Jak je na tom více než půl roku po vypuknutí války na Ukrajině česká demokracie? Fórum expertů a expertek iniciativy Síť k ochraně demokracie zveřejnilo zprávu, která představuje hlavní závěry pozorování členů za první polovinu letošního roku v osmi klíčových oblastech – ústavní systém, státní zastupitelství a soudnictví, obrana, bezpečnost a zahraniční věci, sociální lidská práva, politická a občanská lidská práva, média, veřejná správa a občanská společnost.

V oblasti podmínek pro občanskou společnost zmiňuje fórum expertů a expertek v pozitivním kontextu nebývalou vlnu solidarity s lidmi z Ukrajiny, akceschopnost a flexibilitu mnohých neziskových organizací, obsazení postu Zmocněnkyně pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, větší zapojení neziskových organizací do evropské agendy nebo schválení Metodiky participace nevládních neziskových organizací (NNO) v poradních a pracovních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy Radou vlády pro NNO.

„Demokracie a právní stát stojí na důvěře společnosti ve veřejné instituce. Proto je potřeba zapojovat občany do rozhodování a tvorby veřejných politik, což stále není v Česku běžnou praxí. Nevládní organizace – mimo jiné – umí dobře zprostředkovat účast občanů na věcech veřejných. Nová Strategie spolupráce s NNO a metodika participace jsou proto nadějí nejen pro lepší partnerství mezi státem a neziskovkami,“ uvádí Jana Miléřová z Glopolis a nově jmenovaná členka Rady vlády pro NNO.

Rychlá reakce na krizi, ale opomíjení systémových problémů

Zpráva naopak kritizuje dlouhodobé nedostatky v zapojování občanské společnosti do veřejného plánování a rozhodování, sníženou důvěryhodnost úřadu Veřejného ochránce práv v důsledku výroků ombudsmana Stanislava Křečka či klesající ochotu se formálně sdružovat ve spolcích v důsledku rostoucí legislativní a administrativní zátěže. Report poukazuje také na nerovnoměrnou digitalizaci nebo absenci nezávislé národní lidskoprávní instituce.

Expertní skupina shrnutí doplňuje i doporučeními pro další období. Zmiňuje nutnost cílené podpory rozvoje vnitřních kapacit organizací, které řeší výzvy spojené s válkou na Ukrajině, nebo průběžnou podporu vnitřního rozvoje a digitalizace organizací, zejména těch menších a financovaných převážně z veřejných zdrojů. Zaznívá také doporučení snížit administrativní zátěž zejména pro malé neziskovky, například sjednocením požadavků i systémů vykazování pro státní správu i samosprávu a kvalitní digitalizací.

Jako jeden z hlavních problémů v dalších oblastech experti identifikovali v mnoha případech zastaralou legislativu a netransparentní a neparticipativní rozhodovací procesy vlády. Tu sice chválí za rychlý a jednotný postup v souvislosti s válkou na Ukrajině a uprchlickou vlnou, zároveň však upozorňují na dlouhodobé opomíjení systémových problémů. Mezi nimi třeba nefunkční systém sociálních dávek. Důležitá zjištění zazněla také v kapitole zabývající se stavem médií. Jako negativní trendy zpráva uvádí nekoncepční řešení hrozby šíření dezinformací skrze vypínání webů, neochotu vlády zvýšit koncesionářské poplatky nebo absenci podmínek pro kvalitní a nezávislé fungování médií, zejména na regionální a lokální úrovni. 

Zdroj: Síť k ochraně demokracie

Foto: Pixabay