Ornitologové vybírají Ptáka roku již od roku 1992. Spolu s osvětou o daném ptačím druhu v kampani spojené s vyhlášením titulu šíří také informace o problematice, s nimiž se daná skupina opeřenců setkává, a vyzývají k její ochraně. 

V případě poláka organizace upozorňuje na intenzivní rybníkářství s velmi hustou rybí obsádkou, úbytek vegetace kolem rybníků a zarůstání břehů, což jsou důvody, které polákům znesnadňují život. Za jejich úbytkem stojí také lov.

„Polák velký k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami. Takových je ale v Česku už jen minimum. Polák proto hnízdí na rybnících, kde se ale potýká s problémy. Kromě neutěšeného stavu rybniční krajiny musí od září do listopadu čelit lovcům. Ačkoliv je polák od roku 2015 celosvětově ohroženým druhem, v Česku stále patří mezi lovnou zvěř, což je nepřijatelné. V letošním roce budeme usilovat o vyjmutí poláka ze seznamu lovných druhů,“ říká ředitel organizace Zdeněk Vermouzek.

Nejen polákům má nyní pomoci zákaz používání olovněných broků na mokřadech, který platí v Evropské unii od poloviny února. O zavedení nařízení usilovalo více než dvacet let sdružení ornitologických organizací z celé Evropy, včetně ČSO. Olovněné broky, které ptáci mohou požít spolu s potravou, měly na svědomí miliony vodních ptáků ročně. Kampaň spojená s polákem velkým má mimo jiné šířit informace o tomto zákazu a uvést je do praxe.

I loni ČSO chtěla upozornit na úbytek ptáků, které považujeme za běžné. Ptákem roku 2022 a předchůdcem poláka velkého byl zvonek zelený. Za posledních deset let jsme totiž přišli o dvě třetiny české populace tohoto druhu.

Zdroj: Česká společnost ornitologická

Foto: Wikimedia Commons - Frank Vassen; Wikimedia Commons - Marek Szczepanek