Na úvod pár čísel. Nezaměstnanost v prosinci stoupla na 3,7 procenta, předchozí tři měsíce dosahovala 3,5 procent. Průměrná nominální mzda vzrostla o 4,4 procenta na 40 tisíc korun měsíčně. I přesto ale reálná mzda v důsledku inflace (která v prosinci činila 15,8 procent) poklesla o 9,8 procenta, což je výrazně horší než za finanční krize v letech 2009 a 2014.
Přestože se zaměstnavatelé snaží svým zaměstnancům nárůst spotřebitelských cen kompenzovat, nutnost šetřit dopadá i na firmy. Fluktuace sice poklesla, přibyl ale počet lidí, kteří odešli nedobrovolně. Podle dat LMC se navíc 16 procent lidí cítí silně ohroženo ztrátou zaměstnání. Průzkum dále ukazuje, že zatímco na jaře byl rekordně nízký počet lidí, kteří aktivně hledají práci (8 procent), teď je to 11 procent. Se zhoršující se finanční situací navíc roste u některých lidí potřeba přivýdělků.
Podle datového analytika LMC Tomáše Ervína Dombrovského platí, že krize více dopadá na ženy. Rozdíl mezi ženami a muži je velmi zřetelný jak v oblasti zaměstnanosti, tak v oblasti finančního ohodnocení. Obecně podle Dombrovského platí, že v Česku je extrémně těžké skloubit práci a péči, velká část ženské populace je tak vytlačena do ekonomické neaktivity.
Částečné narovnání by mohly do budoucna přinést dvě legislativní změny. První z nich je směrnice o transparentnosti odměňování, která byla 21. prosince schválena v rámci českého předsednictví Radě EU a posiluje vymahatelnost práva na rovnou odměnu. Druhou novinkou je novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Od února je díky ní pro zaměstnavatele daňově výhodnější nabídnout částečný úvazek určitým skupinám – studentům nebo pečujícím o malé děti.
Co to znamená pro neziskový sektor?
„Hlavní rozdíl mezi komerční a neziskovou sférou je aktuálně ve finanční oblasti. Odměny v neziskovém sektoru jsou nižší a inflace tvrději dopadá na lidi s nižšími příjmy. U firem vidíme ochotu zvyšovat mzdy, více než před rokem jich deklaruje, že bude přidávat všem lidem v rozmezí od pěti do deseti procent. V neziskových organizacích je prostor pro kompenzaci platů menší, takže v důsledku dojde k ještě většímu rozevření nůžek mezi firmami a neziskovkami,“ říká pro Svět neziskovek Dombrovský.
Určitou příležitost pro neziskový sektor vidí v oblasti zkrácených úvazků. Právě ty firmy, když dojde na propouštění, nejčastěji vypovídají. V neziskovém sektoru je podíl pozic s možností částečného úvazku i se stálými smlouvami mnohem vyšší než v komerční sféře. „Nárůst nezaměstnanosti vidíme rychleji mezi ženami, v krizích to tak bohužel bývá. U žen je častá potřeba zkráceného úvazku a právě na těchto typech pozic se teď do určité míry na trh uvolňují lidé. Pro neziskovky je to příležitost najmout vysoce kvalifikované zaměstnankyně, například marketérky nebo fundraiserky,” doplňuje Dombrovský.
Další cestu, jak mohou neziskové organizace získat do svých týmu specialisty a specialistky například z oblasti IT, vidí v nabírání absolventů vzdělávacích programů třeba od Czechitas. „Spousta lidí dnes investuje do doplnění kvalifikace. O to víc v době krize, kdy buď o práci přicházejí, nebo se poohlížejí po perspektivnějším oboru. Takže neziskovky teď paradoxně mohou nabrat i vývojáře nebo vývojářky, jen musí počítat s tím, že nedostanou hotového člověka s desetiletou praxí. Mohou ale získat velmi motivovaného a ve výsledku loajálního člověka s výrazně větší hodnotou, než kterého by našly na trhu,“ říká.
Datový analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský dodává, že tento přístup je klíčem nejen pro následující rok, ale i další dekádu. Trh sice momentálně zažívá zpomalení, dlouhodobě ale platí, že se mu nedostává lidí. Česká populace navíc rychle stárne, do budoucna lze tedy i v důsledku demografických změn předpokládat, že zaměstnanců bude čím dál větší nedostatek.
Český pracovní trh a Ukrajinci
Průzkum reflektuje i příchod ukrajinských uprchlíků na český pracovní trh. 41 procent z nich sice pracuje v Česku, jejich začlenění ale provází velká míra neefektivity, co se týče uplatnění. Mezi hlavní důvody patří regulace některých profesí, uznávání kvalifikací nebo jazyková bariéra.
Podle šetření Ministerstva práce a sociálních věcí Situace uprchlíků z Ukrajiny z července minulého roku, do kterého se zapojilo více než padesát tisíc uprchlíků, češtinu neovládá téměř 70 procent dotazovaných, angličtinu pak nezvládá 60 procent z nich. Dokument také potvrzuje, že Česko mrhá potenciálem ekonomicky aktivních Ukrajinců. 80 procent z nich působí v nízkokvalifikované profesi, přestože v mnoha případech pracovali před odjezdem jako lékaři, učitelé, vývojáři nebo právníci.
S rostoucí nestabilitou ekonomické situace se zároveň mění vnímání pomoci těm, kteří do Česka z Ukrajiny utekli před válkou. 46 procent zaměstnanců si myslí, že lidé z Ukrajiny berou českým občanům pracovní místa. Ještě na jaře to bylo o šest procentních bodů méně. Pozitivní nicméně je, že velká část respondentů zůstává pomoci uprchlíkům nakloněná.
Foto: Datová snídaně LMC
