Není třeba ohýbat aktivity tak, abyste se vešly do grantové výzvy, nemusíte schovávat každou účtenku pro závěrečné vyúčtování a místo psaní zdlouhavých reportů můžete dělat práci, kvůli které tu jste. To umožňují nadace, nadační fondy a další donoři, kteří pracují podle modelu zvaného filantropie založená na důvěře. Jeho cílem je dát větší prostor i pravomoci organizacím, které jsou společenským problémům blíže.
Důvěra je podle analýzy Nadačního fondu Via Clarita, který se zaměřuje na rozvoj filantropického prostředí v Česku, pro většinu filantropů, nadací a nadačních fondů nedílnou součástí vztahu s příjemci podpory. Konkrétně přístup filantropie založené na důvěře v roce 2023, kdy probíhal sběr dat, do své práce zapojovala třetina respondentů.
Podle příručky 6 grantových principů filantropie založené na důvěře se jedná o přístup k dárcovství, který usiluje o narovnání mocenské nerovnováhy mezi poskytovateli a příjemci podpory. V praxi tento model zahrnuje mimo jiné víceleté a účelem neomezené financování, ale i snižování administrativy „Takový koncept dává lidem ‚z terénu’ možnost rozhodovat o tom, jak naloží s penězi, které dostanou, protože oni nejlépe vědí, jaké intervence jsou potřeba,” vysvětluje Michaela Kreuterová, konzultantka Via Clarita
Dlouhodobé partnerství místo kontroly
Nadace BLÍŽKSOBĚ na principech filantropie založené na důvěře – aniž by si to uvědomovala – pracovala již od svého vzniku před deseti lety. „Už tehdy jsme navazovali spolupráce na tři roky a potvrzení o využitých výdajích jsme chtěli až u položek nad 50 tisíc. Bylo to proto, že už tehdy jsme organizace vnímali jako experty a věřili jsme jim,” vysvětluje Marcela Murgašová, výkonná ředitelka nadace.
S pojmem filantropie založená na důvěře se Murgašová setkala teprve před pár lety. Když studovala, co znamená, zjistila, že vlastně velmi dobře popisuje přístup Nadace BLÍŽKSOBĚ k podporovaným organizacím. „Vědomě jsme se pak zasoustředili i na další oblasti, které tento koncept pokrývá,” popisuje. Mezi ně patří vedle účelem neomezené podpory a snížení administrativy také proaktivní přístup donora v získávání informací o podpořených, závazek transparentnosti, dialogu a vzájemné zpětné vazby.
Marcela Murgašová současně dodává, že fungování založené na důvěře je zakořeněné v DNA nadace, a to díky osobnímu nastavení jejího zakladatele Martina Vohánky. „Pokud se člověk bojí, že ho někdo chce zneužít a vysávat z něj peníze, tak to fungovat nebude,” uvádí Murgašová. „Pro někoho je zkrátka přirozenější partnerský přístup a důvěra v organizace, že s dary naloží, jak nejlépe umí. Ti, kteří mají takové nastavení přirozeně, tím opravdu žijí,” doplňuje ji Kreuterová.
Zatímco u nás je koncept stále ještě novinkou, v Anglosaském prostředí se téma dynamiky vztahu mezi poskytovali financí a jejich příjemci řeší déle – často v kontextu sociálních nerovností, postkolonialismu nebo vylučování určitých etnických skupin.
„Většina českých filantropů a nadací nerovnováhu ve vztahu k příjemcům podpory, kterou tvoří finanční prostředky, vůbec nevnímá. Neuvědomují si svou moc určovat agendu, kterou se organizace budou zabývat,” vysvětluje Michaela Kreuterová s tím, že toto uvědomění je základem pro filantropii založenou na důvěře. „Cílem je vybudovat důvěru. Donor si ověřuje, jak organizace nakládá s jeho prostředky a že má prokazatelné dopady. Na tom základě může vzniknout partnerský vztah, v němž se moc a kontrola nad poskytnutými prostředky, nebo alespoň její významná část, přesune z donora na příjemce,” dodává.
„V praxi to pak působí mnohem víc jako spolupráce než ‘závislost’ – a to má velký dopad na kvalitu rozhodování i výsledky,” doplňuje ji Kateřina Konrádová z organizace Učitel naživo, která získává na svou práci v oblasti zlepšování fungování školského systému finance i od nadací a nadačních fondů, které se rozhodly pro darování založené na důvěře, mezi nimi i od Nadace BLÍŽKSOBĚ.
Šest hlavních principů filantropie založené na důvěře
- Poskytování víceletého účelem neomezeného financování
- “Dělání domácích úkolů” (Aktivní vyhledávání informací o příjemcích podpory)
- Jednodušší a efektivnější papírování
- Transparentnost a vstřícnost
- Přijímání zpětné vazby a reakce na ní
- Nabízení podpory nad rámec poskytnutých peněz
Zdroj: 6 grantových principů filantropie založené na důvěře
Efektivní podpora pro systémové změny
Výzkum Via Clarita z roku 2023 ukázal, že české nadace a filantropové ve většině případů poskytují podporu specifického projektu na jeden rok a nejčastěji rozhodují na základě grantových výzev. Provozní náklady nebo rozvoj interních kapacit podporuje necelá polovina respondentů. Podle Michaely Kreuterové se však přístup v nadačním prostředí v Česku mění a dlouhodobější podpora i ochota financovat provoz je běžnější. Stále více filantropů a nadací se snaží s příjemci budovat partnerský vztah a přistupovat k nim individuálně, což dokládají i data výzkumu.
Filantropie založená na důvěře často zahrnuje prostředky, které nejsou vázané na konkrétní účel a se kterými mohou organizace svobodně nakládat. „Je to protiklad grantových výzev, v nichž je jasně stanoveno, jaké konkrétní kroky budou podpořeny. To organizace často vede k tomu, že upravují své směřování podle výzev a dělají i aktivity, které tolik neodpovídají stanovené strategii,” říká Kreuterová.
Pokud donorům jde o kontinuitu práce a širší společenské změny, je potřeba dlouhodobá podpora, s níž může organizace počítat i na několik let dopředu. Díky tomu může plánovat strategické kroky a třeba i investovat do vlastního rozvoje, aby postupovala co nejlépe.
„V případě, že usilujeme o systémové změny, je taková podpora nejlepší k dosahování stanovených cílů, protože nám dává maximální flexibilitu,” říká Karel Gargulák, analytik vzdělávací politiky z PAQ Research, výzkumné organizace, která se soustředí mimo jiné na zlepšování výsledků ve vzdělávání a snižování nerovností ve školském systému. Vysvětluje, že činnost vedoucí k těmto změnám probíhá ve volebním a administrativně-správním cyklu, v politickém a mediálním kontextu, což přináší různá okna příležitostí, která je třeba efektivně využívat. To v přísně nastavených hranicích podpory příliš nejde.
„Je důležité spíše než na konkrétní aktivity poskytovat podporu na dosahování jednotlivých milníků. Místo realizace deseti setkání a vydání brožurky lze podpořit kontinuální práci, která může vést ke změně zákona. Když má organizace volné ruce, je pro ni snazší dobrat se cíle,” dodává Kreuterová. Součástí přístupu založeném na důvěře je podle ní právě i pochopení, že organizace pro svou misi potřebují zázemí, vlastní rozvoj a že je tedy potřeba hradit i náklady, které na první pohled třeba nevedou k řešení problému.
Podpořeným organizacím tak filantropie založená na důvěře přináší předvídatelnost, stabilitu a možnost se dlouhodobě a intenzivně věnovat jednomu cíli, z čehož těží i donoři: „Vidíme, že je taková spolupráce efektivní a vede k výsledkům. Přináší nám potěšení z dopadu, na kterém se můžeme podílet,” uvádí Marcela Murgašová z Nadace BLÍŽKSOBĚ.
PAQ Research se v tématu vzdělávání a sociálního znevýhodnění daří nacházet takové donory, kteří jsou ochotní být flexibilní v poskytování darů a svým příjemcům důvěřují. „Myslím, že filantropická podpora míří stále více tímto směrem,” říká Karel Gargulák.
Ušetřit za mikromanagement
Na úplném začátku by měla být na straně donorů právě aktivní práce na reflexi svého postavení a také ochota vzdát se části kontroly nad prostředky, které poskytuje. „Pro začátek lze omezit administrativu u žádostí a závěrečných reportů. Následně může donor začít více komunikovat se svými příjemci, ptát se jich na zpětnou vazbu a podle toho se dále posouvat,” vysvětluje Michaela Kreuterová. „Možná, že už z velké části filantropii založenou na důvěře dělá. Je dobré si to zvědomit a pak se podívat na další oblasti, které lze zlepšit,” dodává s tím, že není třeba stoprocentně naplňovat veškeré principy, aby byl vztah s příjemci podpory partnerský.
Právě partnerství by však mělo být hlavním heslem celého přístupu. Marcela Murgašová zdůrazňuje, že filantropie založená na důvěře neznamená ztrátu kontroly. „Jde o spolupráci a rovnocenný vztah, domlouvání se na věcech, nejde o podezírání a vyžadování veškerých informací. Neustálá kontrola vyčerpává všechny,” říká. „Díky důvěře můžeme s dárci otevřeně sdílet i věci, které třeba nefungují ideálně a nejlépe společně hledat řešení. Takový vztah je mnohem víc partnerský, stojí na společném zájmu,” doplňuje Konrádová z organizace Učitel naživo.
Důvěru, která plyne z partnerského přístupu, lze ilustrovat i na jednom z významných aspektů filantropie založené na důvěře – omezení administrativy. „Jednodušší grantové smlouvy, velmi stručné a nenáročné reportování… Pokud našemu partnerovi důvěřujeme, nepotřebujeme faktury a účtenky za každou drobnost, kterou organizace platila. Menší administrativa a mikromanagement šetří čas i peníze na obou stranách,” popisuje Michaela Kreuterová z Via Clarita.
„Když odpadne složité vykazování, můžeme ten čas investovat do práce v našich vzdělávacích programech, v učících se komunitách nebo na poli legislativních změn, což je přesně to, kvůli čemu naše organizace existuje,” dodává Konrádová.
Se svobodou přichází zodpovědnost
Jenže aby důvěra opravdu fungovala, je třeba ji vědomě budovat, a to jak na straně dárce, tak příjemce. „Donoři by se s vámi neměli cítit nejistí, proto je potřeba s nimi neustále mluvit. Jde o naprostou otevřenost, vysvětlování vašich kroků a diskuzi o nově vzniklých potřebách a nových příležitostech, ale třeba otevřenost i v tom, že to, co jste dělali doteď, příliš nefunguje a chcete zkusit jinou cestu,” říká Karel Gargulák k tomu, co vnímá za zásadní ve vztahu s donory, kteří poskytují podporu založenou na důvěře.
Podle Konrádové je důležité, aby se i příjemci podpory chovali partnersky. „To znamená nečekat na formální momenty, ale průběžně sdílet, co se děje. Důležitá je schopnost pojmenovat, co dává smysl a co ne, chovat se autenticky a na nic si nehrát,” vysvětluje Konrádová s tím, že svoboda, kterou díky partnerstvím založeným na důvěře organizace Učitel naživo má, neznamená volnější režim, ale větší nároky na disciplínu organizace. Bez grantových žádostí a reportů je totiž odpovědnost spíše vnitřní než „vynucená zvenku“.
Mnoho organizací tento způsob práce nezná a může pro ně být těžké pracovat s větší mírou svobody, protože tradiční projektové financování toto neumožňuje. „Někomu je bližší plnění úkolů, které určuje grantová výzva, než vytváření vlastních kroků v cestě za dosažením stanovených cílů,” říká Kreuterová.
„Snažíme se naši práci dělat co nejlépe, abychom obstáli sami před sebou i před všemi ostatními, včetně našich podporovatelů. Nejde o to splnit sadu indikátorů, ale být schopní průběžně ukazovat, co se díky podpoře reálně mění. Důkazem není perfektní report, ale konzistentní a otevřený obraz toho, jak s tou důvěrou nakládáme,” dodává Konrádová.
Podle Michaely Kreuterové je důležité průběžně vyhodnocovat, jestli jsou obě strany ve vztahu spokojené. „Nesmí se bát dávat si vzájemně zpětnou vazbu, ale současně ji přijímat a reagovat na ni” vysvětluje s tím, že se jedná o jeden ze základních pilířů filantropie založené na důvěře.
Filantropie založená na důvěře v praxi
Donor podle Michaely Kreuterové nese zodpovědnost za výběr organizace. „Nejdřív je třeba si nastavit kritéria, podle kterých chce dárce poskytovat podporu. Na začátku spolupráce by pak měl proběhnout dialog o tom, jestli obě strany souzní v hodnotách a cílech. V průběhu partnerství je pak důležité se pravidelně setkávat a ujišťovat se, že to stále platí,” říká. Současně by podle ní měl dárce dobře zvážit, jaká výše podpory je adekvátní vzhledem ke kapacitám organizace.
Nadace BLÍŽKSOBĚ má připravený soubor otázek, které jí pomáhají vést strukturovaný rozhovor s cílem zjistit, zda je daná organizace vhodná pro podporu. „Chceme vědět, jak přemýšlejí, jaké mají cíle, jestli pracují s teorií změny a jak zachází s penězi,” říká Murgašová
Novým příjemcům BLÍŽKSOBĚ nejprve poskytuje menší podporu třeba na jeden rok. „Vztah se totiž musí budovat,” říká výkonná ředitelka s tím, že pokud se organizace neosvědčí, nadace může z podpory vystoupit. „Vždycky se může stát, že sázka na konkrétní organizaci z nějakého důvodu nevyjde, s rizikem je třeba počítat. Pokud se to stane, tak s tím lze pracovat, reflektovat to a poučit se do budoucna,” uvádí Kreuterová
Nadace BLÍŽKSOBĚ má v současnosti několik partnerů, kterým již plně důvěřuje – nevyžaduje žádné vyúčtování, jen se s nimi pravidelně potkává a v částečně strukturovaných rozhovorech se ptá na to, jaké cíle se podařilo naplnit a kam směřovat další podporu. Od podrobné administrativy se však snaží ustupovat ve všech případech podpory.
Nadace je současně proaktivní v hledání partnerství a sama hledá organizace, s nimiž chce spolupracovat. „Takto jsme přišli za Učitelem naživo, protože se nám líbily jejich aktivity s cílem systémových změn ve vzdělávání, se kterými jsme souzněli. Ptali jsme se na jejich vize a plány. Ty byly uvěřitelné, takže jsme se hned rozhodli pro podporu,” vysvětluje Murgašová. Ke spolupráci s PAQ Research zas došli po přečtení knihy Slepé skvrny od Daniela Prokopa, zakladatele organizace. „Zavolali jsme mu s tím, že ho chceme podpořit, aby mohl dělat víc,” říká Murgašová. Tehdy dokonce přesvědčovala k podpoře i další nadace a filantropy, což nakonec vedlo k tomu, že se projekt rozjel.
Své “domácí úkoly” BLÍŽKSOBĚ plní i ve vyhodnocování poskytnuté podpory, které dávno neprobíhá skrze zdlouhavé reporty. „Občas chceme doplnit tabulku s vyúčtováním, zodpovědět pár otázek nebo osobní schůzku. Někdy nám ale stačí vidět práci, kterou naši partneři odvádí, vidíme, jak se prezentují, potkáváme je na konferencích nebo nám zasílají newslettery, které jejich činnost dobře shrnují,” říká Murgašová s tím, že nemusí být všechna práce na příjemcích, že i donor může aktivně zjišťovat, jak projekty běží.
V posledních letech se Nadace Blížksobě zaměřila také na aktivní získávání zpětné vazby od svých partnerských organizací. V loňském roce jim například představila svou novou strategii, aby zjistila, zda je podpora, kterou poskytuje, opravdu efektivní, a na čem se dá ještě zapracovat. V nedávné době se začala věnovat také dalším aktivitám nad rámec finanční podpory – poskytování mentoringu nebo třeba vytváření prostoru pro propojování důležitých hráčů a sdílení know-how. Odbobná podpora, která se netýká jen financování, je také jedním z aspektů filantropie založené na důvěře.
Větší dopad
Pro Marcelu Murgašovou koncept znamená budování kvalitních vztahů a především radost z toho, že se může podílet na společenských změnách, i když někdy může trvat déle, než se najde správné řešení. Což je však podle ní právě to, co nadační sektor a podporu filantropů odlišuje od pomoci státu. „My můžeme jít do rizika, poskytnou prostor novým lídrům a začínajícím projektům, podporovat inovace a testovat úplně nové, neověřené přístupy. Pokud se osvědčí, stát je může převzít. Pokud ne, je už jasné, že tudy cesta nevede,” dodává. V prostředí filantropie založené na důvěře si dopad své práce uvědomuje ještě více, a to právě díky partnerskému vztahu a spolupráci.
“Největší benefit je, že můžete dělat skutečně lepší rozhodnutí. Protože vychází z reality, ne z nějakého předem nastaveného rámce. Zároveň to vytváří prostředí, kde dává smysl sdílet i nejistoty nebo věci, které se nepovedly, což ve výsledku posouvá práci dál,” uzavírá Kateřina Konrádová.
Foto: Via Clarita
