Osobní zkušenost se sexuálním vztahem s učitelem má v přepočtu na celou populaci přibližně 120 tisíc lidí. Téměř 15 procent dotazovaných někoho takového zná, častěji se jedná o ženy. Vyplývá to z průzkumu zaměřeného na sexuální obtěžování na základních a středních školách, který na začátku června realizovala výzkumná agenturu NMS Market Research ve spolupráci s organizací Konsent. Výzkum mapoval zkušenosti lidí, jejich vnímání problému i postoje k navrhovaným řešením.

Za minimálně středně závažný problém považuje sexuální násilí na školách až 64 procent respondentů. Závažnost vnímají citlivěji ženy a mladší generace a každý šestý nemá vyhraněný názor. Za sexuální obtěžování Češi považují například posílání erotických SMS 15letým studentkám (88 %), plácnutí přes zadek (77 %) nebo komentáře k poprsí studentek (64 %). Více si můžete přečíst zde.

„Málokdy vidíme u společenských témat takovou shodu, jako u hodnocení chování učitelů ke studentům a studentkám. Neplatí zde populární představa, že by starší generace sexualizované chování bagatelizovala. Spíše používá jiný slovník a místo pojmu „sexuální obtěžování“ častěji chování označí za problematické,“ vysvětluje ředitel NMS Jakub Bakule.

Konsent volá po jasných pravidlech 

Přestože se většina společnosti shoduje, že sexuální obtěžování ve školách představuje závažný problém, školy ho často neřeší. Johanna Nejedlová, ředitelka organizace Konsent, pro Svět neziskovek říká, že jeden z důvodů může být komplikovaná legislativa a pracovní právo. Školy totiž často nemají vlastní právní oddělení, takže nedokáží řešit problémy, které neleží v trestněprávní rovině, jako například vztah učitele s šestnáctiletou studentkou. Nejdlová ale upozorňuje, že při bližším zkoumání legislativy lze najít cesty, jak se s takovým jednáním vypořádat. „A pak jsou školy, kterým takové chování nevadí a tolerují ho. Například z tohoto důvodu, že má agresor úzké vazby na vedení,” dodává. 

Konsent proto žádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o vytvoření závazné metodiky pro řešení sexuálního obtěžování a nevhodných vztahů mezi vyučujícími a studujícími na základních a středních školách. Metodika by měla obsahovat doporučení, jak obtěžujícímu chování předcházet, přehled platné legislativy týkající se sexuálního obtěžování a postup pro ukončení pracovního poměru vyučujících, u kterých bylo interně prokázáno nevhodné chování, i bez uzavřeného trestního řízení. 

„Dále je potřeba, aby ministerstvo nařídilo školám povinně mít etický kodex a zároveň nastavilo minimální požadavky na to, co má kodex obsahovat,” dodává Nejedlová a za příklad dává vzorový Učitelský kodex, který vznikl ve spolupráci expertů a expertek na vzdělávání, neziskových organizací a školní inspekce. 

Z průzkumu vyplynulo, že povinnost etického kodexu pro školy si přeje až 90 procent populace. Čtyři pětiny Čechů si zase myslí, že by se měl ukončit pracovní poměr řediteli, který o nevhodném chování věděl, ale neřešil ho. Se zákazem pedagogické činnosti na tři roky pro vyučujícího, který měl se svým studentem sexuální vztah, souhlasí dvě třetiny Čechů.

Součástí kampaně Konsentu za systémovou změnu je také petice s názvem Škola není seznamka.

Výzkumu agentury NMS Market Research pro organizaci Konsent se zúčastnilo 1 009 respondentů a respondentek starších 18 let. Jedná se o reprezentativní kvótní výběr české populace podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.

„NMS Market Research je naším dlouhodobým partnerem, jehož podpory si velmi vážíme,” říká Johanna Nejedlová a připomíná, že agentura sehrála důležitou roli už při prosazování redefinice znásilnění v trestním zákoníku. Právě proto se na ni Konsent obrátil i tentokrát. “Průzkum jinak může stát statisíce, kterými bohužel momentálně jako nezisková organizace nedisponujeme,” vysvětluje.

NMS Market Research souhlasil, navrhl metodologii a průzkum realizoval v rámci pro bono spolupráce. „Díky tomu se můžeme opírat o zajímavá zjištění jak o tom, jak rozšířený problém to je, tak i o to, že Češi a Češky o řešení stojí,” uzavírá ředitelka Konsentu s tím, že podobné průzkumy jsou důležité pro vyjednávání s politiky i pro komunikaci s médii.

Foto: Unsplash