„Kulturním pracovníkům a pracovnicím rostou náklady, ale ne příjmy. S přesunem živé kultury do vyšší sazby DPH se navíc zvýší vstupné na kulturní akce, a proto lze očekávat i méně návštěvníků a návštěvnic. Ze státu do kultury více peněz v budoucnu proudit nebude a OSVČ, kterých je mezi pracujícími v kultuře skoro polovina, brzy tvrdě narazí kvůli zvýšeným odvodům,“ uvedla iniciativa v prohlášení k manifestaci za lepší podmínky pracujících v kultuře.
Červnová akce před Ministerstvem kultury byla podle Ondřeje Lipára z Asociace spisovatelů výsledkem spolupráce různých iniciativ, spolků a organizací, které i nadále navzájem sdílí zkušenosti a informace. „Nic formálnějšího zatím neplánujeme. Mezitím se ale připravuje vznik Kulturní federace, ke které se myslím řada z nás ráda připojí,“ říká a dodává, že status umělce musí vzniknout do konce roku 2025, Česko se k tomuto kroku zavázalo v Národním plánu obnovy. Zůstává ale otázkou, jakou bude mít konečný legislativní rámec podobu.
„Ministerstvo kultury loni prostřednictvím výzkumů, které prováděly oborové asociace, spolky a akademické instituce, sbíralo další informace a data o tom, jak se kulturním profesionálům u nás žije. Teď ve spolupráci s těmito organizacemi připravuje nějaký první krok na cestě k řešení problému. Nutná ale bude spolupráce s dalšími rezorty – Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí – protože jde o komplexní problematiku,“ doplňuje Lipár.
Pravidelný příjem má za psaní jen pět procent spisovatelů
Zmíněné organizace Asociace spisovatelů ve spolupráci, Překladatelé Severu a také Obec překladatelů v druhé půlce loňského roku například zkoumaly situaci spisovatelů a překladatelů v Česku. Z výsledků šetření vyplývá třeba to, že pouze pět procent spisovatelů má za psaní pravidelný příjem a jen pět procent překladatelů má příjmy, které převyšují jejich výdaje. Výzkumu se zúčastnilo 129 spisovatelů a 191 překladatelů, vybrané výsledky najdete tady.
_„_Kultura je na jednu stranu významnou součástí společnosti a významnou mírou ji obohacuje. Na druhé straně se ale lidé, kteří v kultuře pracují, často ocitají v prekérních pracovních podmínkách, nevýhodném postavení a chybí zákony, které by jim poskytly sociální jistoty nebo pomohly dlouhodobě udržovat kariéru.Když neodstraníme nevýhody a překážky, kterým lidé pracující v kultuře čelí, doplatíme na to v konečném důsledku všichni. Ještě víc, než na to doplácíme už teď, kdy se v některých uměleckých oborech z tvůrčí praxe stává koníček, kterému se lidé můžou věnovat až po práci – po nocích, o víkendech,“ uzavírá Ondřej Lipár.
Na nevyhovující pracovní podmínky v kulturní sféře upozorňuje také iniciativa Nadšením nájem nezaplatíš, jež otevírá diskuzi ohledně situace v kulturní novinařině a její budoucnosti v českých médiích. Upozorňuje například na nejen v důsledku ekonomické krize „skomírající“ kulturní redakce a navrhuje, aby pod chystanou legislativní úpravu spadali také novináři a novinářky.
Zdroj: FB událost, Asociace spisovatelů
Foto: Petr Zewlakk Vrabec


