„Chceme ukázat, že za každým člověkem bez domova je konkrétní životní příběh a že ztráta bydlení může potkat mnohem širší okruh lidí, než si často připouštíme,” říká Gábina Sčotková, která za organizaci Naděje koordinuje akci Noc venku v Praze. Ta se uskuteční 19. listopadu a jejím cílem je upozornit na systémové příčiny bezdomovectví, přiblížit veřejnosti realitu života lidí bez domova a otevřít prostor pro diskuzi o možnostech řešení tohoto problému.
Noc venku se bude konat kromě Prahy také v Berouně, Plzni, Ostravě, Dvoře Králové, Trutnově, Olomouci a Šumperku. Na její organizaci se v jednotlivých městech podílejí například organizace Tady a Teď, Naděje, místní pobočky Charity Česká republika, Armáda spásy či lokální azylové domy a noclehárny.
„Bezdomovectví ani potřeba jeho ukončování se netýkají pouze velkých měst. V souvislosti s nárůstem chudoby, nedostupným bydlením, nedostatkem důstojně placené a stabilní práce a novým dávkovým systémem je potřeba tato témata systematicky otevírat po celé republice,“ vysvětluje Petra Lupták Burzová, koordinátorka plzeňské Noci venku z organizace Tady a teď.
Hudba, debaty i noc pod širákem
Součástí programu budou odborné přednášky a diskuze, charitativní sbírky i hudební vystoupení. V Praze se návštěvníci mohou těšit také na projekci filmu Kdyby se holubi proměnili ve zlato, prohlídku Hlavního nádraží s Romanem z Pragulicu a pouliční vaření v režii organizace Neposeda. V Plzni bude připraven výtvarný program, v Berouně modlitba za lidi, kteří zemřeli na ulici, a ve Dvoře Králové například lekce sebeobrany.
Ve všech městech program zakončí dobrovolné společné přespání venku. „Noc venku ale není jen o přespání pod širým nebem. Je především příležitostí zastavit se, zamyslet se nad bezdomovectvím a podívat se na něj bez předsudků a stereotypů,“ zdůrazňuje Sčotková.
Na potřebu změnit pohled veřejnosti na lidi bez domova upozorňuje také Lupták Burzová, koordinátorka plzeňské Noci venku, která letos nese podtitul Odpočinek jako hrozba: „V Plzni máme obavy z šíření nenávisti, které jsme mohli nedávno sledovat během předvolební kampaně, i z posilování represe, která podle nás problém neřeší, ale naopak výrazně zhoršuje. Chceme proto budovat solidaritu a vzájemné porozumění v městském prostoru.“
Důležitou součástí příprav je proto i zapojení lidí s vlastní zkušeností s bezdomovectvím. Podílejí se na tvorbě programu i na zajištění akce přímo na místě. „Jsou také součástí tvorby kampaní organizace a sami určují mnohá z témat, která je podle nich potřeba zdůraznit,“ dodává Lupták Burzová.
Propojování lidí i organizací
V Plzni se Noc venku uskuteční již počtvrté. Do její přípravy se zapojují téměř všichni místní poskytovatelé sociálních služeb. Organizátorům se zároveň daří navazovat spolupráci se školami, univerzitou, úředníky i aktéry v kultuře.
„Vnímáme, že lidi tato problematika zajímá a že o ní chtějí přemýšlet jinak než v rámci tradičního, zjednodušujícího přístupu, který spočívá ve vytěsňování a odsouvání lidí, jež jsme si zvykli označovat za ‚problematické‘,“ popisuje Petra Lupták Burzová.
Pro pražskou pobočku organizace Naděje půjde naopak teprve o druhý ročník. „Loňská Noc venku nás utvrdila v tom, že akce dokáže oslovit nejen odbornou veřejnost, ale i lidi, kteří se s tématem bezdomovectví běžně nesetkávají,“ říká Sčotková. Pozitivně organizátoři hodnotili především zájem návštěvníků o odbornou část programu.
„Do letošních příprav si proto přenášíme důraz na informativní a osvětovou část programu. Zároveň jsme posílili spolupráci s dalšími organizacemi, které se věnují bezdomovectví a sociálnímu bydlení, abychom návštěvníkům nabídli širší pohled na toto téma,“ dodává Sčotková. Na přípravách pražské Noci venku se letos podílejí také organizace Místní Místním, Neposeda, Platforma pro sociální bydlení, místní Charita, Armáda spásy, Snížit kultuře práh, Nový Prostor, Pragulic a Medici na ulici.
Vstupné je ve všech městech formou darů pro lidi bez domova. Přinést lze oblečení, boty, outdoorové vybavení, stravenky, trvanlivé potraviny nebo starší mobilní telefony.
