--- title: Ukrajinská občanská společnost žije. „Je jednotná a motivovaná jako nikdy dříve,“ říká Lyudmila Shestakova description: Ruské seznamy nepohodlných osob nebo ekologické válečné zločiny. Jak jsou na tom aktivní občané na Ukrajině a v jakém režimu fungují místní neziskovky… url: "https://www.svetneziskovek.cz/lide/ukrajinska-obcanska-spolecnost-zije" type: static generatedAt: "2026-08-03T07:13:41.707Z" --- ![Ukrajinská občanská společnost žije. „Je jednotná a motivovaná jako nikdy dříve,“ říká Lyudmila Shestakova](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1600/assets/svet-neziskovek-prod/8fd3c9d4bc-5830.jpg) article lide Anna Novák Ukrajinská občanská společnost žije. „Je jednotná a motivovaná jako nikdy dříve,“ říká Lyudmila Shestakova Ruské seznamy nepohodlných osob nebo ekologické válečné zločiny. Jak jsou na tom aktivní občané na Ukrajině a v jakém režimu fungují místní neziskovky, přiblížily Pavla Hofmeisterová z organizace NESEHNUTÍ a přímo z místa také Lyudmila Shestakova z ekologické neziskové organizace Flora. Válka na Ukrajině trvá už více než čtvrt roku. Její tíhu nese z velké části na bedrech ukrajinská občanská společnost. Neziskové organizace se přeorientovaly na humanitární, koordinační či jinou pomoc ve válce, ale také dále pokračují v činnosti například v oblasti ekologie. A to i navzdory represím ze strany ruského režimu. Že je občanský aktivismus na Ukrajině obecně na dobré úrovni potvrzuje **Pavla Hofmeisterová** z organizace [NESEHNUTÍ](https://nesehnuti.cz/). Ta se na jeho rozvoji poslední roky aktivně podílí. Podle Hofmeisterové byl milníkem **rok 2014**, kdy proběhla tzv. revoluce důstojnosti na Majdanu. Právě během následujících osmi let došlo k největšímu rozmachu občanské společnosti, a to nejen ve velkých centrech jako jsou Kyjev, Lvov, Oděsa nebo Charkov, ale dokonce i v menších obcích a správních celcích. *„Bylo to vidět v podstatě na každých volbách. Spousta lidí, kteří začínali být na lokální úrovni občansky aktivní, se dostávala do zastupitelstev menších obcí nebo i do různých stran. Témata občanské společnosti se zároveň hodně rozšiřovala. Začínalo to typicky na dobré správě věcí veřejných, boji s korupcí, transparentních a participativních rozpočtech. V NESEHNUTÍ jsme se posledních zhruba pět let hodně zaměřovali na ekologická témata, například alternativní zdroje energie,“* říká Hofmeisterová. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/177bb2c8ad-5831.jpg) *Pavla Hofmeisterová v obci Stanislav v chersonské oblasti, která se aktuálně nachází přímo na frontové linii.* Sociálnĕ-ekologická nevládní organizace z Brna se v současné době soustředí v rámci ukrajinských aktivit na tři věci: Podporuje nezávislé novináře a mediálních projekty, které se snaží informovat o dění na místě a mapovat zločiny ruské armády. Reaguje na potřeby partnerských neziskových organizací z periferních oblastí, jako jsou Cherson, Mykolajiv nebo Kropyvnyckyj. Pomáhá také partnerům (z neziskových organizací) a jejich rodinným příslušníkům s přesunem na bezpečnější místo, ať už v zahraničí, nebo v jiné části Ukrajiny. ## „V rukou měli seznamy a šli po konkrétních jménech“ Kromě samotné války totiž ztěžuje zástupcům občanské společnosti činnost pronásledování ruskými vojáky, které nezřídka končí únosy, vězněním, mučením nebo smrtí. Stejný scénář v podobě decimace občanské společnosti se podle NESEHNUTÍ odehrává od ruské anexe na Krymu. > *„V Chersonu každou neděli vycházeli lidé s ukrajinskými vlajkami navzdory všudypřítomným okupujícím vojskům na hlavní náměstí. Přímo na místě k represím nedošlo, protože všechno bylo natáčeno a dostalo by se to do médií. Máme nicméně informace a důkazy o tom, že po těchto protestech ruští vojáci vtrhávali do bytů, v rukou měli seznamy od FSB (ruská tajná služba, pozn.red.) a šli po konkrétních jménech, o kterých se domnívali, že organizují tyto protesty. Víme o případech lidí, kteří zmizeli, jsou to nejčastěji žurnalisti nebo občanští aktivisté,“* upozorňuje Hofmeisterová. Z Ukrajiny od začátku války odešlo **více než šest a půl milionu uprchlíků**. Co se zdá na první pohled jako obrovské číslo, je však v kontextu 44 milionů obyvatel Ukrajiny jen zlomek. Většina občansky aktivních Ukrajinců místo svého působení opustit nechce, často však nemají jinou možnost. *„Máme spřátelenou žurnalistickou iniciativu, která sídlila v jednom městě jihu Ukrajiny a dlouho nechtěla odjet, ačkoliv jsme ji nabádali, ať to z bezpečnostních důvodů zváží. Potom se na nás obrátila s tím, že dostala obrázky uzavřených ruských telegramových skupin, které mají za logo oběšence. Jména lidí z této žurnalistické organizace tam kolovala, včetně fotek a výzev, aby je ruská armáda zlikvidovala, až se dostane do míst, kde by se mohli nacházet. Když se k nim dostaly jejich vlastní fotky s výzvou k likvidaci, tak se rozhodli odejít do bezpečnějších míst Ukrajiny,“* nastiňuje Pavla Hofmeisterová další z mnoha případů. ## Ekologický rozměr války Ukrajinská **nezisková organizace Flora** se za normálních okolností angažuje v ekologickém odvětví. Momentálně dělá, co je zrovna potřeba, část týmu navíc odešla do armády. *„Každý kdo může, pokračuje v práci. Částečně jsme přešli do onlinu, ale setkáváme se i fyzicky. Hledáme finanční a humanitární pomoc pro komunity, pomáháme psát grantové žádosti nebo s integrací uprchlíků v našem regionu,“* říká ředitelka Flory **Lyudmila Shestakova***. „Ukrajinská občanská společnost je nyní jednotná a motivovaná jako nikdy dříve,“* dodává. > *„Den začíná zprávami. Co se děje na frontě? Co se dělo v noci? Jak jsou na tom příbuzní, kolegové? Každý den máme několik meetingů, ať už osobně, nebo online, kde řešíme, co je zrovna aktuální. Od začátku války letí dny strašně rychle a jsou naplánované na minuty. Zatímco na začátku bylo těžké se zorganizovat, protože jsme byli v šoku, teď je to naše nová realita,“* popisuje, jak vypadá ‚běžný‘ den Shestakova, která působí ve městě Kropyvnyckyj. Právě zde je mimořádně potřebná pomoc s evakuací, městem ve středu Ukrajiny totiž prochází lidé z okupovaných oblastí na východě země. Přestože se náplň činnosti neziskové organizace Flora s ruskou invazí radikálně proměnila, ekologická témata jsou stále stěžejní součástí pracovní agendy. *„Ani v této době nezapomínáme, že jsme ekologická organizace. Staráme se třeba o to, aby vojáci a uprchlíci používali kovové nádobí místo plastového,“* pokračuje ředitelka. Otázky životního prostředí a veřejného zdraví pravděpodobně po skončení války ještě více nabydou na významu, zločiny ruské armády mají i ekologický aspekt a jejich náprava nebude rychlá ani jednoduchá. Už nyní je palčivým problémem pitná voda. Od začátku války se Ukrajinci na mnoha místech potýkají s jejím nedostatkem, například z důvodu poničení vodovodu v důsledku bojů. Reálná je ale i hrozba kontaminace. *„Kvalitou vody se zabýváme dlouhodobě, ale počítáme s tím, že po válce se budeme muset ještě více zaměřit na měření nezávadnosti. V důsledku bombardování, explozí čerpacích stanic, ale i mrtvých těl –s čímž souvisí riziko epidemie – se do půdy a vody dostávají škodlivé látky.”* ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/1c38f20111-5828.jpg) *Rozstřílený panelák v Charkově. Foto: Martin Kuba* Na místě jsou i obavy z jaderné havárie, jejíž následky by pocítili lidé daleko od hranic Ukrajiny. Rusové v březnu obsadili elektrárnu v Černobylu a ostřelovali největší evropskou jadernou elektrárnu v Záporoží, kde posléze vypukl požár. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) sídlící ve Vídni sice uvedla, že úroveň radiace ve všech provozovaných reaktorech na Ukrajině je v normě, přesto podle Lyudmily Shestakove existuje riziko rozšíření radioaktivního prachu rozvířeného ruskými tanky větrem. Upozorňuje také, že ruské jednotky ukradly počítačové servery, což mohlo ovlivnit chod elektrárny. Bezprecedentní je i zničení Národní genové banky rostlin, která patřila mezi 10 největších na planetě, při ostřelování Charkova. Dalším aktuálním tématem souvisejícím s radiací je pro Floru plyn radon. Napříč různými regiony se budou muset stavět nové domy, aby se ti, co přišli o střechu nad hlavou, měli kam vrátit. Podle Shestakove je potřeba, aby stavba byla nejen rychlá, ale také brala v potaz evropské ekologické normy, včetně těch antiradonových. *„Prezident iniciuje novelu stavebního zákona, chceme využít této příležitosti a prosadit změnu v ochraně proti radonu i v rámci legislativy,“* říká. Radonová problematika se za války dostává do popředí i proto, že se radioaktivní plyn zpravidla ve větší míře koncentruje ve sklepní části domů, kde se řada lidí při ostřelování schovává. ## Materiální, informační i advokační pomoc Na otázku o aktuálních možnostech pomoci z naší strany zdůrazňuje Lyudmila Shestakova hlavně informační podporu. *„Bojíme se, že zbytek světa zprávy o válce na Ukrajině brzy unaví a my zůstaneme v boji proti ruské agresi sami. Je strašně důležité hovořit každý den o zločinech okupantů, které se v naší zemi páchají každou minutu,“* říká. ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/06cd2c3838-5832.jpg) *Náměstí Nezávislosti neboli Majdan Nezaležnosti v Kyjevě, kde v roce 2014 proběhla Revoluce důstojnosti. Foto: Martin Kuba* Velmi potřebné jsou stále peníze, neprůstřelné vesty, tablety na čištění vody nebo léky. Ty podle Pavly Hofmeisterové chybí zejména v periferních oblastech, které čelí přílivu uprchlíků z Donbasu, a zároveň se tam jakýkoliv materiál z důvodu nebezpečí těžko dostává. > *„V Černigově na začátku války lidé umírali na poměrně obyčejnou věc, jako je cukrovka, protože neměli inzulin a nebyla možnost, jak jim ho tam včas dodat,” upozorňuje. „Pak jsou určitě důležité různé advokační aktivity. Pokud víme o firmě, která nadále spolupracuje s Ruskou federací, můžeme na ní zkusit apelovat, udělat kroky, aby se ke konfliktu postavila čelem – zatlačila na ruské partnery, nebo se stáhla,“* dodává. Bojovat má podle ní smysl i v informační linii. Municí tzv. páté kolony Ruska, tedy stoupenců ruského režimu působících uvnitř Česka a dalších, primárně postkomunistických státech, jsou zejména dezinformace. Ty lze i díky neziskovým organizacím a aktivním lidem na Ukrajině, kteří se snaží o fact checking nebo sdílejí například videa na sociální sítě, poměrně snadno vyvrátit. **Na podporu Ukrajiny stále běží finanční sbírky, které jsme shrnuli** [**v březnovém článku**](https://svetneziskovek.cz/aktualne-z-nezisku/moznosti-pomoci-na-jednom-miste-vznikl-webovy-rozcestnik-stojime-za-ukrajinou)**.** [Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) | [Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor) O autorovi AN [![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=288/assets/svet-neziskovek-prod/68fcbde672-5810.jpeg.webp)](/lide-sveta-neziskovek/anna-jureckova) [Anna Novák](/lide-sveta-neziskovek/anna-jureckova) Svět neziskovek Anna ve Světě neziskovek vede redakci a pomáhá s komunikací. Ráda si povídá s lidmi (a píše) o tom, jak pomáhají měnit svět k lepšímu. Dříve se věnovala hlavně politickým tématům a válečným konfliktům, dnes se snaží v záplavě negativních zpráv zaměřovat na pozitivní příběhy a tzv. solution journalism. Kromě samotného psaní ji baví online komunikace a sociální sítě. Absolvovala pětileté studium žurnalistiky na FSV UK, dva roky studovala judaistiku a religionistiku. Nejvíce se zaměřuje na oblasti ženských práv, práv LGBT+ lidí a dalších menšin a sociální témata. Kromě Světa neziskovek působí také v organizaci Péče bez překážek a přispívá do magazínu Qult. [Všechny články autora](/lide-sveta-neziskovek/anna-jureckova) ### Zůstaňte v obraze To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem. ## Související kurzy ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/a16773b5-920a-4bae-8d43-1973d6184d23.png) ### [Jak na úspěšný fundraising: Spolu na jedné palubě](/kurzy/jak-na-uspesny-fundraising-spolu-na-jedne-palube) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/jak-na-uspesny-fundraising) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/88a56f90-0384-4525-a3db-e702e5726987.png) ### [Komunikace pro neziskovky: Jak chytit naše lidi za srdce](/kurzy/komunikace-pro-neziskovky-jak-chytit-nase-lidi-za-srdce) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/komunikace-pro-neziskovky) ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/fa879eba-5da5-4e20-845a-d35c05bcacd4.png) ### [Procesy a efektivní organizace: Jak se neztratit na společné misi](/kurzy/procesy-a-efektivni-organizace-jak-se-neztratit-na-spolecne-misi) 5 900 Kč [Přejít na e-learning](https://onlineproneziskovky.thinkific.com/courses/procesy-a-efektivni-organizace) ## Související články [![Katarína Batková: Organizácie potrebujú vzájomnú solidaritu. Kvôli útokom vlády si nesmú prestať rozumieť](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/66663447a5-7671.jpg)](/lide/katarina-batkova-organizacie-potrebuju-vzajomnu-solidaritu-kvoli-utokom-vlady-si-nesmi-prestat-rozumiet) ### [Katarína Batková: Organizácie potrebujú vzájomnú solidaritu. Kvôli útokom vlády si nesmú prestať rozumieť](/lide/katarina-batkova-organizacie-potrebuju-vzajomnu-solidaritu-kvoli-utokom-vlady-si-nesmi-prestat-rozumiet) 29.5.2025Ilona Hobzová Rozhovor s ředitelkou organizace VIA IURIS Katarínou Batkovou o současné situaci neziskových organizací na Slovensku, útocích vlády na jejich fungování nebo o tom, jak se může neziskový sektor připravit na krize – ať už procesně, nebo na úrovni myšlení. [Lidé](/lide)|[Fundraising](/fundraising)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) [![„Čakajú nás ťažké časy, musíme hájiť priestor slobody.“ O politické situaci na Slovensku, konferencích a fundraisingu s Eduardem Marčekem](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/46526c9031-5478-original.jpg)](/lide/cakaju-nas-tazke-casy-musime-hajit-priestor-slobody-rika-v-rozhovoru-nejen-o-politicke-situaci-na-slovensku-eduard-marcek) ### [„Čakajú nás ťažké časy, musíme hájiť priestor slobody.“ O politické situaci na Slovensku, konferencích a fundraisingu s Eduardem Marčekem](/lide/cakaju-nas-tazke-casy-musime-hajit-priestor-slobody-rika-v-rozhovoru-nejen-o-politicke-situaci-na-slovensku-eduard-marcek) 17.4.2024Barbora Báštěcká „Oproti západu tu je vidieť väčší zápal pre tú prácu,“ popisuje Eduard Marček, který se stará o individuální fundraising ve slovenské Transparency International a zároveň pečuje o profesi jako takovou, mimo jiné skrze Slovenské centrum fundraisingu. V rozhovoru jsme si povídali o fundraisingových konferencích, o mezinárodní spolupráci, o tom, jak se slovenské neziskové organizace potýkají s nepříznivou politickou situací, ale i o rozdílu fungování fundraisingu v Česku a na Slovensku. [Lidé](/lide)|[Dárcovství](/hledat?q=D%C3%A1rcovstv%C3%AD)|[Fundraising](/fundraising)|[Inspirace](/hledat?q=Inspirace)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) [![Rok ve válce v ukrajinské neziskové organizaci Zaporuka](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/5e58716688-6428-original.jpg)](/lide/rok-ve-valce-v-ukrajinske-neziskove-organizaci-zaporuka) ### [Rok ve válce v ukrajinské neziskové organizaci Zaporuka](/lide/rok-ve-valce-v-ukrajinske-neziskove-organizaci-zaporuka) 24.2.2023Eva Mrázková Už je tomu rok, co Ukrajina čelí ruské agresi na svém území. Tento konflikt si vyžádal nejen řadu mrtvých, zničených měst, vesnic, infrastruktury a vysídlených lidí. Výrazným způsobem ovlivnil také běžný život všech Ukrajinců a tamějších organizací, včetně neziskových. Na to, jak válka zkomplikovala běžný provoz a jak bylo potřeba se novým podmínkám v zemi přizpůsobit, jsme se ptali ukrajinské neziskové organizace Zaporuka. [Lidé](/lide)|[Rozhovor](/hledat?q=Rozhovor)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD)