META

Obecně prospěšná společnost pomáhá rodičům s migrační zkušeností a jejich dětem zorientovat se v českém školství.

Organizace META, která podporuje cizince v rovném přístupu ke vzdělávání a pracovní integraci, v souvislosti s válkou jen za loňský rok narostla o třetinu, a to jak počtem zaměstnanců, tak rozpočtem. „K naší standardní činnosti jsme v prvních měsících přidali další aktivity, které nebyly primárně ‚naše‘, ale bylo potřeba, aby je někdo zajistil. Tím bylo zajištění dětských koutků v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v Kongresovém centru na Vyšehradě a spolupráce na distribuci různých materiálů a učebnic,“ uvádí Linda Tutterová, personální a provozní ředitelka META. 

Organizace také výrazně zintenzivnila realizaci vzdělávacích aktivit jak pro klienty z řad cizinců, tak pro pedagogy, kteří cizince učí. „Velmi objemná byla i naše expertní práce na nastavování systému, jednání s klíčovými aktéry a upozorňování na závažné potřeby i nedostatky v oblasti vzdělávání dětí a mládeže s odlišným mateřským jazykem,“ dodává.

Jako doma

Organizace se věnuje problematice ženského bezdomovectví.

„První měsíce jsme situaci prožívali s naší cílovou skupinou, což jsou ženy a transosoby bez domova. Ty příchod uprchlíků hodně vnímaly jako ohrožení, protože sem přicházejí noví lidé, kteří by mohli potřebovat tu stejnou službu,“ uvádí Veronika Dudková z organizace Jako doma.

„Klientky mluvily o tom, že se ukrajinským uprchlíkům pomáhá, a to i na vládní úrovni, a že některé věci, které u nich nejdou a nejsou systémově řešené, tak u uprchlíků najednou jdou. To byla silná frustrace,“ pokračuje.

Frustraci podle ní cítily částečně i pracovnice a pracovníci organizace, kteří také viděli, že když se chce, tak některé věci fungují, například žádání o příspěvky, ubytování nebo bydlení. V prvních měsících v Jako doma také výrazně pocítili úbytek materiální pomoci. „Od února byl velký propad v potravinové pomoci, bylo méně potravin a zároveň více lidí potřebovalo potravinovou pomoc,“ říká Dudková. 

Organizace na začátku války a migrační krize cítila tlak, že by měla něco dělat, ale neměla kde brát finanční prostředky nebo personální kapacity. „Registrujeme, že k nám chodí o něco více žen z Ukrajiny, ale není to velký nával. Od začátku války jich byla tak dvacet,“ popisuje Dudková s tím, že vzhledem k tomu, že chodí nepravidelně, organizaci chybí jazyková podpora v podobě tlumočníka. „Řešíme to síťováním s dalšími organizacemi, které nám pomáhají tlumočit například přes telefon, nebo je odkazujeme na jiné služby, které mají kapacitu,“ dodává.

Arnika

Posláním organizace je chránit přírodu a zdravé prostředí pro budoucí generace doma i ve světě.

Arnika, která se věnuje především ochraně životního prostředí, se hned po začátku války zapojila do poskytování humanitární pomoci. „Díky tomu, že na Ukrajině působíme od roku 2017, jsme mohli využít síť našich kontaktů pro smysluplnou distribuci zdravotnických potřeb, spacích pytlů, powerbank a dašího materiálu, který nám naše podporovatelky a podporovatelé darovali,“ uvádí Martin Zelinka z PR oddělení organizace. Během roku se pak Arnika začala věnovat znečištění ovzduší v zemi. 

„Výsledkem je například spuštění chatbota, který upozorňuje lidi na Ukrajině na zvýšení radioaktivity nebo přítomnost nebezpečných látek uvolněných při požárech či explozích v místě jejich bydliště,“ říká Zelinka s tím, že organizace připravuje také zprávu o škodách způsobených válkou na životním prostředí. „Prioritou Arniky je, aby se nezapomnělo na to, že během bojů trpí nejen lidé, ale i zvířata a životní prostředí obecně,“ vysvětluje a dodává, že organizace také nadále pokračuje se všemi aktivitami na ochranu přírody v Česku.

EDUin

Slouží jako informační centrum pro vzdělávání.

Honza Dolínek, výkonný ředitel EDUin, obecně prospěšné společnosti, která se věnuje popularizaci tématům vzdělávání, uvádí, že poslední rok měl na organizaci vliv ve dvou rovinách – obsahové a provozní. „Část agendy s ohledem na vzdělávání jsme museli věnovat tématům souvisejícím s příchodem válečných uprchlíků,“ říká. Co se týká samotného fungování organizace, EDUin pocítil citelný negativní dopad v oblasti fundraisingu. 

„Je velmi správné, že čeští filantropové podporují Ukrajinu na úkor domácích témat, ale je finančně logické, že ty peníze v českém neziskovém prostředí chybí, takže pro nás je to citelné do té míry, že musíme do příštího roku uvažovat o nějaké redukci obsahu, pokud letos neseženeme nové dárce nebo nám ti současní s ohledem na ‚valorizace všeho‘ nebudou schopni nabídnout vyšší podporu,“ vysvětluje Dolínek s tím, že jiné než finanční limity organizace necítí a dodává, že již tři roky roky vstává a chodí spát s velkou vděčností k dárcům a k tomu, že ani covid-19, ani válka EDUin nepoložily či výrazně neomezily.

Centrum LOCIKA

LOCIKA chrání zájem dítěte a poskytuje mu i jeho rodičům odbornou pomoc.

„Celá situace má samozřejmě značný dopad i na psychiku dětí a jejich rodičů, tento tlak se odráží na našich malých klientech,“ říká Magdaléna Černá z Centra LOCIKA, které se věnuje dětem zažívajícím násilí  v rodině. „Rozšířili jsme kvůli projektu Ukrajina kapacity a externí týmy, včetně mobilních krizových,“ dodává s tím, že v uplynulém roce se organizace věnovala tvorbě materiálů v ukrajinštině, které slouží jako pomocník při setkání s traumatizovaným dítětem přicházejícím z válečných oblastí. V rámci projektu „Ukrajina“ se LOCIKA zaměřila také na to, aby lidé zasaženi válkou dostali pomoc v systému sociálně-právní ochrany. „Prožívali jsme rok hekticky, vše vznikalo za pochodu, pod samozřejmým tlakem rychle reagovat,“ popisuje uplynulý rok Černá.

Junák - český skaut

Organizace se věnuje volnočasovým aktivitám a práci s mladými lidmi.

„Během uplynulého roku jsme se naučili řadu nových věcí,“ uvádí tisková mluvčí organizace Junák – český skaut Barbora Trojak. „Uspořádali jsme dvě tiskové konference pro děti, které byly vlastně historickou událostí – záleží nám na tom, aby kluky a holky nikdo nevynechával ze společenské debaty,“ dodává. Organizace se věnovala přijímání ukrajinských dětí a mládeže do skautských oddílů. „Přes pět set ukrajinských holek a kluků s námi zažilo skautské tábory, příměstské i ty na zelené louce, a ohromně nám k tomu pomohli dárci,“ říká Trojak. 

 Skautský institut, spolek spadající pod Junáka, provozoval dva hotely pro uprchlíky a rozjel bohatou činnost Komunitního centra Svitlo, kterým projdou denně stovky lidí z Ukrajiny. „Při ohlédnutí po roce jsme podobně jako u pandemie covidu pozorovali, jak snadno se společnost unaví a jak těžké je pomáhat dlouhodobě. Právě proto jsme také rozjeli sbírku Světlo a teplo pro Ukrajinu, zaměřenou na výrobu svíček v plechovce, které teď lidé na Ukrajině používají na svícení či topení,“ uzavírá tisková mluvčí Junáku. 

NESEHNUTÍ

Prostřednictvím občanských kampaní a osvěty hnutí podporuje komunity, skupiny a jednotlivce při vytváření spravedlivého světa.

Nezávislé ekologické hnutí NESEHNUTÍ na Ukrajině působí už od roku 2014. Pomáhá zde nezávislým novinářům, ochráncům lidských práv a podporuje lokální spolky. Program s názvem Cesta iniciativy hned po vystupňování ruské invaze minulý rok začal s intenzivní pomocí ukrajinské občanské společnosti, která se v průběhu roku stala hlavním zájmem organizace. „Nová a výjimečná situace nás také přiměla k hledání nových cest, jak plánovat naše aktivity nebo propojovat činnost jednotlivých programů,“ uvádí Marek Hadrbolec, koordinátor mediální komunikace NESEHNUTÍ. 

„Tam, kde jsme dříve podporovali rozvoj občanské společnosti, nyní spolu se statečnými Ukrajinkami a Ukrajinci usilujeme o její přežití. A jsme připraveni v tom pokračovat, dokud to bude potřeba,” dodává Hadrbolec. 

Prague Pride

Spolek se věnuje problematice LGBT+ lidí.

Ve spolku Prague Pride, jenž se zaměřuje na LGBT+ témata, se hned po začátku války pustili do pomoci uprchlíků z Ukrajiny, poskytovali jazykovou asistenci a pomoc s hledáním bydlení. Díky organizaci bydlení našlo na 50 ukrajinských uprchlíků. „Kvůli válce vznikla také nová pozice koordinátorky programu pro queer uprchlictvo a celkově queer anglicky mluvící lidi, kteří potřebují pomoc, ať už s naplněním primárních potřeb nebo s integrací a inkluzí,“ uvádí Jolana Hošková, která působí právě na této pozici. 

Prague Pride ve svém komunitním centru začal pořádat terapeutická setkávání, ale také další aktivity například jógu, pikniky, konverzační večery nebo promítání. Tyto aktivity probíhají v angličtině a jejich cílem je prolomit kulturní bariéry a propojit LGBT+ lidi z Ukrajiny a východní Evropy s jejich vrstevníky v Česku. Celkem organizace Prague Pride loni pomohla dvěma stovkám lidí z Ukrajiny a východní Evropy. 

Život 90

Organizace podporuje seniory v jejich nezávislosti.

„Na naší lince důvěry jsme po vypuknutí konfliktu pozorovali mírný nárůst hovorů, lidé se svěřovali s úzkostí ze strachu válečného útoku i v Česku, mnohým se vracely vzpomínky na rok 1968, mnozí hledali cesty, jak se zapojit do pomoci lidem na Ukrajině, objevovaly se obavy kvůli jadernému útoku a v rámci vlny válečných uprchlíků se starší lidé obávali šíření covid-19,“ uvádí Aneta Mundok Nietschová, vedoucí Senior telefonu a Poradenského centra organizace Život 90. 

Téma konfliktu pak podle ní začala střídat témata ohledně drahoty a obava z nedostatku plynu. „V rámci naší linky důvěry jsme krátkodobý nápor hovorů ustáli, informovali jsme lidi, kam se mohou obrátit, poskytovali jsme jim podporu v úzkosti a psychické nepohodě,“ dodává. Zaměstnanci organizace a oddělení Poradenského centra se také zapojili do pomoci uprchlíkům v rámci Integračního centra, které mělo stanoviště na Vyšehradě a potom v nových prostorách.

ADRA

Pomáhá lidem v nouzi, v Česku i v zahraničí, poskytuje humanitární pomoc nejen na Ukrajině.

Organizace ADRA se věnuje humanitární pomoci přímo na Ukrajině. Už od roku 2014 zde podporuje školy, kolektivní centra a poskytuje humanitární pomoc. V souvislosti s loňskou invazí se organizace začala věnovat především evakuaci ohrožených osob. „Nakoupili jsme autobusy a minibusy, které jsme pak vybavili také traumasety, lékárničkami a neprůstřelnými vestami pro řidiče, a za ten uplynulý rok se nám podařilo evakuovat na 15 tisíc lidí,“ uvedl Andrej Arvensis z mediálního týmu organizace na tiskové konferenci. 

Vzhledem k tomu, že v některých oblastech Ukrajiny nejsou dostupné žádné služby a v zemi dobře nefunguje doprava, ADRA své vozy používá také k takzvaným sociálním transportům, které lidem pomáhají dostat se například k lékařským nebo sociálním službám. „Celou dobu jsme se však potýkali s bezpečnostní situací, často pro nás bylo problematické dostat se k těm lidem, co pomoc nejvíce potřebují,“ řekl Arvensis. ADRA by podle něj ráda začala s rozvojovými aktivitami. „Abychom mohli začít pracovat na obnově státu, je potřeba, aby válka co nejdříve skončila,“ dodal.

Foto: Skautský institut, Nesehnutí