Více než tisíc dní trvá rozsáhlý konflikt v severoafrickém Súdánu. Jedná se o aktuálně nejničivější humanitární krizi na světě, jak uvádí zástupci OSN, ale i řady dalších, humanitárních organizací. Místní obyvatelstvo čelí porušování lidských práv a brutálnímu násilí ze strany ozbrojených skupin, a to včetně zabíjení, mučení či sexuálního násilí. Zemí se navíc šíří cholera a další nemoci. I přes rozsáhlé násilí, které dopadá i na pracovníky a pracovnice ve zdravotnictví nebo v oblasti humanitární pomoci, zde působí neziskové organizace, které se situaci snaží zlepšovat.

Tři roky neustávajícího násilí dovedly zemi k situaci, ve které potřebuje humanitární pomoc na 34 milionů lidí – dvě třetiny všech obyvatel země. Súdán aktuálně tvoří deset procent veškerých globálních humanitárních potřeb. Přes 21 milionů lidí, zhruba 40 procent všech Súdánců a Súdánek, je v situace akutního nedostatku potravin a v některých regionech již propukl hladomor. Situace se navíc stále zhoršuje a dalších 20 oblastí je hladomorem ohroženo, jak uvádí Světový potravinový program.

Súdán, který má zhruba 46 milionů obyvatel, se potýká s krizemi, napětím a nestabilitou již od své nezávislosti, kterou získal v roce 1956. Aktuální konflikt začal v dubnu 2023, když v hlavním městě Chartúmu vypukly boje mezi dvěma soupeřícími frakcemi vojenské vlády, které se rychle rozšířily do dalších regionů. Na 50 tisíc lidí bylo v konfliktu zabito, ukazují data OSN.

Řada organizací, které v Súdánu ještě donedávna pracovaly, musely své aktivity omezit či zrušit. Podle Tomáše Bendla, vedoucího komunikace české kanceláře Lékařů bez hranic, který nedávno sám Súdán navštívil, za to mohou mimo jiné škrty americké humanitární pomoci. Lékaři bez hranic však na místě díky podpoře soukromých dárců stále působí.

„Věnujeme se primárně léčbě podvýživy, infekčních onemocnění, očkování, traumatologii, pomoci přeživším sexuálního násilí a pediatrii. Provozujeme zhruba 20 projektů v osmi súdánských státech. Ročně pomůžeme s týmem necelých 1500 převážně místních zaměstnanců statisícům pacientů. Rozhodně to ale nestačí k pokrytí všech urgentních potřeb obyvatel. Bez razantního navýšení mezinárodní pozornosti a podpory se situace bude nadále zhoršovat,” uvedl pro Svět neziskovek Tomáš Bendl.

V Súdánu současně probíhá nejzávažnější krize, co se týká nucené migrace. Ze svých domovů muselo odejít na 12 milionů místních, zhruba třetině z nich se podařilo odejít do sousedních zemích. Například Čad či Jižní Súdán se však i kvůli příchozím uprchlíkům také potýkají s řadou humanitárních problémů.

Útoky na zdravotnictví i humanitární organizace

Více než 20 milionů lidí v zemi potřebuje lékařskou péči, boje a násilí dopadají na civilní obyvatelstvo a zemí se navíc šíří cholera, malárie či horečka dengue. Súdánský zdravotnický systém je však v rozpadu. Světová zdravotnická organizace od začátku konfliktu v dubnu 2023 navíc zaznamenala dvě stě útoků na zdravotnická zařízení, při kterých zemřely tisíce lidí.

S útoky se vypořádávají i týmy Lékařů bez hranic. „Jen minulý rok jsme zaznamenali rovných sto útoků vůči našemu personálu, přičemž od začátku války v dubnu 2023 přišlo podle OSN o život více než 1700 zdravotníků a jejich pacientů. Přesto nadále pracujeme na obou stranách fronty a pravidelně vyjednáváme se všemi válčícími stranami, abychom mohli projekty udržet a zajistit tak Súdánkám a Súdáncům nezbytnou péči,” vysvětluje Bendl.

„Útoky na humanitární pracovníky ztížily poskytování pomoci, která zachraňuje životy, některým z nejzranitelnějších a nejkřehčích komunit na světě,” uvádí americká humanitární organizace International Rescue Comittee. Ta vyzývá k okamžité mezinárodní akci, včetně zvýšení financování humanitární pomoci nebo diplomatického tlaku na ukončení konfliktu.

„Setkal jsem se se zaměstnanci Unicef, kolegy z OSN a našimi partnery, včetně zdravotníků v první linii, kteří i přes nepředstavitelné výzvy podávali orální vakcíny a rozdávali moskytiéry osmi milionům lidí, aby bránili choleře a malárii, ošetřili více než čtvrt milionu dětí ve stavu těžké akutní podvýživy a opravovali a instalovali vodovodní systémy, díky čemuž má 11 milionů lidí, včetně navrátilců, vodu,” uvedl Ted Chaiban, zástupce výkonného ředitele organizace Unicef.

Tomáš Bendl z Lékařů bez hranic dodává, že ke zlepšení situace místních by vedle ukončení útoků přispělo především zajištění bezpečného a volného přístupu humanitárních organizací do nejhůře zasažených oblastí, ale také významné navýšení mezinárodní finanční pomoci.

Foto: Pexels