Česká republika je v rámci Evropy na třetím místě v počtu bezobalových obchodů na milion obyvatel, vyplývá z dat neziskové organizace Zero Waste Europe. Trh čítající více než sto prodejen ale momentálně bojuje o přežití, většině z nich totiž hrozí zavření. Jen během letošního roku ukončilo provoz 19 obchodů (od začátku pandemie 33), mezi nimi třeba Nebaleno na pražských Vinohradech, chebský Neobal nebo Noplastico v Karlových Varech.

Pro důvody není potřeba chodit daleko – dva roky pandemických opatření, válka na Ukrajině, inflace a zdražování energií. Na problémy bezobalového segmentu upoutala v minulých týdnech pozornost zejména organizace Bezobalu. Ta v Česku před osmi lety otevřela první bezobalový obchod a aktuálně má v Praze tři prodejny. V červenci odstartovala ve spolupráci s dalšími obchody kampaň Nechceme to zabalit, která upozorňuje na náročnost posledních dvou let a vyzývá veřejnost k nákupům.

„Zlomovým je období dvou let, kdy se obchody nedokázaly vyrovnat s dlouhodobě nízkými tržbami. Spotřebitelé začali hledat úspory v potravinách a ustoupili z požadavků. Přibližně polovina bezobalových prodejen je v ohrožení, pokud by odklon od kvalitních potravin pokračoval. Netýká se to však pouze bezobalových prodejen, distribuce kvalitních potravin je do značné míry zajišťována například obchody se zdravou výživou. Situace ve výsledku nejhůře dopadá na farmáře, kteří nemohou ze dne na den snížit kvalitu své produkce,” vysvětluje Kristýna Sedláková z Bezobalu.

S nepříznivou situací bojuje také rozšířením sortimentu o cenově dostupnější potraviny, nově také přijímá platby stravenkami. Přestože na hodnocení výsledků je ještě brzy, organizace už nyní hlásí, že má dobře nakročeno. Aby přežila, potřebuje každý měsíc přibližně 10 400 nákupů. To se během čtyř týdnů od spuštění kampaně podařilo splnit ze 76 procent.

„Kampaň se setkala s obrovskou odezvou. Z mnoha stran nám chodí nabídky pomoci, zákazníci se nás na prodejnách ptají, jak se nám daří a doporučují svým známým, aby k nám zašli na nákup nebo si pročetli náš web. Iniciativa nás podržela v nejtěžším období léta a dodala nám energii táhnout bezobalové hnutí dál,” dodává Sedláková. 

Udržet provoz díky komunitě

O svoji zkušenost se s námi podělila také Tišnovská spižírna. Ta je specifická hned z několika důvodů. Otevřela před dvěma roky, tedy v době pandemie covidu-19. Je zároveň bezobalovým obchodem i environmentálním sociálním podnikem, díky čemuž byl provoz doposud spolufinancovaný Evropskou unií. Tato podpora ale nyní končí. Podnik v Tišnově u Brna navíc funguje na bázi spolkové prodejny, která je otevřená členům i veřejnosti. 

„Fungujeme od roku 2020, postupně se tedy zavádíme a rosteme. Na rozdíl od ostatních bezobalových prodejen se nám proto tržby v průměru postupně zvyšují. Registrujeme předvídatelný pokles způsobený letním obdobím a teď se uvidí, co se stane na podzim. Zprávy z ostatních bezobalů nejsou moc dobré. Víme, že bez jakékoliv pomoci bude provoz velice složitě udržitelný, obraty nemáme natolik vysoké. Věříme ale, že se nám podaří udržet díky komunitě, kterou máme,“ říká vedoucí prodejny Marie Vozdecká. Tišnovská spižírna má aktuálně 50 členů, z toho zhruba 15 aktivních. Ti se dobrovolně podílí na provozu prodejny a na oplátku získávají stálou slevu na zboží. 

_„_Vidíme, že některé další bezobalové obchody přemýšlí o tom vydat se cestou spolku. Nedokážu říct, jestli je tento koncept receptem na přežití, ale myslím si, že v něm určitý potenciál je. Pojí se s ním ale i rizika, dobrovolná práce potřebuje významnou míru koordinace, aby byla pro provoz co nejefektivnější. S členstvím souvisí i finanční vklad vratný v potravinách. Potom máme i členy-podporovatele, kteří za vklad získávají symbolickou slevu pět procent. Volné peníze nám umožňují nakupovat ve větším množství a dostat se tak na lepší ceny,“ přibližuje Vozdecká. 

Zdroj: Tišnovská spižírna, Facebook Bezobalu

Foto: Bezobalu