Nezávislost soudů, míra korupce, svoboda médií a systém brzd a protivah – to vše každoročně sleduje Evropská komise ve své zprávě o právním státu. Situaci hodnotí ve všech členských zemích EU, pro které zároveň formuluje doporučení a sleduje, jak se vypořádaly s těmi z předchozího roku. 

„Zprávu Evropské komise nepřináší jen souhrn doporučení, ale je také varováním, jak nesejít z cesty hodnot a principů, na kterých stojí celá sedmadvacítka,“ řekl David Kotora, výkonný ředitel Transparency International na červencové tiskové konferenci s názvem Právní stát v Česku, kterou při příležitosti vydání zprávy uspořádaly Síť k ochraně demokracie, Transparency International a Glopolis. Na konferenci vystoupil také prezident Petr Pavel, který zdůraznil, že právní stát je jedním ze základních pilířů demokracie a připomněl, že mezi jeho hlavní znaky patří dobře fungující justice, nízká míra korupce a kriminality, nezávislá média a aktivní občanská společnost. 

Co zpráva uvádí právě o občanské společnosti? 

Evropská unie brání občanský prostor 

Evropská komise letos přijala první Strategii EU pro občanskou společnost, píše se ve zprávě. Jejím cílem je chránit a rozvíjet občanský prostor v celé EU, zlepšovat podmínky pro fungování neziskových organizací včetně jejich financování a posilovat jejich roli při rozhodování a ve veřejné debatě.

Evropská komise zároveň nadále podporuje občanské společnosti prostřednictvím programů, jako je CERV (Občané, rovnost, práva a hodnoty), který rozvíjí občanskou participaci, diverzitu základní občanská práva a rovnost. Také byl navržen nový program AgoraEU pro období 2028–2034, který má spojit podporu kultury, médií, práv a hodnot.

Současně ale zpráva upozorňuje, že v některých zemích pokračuje negativní vykreslování občanské společnosti a snižování finančních prostředků neziskovým organizacím. Obavy vyvolává také obcházení veřejných konzultací při tvorbě legislativy, politické zásahy do fungování veřejnoprávních médií a útoky na novináře. 

Zajímá vás více o stavu lidských práv a svobody médií ve světě? Přečtěte si tyto dva články: 

Méně svobody, méně pravdy. Co říkají letošní zprávy Amnesty International a Reportérů bez hranic?

Svoboda ve světě klesá dvacátý rok v řadě, report Freedom House varuje i před výpadky financování neziskového sektoru.

V Česku tlak sílí

Zpráva uvádí, že občanský prostor v Česku je otevřený – podle mezinárodní neziskové organizace Civicus, která se zaměřuje na občanská práva a aktivity, v roce 2025 dosáhla skóre 87 bodů ze 100. Pro rok 2026 data zatím zveřejněna nebyla. 

Podle odborných organizací ale dochází ke změně přístupu státu k občanské společnosti. Zástupci vlády podle nich stále častěji označují takovéto subjekty za „politické aktéry“, což může ovlivňovat důvěru veřejnosti v celý sektor. 

Odborníci a odbornice zároveň upozorňují na omezení veřejného financování, kdy některé občanské sdružení působící například v oblasti životního prostředí nebo zahraniční pomoci podle zprávy o veřejné prostředky přišly úplně. O škrtech ve státním rozpočtu a jejich možných dopadech na neziskový sektor jsme psali zde.

Zpráva upozorňuje také na záměr vlády zavést povinný registr nevládních organizací přijímajících veřejné prostředky. „Transparentnost je legitimní požadavek, nesmí ale vést k duplicitnímu zveřejňování informací, nepřiměřené administrativě nebo sankcím za formální pochybení,” vysvětluje Glopolis. Více o návrhu zákona si můžete přečíst zde. 

Dalším problémem je podle zprávy obcházení standardního legislativního procesu prostřednictvím zrychlených postupů, poslaneckých návrhů a legislativních přílepků. Tyto postupy obcházejí veřejné konzultace i meziresortní připomínková řízení, což ovlivňuje kvalitu zákonů a oslabuje vliv odborných organizací na finální podobu legislativy. 

Zpráva neopomenula ani zřízení funkce dětského ombudsmana a zapojení zástupců občanské společnosti do volby ombudsmanů. Jejich hodnocení ale při samotné volbě zohledněno nebylo. 

Zpráva vedle občanského sektoru popisuje také stav právního státu v oblasti soudnictví, korupce a médií. 

Česko zaostává v boji s korupcí

Ze čtyř hodnocených oblastí se Česku podle zprávy nejlépe daří v oblasti soudnictví. Oproti loňsku vzrostla míra vnímané nezávislosti soudnictví mezi veřejností z 64 na 70 procent. Zároveň ale zpráva upozorňuje na nedostatečnou digitalizaci soudního systému a na veřejná vyjádření politiků kritizující jednotlivé soudce nebo probíhající řízení, která mohou podle odborníků oslabovat důvěru veřejnosti v soudy a právní stát. Větší problémy přetrvávají v oblasti korupce. Podle odborníků i veřejnosti zůstává její úroveň ve veřejném sektoru relativně vysoká – Česko v Indexu vnímání korupce za rok 2025, který vydává organizace Transparency International, získalo 59 ze 100 bodů a v rámci EU skončilo na 14. místě.

Zpráva zároveň zachycuje změny v zákoně o lobbingu, financování politických stran a vznik Metodiky participace nestátních neziskových organizací v poradních a pracovních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy. Upozorňuje ale na to, že metodika není závazná. Mezi přetrvávající problémy patří také délka korupčních řízení, nedostatky v oblasti střetu zájmů a rizika spojená s veřejnými zakázkami.

V oblasti médií Komise upozorňuje například na výhružky novinářům, nedostatečný pokrok v transparentnosti vlastnictví médií nebo na pokračující politický tlak na veřejnoprávní média včetně návrhu na zrušení koncesionářských poplatků. Zpráva zároveň zmiňuje vznik platformy Bezpečná žurnalistika, která novinářům nabízí možnost nahlásit útoky a využít poradenství či právní pomoc.

Část problémů zůstává přehlížená

Zpráva a právním státu vzniká na základě dialogu s vnitrostátními orgány a konzultací s nezávislými subjekty včetně neziskových organizací. Glopolis uvádí, že se do hodnocení Česka promítly některé podněty expertů a expertek z občanské společnosti – například obcházení standardního legislativního procesu, absence stabilního a systémového financování nebo nezávaznost některých pravidel, například Metodiky participace.

Zpráva ale podle organizace Glopolis nedostatečně zachycuje některé problémy spojené s českým občanským prostorem a její hodnocení je příliš stručné na to, aby postihlo hlubší strukturální a systémové problémy.

„Chceme, aby hodnocení prostředí pro občanskou společnost byla věnována větší pozornost. Evropská komise by měla občanský prostor dlouhodobě sledovat mnohem podrobněji a jasněji pojmenovávat útoky na legitimitu organizací, jejich politické nálepkování, finanční tlak i zastrašování šikanózními žalobami,“ uvádí Glopolis.

Organizace upozorňuje také na některé konkrétní oblasti, ve zprávě chybí. Patří mezi ně nedostatečná metodická podpora veřejné správy a systematické vzdělávání úředníků v oblasti participace nebo nedostatečná podpora kapacit občanských sdružení. Zpráva podle Glopolisu opomíjí také bariéry, jimž při zapojování do veřejného dění čelí znevýhodněné skupiny, a nedostatečně řeší ochranu občanských organizací a aktivistů před šikanózními žalobami či zastrašováním.

Glopolis proto doporučuje, aby Evropská komise občanský prostor povýšila ho na samostatný, pátý pilíř zprávy o právním státu.

Zpráva o právním státu se vydává od roku 2020 a jejím cílem je přispívat k dialogu mezi Evropskou komisí a členskými státy, podporovat právní stát a předcházet jeho oslabování. Zpráva se letos kromě členských států věnuje také Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku. U těchto zemí má hodnocení podpořit reformní úsilí před jejich vstoupením do EU.