Stovky kilometrů vzdálené, ale přesto tvoří jeden celek. Vznikla realizace Are You There, kterou tvoří dvě totožné instalace – jedna v Praze, druhá ve Stockholmu. Stojí za nimi sesterské organizace PRAHO! project a STOCKHOLM! project.
Po vstupu do instalace se návštěvníkovi přehraje vzkaz z druhého konce Evropy. Na závěr může svojí vlastní zprávu poslat opačným směrem. „ARE YOU THERE? tak vytváří fyzický prostor, ve kterém se může člověk zastavit, odpovědět na otázku a najednou zjistit, že na druhé straně je někdo další, kdo řeší úplně podobné věci, má podobné radosti nebo podobné obavy,” říká kreativní ředitelka obou organizací Annamarie Čermáková. „Zajímá nás právě ten moment, kdy se z anonymního veřejného prostoru na chvíli stane místo skutečného lidského kontaktu,” dodává.
Instalace se ptá na domov a pocit, že někam patříme: Kde se cítíš doma? Co ti chybí, když tam nejsi? Odpovědět lze hlasovou zprávou nebo textově přes QR kód. Každý si může zvolit, zda sdělení uvede pod svým jménem, nebo anonymně. „Právě anonymita je pro nás důležitá, protože umožňuje lidem říct věci, které by možná v běžném veřejném prostoru neřekli,” uvádí Čermáková.
Vernisáž proběhne 31. srpna na švédském velvyslanectví v Praze. Ve Stockholmu na českém velvyslanectví již proběhla 20. srpna. Následně instalace poputují do kulturních center, divadel a veřejného prostoru v obou městech.
Mezi Prahou a Stockholmem
Praha a Stockholm jsou dva domovy Annamarie Čermákové a instalace je poprvé opravdu propojuje.
V čem se české a švédské prostředí podle ní liší? „Ve Stockholmu, a nemluvím teď za celé Švédsko, vnímám rozhodování jako výrazně decentralizovanější,” říká. Je pro ní jednodušší dostat se ke kontaktům na lidi, kteří mají na starosti veřejný prostor, kulturu nebo místní projekty, a získat tak podporu, povolení nebo letter of intent (prohlášení o záměru) ke grantové žádosti.
„Zároveň mám pocit, že konkurence v oblasti umění ve veřejném prostoru je tu menší a existuje po něm určitá poptávka,” pokračuje. V Praze je naopak podle její zkušenosti velmi silná kulturní a občanská energie. „Je tam obrovské množství lidí, organizací a iniciativ, které chtějí město nějakým způsobem měnit. Konkurence o prostor, pozornost i financování je proto podle mě mnohem větší,” uvádí.
Liší se také vztah lidí k umění. „Praha má velmi silnou kulturní tradici a podle mě i větší přirozenou citlivost k umění ve veřejném prostoru. Ve Stockholmu někdy cítím větší odstup,” popisuje.
Tisíce výpovědí
V Praze projekt sbírá výpovědi už od roku 2021 a v archivu jich mají přes 30 tisíc. „Archiv roste každý den a s ním i to, co se v něm ozývá. Některá témata se vracejí, jiná se objevují jen na určitou dobu a reagují třeba na to, co se právě děje ve společnosti,” dodává.
Výpovědi umělecky ztvárnili ve čtyřdílné PRAHO! publikaci a vracejí je také do veřejného prostoru. V Praze mají aktuálně 12 aktivních realizací, například na stanici metra Kačerov, na severních terasách u Kongresového centra nebo v podchodu na Novém Městě a pod tramvajovou zastávkou Vychovatelna. Témata sahají od klimatické změny přes LGBTQ+ komunitu až po feminismus. Jedna z nejnovějších instalací na cyklostezce u vodní nádrže Hostivař je inspirovaná tématem útěku.
„Cílem PRAHO! projectu je přibližovat lidi po lidské stránce a šířit laskavost. Věřím, že právě veřejný prostor může být místem, kde se tohle děje velmi přirozeně,” říká kreativní ředitelka organizace. Podle ní má veřejný prostor obrovský potenciál, protože se tam lidé potkávají bez ohledu na věk, sociální bublinu, vzdělání nebo kulturní zkušenost.
„Umění se tam proto může stát nejen objektem, na který se díváme, ale nástrojem, který mezi lidmi něco skutečně vyvolá,“ popisuje. Veřejný prostor podle ní zároveň představuje platformu, která má být přístupná všem. „Chceme proto umění dostávat tam, kde lidé skutečně žijí, a zároveň jim dát možnost stát se jeho součástí,“ dodává.
Foto: Soukromý archiv STOCKHOLM! project
