---
title: Vstup do EU přinesl další rozvoj nezisku, otevřel dosud tabuizovaná témata a pomohl kultivovat českou společnost
description: V loňském roce uplynulo dvacet let od vstupu do Evropské unie. Jedná se o jeden z největších milníků pro organizace občanské společnosti, ale i pro republiku…
url: "https://www.svetneziskovek.cz/lide/vstup-do-eu-prinesl-dalsi-rozvoj-nezisku-otevrel-dosud-tabuizovana-temata-a-pomohl-kultivovat-ceskou-spolecnost"
type: static
generatedAt: "2026-08-03T07:13:41.733Z"
---

![Vstup do EU přinesl další rozvoj nezisku, otevřel dosud tabuizovaná témata a pomohl kultivovat českou společnost](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1600/assets/svet-neziskovek-prod/0bb6379230-7545.jpg)   article lide Barbora Báštěcká Vstup do EU přinesl další rozvoj nezisku, otevřel dosud tabuizovaná témata a pomohl kultivovat českou společnost
V loňském roce uplynulo dvacet let od vstupu do Evropské unie. Jedná se o jeden z největších milníků pro organizace občanské společnosti, ale i pro republiku jako takovou. „Vstup do EU znamenal zejména kultivaci prostředí – dodržovat práva, a to i jednotlivců se zdravotním znevýhodněním nebo z menšin, se stalo normální,“ popisuje Hana Šilhánová, bývalá ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti, která hrála důležitou roli v propojování organizací s evropskými institucemi. Přečtěte si o tom, jak se vyvíjel neziskový sektor ve 21. století a jak jej formovala Evropská unie.

*„Tímto společným prohlášením vyjadřujeme pevný závazek k evropským hodnotám, jako jsou demokracie, právní stát a lidská důstojnost. Jsme vděční za to, že můžeme být plnohodnotnou součástí sjednocené Evropy, kde jsou bezpečnost, prosperita, svoboda, lidská práva a rovnost pilíři její stability,“* stojí ve [společném prohlášení](https://www.jsmeevropa.cz/) občanské společnosti k dvacetiletému výročí vstupu do Evropské unie, k němuž se přihlásilo přes 150 organizací a několik desítek zástupců a zástupkyň české občanské společnosti.

Podle prohlášení měl vstup do EU na sektor jednoznačně pozitivní dopad. Než se tak ale stalo, občanská společnost musela od 90. let projít významnou proměnou a poměrně náročnou cestou od raných porevolučních snah o obnovu demokracie až po postupné začlenění do evropských struktur.

*„Po revoluci jsme se konečně mohly nadechnout, vyloučené skupiny obyvatel, lidé se znevýhodněním nebo děti v dětských domovech, už nebyly schovávány v ústavech daleko za městy a lidé, kteří chtěli něco změnit, konečně mohli. A dělali to!“* vzpomíná na porevoluční období **Hana Šilhánová**, dlouholetá ředitelka [Nadace rozvoje občanské společnosti](https://www.nros.cz/) – pro neziskový sektor jednoho z nejzásadnějších aktérů předvstupního období. Ještě za totality se pohybovala v disidentském prostředí a měla blízko k tématu lidí se znevýhodněním, a tak se i skrze obor sociologie brzy dostala právě k tématu občanské společnosti.

**Přečtěte si sérii článků, kterou jsme ve Světě neziskovek vydali k historii neziskového sektoru:**

 - [Občanská společnost za komunismu: Tajné cesty odporu i jediné vyžití pro děti](https://svetneziskovek.cz/lide/obcanska-spolecnost-za-komunismu-tajne-cesty-odporu-i-jedine-vyziti-pro-deti)
 - [Občanská společnost hrála v roce 1989 zásadní roli. Jak na dění vzpomínají Ruth Šormová a Šimon Pánek?](https://svetneziskovek.cz/lide/obcanska-spolecnost-hrala-v-roce-1989-zasadni-roli-jak-na-deni-vzpominaji-predni-osobnosti-revoluce)
 - [Občanská společnost v 90. letech: Bouřlivý rozvoj, nová legislativa i profesionalizace](https://svetneziskovek.cz/lide/obcanska-spolecnost-v-90-letech-bourlivy-rozvoj-nova-legislativa-i-profesionalizace)

V 90. letech se neziskový sektor začínal organizovat, ale o jeho profesionalizaci se dá mluvit až ke konci století. Neexistovala dostatečná legislativa a vznikalo velké množství organizací, z nichž mnohé nefungovaly tak profesionálně jako dnes. *„Pravidla se tvořila za pochodu, takže některé procesy byly v nezisku z dnešního pohledu podivné, neefektivní a mnohdy neekonomické. Učili jsme se, jak na to,”* popisuje **Honza Dolínek**, který v neziskovém sektoru, především v oblasti sociální práce, osob se zdravotním znevýhodněním, paliativní péče či vzdělávání, působí od konce 90. let. Tehdy se vrhnul do zlepšování sociální oblasti s tím, že si přál, aby ji nezastupovali pouze lidé jako sociální pracovnice Zubatá z filmu Kolja.

*„Postupně se občanská společnost začala přesouvat z obýváků, kde mnoho organizací začínalo aktivisticky a formou dobrovolné práce, do kanceláří,”* vzpomíná Dolínek a dobře tím ilustruje, jak se organizace postupně profesionalizovaly. *„Postupně se více dbalo na transparentnost a kontrolu finančních toků. Na přelomu století už bylo možné se v neziskovém sektoru i uživit,”* dodává.

## Popostrčení k profesionalizaci od Evropské unie

Česká republika požádala o členství v EU v roce 1996 – pro vstup bylo třeba splnit řadu politických podmínek, vedle zavedení svobodných voleb, fungujícího parlamentu a dalších i obnovení občanské společnosti. Poslední jmenovaný úkol se stal klíčovým pro NROS, která se za tímto cílem v roce 1993 zformovala. Vznikla na středo a východoevropský region jako poměrně unikátní nástroj pro posilování organizací a jejich profesionalizaci, a to i skrze přerozdělování evropských financí mířících na podporu občanské společnosti.

*„Naše činnost se soustředila na několik oblastí – zvyšování informovanosti, tvorbu legislativy, aby mohly neziskové organizace fungovat v daných rámcích, vzdělávání o občanské společnosti…“* vyjmenovává tehdejší ředitelka NROS Hana Šilhánová. Díky nadaci vznikly mimo jiné i vzdělávací kurzy a později samostatné obory o občanské společnosti na vysokých školách. *„Z lidí se stávali odborníci. Řada absolventů a absolventek našich kurzů nastoupila do neziskového sektoru nebo zakládala organizace, které fungují dodnes,“* dodává s tím, že důležitým vedlejším efektem společného vzdělávání bylo propojení zapálených jedinců, kteří mohli začít spolupracovat.

![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/0bb6379230-7545.jpg)
**„Po revoluci jsme se konečně mohly nadechnout,” říká Hana Šilhánová, dlouholetá ředitelka NROS. Zdroj: Archiv Hany Šilhánové**

Ústředním zaměřením NROS se pak stalo právě přerozdělování evropských financí. Nadšení v začátcích fungování plné plánování a velkých idejí, které panovalo ještě na schůzkách v obývacích pokojích, bylo podle Šilhánové důležitým hnacím motorem, ale vše začalo být složitější, když organizace získaly první granty. Najednou potřebovaly fungovat hospodárně, efektivně a umět vykazovat svou práci. *„V tom okamžiku se to lámalo a bylo potřeba zavádět strukturované procesy. Někdo se musel věnovat financím, jiný projektům nebo PR… Už nešlo, aby všichni dělali všechno, a ještě na koleni,“* vysvětluje Šilhánová.

NROS tak připravovala neziskové organizace na to, aby mohly být spolehlivými příjemci evropských peněz a realizátory dlouhodobých funkčních projektů, a to zejména skrze program PHARE. Přerozdělování grantů vyžadovalo velkou míru kontroly i byrokracie, ale za cenu velkých pokroků: *„Neziskové organizace se zaměřovaly hlavně na cíl – dosáhnout změn, ale bez dostatečné profesionalizace a fungujících struktur by se jim to nemuselo podařit,“* vzpomíná.

Sama se zdráhá označit úspěchy jako výsledek úsilí NROS a jejích zaměstnanců a zaměstnankyň, další z respondentů – Honza Dolínek – nadaci však v rozhovoru jednoznačně vyzdvihuje jako jednoho z nejzásadnějších aktérů pro rozvoj občanské společnosti v době před vstupem do EU. *„Oproti sousedním zemím jsme měli v tomto období díky NROSce – jako silné autoritě nezávislé na státní správě – velkou výhodu,“* říká.

## Profesionální občanská společnost

Od nadšení k profesionalitě – tak hodnotí Honza Dolínek období od revoluce po vstup do EU. Pravidla se podle něj tvořila za pochodu. *„Nicméně na přelomu milénia už jsme tu měli v každém odvětví od sportu a volného času, přes zdravotnictví až po oblast sociální nebo humanitární minimálně jednu silnou neziskovou organizaci,*“ říká Dolínek.

To, že se neziskový sektor stal etablovanou součástí společnosti, potvrzují také data z publikace [Průvodce neziskovým sektorem Evropské Unie](Profesion%C3%A1ln%C3%AD%20ob%C4%8Dansk%C3%A1%20spole%C4%8Dnost%20Od%C2%A0nad%C5%A1en%C3%AD%20k%C2%A0profesionalit%C4%9B%20%E2%80%93%20tak%20hodnot%C3%AD%20Honza%20Dol%C3%ADnek%20obdob%C3%AD%20od%C2%A0revoluce%20po%C2%A0vstup%20do%C2%A0EU.%20Pravidla%20se%20podle%20n%C4%9Bj%20tvo%C5%99ila%20za%C2%A0pochodu.%20%E2%80%9ENicm%C3%A9n%C4%9B%20na%C2%A0p%C5%99elomu%20mil%C3%A9nia%20u%C5%BE%20jsme%20tu%20m%C4%9Bli%20v%C2%A0ka%C5%BEd%C3%A9m%20odv%C4%9Btv%C3%AD%20od%C2%A0sportu%20a%C2%A0voln%C3%A9ho%20%C4%8Dasu,%20p%C5%99es%20zdravotnictv%C3%AD%20a%C5%BE%20po%C2%A0oblast%20soci%C3%A1ln%C3%AD%20nebo%20humanit%C3%A1rn%C3%AD%20minim%C3%A1ln%C4%9B%20jednu%20silnou%20neziskovou%20organizaci,%E2%80%9C%20%C5%99%C3%ADk%C3%A1%20Dol%C3%ADnek.%20To,%20%C5%BEe%20se%20neziskov%C3%BD%20sektor%20stal%20etablovanou%20sou%C4%8D%C3%A1st%C3%AD%20spole%C4%8Dnosti,%20potvrzuj%C3%AD%20tak%C3%A9%20data%20z%C2%A0publikace%20Pr%C5%AFvodce%20neziskov%C3%BDm%20sektorem%20Evropsk%C3%A9%20Unie%20Old%C5%99icha%20%C4%8Cepelky.%20Na%C2%A0za%C4%8D%C3%A1tku%20nult%C3%BDch%20let%20v%C2%A0sektoru%20podle%20odhad%C5%AF%20pracovalo%20na%C2%A0t%C5%99i%20procenta%20v%C5%A1ech%20zam%C4%9Bstnanc%C5%AF%20a%C2%A0na%C2%A0HDP%20se%20pod%C3%ADlel%20bezm%C3%A1la%20dv%C4%9Bma%20procenty,%20%C4%8D%C3%ADm%C5%BE%20se%20bl%C3%AD%C5%BEil%20pr%C5%AFm%C4%9Bru%20z%C3%A1padn%C3%ADch%20zem%C3%AD.%20%C4%8Cepelka%20uv%C3%A1d%C3%AD,%20%C5%BEe%20ze%C2%A0zem%C3%AD%20b%C3%BDval%C3%A9ho%20v%C3%BDchodn%C3%ADho%20bloku%20pat%C5%99ila%20%C4%8Desk%C3%A1%20ob%C4%8Dansk%C3%A1%20spole%C4%8Dnost%20k%C2%A0t%C4%9Bm%20nejvysp%C4%9Blej%C5%A1%C3%ADm.%20Vedle%20rozvoje%20vnit%C5%99n%C3%ADch%20kapacit,%20kvalifikace%20a%C2%A0profesionality%20zam%C4%9Bstnanc%C5%AF%20a%C2%A0zam%C4%9Bstnanky%C5%88%20zd%C5%AFraz%C5%88uje%20schopnost%20organizac%C3%AD%20zbavovat%20se%20z%C3%A1vislosti%20na%C2%A0zahrani%C4%8Dn%C3%ADch%20zdroj%C3%ADch,%20kter%C3%A9%20byly%20do%C2%A0konce%2090.%20let%20krom%C4%9B%20financ%C3%AD%20EU,%20prakticky%20jedin%C3%BDmi%20zdroji,%20z%C2%A0nich%C5%BE%20mohly%20neziskov%C3%A9%20organizace%20%C4%8Derpar,%20a%C2%A0propojen%C3%AD%20s%C2%A0neziskov%C3%BDm%20sektorem%20v%C2%A0dal%C5%A1%C3%ADch%20zem%C3%ADch.%20Podm%C3%ADnka%20vstupu%20do%C2%A0EU%20t%C3%BDkaj%C3%ADc%C3%AD%20se%20%C5%BEiv%C3%A9%20ob%C4%8Dansk%C3%A9%20spole%C4%8Dnosti%20byla%20tedy%20spln%C4%9Bna.%20%C4%8Ce%C5%A1i%20se%20pod%C3%ADleli%20na%C2%A0ve%C5%99ejn%C3%A9m%20d%C4%9Bn%C3%AD,%20jak%20uk%C3%A1zal%20pr%C5%AFzkum%20NROS%20a%C2%A0agentury%20STEM%20z%C2%A0roku%202004.%20V%C2%A0p%C4%9Bti%20letech%20p%C5%99ed%C2%A0%C5%A1et%C5%99en%C3%ADm%20na%C2%A043%20obyvatel%20podepsalo%20alespo%C5%88%20jednou%20petici%20a%C2%A0na%C2%A014%20procent%20z%C2%A0nich%20se%20z%C3%BA%C4%8Dastnilo%20protestn%C3%AD%20demonstrace.%20Bezm%C3%A1la%20polovina%20obyvatel%20se%20v%C2%A0t%C3%A9%20dob%C4%9B%20hl%C3%A1sila%20k%C2%A0%C4%8Dlenstv%C3%AD%20v%C2%A0neziskov%C3%BDch%20organizac%C3%ADch.%20A%C2%A0co%20je%20d%C5%AFle%C5%BEit%C3%A9%20zm%C3%ADnit%20%E2%80%93%20lid%C3%A9%20organizac%C3%ADm%20ob%C4%8Dansk%C3%A9%20spole%C4%8Dnosti%20v%C4%9B%C5%99ili.%20O%C2%A0tom,%20%C5%BEe%20h%C3%A1j%C3%AD%20skute%C4%8Dn%C3%A9%20z%C3%A1jmy%20ob%C4%8Dan%C5%AF%20bylo%20v%C2%A0roce%202004%20p%C5%99esv%C4%9Bd%C4%8Deno%2065%20procent%20respondent%C5%AF,%20velk%C3%A1%20%C4%8D%C3%A1st%20uvedla,%20%C5%BEe%20pom%C3%A1haj%C3%AD%20%C5%99e%C5%A1it%20d%C5%AFle%C5%BEit%C3%A9%20spole%C4%8Densk%C3%A9%20probl%C3%A9my%20a%C2%A0pom%C3%A1haj%C3%AD%20vytv%C3%A1%C5%99et%20pocit%20soun%C3%A1le%C5%BEitosti.%20Rozvoj%20d%C3%A1rcovstv%C3%AD%20a%C2%A0snahy%20o%C2%A0fundraising%20K%C2%A0dal%C5%A1%C3%ADmu%20rozvoji%20organizac%C3%AD%20p%C5%99isp%C4%9Blo%20i%C2%A0budov%C3%A1n%C3%AD%20nada%C4%8Dn%C3%ADho%20sektoru,%20kter%C3%BD%20tak%C3%A9%20z%C3%ADskal%20pravidla%20a%C2%A0pom%C4%9Brn%C4%9B%20dobr%C3%BD%20z%C3%A1klad%20financov%C3%A1n%C3%AD%20i%C2%A0d%C3%ADky%20st%C3%A1tn%C3%ADmu%20Nada%C4%8Dn%C3%ADmu%20investi%C4%8Dn%C3%ADmu%20fondu,%20do%C2%A0n%C4%9Bj%C5%BE%20byly%20odv%C3%A1d%C4%9Bny%20dv%C4%9B%20procenta%20z%C2%A0ka%C5%BEd%C3%A9%20privatizace%20v%C2%A090.%20letech.%20Tyto%20prost%C5%99edky%20pak%20byly%20vl%C3%A1dou%20rozd%C4%9Bleny%20do%C2%A0nada%C4%8Dn%C3%ADho%20jm%C4%9Bn%C3%AD%20konkr%C3%A9tn%C3%ADch%20nadac%C3%AD.%20%E2%80%9ENe%C5%BE%20vznikla%20ekonomicky%20siln%C3%A1%20vrstva%20spole%C4%8Dnosti%20a%C2%A0ne%C5%BE%20lid%C3%A9%20z%C2%A0n%C3%AD%20dosp%C4%9Bly%20k%C2%A0tomu,%20%C5%BEe%20by%C2%A0mohly%20%C4%8D%C3%A1st%20sv%C3%BDch%20p%C5%99%C3%ADjm%C5%AF%20v%C4%9Bnovat%20na%C2%A0spole%C4%8Densky%20prosp%C4%9B%C5%A1n%C3%A9%20c%C3%ADle,%20tak%20to%C2%A0n%C4%9Bjakou%20dobu%20trvalo,%E2%80%9C%20%C5%99%C3%ADk%C3%A1%20%C5%A0ilh%C3%A1nov%C3%A1.%20Postupn%C4%9B%20se%20v%C5%A1ak%20do%C2%A0%C4%8Ceska%20dost%C3%A1valy%20i%C2%A0dal%C5%A1%C3%AD%20trendy,%20jako%20je%20nap%C5%99%C3%ADklad%20spole%C4%8Densk%C3%A1%20odpov%C4%9Bdnost%20firem%20%C4%8Di%C2%A0individu%C3%A1ln%C3%AD%20d%C3%A1rcovstv%C3%AD.%20Na%C2%A0stran%C4%9B%20neziskov%C3%BDch%20organizac%C3%AD%20tak%20vznikaly%20prvn%C3%AD%20profesion%C3%A1ln%C3%AD%20snahy%20o%C2%A0systematick%C3%BD%20fundraising.%20%E2%80%9EZpo%C4%8D%C3%A1tku%20zde%20byly%20dokonce%20tendence%20term%C3%ADn%20fundraising%20doslovn%C4%9B%20p%C5%99ekl%C3%A1dat%20do%C2%A0%C4%8De%C5%A1tiny,%E2%80%9C%20vzpom%C3%ADn%C3%A1%20Honza%20Dol%C3%ADnek.%20Vlna%20solidarity%20se%20ale%20v%C2%A0lidech%20jednozna%C4%8Dn%C4%9B%20probouzela.%20Old%C5%99ich%20%C4%8Cepelka%20ve%C2%A0zm%C3%ADn%C4%9Bn%C3%A9%20publikaci%20p%C3%AD%C5%A1e%20nap%C5%99%C3%ADklad%20o%C2%A0katastrof%C3%A1ln%C3%ADch%20z%C3%A1plav%C3%A1ch,%20kter%C3%A9%20v%C2%A0roce%201997%20postihly%20Moravu%20a%C2%A0v%20roce%202002%20%C4%8Cechy.%20Tyto%20ud%C3%A1losti%20byly%20v%C2%A0t%C3%A9%20dob%C4%9B%20jedn%C3%ADm%20z%C2%A0nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADch%20projev%C5%AF%20solidarity%20od%C2%A0revoluce%20a%C2%A0sou%C4%8Dasn%C4%9B%20dob%C5%99e%20uk%C3%A1zaly%20na%C2%A0p%C5%99ipravenost%20neziskov%C3%A9ho%20sektoru%20zas%C3%A1hnout,%20kdy%C5%BE%20je%20t%C5%99eba.%20Ostatn%C4%9B%20to%C2%A0se%20dr%C5%BE%C3%AD%20dodnes%20%E2%80%93%20i%C2%A0lo%C5%88sk%C3%A9%20z%C3%A1plavy%20vzbudily%20vlnu%20%C5%A1t%C4%9Bdrosti,%20spolupr%C3%A1ce%20a%C2%A0uk%C3%A1zaly,%20jak%20flexibiln%C4%9B%20dok%C3%A1%C5%BEe%20ob%C4%8Dansk%C3%A1%20spole%C4%8Dnost%20reagovat%20na%C2%A0krizov%C3%A9%20ud%C3%A1losti.%20V%C2%A0roce%202004%20bezm%C3%A1la%20polovina%20respondent%C5%AF%20%C5%A1et%C5%99en%C3%AD%20NROS%20a%C2%A0STEM%20uvedla,%20%C5%BEe%20v%C2%A0posledn%C3%ADm%20roce%20poskytla%20v%C4%9Bcn%C3%BD%20%C4%8Di%C2%A0finan%C4%8Dn%C3%AD%20dar%20neziskov%C3%A9%20organizaci.%20Nejv%C3%ADce%20se%20darovalo%20na%C2%A0oblast%20zdrav%C3%AD,%20n%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A9%20a%C2%A0duchovn%C3%AD%20organizace%20a%C2%A0humanit%C3%A1rn%C3%AD%20pomoc.) **Oldřicha Čepelky**. Na začátku nultých let v sektoru podle odhadů pracovalo na tři procenta všech zaměstnanců a na HDP se podílel bezmála dvěma procenty, čímž se blížil průměru západních zemí. Čepelka uvádí, že ze zemí bývalého východního bloku patřila česká občanská společnost k těm nejvyspělejším. Vedle rozvoje vnitřních kapacit, kvalifikace a profesionality zaměstnanců a zaměstnankyň zdůrazňuje schopnost organizací zbavovat se závislosti na zahraničních zdrojích, které byly do konce 90. let kromě financí EU, prakticky jedinými zdroji, z nichž mohly neziskové organizace čerpat, a propojení s neziskovým sektorem v dalších zemích.

Podmínka vstupu do EU týkající se živé občanské společnosti byla tedy splněna. Češi se podíleli na veřejném dění, jak ukázal [průzkum NROS a agentury STEM](https://www.stem.cz/v-jakem-stavu-se-nachazi-nase-obcanska-spolecnost/) z roku 2004. V pěti letech před šetřením na 43 obyvatel podepsalo alespoň jednou petici a na 14 procent z nich se zúčastnilo protestní demonstrace. Bezmála polovina obyvatel se v té době hlásila k členství v neziskových organizacích. A co je důležité zmínit – lidé organizacím občanské společnosti věřili. O tom, že hájí skutečné zájmy občanů bylo v roce 2004 přesvědčeno 65 procent respondentů, velká část uvedla, že pomáhají řešit důležité společenské problémy a pomáhají vytvářet pocit sounáležitosti.

## Rozvoj dárcovství a snahy o fundraising

K dalšímu rozvoji organizací přispělo i budování nadačního sektoru, který také získal pravidla a poměrně dobrý základ financování i díky státnímu Nadačnímu investičnímu fondu, do nějž byly odváděny dvě procenta z každé privatizace v 90. letech. Tyto prostředky pak byly vládou rozděleny do nadačního jmění konkrétních nadací. *„Než vznikla ekonomicky silná vrstva společnosti a než lidé z ní dospěly k tomu, že by mohly část svých příjmů věnovat na společensky prospěšné cíle, tak to nějakou dobu trvalo,“* říká Šilhánová.

Postupně se však do Česka dostávaly i další trendy, jako je například společenská odpovědnost firem či individuální dárcovství. Na straně neziskových organizací tak vznikaly první profesionální snahy o systematický fundraising. *„Zpočátku zde byly dokonce tendence termín fundraising doslovně překládat do češtiny,“* vzpomíná Honza Dolínek.

Vlna solidarity se v lidech jednoznačně probouzela. Oldřich Čepelka ve zmíněné publikaci píše například o katastrofálních záplavách, které v roce 1997 postihly Moravu a v roce 2002 Čechy. Tyto události byly v té době jedním z největších projevů solidarity od revoluce a současně dobře ukázaly na připravenost neziskového sektoru zasáhnout, když je třeba. Ostatně to se drží dodnes – i loňské záplavy vzbudily vlnu štědrosti, spolupráce a ukázaly, jak flexibilně dokáže občanská společnost reagovat na krizové události.

V roce 2004 bezmála polovina respondentů šetření NROS a STEM uvedla, že v posledním roce poskytla věcný či finanční dar neziskové organizaci. Nejvíce se darovalo na oblast zdraví, náboženské a duchovní organizace a humanitární pomoc.

**Pomozte dětem a první fundraisingové úspěchy**

NROS spolupracovala s řadou zahraničních partnerů. Jedním z nich byl také britský konzultant, který jim představil televizní sbírku televize BBC s názvem Children In Need. Ta se stala předlohou pro kampaň, kterou Hana Šilhánová označuje za jeden z nejzásadnějších milníků jejího působení. V roce 1998 se NROS ve spolupráci s Českou televizí podařilo uspořádat veřejnou sbírku Pomozte dětem zacílenou na podporu ohrožených dětí. *“Nejen že se objevilo spoustu firemních dárců, ale zapojila se řada subjektů po celém Česku, skauti, sportovní kluby a podobně, kteří pořádali v rámci sbírky veřejné akce a přispívaly do celkového výtěžku,“* vzpomíná Šilhánová. Dalším efektem bylo, že se připojily telekomunikační společnosti a už tehdy vytvořily systém darování skrze textové zprávy, z čehož se později vyvinul projekt dárcovských SMS, který dodnes úspěšně funguje pod Fórem dárců.

*„Vůbec jsme netušili, do čeho jdeme, a celé to bylo velké dobrodružství, ale od té doby jsem byla přesvědčená, že pokud máte dobrou myšlenku, promyšlený projekt a jste důvěryhodní, tak ty peníze získat jdou,“* uzavírá Šilhánová.

## „Chceme do Evropy!“

*„Celospolečenská nálada tehdy byla, že chceme zpět do Evropy,“* vzpomíná na období kolem referenda o vstupu do EU Honza Dolínek. *„Vstup do Unie byl mezníkem, který to zaručoval. Myslím, že nebylo třeba lidi přesvědčovat,“* dodává Šilhánová. Euroskeptismus sice existoval, ale podle respondentů rozhodně ne v tak velkém měřítku jako dnes. Vstup do Evropské unie v referendu nakonec podpořilo 77 procent hlasujících a Česká republika se oficiálně stala členem 1. května 2004. Členství pak výrazně přispělo k tomu, jak občanská společnost vypadá dnes.

*„Otevřel se prostor pro deinstitucionalizaci mnoha oblastí a péči o klienty nebo uživatele sociálních služeb, pro silnější využití a zapojení dobrovolníků, ale i pro komunikaci mnoha témat, protože evropské financování začalo podporovat i PR a osvětové kampaně,“* vzpomíná Dolínek. Finance zejména v prvních deseti letech po vstupu do EU byly podle jeho slov viditelným benefitem. *„Skoro nebylo možné potkat projekt známější neziskovky, která by v rámci povinné vizibility neměla na dveřích logo EU a jejich fondů,“* říká a připomíná, že řada neziskovek navazovala zahraniční partnerství a vstupovala do evropských sítí.

> Dolínek i Šilhánová si váží zejména toho, kam se posunula řada témat. Zmiňují například institucionální péči, téma domácího násilí, sociální podnikání, ranou péči, péči o seniory či v závěru života. *„V neziskovém sektoru se podařilo opravdu hodně práce, otevřela se témata, která dříve nikoho nezajímala, nebo byla dokonce úplně tabuizována,“* doplňuje Šilhánová. Podle ní vstup do EU znamenal zejména kultivaci prostředí – uznávat práva, a to i jednotlivců se zdravotním či sociálním znevýhodněním nebo z menšin, se stalo normálním.

## Nedokonalé evropské financování

Ani evropské finance však nejsou bez chyb – jsou spojené s velkou mírou byrokracie, což může být pro menší neziskové organizace velmi náročné. *„Je třeba mít fungující aparát a lidi, kteří rozumí financím,“* říká Hana Šilhánová. Někdy se také stává, že se podaří rozjet projekt, ale po skončení financování může být těžké jej udržet, což je pro organizace velmi nezdravé.

*„Negativa, která vnímám, jsou nejčastěji spojena s neefektivním čerpáním finanční podpory. Například při evaluaci vyčerpané finanční podpory byl vždycky kladen větší důraz na procesní správnost čerpání dotace nebo grantu místo toho, zda byl dosažen cíl projektu a v jaké kvalitě,“* říká Dolínek.

Nemálo organizací, které dlouhodobě existovaly díky grantové nebo dotační podpoře, podle něj ztratilo vnitřní instinkt pro realizaci svého poslání a stalo se pro ně obtížné vytvářet projekty na základě vlastního záměru. *„Staly se z nich experti na vyplňování formulářů a trefování se do vyhlášených veřejných výzev,“* dodává.

![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1400/assets/svet-neziskovek-prod/aa2f991fe9-7546.jpg)
**„V Česku jsme učili dělat fundraising metodou pokus omyl,”* vzpomíná Honza Dolínek. Zdroj: Archiv Honzy Dolínka*

## Neziskový sektor dnes přispívá k řešení nejkritičtějších problémů

A kde je občanská společnost dnes? *“Profesionalizovali jsme naši práci a stali se odolnějšími. Jsou z nás partneři státu, byznysu i evropských institucí v řešení řady systémových otázek. Získali jsme mezinárodní kontakty a prestiž,”* uvádí organizace ve společném prohlášení zmiňovaném v úvodu článku.

Občanské společnosti se dlouhodobě daří přinášet nová témata, rozvíjet je a vést stát k tomu, aby se jim také věnoval. *„Vezměte si například hospicovou nebo ranou péči. Původně to byla jen záležitost neziskovek, které tyto oblasti rozjely za podpory nadací. A stát postupně pochopil, že je potřeba, aby se tomu sám věnoval,“* říká Šilhánová. Obecně se neziskovým organizacím podle ní daří přispívat k řešení těch nejkritičtějších společenských problémů, jako jsou bezdomovectví, drogová závislost, sociální vyloučení nebo klimatické otázky.

Respondenti také zdůrazňují, že je velmi znát, že se stále rozvíjí ochota být solidární a pomáhat, ať už finančně či prostřednictvím dobrovolnictví. Současně se podařilo vybudovat fungující ekosystém pro darování.

*„V Česku jsme učili dělat fundraising metodou pokus omyl a ti šťastnější uz nás měli možnost čerpat know-how od kolegů ze západní Evropy nebo USA. Dnes už na trhu práce existují desítky kvalitních profesionálů, řada vzdělávacích příležitosti a nástrojů,“* říká Dolínek. *„Jako neziskový sektor umíme být velmi flexibilní a mobilizovat podporu při krizových situacích, ale i v době relativního klidu. Prostřednictvím Tříkrálové sbírky či při vysílání StarDance pro Paraple se daří vybírat desítky milionů korun,“* dodává.

## Výzvy do budoucna

Ne vše je ale v občanské společnosti tak růžové, jak se může z dosavadního čtení zdát. Zhruba v roce 2015 začala důvěra společnosti v neziskové organizace klesat a poprvé od revoluce byla nedůvěra k neziskovkám vyšší než důvěra v ně. *„Rád bych řekl, že je současná česká občanská společnost už natolik silná, že nám nehrozí nic nepříznivého, ale máme za humny válku a bohužel společensky taháme za jeden společný provaz méně často, než by bylo třeba, a přitom je zřejmé, že v době krize se umíme semknout,“* dodává Dolínek.

[Šetření CVVM](https://cvvm.soc.cas.cz/images/articles/files/5870/po240919.pdf) z loňského roku ukázalo, že neziskovým organizacím věří 41 procent obyvatel. Na 49 procent vyslovilo nedůvěru, s tím, že 23 procent označilo možnost, že rozhodně nedůvěřují.

Neziskové organizace by podle Honzy Dolínka měly lépe vysvětlovat, jaký je jejich přínos. *„Ujel nám v tom vlak a teď o nás část obyvatel říká, že jsme darmožrouti,“* říká. Problematický je podle něj také fakt, že se řada neziskových organizací ve svém úsilí nechala podhodnotit, což se odráží například ve mzdách v neziskovém sektoru ve srovnání se státním či komerčním. *„Mnoho lidí vnímá neziskovky jako parazity. Neuvědomují si, že mezi ně patří dobrovolní hasiči, Sokolové a Skauti nebo že bez sociálních služeb neziskových organizací by stát nemohl fungovat,“* doplňuje Šilhánová.

Výzvou pro občanskou společnost podle ní bude nejen zvyšování povědomí o jejích zásluhách, ale také opětovný boj za prosazování demokracie a svobody. *„Nemůžeme být v klidu. Když se podíváme do sousedních zemí, je jasné, že i stabilní demokracie nemusí trvat věčně,“* říká Hana Šilhánová s tím, že stejně jako média jsou i organizace občanské společnosti hlídačem demokracie a pro řadu z nich je to stále tématem číslo jedna.

**Foto:** Pixabay
   [Dárcovství](/hledat?q=D%C3%A1rcovstv%C3%AD) | [Financování](/hledat?q=Financov%C3%A1n%C3%AD) | [Fundraising](/hledat?q=Fundraising) | [Granty](/hledat?q=Granty) | [Historie](/hledat?q=Historie)
O autorovi
   BB [![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=288/assets/svet-neziskovek-prod/35a3e64d2d-7422.jpg.webp)](/lide-sveta-neziskovek/barbora-bastecka)    [Barbora Báštěcká](/lide-sveta-neziskovek/barbora-bastecka)  Redaktorka Světa neziskovek
Bára píše pro Svět neziskovek a vedle toho se věnuje PR v Abakusu nadačním fondu zakladatelů Avastu. Předtím několik let pracovala na obdobné pozici v neziskové organizaci proFem, která se zabývá pomocí obětem domácího a sexuálního násilí. Zároveň se na volné noze věnuje psaní, třeba pro Voxpot. Kromě toho také studuje politologii Latinské Ameriky a Afriky. Zajímá se o lidská práva, sociální témata, rozvojový svět, ekologii a ochranu zvířat. Ráda se učí jazyky a cestuje po světě.
   [Všechny články autora](/lide-sveta-neziskovek/barbora-bastecka)
### Zůstaňte v obraze

To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem.

## Související kurzy
   ![](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/155072e36b-5756-original.jpeg)
### [Individuální fundraising v kostce: Jak na drobné i firemní dárce](/kurzy/individualni-fundraising-v-kostce-jak-na-drobne-i-firemni-darce)
           11.11.2026 10:00 - 12.11.2026 16:30        Praha (místo bude upřesněno)       Petr Machálek       4 990 Kč    [Rezervovat místo](/kurzy/individualni-fundraising-v-kostce-jak-na-drobne-i-firemni-darce/prihlasit?term=aa198081-c3b9-4515-8109-8826c28a3f4e)       ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/4e1afdf8-6181-4877-a7b9-b3aaf22fceab.jpeg)
### [Darování ze závěti: jak na citlivé téma – trendy, data i právní rady](/kurzy/darovani-ze-zaveti-jak-na-citlive-tema-trendy-data-i-pravni-rady)
           3.11.2026 9:30 - 16:30        Praha (místo bude upřesněno)       Jan Gregor …       3 690 Kč    [Rezervovat místo](/kurzy/darovani-ze-zaveti-jak-na-citlive-tema-trendy-data-i-pravni-rady/prihlasit?term=15f325cd-7e0c-4778-9bb1-3e9498dfad77)       ![](https://data.eu.cntmbr.com/svet-neziskovek/svet-neziskovek/assets/8d9027f1-72e7-44a7-8d53-5caf5dc116d5.jpeg)
### [Grantový fundraising: Jak sestavit žádost, která zaboduje](/kurzy/grantovy-fundraising-jak-sestavit-zadost-ktera-zaboduje)
           6.10.2026 10:00 - 7.10.2026 16:30        Praha (místo bude upřesněno)       Petr Machálek       4 990 Kč    [Rezervovat místo](/kurzy/grantovy-fundraising-jak-sestavit-zadost-ktera-zaboduje/prihlasit?term=ccaa4f57-3269-4b7d-a20f-d55fab86f7b5)
## Související články
 [![Chcete se rozvíjet ve fundraisingu? Přihlaste se do výzvy Nadace Neziskovky.cz a zúčastněte se konference](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/5f3dcef1ae-6805-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/chcete-se-rozvijet-ve-fundraisingu-prihlaste-se-do-vyzvy-a-zucastnete-se-konference)
### [Chcete se rozvíjet ve fundraisingu? Přihlaste se do výzvy Nadace Neziskovky.cz a zúčastněte se konference](/aktualne-z-nezisku/chcete-se-rozvijet-ve-fundraisingu-prihlaste-se-do-vyzvy-a-zucastnete-se-konference)
28.8.2023Barbora Báštěcká
Nadace Neziskovky.cz spouští grantovou výzvu pro zaměstnance neziskových organizací, kteří se zabývají fundraisingem. O grant je možné žádat do 6. září. Vybraní zájemci se zúčastní mezinárodní fundraisingové konference v Bratislavě.
[Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Dárcovství](/hledat?q=D%C3%A1rcovstv%C3%AD)|[Eventy](/hledat?q=Eventy)|[Financování](/hledat?q=Financov%C3%A1n%C3%AD)|[Fundraising](/fundraising)|[Granty](/hledat?q=Granty)|[Vzdělávání](/hledat?q=Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD) [![Solidarita s lidmi na druhém konci světa. České organizace díky darům pomáhají ve Venezuele](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/904d9a0a22-8177-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/solidarita-s-lidmi-na-druhem-konci-sveta-ceske-organizace-diky-darum-pomahaji-ve-venezuele)
### [Solidarita s lidmi na druhém konci světa. České organizace díky darům pomáhají ve Venezuele](/aktualne-z-nezisku/solidarita-s-lidmi-na-druhem-konci-sveta-ceske-organizace-diky-darum-pomahaji-ve-venezuele)
14.7.2026Barbora Báštěcká
Tisíce lidí přišlo o život nebo o své blízké, jsou zranění nebo se stále pohřešují. Desetitisíce nyní nemají domov. Následky silného zemětřesení ve Venezuele pomáhají řešit také české neziskové organizace. I díky darům Čechů a Češek mohou přispívat k humanitární pomoci, zajišťování přístřeší, zdravotní péči nebo psychosociální podpoře.
[Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Dárcovství](/hledat?q=D%C3%A1rcovstv%C3%AD)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Financování](/hledat?q=Financov%C3%A1n%C3%AD)|[Fundraising](/fundraising)|[Ze zahraničí](/hledat?q=Ze%20zahrani%C4%8D%C3%AD) [![MÁME VYBRÁNO: Podpořte sbírku svého srdce](https://cdn.nuasite.com/cdn-cgi/image/quality=85,format=auto,width=1200/assets/svet-neziskovek-prod/b31a51b83c-5712-original.jpg)](/aktualne-z-nezisku/mame-vybrano-podporte-sbirku-sveho-srdce)
### [MÁME VYBRÁNO: Podpořte sbírku svého srdce](/aktualne-z-nezisku/mame-vybrano-podporte-sbirku-sveho-srdce)
13.4.2022Karolína Vokál Kratochvílová
Zase o něco více než loni: přesně 326 projektů usiluje o vaši přízeň v soutěži veřejných sbírek MÁME VYBRÁNO. Hlasující tak rozhodnou, mezi které významné počiny rozdělí Institut pro památky a kulturu rovných 100 tisíc korun. První kolo odstartovalo na začátku dubna.
[Aktuálně z nezisku](/aktualne-z-nezisku)|[Dárcovství](/hledat?q=D%C3%A1rcovstv%C3%AD)|[Dobrovolnictví](/hledat?q=Dobrovolnictv%C3%AD)|[Financování](/hledat?q=Financov%C3%A1n%C3%AD)|[Fundraising](/fundraising)