Lidé bez domova čelí výrazně vyšší nemocnosti, omezenému přístupu ke zdravotní péči a systémovým bariérám. Vyplývá to ze Zprávy o zdraví lidí bez domova a (ne)dostupnosti zdravotní péče. Zprávu vydala v prosinci 2025 organizace Naděje. Prezentuje v ní výsledky dvouletého výzkumu zdravotního stavu nejzranitelnějších skupin lidí v bytové nouzi a jejich možností dostat se ke zdravotní péči.
Stěžejní částí výzkumu byla identifikace nejčastějších bariér v přístupu ke zdravotní péči. Za nejčastější systémové překážky označuje: nedostatek ambulantních specialistů, předsudky zdravotníků, absenci dokladů, nízkou informovanost mezi sektory a nedostupnost léků či kompenzačních pomůcek. Zkušenosti samotných lidí bez domova potvrzují, že dostupnost péče je často podmíněna akutností stavu, nikoliv skutečnou potřebou.
„Faktická nedostupnost zdravotní péče, neprovázanost zdravotní a sociální složky, je jedna z nejbolestivějších věcí, které čelí lidé bez domova, ale i sociální pracovníci. Protože na ni neznají odpověď a mnohdy si vůbec neví rady,“ říká hlavní metodik Naděje a autor výzkumu Jakub Dutka. Zlepšení dostupnosti zdravotní péče pro lidi bez domova nelze podle autorského týmu dosáhnout bez hlubší spolupráce mezi zdravotnickým a sociálním sektorem.
Jedna z částí výzkumu se zaměřila na duševní zdraví. Uvádí, že výskyt duševních onemocnění je u lidí bez domova výrazně vyšší než u běžné populace a mezi největší překážky v v efektivní pomoci patří špatná dostupnost psychiatrické péče. Duševní onemocnění a obtíže patří mezi hlavní příčiny ztráty bydlení. Zároveň samotné bezdomovectví přispívá ke vzniku dalších psychických obtíží a prohlubuje již existující problémy. Zpráva zdůrazňuje, že jde o začarovaný kruh a že bez zajištění odpovídající podpory v oblasti duševního zdraví nelze bezdomovectví účinně řešit.
Specifické skupiny lidí bez domova, na které se zpráva detailněji zaměřila, představují cizinci, ženy a děti, lidé se znevýhodněním a senioři. V případě cizinců, kteří tvoří značný podíl ve skupině lidí bez domova (v Praze jde o každého pátého), došli výzkumníci k závěrům, že mají znatelně snížený přístup ke všem druhů pomoci, nejen v oblasti zdravotní péče. Nejčastější překážky jsou absence zdravotního pojištění nebo dokladů a dokumentace. „Zvlášť zranitelní jsou právě cizinci, kteří nemají zdravotní pojištění. Tento typ klientů bude nejpravděpodobněji ošetřen v případě kritického, akutního stavu, ale ne pokud se jedná o méně závažné zdravotní problémy,” uvádí zpráva.
Více si přečtěte ve tady.
Foto: Unsplash
