Zhruba 19 procent všech ukončených sbírek na platformě Donio mezi lety 2022 a 2025 se týkalo lidí se zdravotním znevýhodněním. Nejčastěji se vybíralo na zdravotní pomůcky, jako jsou vozíky, elektropohony k nim či ortézy, dále pak na terapie a rehabilitace, auta, ale i na živobytí, asistenci nebo úpravy bydlení. Na zajištění potřeb lidí se zdravotním postižením se ve více než 600 sbírkách vybralo na 160 milionů korun.

Aliance pro individualizovanou podporu se rozhodla zkoumat, jakou roli hraje crowdfunding v zajišťování životních potřeb lidí se zdravotním znevýhodněním a jaké zkušenosti mají zakladatelé těchto sbírek s procesem vybírání prostředků skrze darovací platformy. Pro tyto účely se střešní organizace hájící zájmy osob se zdravotním postižením s vyššími nároky na podporu a péči spojila s Katedrou veřejné a sociální politiky FSV UK – její studující pod vedením profesorky Evy M. Hejzlarové zpracovali výzkum Crowdfundingové platformy jako čtvrtý pilíř sociálního zabezpečení?. Předmětem byla právě analýza sbírek lidí se zdravotním znevýhodněním a jejich pečujících na darovací platformě Donio. Výzkum byl zpracován bezplatně.

Radost i důvěra ve společnost

V rámci crowdfundingu, kdy žadatelé prostřednictvím sbírky získávají prostředky na zajištění svých potřeb (výzkum tento typ získávání financí označuje jako charitativní crowdfunding), jsou lidé se zdravotním znevýhodněním úspěšní. Na cílovou částku podle analýzy, která zkoumala 632 sbírek, nedosáhnou pouze zhruba tři procenta z nich. 

Součástí výzkumu byly také rozhovory s lidmi, kteří mají zkušenosti s veřejnými sbírkami. Motivací bylo zjistit, v jakých případech se oni či jejich pečující rozhodli vyhledat finanční pomoc jinde než u institucí sociálního zabezpečení.

Z výsledků vyplývá, že důvodem jsou zejména nedostatky v oblasti státní podpory. Například, že finance, na které dosáhnou, nestačí k uspokojení reálných potřeb. Rozhodovací procesy o přidělení podpory jsou také zdlouhavé a přístup institucí není dostatečně empatický. „Státní systém je respondenty vnímán jako byrokratický, neefektivní a dehumanizující, zatímco Donio je v očích respondentů relativně rychlé, srozumitelné a lidské,” stojí ve výzkumné zprávě.

Zpráva však upozorňuje, že crowdfunding přináší také zátěž. Jedná se například o obavy z vystavení vlastního příběhu, z toho, že se částka nevybere, ale také z osočování z „žebrání”. Kromě toho s sebou tyto sbírky nesou administrativní úkony: dokládání potvrzení či vyúčtování nákladů. Lidé, kteří se rozhodli prostředky získat prostřednictvím darovací platformy, podle výzkumu ve výsledku zdůrazňují zejména úlevu, jak emocionální, tak materiální, vděčnost a obnovu důvěry ve společnost.

Argumenty pro advokacii

Aliance pro individualizovanou podporu díky této spolupráci a výzkumu získala další důležitá data o systémových nedostatcích omezujících nezávislý život lidí se zdravotním znevýhodněním, která mohou sloužit jako argumenty pro další advokační práci. Crowdfundingové platformy podle závěrů zprávy totiž představují důležitý doplněk nebo náhradu nefunkčního systému sociálního zabezpečení.

Zdroj: Aliance pro individualizovanou podporu

Foto: Pexels