„Stát nám, neziskovkám, zadává poměrně velkou část služeb, které chce svým občanům poskytnout a nemá na to vlastní kapacitu. Tyto služby musíme dle zákona zákona poskytovat na požadované úrovni, s požadovaným vzděláním a tak dále. Jen za ty samé služby od státu, potažmo krajů a obcí v přenesené působnosti, dostáváme výrazně jinou finanční odměnu,“ uvádí Dalibor Hála z Diakonie – jednoho z členů Platformy 10 sdružující největší nestátní organizace poskytujících sociální služby.
Například u pracovníků sociálních služeb, kteří svým klientům poskytují domácí péči, byly v loňském roce platy v neziskovém sektoru v průměru o zhruba dva a půl tisíce nižší. U těch, kteří pracují v pobytových službách, byl rozdíl dokonce více než pět tisíc. Nejvíce se však podle dat Platformy 10 lišily výplaty zdravotních sester bez specializace zaměstnaných v sociálních službách. Ty, které pracují pro nestátní organizace, si za měsíc vydělaly průměrně o 16 381 korun méně.
Kampaň Stejná odměna na tyto nerovnosti upozorňuje. Členové Platformy 10, která za kampaní stojí, jednají se zástupci parlamentu, ministerstva práce a sociálních věcí, krajů a mnoha dalších institucí. „Předkládáme návrhy spravedlivých řešení financování sociálních služeb a nabízíme i jejich pilotní ověřování v našich organizacích,“ popisuje aktivity Platformy 10, které mají vést k narovnání rozdílů, Jiří Lodr, prezident České rady sociálních služeb.
Platforma hovoří také o tom, že atraktivita zaměstnání v sociálních službách kvůli finančnímu ohodnocení klesá již nyní a pokud se platy nezvýší, tato tendence se bude stupňovat. Vzhledem k demografickému vývoji v Česku je navíc pravděpodobné, že počet klientů sociálních služeb, především seniorů, bude růst.
Foto: Canva
