Koncept minimální důstojné mzdy (MDM) definuje odměnu za práci, která lidem umožňuje hradit nezbytné výdaje za bydlení, stravu, dopravu, zdravotní péči či vzdělání a zároveň tvořit drobnou rezervu. Pro rok 2025 se tato hranice v celorepublikovém průměru zvýšila na 48 336 korun hrubého. V lokalitách s vysokými náklady na bydlení, jako jsou Praha a Brno, pak experti a expertky stanovili částku 56 912 korun. Ačkoliv se ekonomická situace domácností začíná stabilizovat, zaměstnanci se stále vyrovnávají s dopady předchozí vysoké inflace.

„Pokles reálných mezd byl v posledních letech v Česku tak hluboký, že se až letos očekává, že si zaměstnanec s průměrnou mzdou bude moci dovolit stejný životní standard jako v předcovidovém roce 2019,“ uvádí k aktuálnímu vývoji jeden z autorů konceptu, ekonom Jan Bittner.

Dopady na veřejný sektor a sociální stabilitu

Pod hranicí MDM se v Česku dlouhodobě pohybuje přibližně 2,5 milionů pracujících (63 %) Problém se týká zejména žen (74 %) a profesí financovaných státem. Veřejná správa je ve srovnání s rokem 2019 reálně o 9 % chudší, pracovníci a pracovnice ve vzdělávání o 7 %. Kritická je situace v sociálních službách, kde na důstojné minimum nedosáhne 86 % personálu. 

Cílem výpočtů je podle sociální antropoložky Lucie Trlifajové upozornit nejen na chudobu, ale i na širší ekonomickou nejistotu: 

„Máme o chudobě tendenci uvažovat jako úplné absenci příjmu a neschopnosti pokrýt zcela základní potřeby, my nicméně výpočtem MDM chceme poukázat na finanční nestabilitu a nejistotu, kterou zažívá i řada pracujících lidí.“

Podle autorů a autorek MDM hraje v navyšování životních nákladů klíčovou roli zejména cena bydlení, která tvoří největší položku v rodinném rozpočtu. Nedostupnost standardního bydlení pak může vést i k oslabení důvěry v demokratické instituce.

„Společnost funguje na základě určitého nepsaného pravidla, že pokud lidé poctivě chodí do práce, měli by být schopni zajistit si věci, které jsou ve společnosti běžné. To je pro mnohé možná dokonce ten nejdůležitější a nejhmatatelnější příslib fungující demokracie. Pokud to neplatí, nelze se divit, že má část lidí pocit, že systém nefunguje, jak má, a politicky se radikalizují,“ říká v této souvislosti politoložka Kateřina Smejkalová.

Zdroj: Minimální důstojná mzda
Foto: PxHere