Podle výzkumu Blackbaud Institute 84 procent Gen Z uvádí, že podporuje neziskové organizace, charitativní projekty nebo jiné společenské iniciativy. Jak? Kromě klasického darování také formou dobrovolnictví nebo šířením povědomí. Generace Z, lidé narození přibližně mezi lety 1997 a 2012, vstupuje do role dárců a podporovatelů dobročinných projektů už ve chvíli, kdy svoji kariéru a finanční nezávislost buduje. Nečeká na stále příjmy nebo stabilní jmění, místo toho se aktivně angažuje vůči problémům, které ji trápí.
Tahle generace dnešních mladých dospělých často nerozlišuje mezi podstatou dárce, aktivisty nebo obhájce. Mnoho z nich zároveň sdílí kampaně, účastní se dobrovolnických akcí nebo propaguje věci, které považuje za důležité. Gen Z je aktivní a angažovaná a zapojuje se neformálními a technologiemi podpořenými způsoby dárcovství.
To, co Gen Z při dávání odlišuje od starších generací, není jen použitý kanál nebo způsob pomoci, ale i hodnoty. Podle zmiňovaného výzkumu je silným motivem vztah k organizaci, její důvěryhodnost a viditelný dopad daru. Téměř 70 procent respondentů uvedlo, že reporty o využití peněz jsou dost důležitou motivací pro to, aby takzvaně peněženku, v tomhle případě tu virtuální, otevřeli.
Nejde tedy jen o dobročinnost jako „správnou věc“, ale o důvěru v účel a výsledky. Gen Z často hodnotí organizaci podle toho, jak transparentně komunikuje svoji práci, jak zapojuje komunitu a jakými konkrétními kroky daný projekt přispívá k řešení problému.
Další klíčovou roli hrají nepřekvapivě zmiňované technologie. Nejeden zástupce nebo zástupkyně Generace Z daroval při běžných situacích – při online nákupu, přes sociální sítě nebo prostřednictvím crowdfundingových kampaní, které lze snadno sdílet a šířit. Takže prvotní impuls ze strany organizace může přijít zcela nečekaně. Až 42 procent Gen Z ve výzkumu Chronicle of Philanthropy uvedlo, že jejich darování bylo spontánní a záviselo na tom, jaký apel nebo výzvu dotyční právě viděli.
Trend versus realita v Česku
Češi jsou dlouhodobě považováni za štědré dárce. A v posledních letech tento trend sílí. Podle loňské analýzy Úřadu vlády ČR a STEM se za posledních deset let objem darovaných prostředků téměř ztrojnásobil.
A jak jsou na tom čeští zástupci Generace Z? Obecně darují podle vyjádření agentury STEM o něco méně než celková populace, v roce 2025 poskytlo alespoň jednorázově finanční dar 50 procent z nich. Pokud už ale darují, preferují digitální platformy, pro poskytnutí daru je využilo 49 procent. V tomto jsou si podobní s mileniály, obě skupiny jsou ve využívání darovacích platforem nadprůměrné.
Mladí dárci se liší i v dalším ohledu: účelu darů. _„Generace Z častěji než ostatní daruje na aktivity spojené se sociálními tématy/bezdomovectvím, vědou a výzkumem nebo ochranou životního prostředí. Je také otevřenější ohledně svých dárcovských aktivit, 30 procent se kloní k výroku ,O vlastní dobročinnosti by lidé měli mluvit, aby inspirovali druhé.‘ Naproti tomu starší generace preferují větší anonymitu, zhruba polovina lidí od 60 let výše se kloní k výroku ,O vlastní dobročinnosti se sluší mlčet, jinak je to vychloubání‘,“_ popisuje datový analytik STEM Aleš Vomáčka.
A jak odpověděl na otázku, co od Gen Z dárců můžeme očekávat v budoucnu, až se plně zapojí do pracovního trhu?
„Dá se předpokládat, že bude dále sílit trend digitálního dárcovství. Zajímavé bude sledovat, jaká témata budou pro mladé dárce a dárkyně atraktivní, na popularitě roste ochrana životního prostředí a genderová problematika. I v tomto se Generace Z i mileniálové odlišují od svých předchůdců.“
Bohaté mladé filantropky a nové modely darování
Že nová generace mění tradiční modely filantropie, ukazuje i konkrétní mezinárodní scéna. Jeden z nejčerstvějších příkladů je Phoebe Gates, dcera Billa a Melindy French Gatesových, která ve svých 23 letech začala výrazně investovat do podpory ženského zdraví a reprodukčních práv. Dělá to například prostřednictvím Women’s Health Co-Lab, projektu zaměřeného na mobilizaci stovek milionů dolarů pro strategické změny v oblasti zdravotní péče a práv žen. Její přístup kombinuje velké finanční dary s aktivistickou angažovaností a technologiemi, přičemž klade důraz na dopad a dlouhodobou změnu.
Marlene Engelhorn, rodačka z Vídně, pochází z rodiny, která založila chemický gigant BASF. Zdědila 25 milionů eur a o tom, kde tyto peníze skončí, rozhodla skupina 50 náhodně vybraných občanů. Ti následně peníze rozdělili mezi 77 různých organizací, které se zabývají například ochranou klimatu a životního prostředí, rozvojem dostupného bydlení nebo zdravotní péče i sociální oblastí. Srovnáme-li její přístup s podobou filantropie, kterou běžně známe od tradičních filantropů, klade důraz na demokratizaci rozhodování o využití peněz a spravedlnost, spíš než na „značku“ dárce.
Jde o nový archetyp? Chtějí filantropové a filantropky z Generace Z nejen darovat, ale být součástí řešení? Nejde jim jen o posílání peněz, často budují platformy, spoluzakládají organizace a používají svůj hlas a veřejný vliv k tomu, aby témata, která je zajímají, získala pozornost i financování.
Chceme víc než jen trvalé příkazy
Výzkumy ukazují, že mladí lidé nechtějí jen finančně přispívat, chtějí být osobně zapojeni a hledají hlubší dopad. To zahrnuje i mentoring pro neziskové organizace nebo jejich klienty, advokacii a aktivní účast na řešení problémů.
Podle serveru Entrepreneur Gen Z vidí tradiční filantropii jako pomalejší a někdy neefektivní a raději integruje darování do podnikání a osobního života už od začátku. Píše o tom, že když už mladí zakládají firmy, dost často řeší jejich přímý pozitivní dopad na společnost. Young Givers výzkum od Beacon Collaborative ukazuje, že mezi mladými movitými dárci existují různé typy. Od těch, co mají dobré úmysly, ale málo času, až po systémové měniče. Výzkum tak může organizacím pomoci lépe pochopit, jak s mladými darujícími komunikovat.
Z výzkumů vyplývá, že během příštích dvou desetiletí dojde k převodu obrovského majetku z Generace X (lidi narození mezi lety 1965 a 1980) a Generace Y (neboli mileniálů, lidí narozených mezi lety 1981 až 1996) na Gen Z, což znamená, že právě tahle generace bude jedním z klíčových zdrojů filantropických darů.
Co si z toho odnést jako fundraiser nebo fundraiserka? Tradiční metody dárcovství nemusí vůbec odpovídat způsobu zapojení Gen Z do solidarity ve společnosti. Dary přes mobilní aplikace, peer-to-peer fundraising, kampaně na TikToku nebo sdílení výzev na Instagramu se v českých statistikách zatím neobjevuje, za hranicemi se ale realitou stává.
Ačkoli jejich finanční příspěvky mohou být zatím menší než u starších generací, nejsou-li majitelkami startupu nebo dědičkami impérií, jejich angažovanost v čase, dobrovolnictví, schopnost advokacie a práce s digitálními formami darování ukazuje, že jejich vliv je hlubší a širší než tradiční metriky dokážou ukázat.
Foto: wikipedia.org
Úvodní foto: Unsplash
