Od vydání rozporuplné Příručky Ministerstva vnitra k veřejným sbírkám (dále jen „Příručka“) uběhly již více jak 2 roky. Co nový přístup Ministerstva a tento – byť právně nezávazný – dokument způsobil za zmatky, jsme shrnuli v tomto článku, který pro kontext doporučujeme projít.

Několik měsíců po vydání Příručky založil Výbor pro legislativu a financování pod Radou vlády pro NNO pracovní skupinu k veřejným sbírkám. S cílem vyřešit nejasnou a nejednotnou situaci v interpretaci Zákona o veřejných sbírkách ze strany krajů a Magistrátu hl. m. Prahy. Na skupině participovalo přes 20 odborníků na veřejné sbírky, zástupci krajů, pořadatelů, státní správy i právní a účetní experti.

Nyní došlo k důležitému milníku. Dne 7. března 2022 byl Výborem pro legislativu a financování schválen seznam doporučení pro Ministerstvo vnitra (dále jen „Doporučení“) a tato Doporučení byla 10. března 2022 převzata Ministerstvem vnitra. Nyní na podnětech pracuje jeho vlastní pracovní skupina k veřejným sbírkám. Další jednání je očekáváno koncem května.

A co je Radou vlády pro NNO doporučováno?

Zde si můžete přečíst celý dokument a taktéž jeho přílohy. Jsou zde nejen konstruktivní návrhy na novelizaci Zákona o veřejných sbírkách, ale i právní stanoviska rozporující současný postup dle Příručky Ministerstva vnitra k veřejným sbírkám. Jde o první oficiální a veřejný výstup, který se k interpretacím v Příručce vymezuje – navíc podpořený více jak 20 experty na problematiku.

V Doporučeních se tak můžete dočíst např.:

„Revidovat Příručku, případně ji nahradit vydáním závazného a právně korektního vodítka pro jednotnou praxi (vyhláška, metodika). Snahu Ministerstva vnitra o poskytnutí vodítka ke sjednocení praxe v interpretaci a aplikaci zákona lze obecně kvitovat. V současné podobě je nicméně Příručka nepřehledná a v řadě výkladů i nepřesná. Zejména v případě výkladu pojmu “předem neurčený okruh přispěvatelů” vzniká obava, že dopad na právní jistotu zainteresovaných subjektů je právě opačný, když výkladový posun může problematizovat případy nacházející se dle dosavadní praxe doposud mimo dopad regulace ZVS. Na str. 3 Příručky je uvedeno: 

‚Předem neurčený okruh přispěvatelů je takový okruh přispěvatelů, který není předem (to jest nejpozději v době zahájení sbírky) znám. To ovšem neznamená, že pokud právnická osoba osloví jmenovitě skupinu o počtu 100 osob, jde automaticky o předem vymezený okruh přispěvatelů, neboť jakákoliv skupina osob oslovených ve spojitosti se shromažďováním dobrovolných peněžitých příspěvků je vždy neurčitým okruhem možných přispěvatelů, jelikož nelze dopředu nikdy určit, kdo do sbírky přispěje a kdo nikoliv.‘ 

Z toho vyplývá, že při oslovování individuálních dárců (tedy při individuálním fundraisingu) nemůže nastat situace, kdy by o veřejnou sbírku nešlo, a tím pádem Příručka zahrnuje veškeré individuální dárcovství do režimu veřejné sbírky, tj. i identifikované soukromé prostředky, např. příspěvky od velkých stálých dárců musí být v režimu veřejné sbírky. To bezpochyby nebyl smysl a účel, ke kterému by zákonodárce směřoval. Takový výklad by směřoval k neadekvátnímu a neodůvodněnému zásahu do soukromých práv adresátů právních norem, což by bylo v rozporu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu, Nejvyššího soudu i Nejvyššího správního soudu. Blíže viz příloha č. 2 - Právní stanoviska k veřejným sbírkám. Vzhledem k problematické aplikační praxi zrušit, případně aktualizovat Příručku, zejména výklad na str. 3.“

Co dál?

  1. Pokud ve své praxi narazíte na problém s krajem nebo Magistrátem hl. m. Prahy, doporučujeme čerpat z výše odkazovaných Doporučení.
  2. Koncem května je avizované další jednání pracovní skupiny při Ministerstvu vnitra. Budeme informovat o dalších novinkách.
  3. Můžete také použít stále platná doporučení v našem předchozím článku zde.