Farmářská škola jako vzdělávací projekt není novinkou, právě od 1. září však zahajuje novou éru – s akreditací MŠMT se nově stává Vyšší odbornou školou ekologického zemědělství. Její činnost pokřtilo pět kmotrů, mezi nimiž nechyběl například Jan Valeška z Asociace místních potravinových iniciativ, náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek, nebo Mikuláš Madaras, ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v jehož areálu našla Farmářská škola své sídlo. 

„Řemeslo se učíme tím, že ho děláme,“ vzkázal novým studentům Jan Moudrý, emeritní profesor Jihočeské univerzity a další z patronů. Během slavnostního zahájení nechybělo občerstvení z produktů ekologického zemědělství, o hudební podkres se postaral patron školy Tomáš Klus. 

Revoluce pro vzdělávání v zemědělství

„Ze zapálených nadšenců do ekologického způsobu hospodaření chceme postupně vychovat profesionály, kteří budou schopni v tomto odvětví najít uplatnění a spolupodílet se na jeho zachování i dalším rozvoji. Chceme podporovat mladé zemědělce, aby posléze zakládali své vlastní farmy a přispívali tak k obnově zdravého hospodaření, zdravé krajiny i života na venkově,“ uvedl Jiří Prachař, jeden z otců myšlenky Farmářské školy a její první ředitel. 

Podle Agrární komory se Česko co do velikosti plochy využívané k ekologickému zemědělství blíží západoevropským standardům – aktuálně zaujímá 15 procent zemědělské plochy v ČR. Problémem je však nedostatek farmářů a dalších pracovníků v odvětví. Ačkoliv zájem o výuku v ekologickém zemědělství podle Prachaře roste, vhodné vzdělávání chybí. Výuka se tradičně odehrává na vysokých zemědělských školách a je postavena především na teoretické výuce. 

Zakladatelé Farmářské školy se to rozhodli změnit a přivezli do ČR model vzdělávání založený z 80 procent na praktické výuce. Ten už dobře funguje například v sousedním Německu, nebo Švýcarsku a Francii.

Zdroj:Slavnostní otevření Farmářské školy, TZ AMPI