Právní forma neziskovky šitá na míru (rozdíly mezi OS a OPS)
Důležitou otázkou, kterou si při zakládání neziskové organizace její zakladatelé musí v souladu s vytčenými cíli nutně položit, je volba její nejvhodnější právní formy.
Důležitou otázkou, kterou si při zakládání neziskové organizace její zakladatelé musí v souladu s vytčenými cíli nutně položit, je volba její nejvhodnější právní formy.
Spolky jako jedna z právních forem neziskových organizací jsou dle zákona zakládány za jiným účelem než podnikáním a výdělečná činnost (nejčastěji podnikání) tedy nemůže být účelem, k němuž byl spolek založen, ani hospodářským důvodem jeho vzniku jako právnické osoby. Na rozdíl od obchodních společností nejsou tedy spolky zakládány za účelem dosažení zisku, jak praví § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů – „tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů k výdělečné činnosti…“, vztahuje se totiž na sdružování osob k činnosti spolkové. Spolek jako právnická osoba „nezisková“ je hospodářsky vzato založena na principu samofinancování, jak vyplývá z odluky spolků od státu.
V červnu 2001 to byl přesně rok, co nabyl účinnosti nový zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, který nahradil již poněkud kulhavý zákon z roku 1973. Nepochybnou předností nového zákona je především zpřesnění definice sbírky a zpřísnění podmínek, za nichž se smí sbírka konat. To ve svém důsledku přináší větší jistotu těm, kteří se rozhodli prostřednictvím sbírky věnovat prostředky na dobrou věc.
Neziskové organizace mají často vynikající expertizu ve svém oboru. Roky sbírají data, pracují s lidmi v terénu, rozumí tématu do hloubky, kterou úředník nebo poslanec nemá šanci získat od stolu. A pak přijde chvíle, kdy je jasné, že potřebují prosadit systémovou změnu, třeba přijetím zákona. A najednou je to jiná hra. Kdy do ní vstoupit? Na koho se obrátit?
To nejzajímavější ze Světa neziskovek vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem.