Management

Označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí, vzdělávání zaměstnanců a zaměstnankyň i zákaz manipulativních technik. AI Act postupně přináší pravidla, která se promítají i do každodenního fungování neziskových organizací. Co musí organizace řešit už nyní a na co se připravit v dalších letech? A jak si správně nastavit interní AI směrnici?

Co se stane s člověkem, který potřebuje víc podpory, než kolik je systém ochoten zaplatit?

Kde vidí organizace i univerzity potenciál spolupráce a jak konkrétně může probíhat? Čím se mohou akademická a nezisková sféra vzájemně obohatit? Na konkrétní zkušenosti jsme zeptali organizací NESEHNUTÍ, Srdcem Robinson i zástupkyň vysokých škol Dany Moree, Evy M. Hejzlarové a Jitky Dvořákové.

Stabilita a kontinuita je pro efektivní fungování neziskových organizací a plnění jejich vizí naprosto zásadní. Běžné grantové financování toto však často nezajišťuje a navíc s sebou přináší administrativní zátěž. Odpovědí na to je filantropie založená na důvěře – model, který dává větší svobodu příjemcům podpory a umožňuje jim lépe dělat svou práci.

Společné grilování, soutěž ve třídění odpadu i výlet, jehož cíl určila kostka na nádraží. Neziskové organizace v Česku hledají kreativní a často nízkonákladové cesty, jak posilovat týmy. Jak ukazují zkušenosti Lékařů bez hranic, Bellis i dalších organizací, nejde o „zábavu navíc“, ale o nástroj, který pomáhá k tomu, aby lidé lépe spolupracovali, zvládali náročnou práci a v organizaci zůstali co nejdéle. Přečtete si článek plný tipů, jak lze k teambuildingu přistupovat.

Práce pro klima může být životní misí, ale také zdrojem frustrace a vyčerpání. Pro mnohé pracující a dobrovolníky v českých i zahraničních klimatických organizacích je to dlouhodobý běh na velmi nejisté trati. A právě nejistota – nejen finanční, ale i politická a existenční – se stává jedním z hlavních spouštěčů syndromu vyhoření.

Na začátku července vstoupil v účinnost zákon o regulaci lobbování. Jaké povinnosti přináší? Kdy už je advokační aktivita lobbingem? A co to znamená pro neziskové organizace? Odpovídá Monika Krejčí, expertka na advokační práci a manažerka vnějších vztahů Transparency International – Česká republika.

Co se stane, když opustíte hierarchii a struktura vaší organizace bude stát na principech rovnosti, vzájemné důvěry a vnitřní motivace? NaZemi, Jako doma a Začni učit! přešly na sebeřízení a opustily vztah podřízenosti a nadřízenosti v týmu, kontrolu či úkolování. A lidem v týmu to podle jejich slov prospělo.

„Za klíčový prvek organizační kultury považuji jasně definované a žité hodnoty.” Jak ale hodnoty verbalizovat a efektivně je předat zaměstnancům? Jak je promítnout do každodenní práce? A proč k tomu využít i technologie a nové platformy? Zeptali jsme se čtyř českých neziskových organizací na to, co jim funguje a čím mohou ostatní inspirovat.

Lázeňství a krásná příroda, ale také řada problémů. Lidé na severozápadě Čech se potýkají s chudobou, vysokou nezaměstnaností, sociálním vyloučením nebo předlužením. Následující článek se však nevěnuje jen popisu neutěšené situace v Karlovarském kraji, jeho cílem je ukázat, že neziskové organizace umí dobře fungovat i v nesnadných podmínkách, daří se jim zlepšovat kvalitu života místních obyvatel a i díky neobyčejně dobré spolupráci přinášet pozitivní změny.

Přečtěte si, jak připravit výběrové řízení a najít správnou kandidátku nebo kandidáta. O zkušenostech s náborem lidí v neziskových organizacích jsme si povídali s Danielou Syrovátkovou, která má ve Světě neziskovek na starosti vzdělávání, a o aktuálních datech na trhu práce, inzerátech nebo pracovních portálech s Tomášem Ervínem Dombrovským z Alma Career (dříve LMC).

Neziskové organizace jsou právnické osoby, jejichž hlavním účelem je naplňování společensky prospěšného cíle. Pokud tedy máte kolem sebe lidi sdílející stejný společenský zájem a chcete se o naplňování tohoto zájmu snažit společnou silou, není pak nic jednoduššího, než to činit právě v rámci neziskovky.

„Týden strávený neformálním vzděláváním ve skupině lidí z různých zemí Evropy může výrazně přispět k osobnímu růstu mladých lidí, se kterými organizace pracuje, nebo samotných zaměstnanců. Grant Erasmus+ navíc pokryje veškeré náklady,“ říká Šimon Presser z Domu zahraniční spolupráce s tím, že organizacím pracujícím s mládeží doporučuje si takový projekt zkusit. Jak Erasmus+ výměny mládeže a pracovníků s mládeží probíhají? Co mohou organizace udělat pro to, aby získaly grant a mohly uspořádat mezinárodní projekt? A jaké jim to nakonec přinese benefity?

Mnoho lidí si stále myslí, že v neziskovém sektoru jsou zaměstnanci odměňováni hlavně dobrým pocitem a že organizace nemají co zajímavého nabídnout. Přestože jsou platové podmínky ve srovnání s komerčním sektorem v tom neziskovém nižší, organizace dnes dokážou svým zaměstnancům poskytnout zajímavé benefity, které jim pomáhají nejen s náborem, ale také s udržením kvalitních pracovníků.

,,Ředitelé a ředitelky neziskových organizací mají pomáhat lidem ve svém týmu dělat svou práci co nejlépe,” říká Petr Machálek, který v minulosti vedl Hnutí DUHA nebo Ratolest Brno. Nyní se věnuje lektorování, facilitaci, konzultační činnosti a pomáhá různým neziskovým organizacím posouvat se a zlepšovat své fungování. V rozhovoru mluví především o tom, jaké vlastnosti se hodí pro roli ředitele nebo ředitelky, nad čím je důležité přemýšlet, ale také o tom, jak může lidem ve vedoucích pozicích pomoci mastermind – program pro ředitele a ředitelky neziskových organizací, který povede a do něhož je stále možné se přihlásit.

Pojmy neziskový sektor a nezisková organizace se skloňují na všechny strany, ne vždy však zcela správně. Jak se liší nezisková organizace od jiných právnických osob? S jakými typy se v ČR můžeme setkat a jak se mezi sebou liší? Čtěte v článku Michaely Novotné z advokátní kanceláře Slaninová Vokál.

„Co chcete v rámci RVNNO udělat pro to, aby bylo v České republice lepší prostředí pro neziskové organizace?“ byla anketní otázka, se kterou se redakce obrátila na devět nových členů a místopředsedkyni Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.

Šest desítek současných umělců, mezinárodní performativní soubory, koncerty, filmové projekce, workshopy, komentované procházky i projížďky, ale i program a dílny pro děti. To je sedmadvacátý ročník mezinárodního festivalu současného umění 4 + 4 dny v pohybu, který odstartoval 5. října. Jak náročné je každoročně připravit velký mezinárodně uznávaný festival pokaždé v jiných kulisách? Jak se pořadatelé vyrovnávají s krizí a co dělají proto, aby nevyhořeli, jsme se ptali v rozhovoru s pořadatelkou Markétou Černou.