Lidé

Nová realizace Are You There? propojuje Prahu a Stockholm prostřednictvím hlasových a textových vzkazů jejich obyvatelstva. Za projektem stojí PRAHO! project a jeho sesterská organizace STOCKHOLM! project. Ta vznikla v roce 2025 podle pražského vzoru, který má za sebou už více než deset realizací ve veřejném prostoru.

Na konci července došlo k útoku během berlínského pochodu na podporu LGBTQ+ lidí. Jedna žena zemřela a dalších 29 lidí bylo zraněno. O pár dní později proběhla série akcí na podporu queer lidí také v Praze. „Pride je protest i oslava”, píše Nicol Škvarové z organizace Prague Pride v komentáři pro Svět neziskovek.

Už dvacet let se otevírají zahrady zámku Valeč v Karlovarském kraji, okolí obce ožívá hudbou, divadly, přednáškami i workshopy a plní se lidmi, kteří se na místo každý rok rádi vrací. Na jubilejní ročník festivalu Povaleč letos přijelo rekordní množství účastníků a účastnic. Co za tímto úspěchem stojí? Podle pořádajících je vedle rozmanitého programu hlavním důvodem příjemná atmosféra, budování komunity, důraz na přístupnost i bezpečné prostředí. Přečtěte si reportáž o hudební akci, ale také o dobrovolnictví nebo spolupráci s obyvateli Valče.

První dva roky provozu byly pro Dům pro Julii obdobím hledání, nastavování procesů i budování důvěry rodin. Ředitelka Radka Vernerová v rozhovoru pro Svět neziskovek popisuje, co obnáší rozjezd dětského hospice, proč je stále největší překážkou legislativa a jaké služby chce organizace v dalších letech rozvíjet.

Zvýšení příspěvku na péči, navýšení kapacit denních stacionářů v Praze i rozvoj terénních služeb a komunitního bydlení pro lidi s postižením v regionech. Přinášíme zkušenosti čtyř organizací a jejich advokačních kampaní, které spojuje vize důstojného a svobodného života lidí se zdravotním znevýhodněním. „Prosazení systémové změny vzniká jako mozaika různých činností, kroků a vlivů,” říká jedna z nich.

Česká republika se dlouhodobě drží na chvostu evropských žebříčků genderové rovnosti. Ženy vydělávají méně, v rozhodovacích pozicích jich přibývá jen zvolna a neplacená práce v domácnosti stále leží převážně na jejich bedrech. Dílčí změny sice přicházejí, ale nestačí. Proč to tak je? Co by skutečně pomohlo? Ptaly jsme se Markéty Kos Mottlové, ředitelky organizace Fórum 50 % a místopředsedkyně České ženské lobby.

Sdružení Roztoč je lokální nezisková organizace, jejíž vliv na identitu města a soudržnost obyvatelstva zásadně překračuje rámec běžných volnočasových aktivit. Stojí za proslulým roztockým masopustem, který jsme v únoru navštívili. Přečtěte si, proč se na slavnost sjíždí tisíce lidí, jak spolek pracuje s dobrovolníky nebo jak přistupuje k tradicím.

Historické nerovnosti dlouhodobě vyčleňují lidi se zdravotním znevýhodněním z rozhodování o svých vlastních životech. Politici ani úředníci je často ani nevyslechnou, natož aby brali v potaz jejich zkušenosti, názor nebo expertízu pro tvorbu politik. Podpora participace lidí se zdravotním znevýhodněním je přitom cestou k naplňování závazku lidských práv, rovnější společnosti i kvalitnějším službám. „My nejlíp víme, co potřebujeme,” říká sebeobhájce Jaroslav Ježek.

„Úvahy o konci století se zhmotní ve chvíli, kdy si uvědomíte, že vaše vnoučata tady v té době budou žít,“ říká Yvonna Gailly, tvář české iniciativy Klimababičky. V době, kdy se veřejná debata o klimatu často polarizuje mezi „aktivistické mládí“ a „skeptické stáří“, přichází generace babiček a dědečků s jasným vzkazem: Máme odpracováno, ale nemáme hotovo. Naše zodpovědnost nekončí odchodem do důchodu.

Vánoce bývají prezentované jako čas klidu a radosti, ale pro mnoho lidí představují období zvýšeného tlaku, nároků a konfrontace s tím, co v životě zrovna neklape. O tom, jak se vyrovnat s očekáváním „dokonalých“ svátků, jak si nastavit zdravé hranice, podpořit blízké v psychické nepohodě a nezapomenout ani na sebe, jsme mluvily s Marií Hájek Salomonovou z organizace Nevypusť duši.

Ostravská osada Bedřiška čelí dosud největší zkoušce. Bez varování přijely 12. listopadu bagry a rozpoutaly chaotickou demolici, která ohrozila místní i jejich domovy. Eva Lehotská, hlavní hybatelka proměny osady v místo soudržného soužití, popisuje nejasné postupy města, zásadní rozpory ve znaleckých posudcích i dlouhodobou nerovnost vůči romským rodinám. A také vlnu solidarity, která ukazuje, že Bedřiška je víc než jen prostor k zastavění – je to živá komunita, o kterou stojí za to bojovat.

Pestré školní obědy, modernizace trestní politiky, otevření energetiky lidem nebo dostupnější psychologická péče ve školách. Oslovili jsme zástupce a zástupkyně neziskových organizací s otázkou, jaké systémové změny, kterých se podařilo dosáhnout během uplynulého volebního období, by vypíchli. Přečtěte si 13 krátkých příběhů advokačních úspěchů.

Dva roky lobbingu, desítky schůzek s poslanci a emotivní vystoupení studentů ve Sněmovně. Nadace Albatros se pustila do své první velké advokační kampaně s cílem změnit podmínky pro získání sociálních stipendií. Jak probíhala cesta od nápadu k úspěšné změně zákona, díky které se rozšíří okruh příjemců stipendií z dosavadních 400-600 na přibližně 6 tisíc studujících ročně?

Mění svět kolem sebe. Někdy začínají na chodbě vlastní školy, jindy u tématu, které jim prostě nedá spát. Studentstvo Akademie Díky, že můžem se pouští do projektů o duševním zdraví, udržitelnosti, sousedských vztazích nebo o tom, jak zapojit spolužáky do dění ve škole. Spojuje je chuť být aktivní a víra, že i malá změna má smysl. „Když se s mladými potkáme jen jednorázově, ztrácí se prostor pečovat o hodnoty, které jsme nabyli po pádu železné opony. Proto je pro nás klíčová kontinuita,“ říká její projektová manažerka Dorotea Mejstříková.

Řada rolí, které muži dříve považovali za své, se v posledních dekádách otřásají v základech. Krize identity však může mít destruktivní společenské dopady, které nesmíme přehlížet, říká sociolog, lektor, zakladatel kampaně Suchej únor a bývalý ředitel Ligy otevřených mužů (LOM) Josef Petr. V rozhovoru pro Svět neziskovek také upozorňuje na mýty o mužské psychice, které stále přetrvávají v české společnosti, a na potřebu prevence a systémových změn.

Dílčí zlepšení, advokační úspěchy i negativní trendy. Čtyřleté volební období vlády Petra Fialy se chýlí ke konci. Jak činnost vlády a Poslanecké sněmovny hodnotí osobnosti z různých oblastí neziskového sektoru z hlediska občanské společnosti, lidských práv a dalších témat spojených s aktivitami neziskových organizací? Zeptali jsme se Petry Kolínské ze Zeleného kruhu, advokační specialistky Ireny Hůlové, Jana Černého z Člověka v tísni, aktivistky za práva trans osob Lenky Králové a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.

Jak se stát učící se organizací? Co je teorie změny a jak měřit dopad? S Barborou Novosadovou, ředitelkou Sociálního nadačního fondu hlavního města Prahy a zakladatelkou Impact Academy, o sledování dopadu, organizační kultuře, zpětné vazbě i práci s chybou.

Rozhovor s ředitelkou organizace VIA IURIS Katarínou Batkovou o současné situaci neziskových organizací na Slovensku, útocích vlády na jejich fungování nebo o tom, jak se může neziskový sektor připravit na krize – ať už procesně, nebo na úrovni myšlení.