Na konci roku 2025 vypršela platnost registrace 37 mezinárodním humanitárním organizacím působícím v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě. Jde přibližně o 15 procent všech organizací fungujících na těchto území. Mezi nimi jsou například Lékaři bez hranic, Caritas Internationalis, ActionAid, International Rescue Committee, CARE, Amnesty International, Dánská rada pro uprchlíky či Oxfam, které musí do šedesáti dnů ukončit svou činnost ve zmíněných oblastech.

Izraelské úřady oznámily, že registraci nelze prodloužit, protože uvedené organizace nesplnily nezbytné standardy, když „odmítly předložit seznam svých palestinských zaměstnanců, aby vyloučily jakoukoli spojitost s terorismem.” Nový systém registrace, zavedený v březnu minulého roku, vyžaduje úplné zveřejnění zdrojů financování, operačních struktur a personálních údajů, včetně seznamu všech místních i zahraničních zaměstnanců. „V jakémkoli kontextu – a zvláště v situaci, kdy jsou zdravotníci a humanitární pracovníci systematicky zastrašováni, neodůvodněně zadržováni, napadáni a zabíjeni – představuje tato podmínka nepřijatelný zásah, který podkopává humanitární nezávislost a neutralitu,” uvádí Lékaři bez hranic.

Podle expertů OSN izraelské síly od října 2023 zabily více než 500 humanitárních pracovníků a nejméně 1 500 zdravotníků čelilo zastrašování, obtěžování či pomlouvačným kampaním. Dánská rada pro uprchlíky na svých webových stránkách upozorňuje, že „mezinárodní nevládní organizace nemohou předávat citlivé osobní údaje straně konfliktu, protože by to porušovalo humanitární principy, povinnost péče i závazky v oblasti ochrany osobních údajů“, a dodává, že „falešné narativy delegitimizují humanitární organizace, ohrožují jejich zaměstnance a maří poskytování pomoci.“

Vlna mezinárodní kritiky 

Izraelský krok však nezůstal bez odezvy – 53 mezinárodních nevládních organizací varuje, že registrační opatření zabrání klíčové humanitární pomoci. Nevládní organizace v Pásmu Gazy totiž zajišťují více než polovinu potravinové pomoci, podílejí se na provozu téměř dvou třetin nemocnic, realizují zhruba třetinu vzdělávacích aktivit a více než 70 procent programů v oblasti ubytování a nepotravinového zboží. Zároveň poskytují veškerou pomoc dětem s akutní podvýživou.

Humanitární tým pro okupované palestinské území, složený ze zástupců OSN a mezinárodních i palestinských nevládních organizací, vyzval „k odstranění všech překážek, včetně nového procesu registrace mezinárodních nevládních organizací, které nadále podkopávají humanitární operace na okupovaném palestinském území nebo riskují zhroucení humanitární reakce, zejména v Pásmu Gazy.“ Proti novému registračnímu systému se ve společném prohlášení k humanitární reakci v Gaze vyslovili také ministři zahraničí Kanady, Dánska, Finska, Francie, Islandu, Japonska, Norska, Švédska, Švýcarska a Spojeného království: „Mezinárodní nevládní organizace jsou nedílnou součástí humanitární reakce a – ve spolupráci s OSN a palestinskými organizacemi – každoročně dohromady poskytují v celé Palestině pomoc v hodnotě přibližně jedné miliardy dolarů. Jakýkoli pokus o omezení jejich schopnosti fungovat je nepřijatelný.“

Člověk v tísni získal výjimku

Jedna z mála organizací, která nově registraci od Izraelských úřadů získala, je Člověk v tísni. Je to poprvé, co bude v Pásmu Gazy působit. Mimo jiné by chtěl stavět školy a poskytovat psychosociální pomoc. „Chceme přístup ke vzdělání zpřístupnit maximálnímu počtu dětí, které ztratily nějaké tři roky školní docházky, připravujeme zkrácené a zjednodušené školní osnovy, aby děti stihly ty ztracené roky dohnat,“ vysvětluje pro Český rozhlas Marek Štys, zástupce ředitele Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni, a dodává, že neví, zda fakt, že registraci získali, jim umožní dostávat i další potřebná povolení k tomu, aby svůj záměr naplnili. 

Mezitím v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu

Z dat OSN vyplývá, že minimálně 1,6 milionu lidí v Pásmu Gazy čelí akutnímu nedostatku jídla. Zároveň nepříznivé klimatické podmínky jako studené teploty, deště a silné větry stále zhoršují humanitární krizi. Dle OSN 1,3 milionu lidí potřebuje nouzové bydlení a téměř 40 procent populace, 800 tisíc lidí, žije v oblastech náchylných k záplavám, kde silné deště a zimní bouře znemožňují bydlení v provizorních přístřešcích. Organizace Save the Children navíc upozornila, že mísení dešťové vody s odpadními vodami zvyšuje riziko nakažení nemocemi přenášenými vodou jako jsou hepatitida, průjmy nebo gastroenteritida.

Unicef v polovině ledna oznámil, že od příměří bylo zabito nejméně 100 dětí, což odpovídá zhruba jednomu dítěti zabitému každý den. Během války více než 58 tisíc dětí ztratilo jednoho nebo oba rodiče a odhaduje se, že více než milion dětí mladších 18 let potřebuje psychosociální podporu, která se jim nedostává. Další data ukazují, že za rok 2025 čelilo 95 tisíc dětí akutní podvýživě. „To, co svět dnes nazývá ‚klidem‘, by bylo kdekoli jinde považováno za krizi. Příměří bohužel mělo nezamýšlený účinek: palestinské děti v Gaze zmizely z dohledu,“ řekl mluvčí Unicef James Elder na tiskové konferenci v Ženevě. Celkem bylo podle OSN v Gaze od 7. října 2023 zabito více než 71 tisíc Palestinců a Palestinek. 

Foto: Unsplash