Český občanský sektor na pevných ústavněprávních základech a zdravé míře občanské energie, praktická stránka má však jisté mezery – financování je nepředvídatelné a administrativně náročné, zapojování do veřejného rozhodování je často pouze formální a ochrana proti nátlakovým a zastrašujícím praktikám je nedostatečná. Takové závěry přináší zpráva Posilování občanského prostoru v Česku 2025 vydaná ke konci roku 2025 organizací Glopolis, která usiluje o lepší podmínky pro občanský sektor prostřednictvím podpory spolupráce. Kromě hodnocení podmínek pro fungování organizací občanské společnosti pojmenovává silné a slabé stránky občanského prostoru a navrhuje doporučení a příležitosti pro zlepšování a rozvoj sektoru.

Občanský prostor tvoří podmínky, v nichž se organizace i jedinci mohou svobodně sdružovat, vyjadřovat své názory, pomáhat druhým či se například zapojovat do veřejného dění a přinášet expertízu. Otevřený občanský prostor tak zvyšuje kvalitu života a veřejného rozhodování. „Je to infrastruktura důvěry, bez které se neobejde žádný moderní stát,” uvádí autorky zprávy v jejím úvodu. V Česku je 115 tisíc aktivních organizací, které tvoří 1,5 procenta pracovních míst a na HDP se podílejí zhruba 0,8 procenta.

Podle OSN i OECD se většina zemí setkává s fenoménem zvaným „shrinking civic space”, tedy postupným zužováním prostoru pro občanskou společnost, které se objevuje i v demokraciích. Česká republika zatím zůstává v rovnováze mezi silným státem a aktivní společností, ale i zde lze podle zprávy pozorovat varovné signály – pokles důvěry ve veřejné instituce, byrokratickou zátěž či nejistotu financování veřejně prospěšných aktivit.

Závěry zprávy se opírají o data z externích panelů, do nichž bylo zapojeno 25 expertů a expertek. Hodnotí pět klíčových oblastí, které dohromady tvoří podmínky pro občanskou společnost. Výsledky v každé oblasti jsou shrnuty do souhrnné známky na pětibodové škále, kdy jedna znamená nejvyšší standard a pět závažné nedostatky.

Regulatorní prostředí

V první z hodnocených oblastí – regulatorním prostředí – je český občanský prostor poměrně silný. Základní práva jako sdružování či svoboda projevu jsou dobře chráněna a každý může svobodně založit organizaci občanské společnosti, roste profesionalizace a různorodost organizací. Zvyšují se také kapacity, vzájemná spolupráce i schopnost ovlivňovat veřejné debaty.

Slabší je kapacita menších spolků a k otevřenosti občanského prostoru nepřispívá ani negativní rétorika politické reprezentace vůči neziskovému sektoru, která oslabuje jeho legitimitu.

Zpráva tuto oblast však vesměs hodnotí pozitivně, uděluje 1,3 bodu na pětibodové škále. Pro zlepšení této oblasti doporučuje mimo jiné posilovat politickou podporu a veřejné uznání organizacím občanské společnosti a oceňovat přínosy spolupráce s ní.

Přístup k financování

Poměrně dobré výsledky vykazuje český občanský sektor také v oblasti přístupu k financování, ačkoliv slabé stránky zde také existují. Hodnocený je 1,68 body.

Organizace se mohou ucházet o domácí i zahraniční zdroje, procesy jsou otevřené a transparentní, ale systém veřejného financování je nepředvídatelný a nestabilní, mimo jiné proto, že je postavený na krátkodobém financování. To je navíc administrativně náročné a vyplácení často přichází se zpožděním, což ohrožuje kontinuitu činnosti i prostor pro větší rozvoj organizací. Zranitelnost občanského sektoru odhalil také výpadek americké zahraniční pomoci.

Právní rámec v České republice umožňuje diverzifikaci zdrojů, o což řada organizací také usiluje. Často kombinují veřejné zdroje, individuální a firemní fundraising a vlastní podnikání jako vedlejší činnost. Fundraising se navíc stále více profesionalizuje. Soukromé dárcovství roste i díky daňovému odpočtu či zjednodušeným podmínkám pro veřejné sbírky. Firemní fundraising však limituje DPH u nepotravinových darů. 

Občanský sektor se také potýká s nízkou atraktivitou pro zaměstnávání kvůli nízkým mzdám i nejistotě. Mezi doporučeními zaznívá zejména zavádění víceletých dotačních programů a možnost prostředky využívat i na financování nákladů na provoz a rozvoj, snižování administrativy či zrušení DPH pro nepotravinové dary pro firemní donory.

Participace a konzultace

Oblast participace a konzultace je podle zprávy v problematickém stavu, hodnocena je 3,55 body. Zapojování veřejnosti do rozhodování je nerovnoměrné a často pouze formální. Pozitivním posunem je přijetí vládní metodiky participace z podzimu minulého roku, která přináší instrukce, jak posílit zapojování občanské společnosti do procesů rozhodování. Jako její limit uvádí zpráva skutečnost, že je pouze doporučující.

Obecně podle hodnocení chybí politická podpora a závazný a systematický přístup pro participaci. V České republice se navíc příliš neřeší zapojování obzvláště zranitelných skupin, často chybí postupy pro spolupráci. Pokud existují, jsou vážně nedostatky v jejich implementaci.

Zpráva Glopolisu doporučuje přijmout politické závazky zakotvující principy pro zapojování občanské společnosti a zavádět standardy participativních procesů napříč státní zprávou při tvorbě politik, a to s ohledem na obzvláště zranitelné skupiny.

Bezpečné prostředí

Experti a expertky dále hodnotily oblast bezpečnosti prostředí pro aktivní občanskou společnost. I ta podle nich vyžaduje zvýšenou pozornost, na pětibodové škále je hodnocena 2,93 body. V Česku sice existuje formální právní ochrana, v praxi je ale schopnost organizací bránit se útokům, výhrůžkám či účelovým žalobám omezená. Ochrana tak není dostatečná a řada útoků, jako jsou obtěžování či šikana, často probíhající v online prostředí, nejsou důsledně vyšetřovány.

„Zkušenosti z praxe ukazují, že útok musí mít vždy určitou intenzitu, aby se jím policie začala zabývat – policie a státní zástupci hodnotí výhrůžky relativně mírně,” uvádí například zpráva.

Mezi hlavními doporučeními je zavedení směrnice EU, která zamezuje účelovým žalobám proti účasti veřejnosti, do českého právního řádu a zohlednění specifických potřeb občanské společnosti v oblasti ochrany před výhrůžkami a násilím.

Kapacity a odolnost organizací

Poslední hodnocená oblast získala 2,63 bodu z celkových pěti. Zde dokument uvádí, že schopnost vstupovat do veřejného prostoru je nerovnoměrná a závisí na tématu i velikosti organizace. Například témata jako práva menšin, integrace lidí se zkušeností s migrací či ochrana klimatu narážejí na dezinformace i nižší zájem médií.

Pozitivně je hodnoceno partnerství, soudržnost a spolupráce občanského sektoru, a to i v mezinárodních sítích, díky čemuž se daří i s omezenými kapacitami dosahovat významných úspěchů při naplňování misí. Řada organizací se profesionalizuje a posiluje své odborné zázemí, díky čemuž vytváří kvalitní právní a politické argumenty i analytické výstupy. Zvyšuje se také schopnost strategické komunikace směrem k veřejnosti.

Expertní tým však doporučuje dále posilovat vnitřní stabilitu a odolnost organizací, podporovat rozvoj vztahů s podporovateli a komunikaci, připravenost na krize i psychickou odolnost lidí, kteří v sektoru pracují.

Zdroj: Glopolis - Posilování občanského prostoru v Česku 2025

Foto: Pexels