Alespoň nějaké povědomí o tom, jaká je role organizací občanské společnosti, má zhruba třetina Evropanů a Evropanek. Na 22 procent se nějakým způsobem zapojuje do jejich práce. Ukazuje to výzkum Eurobarometru, nástroje EU pro měření veřejného mínění, který nechala zpracovat Evropská komise v rámci zvyšování odolnosti demokracie.
Respondenti byli dotázani, jestli znají různé role, které organizace občanské společnosti zastávají, jako jsou například monitorování činnosti vlád, odhalování korupce, obhajoba práv různých skupin, poskytování služeb nebo informování občanů. Výzkumná zpráva ukazuje, že 67 procent lidí tyto role nezná, v České republice je to 74 procent.
Každý respondent mohl uvést tři klíčové oblasti, kterým se organizace občanské společnosti podle něj věnují. Za nejzásadnější lidé vnímají odhalování korupce, obranu práv jednotlivců a poskytování služeb, každou z těchto činností označilo na 40 procent procent. Bezmála třicet procent uvedlo, že nejvýznamnější je monitoring aktivity vlád nebo zvyšování povědomí ve společnosti, 23 procent označilo budování komunity a 12 procent advokacii a vliv na politiku.
V České republice odhalování korupce označilo 47 procent respondentů, poskytování služeb 44 procent a 39 procent uvedlo, že jednou z nejvýznamnějších činností je obrana práv jednotlivců.
Útoky na občanskou společnost jako jedna z hlavních výzev
Eurobarometr také zkoumal, jak moc se lidé zapojují do práce organizací. Nějakým způsobem se podílí 22 procent respondentů z Evropy, zhruba stejně i z České republiky. Nejčastěji se jedná o dobrovolnictví, kterému se věnuje na devět procent Evropanů a Evropanek. Na osm procent daruje a šest procent jsou členové či zaměstnanci organizací. V České republice se prostřednictvím daru zapojuje jedenáct procent lidí, šest procent skrze dobrovolnictví a pět procent členstvím či zaměstnáním. Nejvíce aktivní jsou Nizozemci, z nich zapojení do práce organizací občanské společnosti uvedla polovina.
Podle výzkumné zprávy lidé vnímají jako tři největší výzvy pro fungování organizací občanské společnosti administrativní bariéry, jako jsou velká zátěž či kontrola, nedostatek financí, ale také útoky a výhružky proti organizacím a jejich zaměstnancům a zaměstnankyním či dobrovolnictvu. Všechny tyto oblasti označilo kolem 40 procent respondentů z celé Evropy. Podle Čechů a Češek je největší výzvou nedostatek financí, kterou označila polovina z nich, následně administrativní bariéry (35 procent) a útoky, které jako významný problém vnímá čtvrtina lidí.
Výzkum Eurobarometru vznikl v kontextu zvyšování ochrany a odolnosti evropského demokratického systému. V dalších kapitolách zpráva popisuje také přímé zapojování lidí do rozhodovacích procesů, povědomí o možnostech participace a limity, které jí podle respondentů brání. Výzkum se také věnoval tomu, co lidé vnímají jako nejzásadnější rizika pro demokracii, co ohrožuje svobodné volby či jak je ovlivňováno veřejné mínění. Kromě role občanských společností se zaměřil i na roli médií. Sběr dat proběhl v květnu loňského roku mezi více než 26 tisíci obyvateli a obyvatelkami Evropské unie.
Foto: Unsplash
