V novodobé historii země ovšem nejsou protesty ojedinělou záležitostí. V letech 1999 a 2009 probíhaly demonstrace vedené především vzdělanou střední třídou, která usilovala o reformy. Vlna protestů posledních let začala v roce 2017. Tyto nepokoje byly motivované především ekonomicky a vedené chudší vrstvou obyvatelstva. Ovšem protesty probíhající v zemi od letošního září se od těch předchozích zásadně liší.
Největší rozdíl v právě probíhajících protestech vidí odborník na region Blízkého východu Tomáš Kaválek v rozsahu demonstrací a zapojení široké škály obyvatelstva z různých socioekonomických poměrů. „Írán se nachází v situaci, která je od předchozích demonstrací odlišná. Protestuje se napříč celou zemí. Demonstrují téměř všichni - muži, ženy, střední třída, mladí, univerzity, lidé i z menších kurdských či balúckých měst.”
Tomáš Kaválek
Odborník na region Blízkého východu
Tomáš Kaválek je ředitelem Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Institutu v Praze. Předtím působil jako přednášející na Technical University of Ostrava/Erbil Campus v Erbílu v Iráckém Kurdistánu. Pracoval jako analytik pro Blízký východ a severní Afriku pro Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO). Dále působil jako visiting fellow v Middle East Research Institute (MERI) v Erbílu v Iráckém Kurdistánu. V roce 2015 strávil šest měsíců jako visiting researcher na Marmara University Research Centre for International Relations (MURCIR) v Turecku a rovněž jako research intern pro International Crisis Group (ICG). Titul Ph.D. získal na Masarykově univerzitě v Brně v oboru politologie. Svoje magisterské studium bezpečnostních a strategických studií dokončil na Masarykově univerzitě v Brně.
Přestože je poměrně složité určit reálný rozsah protestů, podle Tomáše Kaválka je podstatné, že demonstrace stále pokračují. „Demonstrace neztrácí dech a probíhají na několika místech najednou. Kromě rozsahu demonstrací může být pro tamější režim problematická také solidarita mezi etnickými a náboženskými skupinami v Íránu, což je nebývalá věc.”
A po jakých změnách Íránci v protestech volají? Narozdíl od ekonomických faktorů, které byly v předchozích protestech jedním z hlavních důvodů, proč vyšli Íránci do ulic, jsou tato hesla nyní spíše podřadná. Demonstranti volají především po větší svobodě, zrušení diktátu režimu, snížení vlivu kleriků na politiku či zrušení povinnosti nosit hidžáb.
Jak potvrdil pro Svět neziskovek jeden z výzkumníků Abdorrahman Boroumand Center, íránské neziskové organizace propagující v zemi demokracii a lidská práva, hlavní hesla a hodnoty demonstrujících občanů jsou “Život - Ženy - Svoboda”. Zmiňuje také důležitou roli především mladé generace, která je v protestech též aktivní a také v rámci protestů se stává obětí represí režimu. Zásahy proti demonstrantům jsou velmi tvrdé a dochází během nich k porušování lidských práv. Doposud byly podle odhadů zabity stovky lidí včetně nezletilých a kvůli účasti na protestech zadrženo přes 17 tisíc lidí. Režim při vyslýchání těchto lidí používá nehumánní praktiky včetně mučení.
Kontakt se zahraničím může představovat pro íránské organizace velké riziko
I přestože Abdorrahman Boroumand Center souzní s hodnotami demonstrujících občanů, do protestů se aktivně nezapojuje. Cílem organizace je především sledovat a dokumentovat porušování lidských práv v zemi a už tato činnost je v Íránu sama o sobě nebezpečná. Samotní občané se často bojí organizaci nahlásit případ, ve kterém byla lidská práva ze strany státu porušena, protože by jim mohl hrozit postih.
A jakým způsobem může každý z nás podpořit Írán v boji o svobodnější a demokratičtější stát? Například také díky Amnesty International a jejich online petici, kterou v ČR podepsaly tisíce lidí, odhlasovala Rada OSN vytvoření nového mechanismu, který bude vyšetřovat porušování lidských práv během protestů v Íránu. Podle Erika Bartoše z Amnesty International je v těchto dnech zároveň možné podpořit v rámci Maratonu psaní dopisů trojici bratrů z Íránu, kteří byli uvězněni a mučeni kvůli účasti na protestech v letech 2017 a 2018.
Podle Tomáše Kaválka může být nápomocný také neziskový sektor, a to především zvyšováním povědomí o tom, co se v Íránu děje. Zároveň doporučuje navázat kontakty přímo s Íránskou stranou za účelem zjistit, jaká konkrétní pomoc je v Íránu potřeba a zda je z íránské strany o pomoc ze zahraničí vůbec zájem. Komunikace se zahraničím může být totiž pro tamější organizace nebezpečná, jak ostatně potvrzuje Abdorrahman Boroumand Center. Podle jejích slov může být i podezření na kontakt se zahraničními aktéry pro íránské organizace velkým rizikem.
Přestože je podle Abdorrahman Boroumand Center tento boj primárně v rukou Íránců a íránské občanské společnosti, připouští, že zvyšování povědomí o dění v Íránu a porušování lidských práv tamějším režimem jak na mezinárodní, tak lokální úrovni může Íráncům v boji za svobodnější stát pomoci. Navrhuje například také zřízení komise na úrovni Spojených národů, která by monitorovala a vyšetřovala porušování lidských práv v zemi.
Aktuální informace 5.12.2022
Íránský generální prokurátor oznámil 4.12.2022 zrušení mravnostní policie, která stojí za smrtí Mahsy Amini. Hlavním úkolem mravnostní policie bylo dohlížet na dodržování náboženských pravidel včetně zahalování žen na veřejnosti. V Íránu tato takzvaná “výchovná hlídka” působila od roku 2006.
