Od bizarnosti k hodnotám

„Na letošní Česko-slovenské fundraisingové konferenci na mě nejvíc zapůsobily úvodní a závěrečné řeči. Pavol Hrica a Laura Dittel mají už dlouho můj hluboký obdiv. Spolu ale vytvořili krásný oblouk nad celou konferencí,“ hodnotí událost Jan Gregor ze Světa neziskovek. 

Pavel Hrica z organizace Cesta von konferenci otevřel výzvou opustit rutinu. Ukazoval, jak lze získávat podporu i pro témata, která nejsou populární, sexy ani snadno prodejná. Jeho příklady byly tradiční i vtipně bizarní – od běhů, peer to peer výzev až po osobní fundraisingové experimenty nebo kampaně, které by v excelové tabulce fundraisingových „best practices“ možná vůbec nevznikly. Přesto fungovaly. Ne proto, že byly kreativní samy o sobě, ale protože byly osobní, autentické a odvážné.  

A právě tady na konci navázala Laura Dittel, ředitelka Karpatské nadácie. Mluvila o světě, ve kterém jsou lídři unavení, organizace pod tlakem a důvěra ve společnosti klesá. Všichni to víme. Připomněla ovšem, že odolnost neznamená vydržet více. Neznamená být hrdinou, který všechno unese. Skutečná odolnost vzniká z hodnot, vztahů, důvěry a schopnosti říct i to, co dělat nebudeme.  

„Najednou mi došlo, že obě vystoupení mluvila o tomtéž. Bizarní fundraising není o bizarnosti. Hodnotový leadership není o leadershipu. Obojí je ve skutečnosti o odvaze být autentický. Svůj. To nám nikdo nevezme. Tím dokonce naopak získáme a spolu s námi celá společnost. Fundraising totiž nevzniká z technik. Vzniká z důvěry. A důvěra nevzniká z dokonalosti, ale z konzistence mezi tím, co říkáme, čemu věříme a jak jednáme,” shrnuje svoje dojmy Jan Gregor. 

Pavel Hrica, ředitel a spoluzakladatel slovenské organizace Cesta von.

Koncoroční kampaň trochu jinak

Občas stačí udělat malou změnu, a i ta přinese nečekané výsledky. O tom na konferenci mluvila Michaela Jirsová, fundraiserka v organizaci Post Bellum, která po letech koncoročních kampaní v podobném duchu, vsadila na storytelling „nenápadného hrdinství”. Loňskou předvánoční kampaň Nenápadní hrdinové postavila organizace na silném příběhu Františka Suchého, který za druhé světové války v krematoriu evidoval lidi popravené nacisty a tajně uchovával jejich ostatky, a ostatky dalších hrdinů a hrdinek, jejichž odvaha se zrodila z malého, obyčejného rozhodnutí.

„Za každým zaznamenaným příběhem stojíte právě vy, vaše rozhodnutí, váš tichý čin hrdinství,“ apeluje kampaň. „Chtěli jsme dárcům říct, že i oni můžou být nenápadní hrdinové, poslat nám peníze, a tím se jimi stát,“ popsala Michaela Jirsová. V rámci výzvy se podařilo vybrat přes šest milionů korun od více než pěti tisíc lidí. Zafungovaly i další kroky. Například zavedení QR kódu jako alternativy k placení přes darovací platformu, čehož využila třetina lidí. Nebo třeba zdánlivá drobnost jako navýšení doporučené částky na 1200 korun, díky čemuž došlo oproti předchozím letům ke zvýšení průměrného daru.

Michaela Jirsová o předvánoční kampani Post Bellum Nenápadní hrdinové. 

Nejen víno a chlebíčky

Tereza Gregor Novotná, která vede fundraising v PAQ Research,na konferenci přijela s tématem: jak na akce pro velké dárce. Svůj hodinový blok zahájila slovy: „Dobře připravený event může nahradit až desítky schůzek.” Akce zkrátka může být značně efektivním způsobem, jak kultivovat vztahy s dárci. Nutno ale dodat, že přípravu, realizaci i vyhodnocení události je třeba nepodcenit. Je ideální k ní od začátku přistupovat jako k plnohodnotnému projektu.

Na začátku je třeba stanovit si cíle. Pro koho akce je? Co konkrétně by měla splnit, co by se na ní nebo po ní mělo stát? S čím mají dárci či potenciální dárci odcházet? Na základě cílů už lze připravit koncept události – vymyslet takový formát, který bude dárcům vyhovovat a který jim bude komfortní. V dalších krocích se už neobejdeme bez rozpočtu. Tady je třeba přísně rozvážit čas všech lidí, kteří budou akci připravovat, i těch, kteří se jí zúčastní. 

Tereza Gregor Novotná, vedoucí fundraisingu PAQ Research. 

Další klíčové „projektové” body přípravy jsou harmonogram a guestlist, ve kterém je podle Terezy Gregor Novotné ideální mít zaznamenané i ty, které nepozveme – ušetří to kapacitu, že jejich účast už jsme uvážili – a u každého pozvaného si uvést úkol (co by se na akci mělo stát). Do příprav je nutné také zapojit tým, a to ideálně s co nejkonkrétnějším zadáním. A po události nezapomenout detailně vyhodnotit, co přinesla, co se povedlo, či nepovedlo. 

Tereza Gregor Novotná má dlouholetou zkušenost práce s významnými dárci a tématu se bude věnovat 23. září na podzimním workshopu Světa neziskovek Major donors fundraising: Profesionálně a s nadhledem.

Čtyři fáze na cestě k profesionalizaci

Jak vybudovat ze spontánní dobrovolnické sbírky důvěryhodný subjekt s diverzifikovanými příjmy? Cestu slovenské organizace Koľko Lásky k udržitelnému (nejen) fundraisingu popsala Silvia Slobodová apředstavila jednotlivé fáze profesionalizace organizace podle indexu Nadácie Pontis

  • Nadšení pionýři: často funguje na dobrovolnické bázi, chybí struktury, řešení je více intuitivní než metodické
  • Rozvíjející se realizátoři: má za sebou první úspěchy, učí se pracovat s procesy, definování vize
  • Strategičtí inovátoři: popsaná teorie změny, diverzifikované finance, vysoká míra profesionality
  • Lídři systémové změny: “maják” sektoru, prokazatelný dopad, mění pravidla na celonárodní úrovni

Každá organizace prochází přirozenými fázemi vývoje, které vyžadují odlišné nástroje a přístupy k fundraisingu a řízení. Pro úspěšný růst je klíčové nebát se profesionalizace a přechodu na placené pozice, i když to může být mentálně náročné. Koľko Lásky se podle Silvie Slobodové aktuálně nachází na pomezí třetí a čtvrté fáze. Jako jeden z důležitých milníků profesionalizace označila technologický upgrade: zatímco na začátku stačí Excel, pro skutečný růst je na správu kontaktů nezbytný CRM systém. Doporučila také využívat externích mentorů a mentorek a expertů na analýzu dat. 

„V tomto bode sme si zaviedli aj podnikateľskú činnosť. Máme eshop, ktorý absolútne súvisí s naším poslaním,” doplňuje spoluzakladatelka Koľko Lásky. Obchod je provázán se vzdělávací činností organizace - personál v zařízeních sociálních služeb učí, jak na nákup terapeutických panenek a aktivizačních her pro seniory získat prostředky od vlastních dárců nebo z grantů. Kromě online prodeje nabízí organizace produkty také osobně na festivalech a dalších akcích. 
 

Silvia Slobodová z Koľko Lásky.

Jak vláda omezuje slovenským neziskovkám přístup k veřejným financím

Došlo i na aktuální společensko-politická témata. Co je v Česku relativní novinkou, je pro Slovensko realita už několik let. Boris Strečanský, Lucia SzabováLaco Oravec představili analýzu defundingu slovenských neziskových organizací za roky 2024–2025. Autorský tým analýzy defunding definuje jako státem řízené snižování financování určeného pro neziskový sektor. Probíhá kombinací různých kroků a opatření s cílem snížit přístup všech nebo alespoň některých organizací občanské společnosti k veřejným zdrojům. V panelové diskuzi shrnuli tři spoluautoři několik hlavních zjištění.

 Boris Strečanský (Platforma pre demokraciu), Lucia Szabová (Klimatická koalícia) a Laco Oravec (Nová Cvernovka) představili analýzu defundingu slovenských neziskových organizací za roky 2024–2025.

Analýza se zaměřila na čtyři oblasti působení organizací – lidská práva, rozvojová pomoc, ochrana a obnova životního prostředí a kultura. Všechny tyto oblasti byly v letech 2024–2025 (a platí to dosud) zasažené cílenými pokusy o odstavení od veřejných zdrojů. Celkové snížení státní podpory pro ně lze stanovit na 15–16 milionů eur. Defunding probíhal různými způsoby: administrativní snižování rozpočtů výzev a programů pro neziskovky, rušení plánovaných a očekávaných výzev, selektivní výběr podpořených žadatelů a s ním spojené změny v personálním obsazení rozhodovacích orgánů nebo různé změny v pravidlech rozdělování finanční podpory v rámci netransparentních procesů bez účasti odborníků.

Celou studii si můžete přečíst na stránkách Nadácie otvorenej spoločnosti.

Konferenci uzavřela Laura Dittel, ředitelka Karpatské nadácie.

Na Česko-slovenské fundraisingové konferenci v Bratislavě vystoupili také Petr Lenčo z Nadácie otvorenej spoločnosti s tématem bruselských grantů nebo Lucia Jakubíková, která sdílela, jaké změny v komunikaci (ne)fungovaly ve fundraisingu Via Iuris. Tomáš Vyhnálek a Rebeka Van Overloop dali nahlédnout do zákulisí fundraisingu Člověka v tísni. Kateřina Ptáčková z Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, Jana Havlenová z Nadace rodiny Vlčkových a Zuzana Suchová z Donio SK zasvětily účastníky a účastnice do závěťového fundraisingu. A Jan Plišnák z PS:Digital se podělil o tipy, jak nastavit reklamu na sociálních sítích Mety, aby přinesly větší návratnost.

Eduard Marček ze Slovenského centra fundraisingu, které je pořadatelem Česko-slovenské konference v Bratislavě.

Článek vznikl ve spolupráci s Janem Gregorem a Danielou Syrovátkovou. Svět neziskovek je mediálním parťákem Česko-slovenské fundraisingové konference v Bratislavě.

Foto: Slovenské centrum fundraisingu