Vlna veder na konci června do České republiky přinesla nový teplotní rekord 41,9 stupňů celsia, který překonal dosavadní maximum z roku 2012 o 1,5 stupně. Extrémní horko si zároveň v Evropě vyžádalo nejméně 10 tisíc životů. Ukazují to první data o nadúmrtích, tedy o počtu úmrtí nad běžný průměr v daném období, zveřejněné organizací EuroMOMO, podporované Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí a Světovou zdravotnickou organizací. 

S blížící se další epizodou tropických teplot znovu vyvstává otázka, koho horko ohrožuje nejvíce. Dopady veder se totiž výrazně liší mezi jednotlivými skupinami. Největší zdravotní riziko představují pro seniory, malé děti, těhotné ženy, lidi bez domova nebo osoby s chronickými onemocněními. Extrémní teploty zároveň výrazně zasahují i přírodu. Zeptali jsme se proto odborníků a odbornic z neziskových organizací jaká rizika jednotlivým skupinám hrozí a jak jim může pomoci veřejnost a stát.

Senioři platí nejvyšší daň

Ze zmíněných deseti tisíc nadúmrtí připadalo více než devět tisíc na lidi starší 65 let. S věkem se totiž organismus hůře vyrovnává s vysokými teplotami a zvyšuje se riziko dehydratace i dalších zdravotních komplikací. „Starší člověk často nevnímá pocit žízně nebo přehřátí včas. Riziko může zvyšovat také přítomnost chronických onemocnění, omezená pohyblivost nebo užívání některých léků,“ vysvětluje psycholožka a ředitelka Linky seniorů Klára Gramppová Janečková. Vedra podle ní mohou způsobit slabost, závratě nebo kolísání krevního tlaku a negativně ovlivňují také psychiku. „Dlouhodobé vedro narušuje spánek a regeneraci. Člověk pak může být unavenější, podrážděnější, úzkostnější nebo i zmatený,“ dodává. Zvlášť ohrožení jsou osaměle žijící senioři, u kterých si zhoršení zdravotního stavu nemusí nikdo včas všimnout.

„Nejdůležitější je všímavost. Zavolat rodičům, příbuzným nebo sousedům a nezeptat se pouze ‚Jak se máte?‘, ale konkrétněji: ‚Máte doma dost pití? Potřebujete něco přinést?‘,“ doporučuje Gramppová Janečková. Lektorka organizace Elpida Renáta Skuhrovcová zároveň upozorňuje, že varovnými signály mohou být zmatenost, silná únava, malátnost nebo ztráta vědomí, které vyžadují rychlou pomoc.

Podle obou odbornic je potřeba také systémová podpora. „Stát by měl včas a srozumitelně informovat, co během extrémních teplot dělat, jak ochladit domácnost, jak rozpoznat varovné příznaky a kam se obrátit o pomoc. Informace musejí být dostupné také lidem, kteří nepoužívají internet,“ říká Klára Gramppová Janečková. Podle ní mají důležitou roli také sociální služby, které aktivně kontaktují nejohroženější seniory a v případě potřeby je propojují se zdravotní péčí. Obce pak mohou přispět zřizováním veřejně přístupných klimatizovaných míst nebo rozšiřováním zeleně a pítek ve veřejném prostoru.

Absence úkrytu před vedrem

Extrémní vedra velmi silně dopadají také na lidi bez domova. „Většina lidí bez domova bojuje s chronickými nemocemi – mají nemocné srdce, špatně se jim dýchá nebo mají cukrovku. Jejich tělo je vyčerpané a nedokáže se s horkem vyrovnat tak dobře jako tělo zdravého člověka,“ říká sociální pracovnice terénních služeb organizace Jako doma Michala Hýbl. Situaci zhoršuje omezený přístup k pitné vodě i klimatizovaným prostorům. „Zatímco my si doma otočíme kohoutkem nebo si v kanceláři zapneme klimatizaci, lidé na ulici jsou odkázáni na málopočetná veřejná pítka. Z obchodních center nebo veřejných budov jsou navíc kvůli předsudkům často vyháněni,“ dodává.

Michala Hýbl upozorňuje, že bez možnosti schovat se do chladu hrozí lidem na ulici rychlé přehřátí organismu, dehydratace a selhání orgánů. Navíc se v horkém prostředí rychleji zanítí otevřené rány, což bez možnosti pravidelné hygieny nebo převazů může vést až k otravě krve.

Podle Hýbl je proto potřeba reagovat nejen na úrovni jednotlivců, ale i státu a samospráv. „Města by měla otevírat chladicí centra, kde si lidé bez domova mohou přes nejhorší polední žár odpočinout, osprchovat se a napít. Na nádražích, frekventovaných zastávkách a náměstích by mělo být samozřejmostí mít volně přístupné zdroje pitné vody a mlžítka,“ říká. Zároveň by podle ní měl stát více podporovat neziskové organizace, které pomoc v terénu zajišťují. Přispět ale může každý. „Tou nejjednodušší a nejkrásnější pomocí je darovat láhev obyčejné chladné vody. Když uvidíte někoho sedět na přímém slunci a bude se vám zdát malátný nebo zmatený, zeptejte se, zda je v pořádku, a případně mu zavolejte pomoc,“ apeluje*.*

Vedra ohrožují i ty nejmenší

Vysoké teploty představují významné riziko také pro malé děti a těhotné ženy. „Děti ještě nemají plně vyvinuté termoregulační schopnosti, jejich tělo produkuje více tepla a zároveň se zahřívá rychleji. U těhotných žen představuje zátěž samotné těhotenství, které klade podstatně vyšší nároky na kardiovaskulární systém a hospodaření s tekutinami,“ vysvětluje ředitelka think tanku Ministr zdraví Martina Bulánková. 

Podle Bulánkové je základem prevence dostatek tekutin, omezení pobytu na přímém slunci a udržování co nejchladnějšího prostředí doma. „Větrejte pouze ráno, kdy je venku největší chlad. Přes den nechte okna zavřená a zastiňte je závěsy či žaluziemi,“ doporučuje. Dodává, že by lidé neměli skokově přecházet mezi intenzivně klimatizovanými a horkými prostory. 

S rostoucím počtem tropických dnů je podle Bulánkové potřeba posílit také systémová opatření. „Změna klimatu způsobuje, že vlny veder jsou delší a extrémnější, což vyžaduje systémový přístup ze strany státu i zdravotnictví,“ upozorňuje. Stát by měl rozvíjet včasné varovné systémy, připravit zdravotnictví na vyšší počet výjezdů a podporovat úpravy měst omezující přehřívání ulic i budov.

Vedro mění tvář přírody

Dlouhotrvající vedra a sucho výrazně zasahují i přírodu. Nedostatek vody a extrémní teploty narušují fungování celých ekosystémů. „Kvůli chybějící vlhkosti a horku mizí hmyz a další bezobratlí, takže ptáci nemají čím krmit mladé. Vlaštovky a jiřičky zase kvůli vyschlým kalužím ztrácejí materiál na stavbu hnízd. Volně žijící savci trpí nedostatkem napajedel,“ popisuje ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Petr Janeček. 

Vysychající tůně a přehřáté vody zase ohrožují obojživelníky a ryby, rostliny kvůli suchu předčasně ukončují kvetení a stromy shazují listy už během léta, takže jsou následně náchylnější ke škůdcům a chorobám. „Letní vlny sucha a horka už nejsou jen lokálním výpadkem srážek, ale fenoménem, který zásadním způsobem narušuje stabilitu celých ekosystémů a mění tvář přírody,“ upozorňuje Janeček.

Podle ČSOP je proto potřeba kombinovat systémová i individuální opatření. Obce by měly lépe zadržovat vodu v krajině, pečovat o městskou zeleň a nahrazovat nepropustný asfalt zatravňovací dlažbou či štěrkovými trávníky, které umožňují vsakování srážek přímo v místě dopadu. Jednotlivci zase mohou pomoci tím, že na zahradách budou instalovat pítka pro ptáky a hmyz, zakládat jezírka bez ryb, zachytávat dešťovou vodu nebo ponechají část trávníku neposekanou. 

„Kombinace drobných kroků na našich zahradách s koncepčními změnami v krajině sice globální klima zvrátit nemůže, ale dokáže výrazně zmírnit dopady sucha a horka na zranitelné obyvatele naší přírody. Každé pítko nebo zachráněná tůň dávají živočichům šanci na přežití,“ uzavírá Petr Janeček.

**Ohrožení nekončí u fyzického zdraví **

Vyššímu riziku jsou během vln veder vystaveni také lidé se zdravotním postižením, chronickými onemocněními, osoby užívající některé léky nebo lidé pracující dlouhodobě venku. Státní zdravotní ústav všem doporučuje dodržovat pitný režim, nosit lehké světlé oblečení, omezit pobyt na přímém slunci a vyvarovat se prudkých přechodů mezi horkým a klimatizovaným prostředím. Důležité je také kontrolovat blízké, kteří si sami nemusí umět pomoci.

Extrémní vedra ale neovlivňují jen fyzické zdraví, ale také psychickou pohodu. „Během horkých dní se můžeme cítit unavenější a podrážděnější, hůře se soustředit nebo mít pocit, že toho zvládáme méně než obvykle,“ upozorňuje organizace Nevypusť duši. Vysoké teploty totiž mohou zhoršovat psychické obtíže a ovlivňovat pozornost, paměť i rozhodování. Zvýšenou pozornost by měli věnovat také lidé užívající psychofarmaka, která mohou narušovat schopnost organismu regulovat tělesnou teplotu a zvyšovat riziko dehydratace. Nevypusť duši zároveň doporučuje během tropických dnů více odpočívat a dbát na kvalitní spánek.

Foto: Unsplash