„Léta hledáme cestu, jak učit o našich dějinách, neomezovat je na pouhé letopočty, jména a statistiky, jak to zná většina z nás ze školy. Chceme strhnout žáky, ale i dospělé k dobrodružnému odkrývání dramat 20. století,“ vysvětluje Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum, proč nové muzeum v Brně otevírají. Organizace se dlouhodobě zabývá zaznamenáváním a archivací vzpomínek pamětníků významných historických událostí.
Výstava návštěvníky zavede pomocí audio a video projekcí, rozšířené reality či interaktivní obrazovky mezi partyzány, protinacistické odbojářů nebo do jáchymovských dolů a komunistických vyšetřoven. V Institutu Paměti národa Brno se budou konat také přednášky, projekce, besedy a další kulturní program.
„Myslím si, že Paměť národa po letech našla způsob, jak příběhy nově vyprávět a nejen studenty a děti zaujmout,“ dodává Kroupa.
Memorandum s univerzitou
Organizace v Brně také uzavřela spolupráci s Masarykovou univerzitou. Plánuje především do sbírky Paměť národa zaznamenávat osudy zajímavých osobností, kteří jsou na univerzitu napojení.
Memorandum o spolupráci však znamená i další součinnost. Studenti univerzity budou například moci v organizaci absolvovat stáže. Post Bellum bude také na akademické půdě pořádat besedy a semináře.
„Univerzita je prostředím, pro které je existenční záležitostí předávání paměti, udržování povědomí o minulosti, respekt k hodnotám svobody a práva – proto není prohlubování kontaktů s institucemi typu Paměti národa formalitou, ale zásadním příspěvkem při plnění společenské úlohy vysoké školy,” řekl při podpisu memoranda Jiří Hanuš prorektor Masarykovy univerzity pro personální a akademické záležitosti.
Zdroj: Institut Paměti národa, Masarykova univerzita
Foto: Post Bellum
