Zajištění dítěte v detenci je v rozporu s právem dítěte nebýt vystaven krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Rozhodl tak Výbor OSN pro práva dítěte ke stížnosti, kterou proti České republice podala Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) společně s Fórem pro lidská práva, které se specializuje na zastupování obětí porušování lidských práv. Stížnost se týkala případu zajištění dcer afghánských uprchlíků v detenčním zařízení.
OPU a Fórum pro lidská práva se na Výbor OSN obrátilo nejen s cílem zajistit spravedlnost pro konkrétní rodinu, ale také získat strategické rozhodnutí, které může vést ke změně přístupu České republiky i dalších zemí k zadržování dětí migrantů v detenčních zařízeních.
„Jsme rádi, že Výbor OSN pro práva dítěte potvrdil, že imigrační detence dětí je zcela nevhodná a škodlivá praxe. Rozhodnutí vnímáme jako jasný signál pro ČR, ale i pro EU, že je třeba od zavírání dětí do detencí ustoupit. Jen v tomto roce skončilo v české imigrační detenci asi pět dalších rodin. Vyzýváme proto vládu, aby v souladu se stanoviskem Výboru postavila imigrační detenci dětí mimo zákon,“ říká Zuzana Pavelková, právnička z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Jedná se o vůbec první takové rozhodnutí proti České republice a celkem třetí případ, kdy se Výbor za dobu své existence imigrační detenci dětí věnoval.
Detence nezletilých po útěku před Talibanem
A o jaký případ v tomto konkrétním sporu vlastně šlo? Před několika lety uprchla kvůli obavám o bezpečí z Afghánistánu do Evropy rodina, která patřila k náboženské menšině sikhů. V zemi jim totiž hrozila nucená konverze a dcerám únos Talibanem. Po nevyhovujícím pobytu v kontejnerovém ubytování v Rakousku, kde několik let čekala na schválení azylové žádosti, se v roce 2019 vydala přes Česko do Německa, policie ji však zadržela a všichni členové rodiny se ocitli v detenčním zařízení v Bělé-Jezové. Odtud měli být vráceni zpět do Rakouska, s tím od začátku souhlasili a s úřady spolupracovali.
V zařízení jim byly sebrány mobilní telefony, což limitovalo kontakt s okolním světem a příbuznými, peníze a cennosti a celá rodina musela čekat v zařízení omezená na svobodě po dobu 34 dní. Dcerám bylo v té době 11 a 17 až 18 let.
Podle Úmluvy OSN o právech dítěte, kterou ČR ratifikovala v 90. letech minulého století, dítě nemá nést zodpovědnost za činy svých rodičů a Výbor OSN pro práva dítěte uvádí, že detence dětí není přípustná ani na jediný den. České zákony ji však umožňují až na 90 dní.
„Ze zahraničních výzkumů víme, že detence má na děti vždy negativní dopady, a to i u starších dětí a za dobrých podmínek zajištění. Bavíme se navíc o dětech, které se svými rodinami často prchají před válkami nebo diktátorskými režimy,“ uvedla Zuzana Pavelková před dvěma lety pro Svět neziskovek k článku, který se věnuje strategickým litigacím. Ty jsou právním nástrojem, jejichž cílem je prostřednictvím stížností například proti jednání České republiky, získat strategické rozhodnutí, jež může přispět ke změně systému.
Zásadní rozhodnutí nejen pro Česko
Zmíněná rodina nakonec získala mezinárodní ochranu v Rakousku, ve věci svého zajištění se však opakovaně obracela i na české soudy včetně Ústavního, ty jí však nevyhověly. Rodinu následně podpořily Organizace pro pomoc uprchlíkům a Fórum pro lidská práva v podání stížnosti k Výboru OSN pro práva dítěte. Ten má dohlížet na naplňování Úmluvy o právech dítěte, kterou ČR ratifikovala v roce 1991, a ve svých doporučeních již přes 10 let opakovaně konstatuje, že imigrační detence dětí je v rozporu s Úmluvou.
Výbor již v roce 2021 urgoval Českou republiku, aby od praxe detencí dětí ustoupila. Na základě aktuálního rozhodnutí, má Česko do dubna příštího roku čas, aby sdělilo, jaká opatření v této oblasti zavedlo.
„Rozhodnutí Výboru OSN pro práva dítěte je zásadní nejen pro Českou republiku, ale i v širším mezinárodním kontextu,” říká Alexandra Matiaško, právnička z Fóra pro lidská práva.
OPU a Fórum pro lidská práva v loňském roce podpořily další dvě rodiny v podání stížnosti k Ústavnímu soudu, který se jejich případy bude zabývat v příštích měsících.


