Skupina Sev.en podnikatele Pavla Tykače v listopadu loňského roku oznámila záměr na přelomu let 2026 a 2027 ukončit provoz svých uhelných elektráren Počerady a Chvaletice z důvodu ekonomické neudržitelnosti. Hlavními faktory jsou nepříznivý výhled tržních cen elektřiny, rostoucí náklady na emisní povolenky a zároveň zvyšující se podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů.

V lednu tohoto roku následně vydala organizace Fakta o klimatu studii, podle níž by uzavření uhelných elektráren Počerady a Chvaletice ze skupiny Sev.en mělo minimální dopad na energetický mix, bezpečnost dodávek i cenu elektřiny. Analýza posuzuje tři možné scénáře pro roky 2027–2028 při ceně emisní povolenky 90 eur za tunu oxidu uhličitého a ukazuje, že při této konstelaci by elektrárny Počerady a Chvaletice téměř nevyráběly, a jejich uzavření by tedy nanejvýš vedlo k navýšení dovozu i ceny elektřiny o 1–2 procenta.

Studie zároveň upozorňuje, že česká energetická soustava v současnosti není připravena na okamžité odstavení všech uhelných zdrojů, a doporučuje doplnit řiditelný výkon (zejména plynové elektrárny) a nahradit roli uhlí v teplárnách a podpůrných službách. Studie se ale rolí elektráren skupiny Sev.en z hlediska podpůrných služeb nezabývá. Jejich význam dokáže posoudit pouze provozovatel přenosové soustavy ČEPS, který tak učinil v návaznosti na novou legislativu přijatou v srpnu.

Bezpečnost soustavy jako limit odstavování uhelných zdrojů

ČEPS na konci ledna vydal tiskovou zprávu, ve které uvádí, že pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy je nutné dočasně zachovat dva ze čtyř bloků elektrárny Chvaletice. Naopak uhelná část teplárny Kladno a elektrárna Počerady mohou svou činnost ukončit bez ohrožení soustavy. Důvodem k zachování elektrárny Chvaletice není nedostatek elektřiny ani obavy z nestability výkonu, ale skutečnost, že Chvaletice jsou nezastupitelné z hlediska stability napětí v síti, řízení přenosu elektřiny a schopnosti soustavy obnovit provoz po rozsáhlém výpadku. Radek Kubala, výzkumník z organizace Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci, dodává, že uzavření zmiňovaných elektráren „bude nakonec záviset na finálním rozhodnutí firmy Sev.en Energy Pavla Tykače a případné ochotě státu tyto ztrátové provozy dotovat.”

Na roli Pavla Tykače poukazuje rovněž kolektiv Limity jsme my. „Jak dlouhodobě upozorňovala občanská společnost, majitel obou dvou elektráren, kterým je fosilní oligarcha Pavel Tykač, nebyl schopen zajistit splnění limitů na vypouštění toxické látky – rtuti. Ve snaze o co největší zisk nedbal o zdraví (místního) obyvatelstva a namísto odstavení nebo modernizace opakovaně žádal o výjimky z těchto limitů. Zpětně bylo dokonce dokázáno, že některé z těchto výjimek dostal nelegálně.”

Skrytá daň za elektřinu z uhlí

Česká republika dle internetového portálu oEnergetice.cz v roce 2025 vyrobila elektřinu přibližně z jedné třetiny z uhlí, ze 42 procent z jádra, z pěti procent ze zemního plynu a ze 17 procent z obnovitelných zdrojů. Zároveň Česko v přepočtu na obyvatele vypouští přibližně 1,5krát více skleníkových plynů (CO₂, metan a oxid dusný) než je průměr EU i světa. Více než 30 procent těchto emisí připadá na české teplárny a elektrárny. Vedle emisí se pálením uhlí do vzduchu, vody i půdy uvolňují toxické a karcinogenní látky, které jsou škodlivé pro zdraví pracovníků elektráren i lidí žijících v jejich blízkosti. Mohou způsobit například respirační onemocnění, srdeční problémy nebo rakovinu plic.

„Uhelná energie je hlavní příčinou klimatické krize, patří k významným znečišťovatelům ovzduší a zároveň v posledních letech prodělává, takže případné zavření dvou z největších uhelných elektráren jednoznačně vítáme. Věříme, že je to pouze začátek konce uhlí v České republice,” říká Radek Kubala a dodává, že uzavření Chvaletic a Počerad bude mít pozitivní dopad na zdraví občanů. „Lidé nebudou muset dýchat zplodiny z těchto elektráren. Znečištěné ovzduší patří podle WHO ke třem největším důvodům předčasných úmrtí po celém světě. Stejně tak se výrazně sníží naše emisí skleníkových plynů, protože jak Chvaletice, tak Počerady patří k největším producentům skleníkových plynů u nás.” 

Skleníkové plyny vypuštěné do atmosféry zesilují skleníkový efekt, který vede ke globálnímu oteplování a akceleruje klimatickou změnu. Z toho důvodu se usiluje o klimatickou (nebo také uhlíkovou) neutralitu, tedy stav, kdy se do atmosféry vypouští jen tolik emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, kolik je zároveň schopna příroda nebo technologie opět pohltit. Evropská unie si stanovila cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, s mezicíli snížit emise o 55 procent do roku 2030 a o 90 procent do roku 2040. Uzavření elektráren Chvaletice a Počerady by tak představovalo alespoň malý krok naproti tomuto cíli.

Podle oslovených organizací je však důležité nezapomínat na negativní sociální dopady, které může uzavření elektráren mít na lidi, kteří v nich pracují. „Stát by měl těmto lidem pomoct najít jinou práci a sociálními programy pomoct zmírnit případné dopady na zaměstnanost v okolí elektráren. Jak ale ukázala analýza ČEPS, dopadů na dodávky elektřiny se zavření těchto provozů nedotkne,” říká Radek Kubala z organizace Re-set. Kolektiv Limity jsme my k tomu dodává, že „zaměstnanectvo elektráren by rozhodně nemělo nést náklady za energetickou transformaci, a proto by jim při uzavírání provozu měla být nabídnuta podpora – například v podobě rekvalifikačních kurzů proplacených zaměstnavatelem.”

Foto: Unsplash