Evropská fundraisingová asociace, britská organizace Chartered Institute of Fundraising a společnost Salesforce společně vydaly report s názvem European Nonporfit Pulse. Ten sleduje jakým výzvám čelí neziskový sektor v Evropě a zjišťuje, jak na ně organizace reagují. Data výzkumný tým sbíral v dubnu 2025 v šetření mezi 751 neziskovými organizacemi ze čtyř zemí, na které se tentokrát report zaměřil – Velká Británie, Francie, Německo a Nizozemsko. Zprávu doplňují citace odborníků a odbornic na rozličná témata.
Největší výzvy
Hlavní zjištění ukazují, že neziskové organizace v těchto zemích se potýkají s rostoucími náklady. Pro více než třetinu dotazovaných je největší výzvou zajištění dostatečných prostředků pro jejich činnost. V mnoha zemích Evropy jsme byli svědky politického posunu doprava, což mimo jiné často vede k omezování prostoru pro občanskou společnost a snižování podpory neziskovým organizacím. Organizace tak hledají nové zdroje a cesty, jak získat podporu pro svou činnost.
Polovina zpovídaných organizací uvedla, že poptávka po jejich službách vzrostla. To na ně vytváří tlak a společně s rostoucími náklady a omezením zdrojů kvůli politickému klimatu vytváří jednu z nejzásadnějších výzev. Některé organizace musely ukončit část svých programů nebo se zaměřit na přehodnocení výběru příjemců.
Organizace se také dlouhodobě potýkají s nabíráním a udržení zaměstnanců a zaměstnankyň. To vedlo mimo jiné k většímu zaměření na wellbeing členů a členek organizací – podle zprávy do něj investuje na 36 procent organizací.
„V celé Evropě – a ještě více v našem regionu – jsou neziskové organizace na hranici svých možností. Přesto uprostřed těchto tlaků dále vynikají svou odolností a kreativitou,” uvedl Eduard Marček, výkonný ředitel Evropské fundraisingové asociace a předseda Slovenského centra fundraisingu, který se na zprávě podílel.
„Na Slovensku, kde je tlak ještě větší, se organizace snaží uspokojovat rostoucí potřeby a zároveň se potýkají s nepřátelskou vládou a novými právními a administrativními omezeními, která vyžadují dodatečné kapacity. Příliš mnoho energie se vynakládá na dodržování předpisů místo na inovace – přesto je odhodlání zůstat nezávislými a něco změnit stejně silné jako kdykoli předtím,“ dodal.
Trendy ve fundraisingu
Zhruba třetina zapojených organizací ve čtyřech západoevropských zemích na výzvy spojené s financováním reaguje snahou o diverzifikaci svých zdrojů a rozšiřováním škály kanálů. Téměř třetina z nich uvádí zvýšení investic v této oblasti s důrazem na digitální kanály. Na 28 procent směřuje více zdrojů do fundraisingových aktivit, marketingu a komunikace s cílem oslovit nové publikum. Zhruba čtvrtina se více soustředí na péči o dárce a jejich udržení, 20 procent organizací zvýšilo zapojování dobrovolnictva do získávání zdrojů a 15 procent v uplynulém období přijalo více pracovníků a pracovnic fundraisingu.
Fundraising v kontextu zmíněných výzev hraje zásadní roli, nejen jako zdroj financování, ale také pro mobilizaci podpory. „V době rostoucí politické nejistoty, vzestupu krajně pravicových hnutí a stále většího omezení občanského prostoru musíme vnímat fundraising v širším kontextu společnosti a chápat, že jde také o zapojení, posílení a obranu samotné občanské společnosti,” uvedl v reportu Martin Georgi, předseda Německé fundraisingové asociace.
Fundraisingu pak dominují zejména digitální technologie – ty pro dárcovství a zapojování podporovatelů využívá devět z deseti organizací. Celkem 43 procent dotázaných subjektů uvedlo, že zvýšilo používání digitálních kanálů. Nejčastěji dárce oslovují na sociálních sítích, které užívá polovina organizací, a webových stránkách, prostřednictvím kterých získává dary 48 procent organizací. Dvě třetiny organizací se pak soustředí i na „tradiční”, tedy ne digitální, kanály pro oslovování dárců.
Oproti reportu z předchozího roku klesl fundraising skrze e-mail – z 46 na 37 procent, a naopak vzrostlo používání takzvaného instant messaging, tedy okamžitého zasílání zpráv, například skrze chatovací aplikace. Mírný pokles report zaznamenal také u osobního, takzvaného face-to-face fundraisingu, zasílání dopisů či u telefonování.
„Digitální kanály nadále dominují díky své schopnosti rychle a efektivně oslovit velké množství lidí. Tyto kanály však s sebou nesou i své vlastní jedinečné výzvy. Rostoucí náklady na online reklamu, měnící se algoritmy a rostoucí digitální ‘šum’ mohou ztížit oslovení správného publika se správným požadavkem,” píše ve zprávě Ceri Edwards, prezident Evropské fundraisingové asociace.
Digitální technologie
Zásadním zjištěním European Nonprofit Pulse je právě větší důraz na technologie, digitální nástroje, ale i používání umělé inteligence. To s sebou však přináší výzvy, zejména v oblasti kyberbezpečnosti. Stále více organizací zavádí opatření – celkem 42 procent zavedlo školení v oblasti kyberbezpečnosti a 37 procent pořídilo bezpečnostní software. Situace je lepší oproti předchozímu roku, ale mnoho organizací zůstává bez dostatečné ochrany. Jen čtvrtina organizací má plán pro případ narušení kyberbezpečnosti.
Jedním z nejvýznamnějších trendů v evropském neziskovém sektoru je zapojování umělé inteligence – podle reportu ji využívá téměř polovina oslovených organizací, což je výrazný posun oproti 13 procentům v roce předchozím. Pouze 18 procent uvádí, že zatím neví, v jakých případech by mohly umělou inteligenci použít.
V oblasti fundraisingu pomáhají prediktivní modely identifikovat vzorce dárcovství, což může přispět k efektivnějšímu oslovování dárců. Generativní umělá inteligence usnadňuje tvorbu obsahu, psaní žádostí o granty i reporting – zvyšuje se tím efektivita práce a šetří se čas zaměstnanců a zaměstnankyň.
I zde jsou ale rizika – polovina organizací se bojí o zabezpečení dat, třetina ztráty pracovních míst nebo důležitých dovedností. Zhruba dvacet procent zvažuje také etickou stránku a přesnost nástrojů. Trendy i přesto naznačují, že umělou inteligenci bude neziskový sektor využívat stále více.
Podle Kateřiny Švidrnochové, konzultantky pro oblast digitálních technologií a umělé inteligence, jsou největšími překážkami nízká digitální gramotnost a nedostatek školení v oblasti nástrojů, které jsou nyní organizacím k dispozici.
„Mnoho lidí stále nezná užitečné funkce kancelářských balíků, jako je Google Workspace a Microsoft 365, které denně používají, a nedostatek času na učení a rozvoj je významnou překážkou. Organizace si neuvědomují, že se jedná o investici, která se mnohonásobně vrátí díky zlepšení efektivity a schopností,” uvádí Švidrnochová s tím, že doporučuje zavést interní systém vzdělávání, včetně sdílení dovedností a vzájemné podpory mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi.
Celou zprávu v angličtině si přečtěte tady.
Zdroj: European Nonprofit Pulse
Foto: Pexels
