--- title: „Projekt, který podpoříme, musí být životaschopný.“ S Lilií Khousnoutdinovou o filantropii, rallye i MDŽ description: Před třemi lety založila Nadační fond Propolis zaměřený na podporu projektů a organizací, které pomáhají ženám. Kromě filantropie se Lilia Khousnoutdinova… url: "https://www.svetneziskovek.cz/lide/rozhovor-s-lilii-khousnoutdinovou" type: static generatedAt: "2026-08-03T07:13:41.595Z" --- ![„Projekt, který podpoříme, musí být životaschopný.“ S Lilií Khousnoutdinovou o filantropii, rallye i MDŽ](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1600/assets/svet-neziskovek-prod/c83febcaed-7046.jpg) article lide Milena Jeřábková „Projekt, který podpoříme, musí být životaschopný.“ S Lilií Khousnoutdinovou o filantropii, rallye i MDŽ Před třemi lety založila Nadační fond Propolis zaměřený na podporu projektů a organizací, které pomáhají ženám. Kromě filantropie se Lilia Khousnoutdinova věnuje také aktivismu a osvětě. V rámci iniciativy Koza ven například pomáhá prosadit svobodnou volbu porodní polohy v českých porodnicích. „Ženská témata související s tělem – menstruace, sexualita, porody, potraty, přechod – jsou stále provokující. Což je samozřejmě nesmysl. A já si přeju, abychom jednoho dne nebyli provokující zkrátka z toho důvodu, že naše témata budou pro všechny úplně nudná a přirozená,“ říká v rozhovoru. ### Lili, co pro tebe znamená filantropie? Filantropie v překladu znamená láska k člověku. Pro mě to má dvě roviny. Máme Maslowovu pyramidu potřeb – pokud například strádají moje děti, tak většinou není ten správný okamžik přemýšlet o tom, že chci změnit svět pro všechny. Nicméně ve chvíli, kdy jsou základní potřeby naplněné, přichází moment uvědomění, že si nechci do nekonečna zvelebovat jen tu svoji malou zahrádku a chránit ji před světem. Já chci mít hezké, zdravé a funkční i to kolem. I proto, aby moje děti mohly chodit za hranu toho našeho symbolického pozemku. Samozřejmě vůbec iluze nějakého oddělení, že když si kolem vybuduju zeď, tak že si něco ochráním, je celá špatně. Zvlášť v dnešním světě, který je extrémně propojený, je jasné, že pokud chci mít skutečný pocit bezpečí a udržitelnosti ve svém životě, tak se musím dívat na celek, který ve výsledku ovlivňuje každého. Zároveň to ale není tak, že by člověk mohl dělat filantropii nebo aktivismus jen ve chvíli, kdy má všeho dost. Když jsem před patnácti lety založila první firmu, tak jsem od prvního měsíce, od prvního příjmu posílala tisíc korun měsíčně Hnutí za aktivní mateřství. Protože když hodně lidí dá málo, tak je to hodně. Já jsem často v pozici donora, někoho, za kým chodí jednotlivci nebo i právnické osoby. Ale zároveň se vnímám dost výrazně jako aktivistka, protože mimo nadační fond samozřejmě píšu, mluvím, v něčem provokuju, v něčem edukuju. Ty role se prolínají. ### Lilia Khousnoutdinova Nadační fond Propolis33 Lilia Khousnoutdinova je filantropka, aktivistka a zároveň dula a lektorka předporodní přípravy. Vystudovala politologii a historii na univerzitě v Oxfordu a Gender & Development na London School of Economics. Zaměřuje se na témata rovných příležitostí žen a mužů, reprodukce, ženského těla a svobodné volby. Na podporu ženských dobročinných a osvětových iniciativ založila v roce 2021 Nadační fond Propolis33. Je členkou předsednictva Českého helsinského výboru a členkou správní rady Nadačního fondu pomoci. V roce 2016 iniciovala vznik Spolku přátel Bhútánu v České republice. ### Jak si vybíráš projekty, které podpoříš? Ať už penězi, nebo akcí, soukromě, nebo přes nadační fond. To jsou odlišné mechanismy. To, co podpořím já, jsou samozřejmě věci, které mi osobně dávají smysl. Kde cítím energii, radost, vášeň, věřím, že to může mít dopad. A musí mě to bavit. V nadačním fondu potom máme stanovené určité mantinely a výběru se mnohem víc věnuje ředitelka fondu Mirka Vokounová Krepčíková. Větší investice konzultuje i se správní radou. Ve chvíli, kdy se objeví něco sporného, probereme to v týmu. A i lidé z týmu mohou přicházet s vlastními návrhy, co chtějí podpořit. Musí to sedět na naše témata, která jsou sice široká, ale zároveň velmi konkrétní. Týkají se plodnosti nebo rovnosti, dětí nebo ekologie, což vlastně obojí spadá pod zmíněnou plodnost, nebo seberealizace ženy, znovunalezení ženské důstojnosti. Samozřejmě je mnoho dalších, velmi důležitých oblastí, ale já vnímám, že každý si musí vybrat něco. A tohle jsou ta naše. Zároveň je určitě víc věcí, které by si zasloužily podporu, než ty, kterým my jsme schopni vyjít vstříc. Nějaký filtr tam ale být musí. Pro nás je důležitá udržitelnost projektu, nedáváme peníze do projektu, kde nevěříme, že bude pokračovat nebo že přežije. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/c83febcaed-7046.jpg) *“Každá změna je hybridní proces, souhra mnoha velmi různých druhů působení,” říká Lilia Khousnoutdinova o změnách, kterými prochází porodnictví v Česku.* ### Takže podpoříte spíš dlouhodobý, než jednorázový projekt? Může být jednorázový, pokud jednorázový má být. Koncert, konference nebo třeba kniha. Ale pokud se jedná o projekt, který má být dlouhodobý a má se vyvíjet a zároveň z indikátorů vyplývá, že nemá šanci, tak si myslím, že to bohužel nemá smysl. Abychom projekt podpořili, měl by splňovat určité parametry. Musí být vidět, že je promyšlený, podložený, propočítaný, že dává smysl a je životaschopný. Partneři, které podporujeme také rozhodně nemohou být v rozporu s naším etickým kodexem. To je pro nás hodně důležité. A občas je to i těžké prověřit, protože v dnešní době jsou různé organizace a subjekty často velmi složitě propojené. Kromě toho máme rádi spoluúčast. Z mojí zkušenosti se ten, koho podpoříme, o to víc snaží, aby se projekt povedl, pokud do něj vloží i něco ze svého. A nemusí jít o peníze. Například dáváme stipendia na vzdělávání porodních asistentek. Buď chceme spoluúčast ve smyslu, že dáme třetinu, dvě třetiny a dotyčná zaplatí kus ze svého. Nebo to zaplatíme celé, ale chceme, aby napsala článek nebo natočila video. Abychom ve finále vygenerovali ještě o něco větší dopad. ## Filantropie a etika ### Zmínila jsi etický kodex, to je zajímavé a aktuální téma. Co jsi považovala za zásadní, aby v něm bylo? > Pro nás je naprosto zásadní etický kodex regulace reklamy a marketingu náhražek mateřského mléka. To si myslím, že je v našem tématu a oboru něco, co je nezbytně nutné se snažit dodržovat. Člověk často zjistí, že nějaká neznámá značka patří přes tři firmy pod nadnárodní korporát, co vyrábí náhrady mateřského mléka a proslul agresivní reklamou. Ty pavučiny je občas těžké rozklíčovat. Určitě je pro nás důležitá i ekologická rovina. Firmy nebo projekty, které zásadním způsobem znečišťují životní prostředí, nepodpoříme. I když se samozřejmě nabízí otázka, kde leží ta hranice, jsou velmi sporné šedé zóny, ale je to zkrátka princip, kterým se snažíme řídit. A potom platí, že bychom neradi jakýmkoliv způsobem podporovali subjekty, které atakují určité skupiny a napadají lidskou důstojnost. Nechceme se dvořit někomu, kdo „hejtí“ někoho jiného. A ve chvíli, kdy se hejty týkají zranitelných skupin nebo minorit, tak je to úplně jiný level. **Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka**, který zpracovala a prosazuje Světová zdravotnická organizace (WHO) představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů k ochraně kojení. Kojení je do velké míry ovlivňováno vzory, které na nás působí ze všech stran a reklama je velmi silným kulturním vlivem, působícím na chování člověka. Co kodex upravuje a omezuje a proč je tak striktní najdete například na [stránkách Unie porodních asistentek](https://www.unipa.cz/mezinarodni-kodex-marketingu-nahrad-materskeho-mleka/). ### Jedna rovina je, koho podpořit. Druhá rovina, od koho si vzít peníze. Řešíte i tohle v nadačním fondu? Pro nás to není zas tak horká otázka, ale myslím, že obecně v nezisku je horká hodně. Názorně jsme to viděli třeba minulý rok v případě Nadace Agrofert (*pozn. red. o vrácení daru Nadaci Agrofert jsme psali* [*zde*](https://svetneziskovek.cz/aktualne-z-nezisku/neziskovy-sektor-ma-nejen-sve-povinnosti-ale-take-sva-prava-reditel-girasole-o-vraceni-daru-nadaci-agrofert)). Na jedné straně je narativ takový, že když vezmeš ty „špinavé peníze“ a použiješ je ke konání dobra, alespoň stvoříš ze špíny něco dobrého. Opačný narativ zase zní, že tím nějakým způsobem legitimizuješ ten problematický subjekt. Já na to nemám jasnou demarkaci. Obecně souzním s tím, že špinavé peníze se brát nemají, zároveň si dovedu představit, že v mnoha případech je to velká šedá zóna. Jsou korporace, o kterých víme, že mají katastrofický ekologický dopad, nebo i společenský ve smyslu podpory závislostních návyků nebo látek, ale potom mají obrovské CSR programy, které se snaží o skutečnou změnu k lepšímu. Je dobře, že něco dělají? Možná je samo o sobě úspěch, že se firmy vůbec musí snažit v důsledku změny společenského narativu. Anebo je to greenwashing, genderwashing nebo jakýkoliv jiný washing něčeho, co v jádru věci udržitelné není? My otázku příjmu peněz tolik neřešíme, protože naše financování je převážně soukromé, rodinné. Původ financí jsem dokládala, když jsme vstupovali do České ženské lobby. Mám podklady i pro investiční skupinu RSJ, což je hlavní zdroj financí mého muže. Vše je prověřené i díky tomu, že obchodují na mezinárodních burzách, kvůli čemuž mají výrazně vyšší stupeň prověrky než v podstatě skoro kdokoliv v Česku, protože USA i Velká Británie mají výrazně tvrdší požadavky. ## Porodnictví na prahu změn ### Nedávno nejen v neziskových kruzích hodně rezonovalo nepřijetí Istanbulské úmluvy Poslaneckou sněmovnou. Proč myslíš, že u nás představuje takový problém? Myslím, že velmi přesně to glosovala Klára Šimáčková Laurenčíková, když řekla, že „tady v Česku debata o Istanbulské úmluvě nikdy ani nezačala“. Protože ta diskuze se u nás okamžitě tak zahltila dezinformacemi, že jsme se nikdy nebavili o jejím skutečném obsahu a podstatě. > Vytvořili jsme si nějakou ideu Istanbulské úmluvy a o té jsme se primárně na společenské a mediální úrovni bavili. A to je škoda. Jenže jde o komplexní problém. Když jsou takové úmluvy dlouhé stovky stran a psané složitým právním jazykem, pravděpodobnost, že si na to běžný člověk najde čas, přečte ji a ještě jí porozumí, klesá. Dezinformace a dezinterpretace jsou tím pádem velmi snadné. V aktuální podobě je bohužel úrodnou půdu pro to, aby se vyrojilo tolik příběhů a emocí. ### Mě zaskočilo, jak se letos dostala debata o Istanbulské úmluvě do úplně absurdních situací. Že se už někteří snad ani nesnažili předstírat, že se v ní o tom, proti čemu se vymezují, píše. A že text evidentně nečetli ani lidé, kteří o jeho přijetí rozhodují. K tomu přispívá skutečnost, že Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je relativně stará. Má přes deset let a potřebovala by trochu aktualizovat. Mě třeba osobně mrzí, že v ní není pojmenované porodnické násilí. Protože do té problematiky rozhodně patří. I když chápu, že v době, kdy se sepisovala, se ten termín běžně nepoužíval. ### Tím se dostáváme k dalšímu tvému herkulovskému úkolu: zlepšování porodnictví v Česku. Už jen jak to řekneš, tak to zní jako totálně nezvladatelná hora. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/9bd7885210-7049.jpg) *Setkání porodních asistentek, dul a aktivistek.* ### Právě, ačkoliv je to menší hora než zachránit planetu. Já se v tomto poli pohybuji nějakých 25 let a teď od podzimu mám poprvé pocit, že se ke mně dostávají zásadní dobré zprávy. Že to nejsou jenom takové ostrůvky, kdy někde něco chvíli fungovalo, ale že se dává do pohybu něco, co je udržitelné… a je to spojené i s tvými aktivitami. Zdá se mi to, nebo máš taky pocit, že se něco mění? A vnímáš v tom i svůj podíl? Určitě vnímám, že se něco hýbe. Mám z toho radost a jsem v tom zároveň velice opatrná a obezřetná… ale jo! Zároveň si myslím, že každá změna je hybridní proces, souhra mnoha velmi různých druhů působení. Když to odvedu od porodnictví, ať to není tak osobní, dám jako příklad boj za volební právo žen v Británii. Pořád existuje rozkol v jeho hodnocení. Dnes bychom řekli, že ty teroristické útoky, výbuchy nebo sebevražda, které boj doprovázely, byly moc, Že to bylo příliš radikální, agresivní a celému hnutí to škodilo. Že na místě by bylo civilizované a důstojné vyjednávání. A na druhé straně zaznívá hlas: „No dobře, ale vyjednávalo se desítky let a nic se nestalo.“ Až ve chvíli, kdy tlak začal být neúnosný, právě díky těmto radikálním aktivitám, se věci pohnuly. Myslím, že pravda je někde uprostřed. A tím proboha nechci ospravedlňovat teroristické útoky, to v žádném případě. Navíc sufražetky si vybíraly cíle velice pečlivě, aby neublížily žádné lidské bytosti, útočily pouze na majetek. > Nicméně myslím, že systém se mění právě díky různorodému vlivu, který se musí dobře potkat. Je v tom i prvek dobrého načasování, připravenosti kolektivního nastavení. A také načasování toho, jací jsou zrovna lidé, kteří mají vliv. Je například nesmírně důležité, že v současné době máme určitý segment lékařů, kteří se sami zasazují o změny a jsou ochotni jít proti standardizované rutině. To je velmi cenné. Z naší pozice v Propolisu myslím, že to originální, co jsme pro zlepšení porodnictví udělali, bylo, že jsme do toho najednou byli schopni dát větší množství peněz. ## Auto jako pojízdný billboard s porodními hesly ### Zaujalo mě tvé loňské dobrodružství v Africe, kdy jsi jako navigátorka reprezentovala Českou republiku v devítidenní rallye. Vím, že filantropické aktivity jsi dělala i dřív třeba v Bhútánu, takže tu zahrádku nerozšiřuješ jenom v Česku. Ale Rallye pro lepší porody? Proč se dělá taková akce, proč nejdou všechny peníze rovnou na ten cíl? Proč propojovat sportovní události s aktivismem? Zažila jsem kampaně, jejichž cílem bylo vygenerovat peníze pro neziskové organizace a celá ta akce stála nakonec mnohem víc, než kolik se vygenerovalo peněz. To považuji za hodně sporné. Otázkou ale vždycky je, v čem spočívá cíl kampaně a co se generuje v průběhu. Ve chvíli, kdy někdo organizuje třeba osvětově-edukativní projekt, který něco stál a trochu míň vygeneroval, je to jiný případ. Musíš si tam potom přičíst hodnotu té osvěty, informací, které se dostanou mezi lidi, mediálních výstupů, toho jiného, často nečekaného dopadu. Co se týká rallye, rozhodně to neproběhlo tak, že bych si řekla: najdeme způsob, jak zafinancovat kliniku v Keni nebo jak pohovořit o vertikálních porodech… A to nejlepší, co jsem vymyslela, je, že pojedu rallye. To by samozřejmě nedávalo vůbec smysl. Šlo to opačným směrem, oslovila mě kamarádka Olga Lounová: Lili, pojedeš rallye? A já jsem si řekla: No ty bláho! Je to oficiálně nejtěžší klasik rallye na světě, což jsem později pochopila, že je opravdu myšleno smrtelně vážně. Já jsem za tu zkušenost extrémně vděčná, ale nebyla to příjemná zkušenost. *(smích)* ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/90d8ec8eee-7047.jpg) *Lilia Khousnoutdinova se v prosinci jako navigátorka zúčastnila East African Safari Classic Rally 2023.* ### Nakonec jsi do toho šla. Na jednu stranu mě to lákalo, ale aby mi to dávalo smysl, potřebovala jsem najít nějaký další rozměr. Takže jsem začala hledat způsoby, jak rallye, které už bylo dané, propojit s něčím, co mi bude dávat smysl. Nejdřív mě nahlodalo, že jde o první rallye, které otevřeně řeší svůj ekologický dopad. Moto-sport je samozřejmě z pohledu ekologie úplná katastrofa. Nicméně existuje, je to obrovská industrie a už jenom to uvědomění a snaha ekologické důsledky nějak kompenzovat je super krok. Protože když tohle začne dělat každá rallye, tak jsme o milion kroků dál. Potom jsem vymýšlela, jestli by šel závod nějak využít pro osvětu, a mně se to celé spojilo s porodem. Obojí je těžké a dlouhé, každé auto má řidiče a navigátora, což, jak podotkla Olga, je jako role rodičky a porodní asistentky. Tradičně se na rallye používá auto jako billboard pro sponzory, všechna závodní auta jsou polepená sponzorskými nálepkami. A já jsem se rozhodla to auto polepit porodními hesly. Každý den jsme jely s jiným heslem, jiným tématem. Udělaly jsme z našeho auta pojízdný billboard a k tomu jsme připojily informační kampaň a spojovaly ji s kampaněmi, které už v Propolisu běžely, což jsou například porodní gauče, podpora vertikálních aktivních porodních poloh, podpora bondingu a kojení a tak dále. ### A jak to dopadlo? Nakonec, když už jsme to takto naplánovaly a mně to dávalo smysl, jsem si řekla, že ještě musíme udělat něco přímo v terénu. Aby to nebylo tak, že přijedou bílé paničky a budou místním říkat, jak mají rodit. Samozřejmě, že principy, za které jsme jely, jsou aplikovatelné naprosto univerzálně. A pro Česko jsou stejně platné jako pro Afriku. Specifikum problémů je ale úplně jiné. A tak vznikl plán, že vybavíme porodní kliniku pro Masajky v oblasti, kde není jinak dostupná žádná jiná kvalitní péče. A poslední rozměr mojí účasti byl ten, že jsme byly jediná ženská posádka, možná dokonce historicky. Každá příležitost ukázat, že žena dokáže v tradičním mužským světě fungovat a uspět, si myslím, že stojí za to úplně samostatně. Olga s sebou navíc měla roční dceru, kterou po nocích kojila, takže reálně jela druhou směnu. A protože jsme ženské, tak jsme na rallye obě dostaly menstruaci, to se řešilo příšerně v těch podmínkách. Takže jsme v podstatě zosobnily známé feministické heslo: „Anything you can do, I can do bleeding!“ ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/02e39fa35b-7048.jpg) *Součástí kampaně navázané na rallye bylo i rozšíření a vybavení porodní kliniky v izolované komunitě Masajů, kde dlouhodobě působí česká neziskovka Asanté Kenya.* ## Ženská témata stále provokují ### Co považuješ jako aktivistka za minulý rok za svůj nejúspěšnější projekt, co mělo podle tebe největší dopad? První mě napadá naše podpora hudební kapely Vesna. Fakt, že se dostala na Eurovizi a že skončila na tak krásném místě. Historicky druhý nejlepší výsledek České republiky, lepší než Karel Gott. To, že se holky nebojí vyjít s tématikou ženských práv, viz jejich další písně po Eurovizi, třeba Dokola, kde zpívá o ženském údělu, vzpouře a rovných právech. Považuji za klíčové, aby v umění zaznívaly podpůrné myšlenky. Další velký projekt je Koza ven s Fakultní nemocnicí Ostrava. Já jsem odchovaná Janet Balaskas, autorkou Manifestu aktivního porodu a aktivistkou, která změnila přístup k porodům v Británii a po celém světě. A středem celé té změny je změna porodní polohy. Ve smyslu svobody, že si žena sama vybírá polohu, ve které porodí. On jí sice nikdo změnu polohy nemůže zakázat, ale bez podpory to neudělá, to víme. > Tam vidím velký mediální, ale i reálný dopad. Mám obrovský štos žádostí od dalších nemocnic o porodní gauč. Věřím, že se brzy dostaneme na třetinu všech porodnic v Česku a myslím, že máme šanci dosáhnout toho, aby se z porodního gauče stal nový normál. S Nadačním fondem Propolis se snažíme věci dělat poctivě a pořádně. Ne jen darovat vybavení, ale spojit to se školením, ať je implementace vůbec možná. Protože samozřejmě to, že postavíš porodní gauč do rohu, nic nezmění. Jde o to, jak se používá a v tom můžeme být hodně nápomocní. Cílem kampaně [**Koza ven**](https://nfpropolis.cz/kozaven/) je podpora fyziologického porodu. NF Propolis pomáhá vybavit české porodnice porodními gauči a alespoň částečně jimi nahradit klasická porodní lůžka, tzv. kozy. Porodní gauče jsou jedním ze způsobů, jak přirozeně podpořit ženy k aktivním a vertikálním polohám. Porod je pak prokazatelně snazší, má méně komplikací a i zdravotní stav miminek je lepší. Gauč také vytváří místo pro zapojení partnera a společný pobyt nové rodiny po porodu. ### Blíží se Mezinárodní den žen. Jak ho vnímáš? MDŽ je příležitost udělat nějakou protestní akci. Záminka, jak přenést pozornost k ženským tématům. Že se dávají ženám kytky je fajn, ideálně v květináči, ale občas je pro ženy nejvíc radikální začít se o sebe víc starat. Koncept toho, že dokonale zvládnu první i druhou směnu a ještě k tomu jsem nejkrásnější, v 50 letech na 20 vypadající milenka? To je úlet. Společnost i my samy na sebe klademe strašně patologické nároky. Takže myslím, že revoluční Mezinárodní den žen by mohl být o tom, že všechny ženy by o sebe celý den pečovaly a hýčkaly se. To by byla smysluplná oslava. ### Co bys přála Nadačnímu fondu Propolis, třeba právě u příležitosti MDŽ? Propolis navazuje na moji celoživotní práci a vášeň. Jenom tím, že toho najednou bylo víc, už to nešlo dělat na kolenou. Myslím, že to máme dobře shrnuté. Podporujeme a děláme projekty prospěšné, plodné a provokující. A to provokující neznamená, že bychom chtěli schválně provokovat, protože máme rebelskou fázi. Je to bohužel jen tím, že ženská témata související s tělem – menstruace, sexualita, porody, potraty, přechod – jsou stále provokující. Což je samozřejmě nesmysl. A já si přeji, abychom jednoho dne nebyli provokující zkrátka z toho důvodu, že naše témata budou pro všechny úplně nudná a přirozená. **Foto:** Nadační fond Propolis a archiv Lilie Khousnoutdinové [Inspirace](/hledat?q=Inspirace) | [Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor) O autorovi MJ ![Milena Jeřábková](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=288/assets/svet-neziskovek-prod/50ba934b8a-6894.png) Milena Jeřábková Milena Jeřábková ### Zůstaňte v obraze To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem. ## Související kurzy ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/4d640173-c5e3-40be-956a-fcf7d9751331.jpeg) ### [Wellness pro fundraiserky a fundraisery: Sdílení zkušeností a vzájemná podpora](/kurzy/wellness-pro-fundraiserky-a-fundraisery-sdileni-zkusenosti-a-vzajemna-podpora) 9.9.2026 13:00 - 17:30 Klimentská 50, Praha 1 Zdeňka Marešová 2 590 Kč [Rezervovat místo](/kurzy/wellness-pro-fundraiserky-a-fundraisery-sdileni-zkusenosti-a-vzajemna-podpora/prihlasit?term=a17d6a01-4fb6-4aaf-91f4-6b6286d60d40) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/a16773b5-920a-4bae-8d43-1973d6184d23.png) ### [Jak na úspěšný fundraising: Spolu na jedné palubě](/kurzy/jak-na-uspesny-fundraising-spolu-na-jedne-palube) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/jak-na-uspesny-fundraising) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/88a56f90-0384-4525-a3db-e702e5726987.png) ### [Komunikace pro neziskovky: Jak chytit naše lidi za srdce](/kurzy/komunikace-pro-neziskovky-jak-chytit-nase-lidi-za-srdce) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/komunikace-pro-neziskovky) ## Související články [![Vnášíme do hry nový prvek, mezigenerační solidaritu, říká zakladatelka iniciativy Klimababičky](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/1f1be45c11-8040-original.jpg)](/lide/klimababicky-vnasime-do-hry-novy-prvek-mezigeneracni-solidaritu-rika-jejich-zakladatelka) ### [Vnášíme do hry nový prvek, mezigenerační solidaritu, říká zakladatelka iniciativy Klimababičky](/lide/klimababicky-vnasime-do-hry-novy-prvek-mezigeneracni-solidaritu-rika-jejich-zakladatelka) 3.3.2026Tereza Ocetková „Úvahy o konci století se zhmotní ve chvíli, kdy si uvědomíte, že vaše vnoučata tady v té době budou žít,“ říká Yvonna Gailly, tvář české iniciativy Klimababičky. V době, kdy se veřejná debata o klimatu často polarizuje mezi „aktivistické mládí“ a „skeptické stáří“, přichází generace babiček a dědečků s jasným vzkazem: Máme odpracováno, ale nemáme hotovo. Naše zodpovědnost nekončí odchodem do důchodu. [Lidé](/lide)|[Advokacie](/hledat?q=Advokacie)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor) [![Vánoce podle sebe. O duševním zdraví během svátků s Marií Hájek Salomonovou z Nevypusť duši](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/aeec3c5b73-7973-original.jpg)](/lide/vanoce-podle-sebe-o-dusevnim-zdravi-behem-svatku-s-marii-hajek-salomonovou-z-nevypust-dusi) ### [Vánoce podle sebe. O duševním zdraví během svátků s Marií Hájek Salomonovou z Nevypusť duši](/lide/vanoce-podle-sebe-o-dusevnim-zdravi-behem-svatku-s-marii-hajek-salomonovou-z-nevypust-dusi) 19.12.2025Ilona Hobzová Vánoce bývají prezentované jako čas klidu a radosti, ale pro mnoho lidí představují období zvýšeného tlaku, nároků a konfrontace s tím, co v životě zrovna neklape. O tom, jak se vyrovnat s očekáváním „dokonalých“ svátků, jak si nastavit zdravé hranice, podpořit blízké v psychické nepohodě a nezapomenout ani na sebe, jsme mluvily s Marií Hájek Salomonovou z organizace Nevypusť duši. [Lidé](/lide)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Osvěta](/hledat?q=Osv%C4%9Bta)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor) [![Eva Lehotská o Bedřišce: Dokud v této zemi budou lidé, kterým to není jedno, máme naději](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/bbd620c215-7957-original.jpg)](/lide/eva-lehotska-o-bedrisce-dokud-v-teto-zemi-budou-lide-kterym-to-neni-jedno-mame-nadeji) ### [Eva Lehotská o Bedřišce: Dokud v této zemi budou lidé, kterým to není jedno, máme naději](/lide/eva-lehotska-o-bedrisce-dokud-v-teto-zemi-budou-lide-kterym-to-neni-jedno-mame-nadeji) 5.12.2025Ilona Hobzová Ostravská osada Bedřiška čelí dosud největší zkoušce. Bez varování přijely 12. listopadu bagry a rozpoutaly chaotickou demolici, která ohrozila místní i jejich domovy. Eva Lehotská, hlavní hybatelka proměny osady v místo soudržného soužití, popisuje nejasné postupy města, zásadní rozpory ve znaleckých posudcích i dlouhodobou nerovnost vůči romským rodinám. A také vlnu solidarity, která ukazuje, že Bedřiška je víc než jen prostor k zastavění – je to živá komunita, o kterou stojí za to bojovat. [Lidé](/lide)|[Historie](/hledat?q=Historie)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor)