-novosadova-ocetkova) Svět neziskovek Tereza si během studií žurnalistiky a španělštiny prošla prací pro některá veřejnoprávní média. Navazující studium rozvojové pomoci ji dovedlo k psaní pro mnohé české neziskové organizace, mezi nimi i Člověk v tísni, Amnesty International nebo Svoboda zvířat. Zaměřuje se na propojování storytellingu s tématy udržitelnosti, dopady klimatické krize, sociálních nerovností v regionech nebo i válečných konfliktů. [Všechny články autora](/lide-sveta-neziskovek/tereza-novosadova-ocetkova) ### Zůstaňte v obraze To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem. ## Související kurzy ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/a16773b5-920a-4bae-8d43-1973d6184d23.png) ### [Jak na úspěšný fundraising: Spolu na jedné palubě](/kurzy/jak-na-uspesny-fundraising-spolu-na-jedne-palube) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/jak-na-uspesny-fundraising) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/88a56f90-0384-4525-a3db-e702e5726987.png) ### [Komunikace pro neziskovky: Jak chytit naše lidi za srdce](/kurzy/komunikace-pro-neziskovky-jak-chytit-nase-lidi-za-srdce) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/komunikace-pro-neziskovky) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/fa879eba-5da5-4e20-845a-d35c05bcacd4.png) ### [Procesy a efektivní organizace: Jak se neztratit na společné misi](/kurzy/procesy-a-efektivni-organizace-jak-se-neztratit-na-spolecne-misi) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/procesy-a-efektivni-organizace) ## Související články [![Solidarita s lidmi na druhém konci světa. České organizace díky darům pomáhají ve Venezuele](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/904d9a0a22-8177-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/solidarita-s-lidmi-na-druhem-konci-sveta-ceske-organizace-diky-darum-pomahaji-ve-venezuele) ### [Solidarita s lidmi na druhém konci světa. České organizace díky darům pomáhají ve Venezuele](/aktualne-z-nezisku/solidarita-s-lidmi-na-druhem-konci-sveta-ceske-organizace-diky-darum-pomahaji-ve-venezuele) 14.7.2026Barbora Báštěcká Tisíce lidí přišlo o život nebo o své blízké, jsou zranění nebo se stále pohřešují. Desetitisíce nyní nemají domov. Následky silného zemětřesení ve Venezuele pomáhají řešit také české neziskové organizace. I díky darům Čechů a Češek mohou přispívat k humanitární pomoci, zajišťování přístřeší, zdravotní péči nebo psychosociální podpoře. [Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Dárcovství](/hledat?q=D%C3%A1rcovstv%C3%AD)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Financování](/hledat?q=Financov%C3%A1n%C3%AD)|[Fundraising](/fundraising)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) [![Vnášíme do hry nový prvek, mezigenerační solidaritu, říká zakladatelka iniciativy Klimababičky](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/1f1be45c11-8040-original.jpg)](/lide/klimababicky-vnasime-do-hry-novy-prvek-mezigeneracni-solidaritu-rika-jejich-zakladatelka) ### [Vnášíme do hry nový prvek, mezigenerační solidaritu, říká zakladatelka iniciativy Klimababičky](/lide/klimababicky-vnasime-do-hry-novy-prvek-mezigeneracni-solidaritu-rika-jejich-zakladatelka) 3.3.2026Tereza Ocetková „Úvahy o konci století se zhmotní ve chvíli, kdy si uvědomíte, že vaše vnoučata tady v té době budou žít,“ říká Yvonna Gailly, tvář české iniciativy Klimababičky. V době, kdy se veřejná debata o klimatu často polarizuje mezi „aktivistické mládí“ a „skeptické stáří“, přichází generace babiček a dědečků s jasným vzkazem: Máme odpracováno, ale nemáme hotovo. Naše zodpovědnost nekončí odchodem do důchodu. [Lidé](/lide)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor) [![Když smysl nestačí: Vyhoření v klimatických neziskových organizacích pod tlakem systému i svědomí](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/acbeb51de0-7768-original.jpg)](/management/smysl-nestaci-vyhoreni-v-klimatickych-neziskovych-organizacich-pod-tlakem-systemu-i-svedomi) ### [Když smysl nestačí: Vyhoření v klimatických neziskových organizacích pod tlakem systému i svědomí](/management/smysl-nestaci-vyhoreni-v-klimatickych-neziskovych-organizacich-pod-tlakem-systemu-i-svedomi) 30.7.2025Tereza Ocetková Práce pro klima může být životní misí, ale také zdrojem frustrace a vyčerpání. Pro mnohé pracující a dobrovolníky v českých i zahraničních klimatických organizacích je to dlouhodobý běh na velmi nejisté trati. A právě nejistota – nejen finanční, ale i politická a existenční – se stává jedním z hlavních spouštěčů syndromu vyhoření. [Management](/management)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Personalistika](/hledat?q=Personalistika)|[Udržitelnost](/hledat?q=Udr%C5%BEitelnost)