V evropských zemích se objem darování pohybuje zhruba mezi 0,2-0,7 % hrubého domácího produktu (HDP). Odhady výše filantropického darování v součtu za většinu států EU, Velkou Británii, Norsko a Švýcarsko dosahují alespoň 92,8 miliard eur ročně (zhruba 2,3 bilionu korun) za rok 2013, což představuje zhruba polovinu ročního rozpočtu EU. Dle kategorií zdrojů se na darování podílejí nejvíce jednotlivci (hrubý odhad 47 %), dále korporace (25 %) a nadace (19 %), menší podíly mají dobročinné loterie (3 %) a darování odkazem ze závěti (6 %).

Porovnávat data jednotlivých evropských zemí ale není snadné, zejména kvůli jejich roztříštěnosti nebo odlišné metodologii sběru, případně kvůli úplné absenci dat. Na filantropii v daných státech má vliv mnoho dalších faktorů, například odlišné výdaje na sociální politiky, vzdělávání nebo zdravotnictví. Liší se také podíly jednotlivých zdrojů na celkovém filantropickém darování.

Rozdíl je také mezi jednotlivými částmi Evropy, přičemž střední a východní Evropa v mnohém zaostává za západní. V některých státech jde například o snahu omezit filantropický sektor. Konkrétním příkladem může být Maďarsko, které zvýšilo daň pro neziskové organizace pracující s uprchlíky. 

Trendy ve filantropii

Obecně lze říci, že v Evropě je filantropické prostředí stabilní a příznivé a objemy darů od začátku století i díky hospodářskému rozvoji a inflaci téměř stabilně narůstají. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za to mohou kromě osobních i demografické a ekonomické faktory, například vyšší počet starších lidí s vyšším příjmem nebo majetkem, který mohou darovat. 

Rozvoj dárcovství ovlivnily také krize poslední doby, zejména pandemie covid-19 nebo válka na Ukrajině. Trendem se staly darovací portály, které pomáhají rychleji reagovat na aktuální krize. V Česku jsou to například platformy Donio nebo Darujme.cz.

V zahraničí se rozšiřují také nové hybridní filantropické nástroje. Prvním jsou charitativní loterie, které fungují například v Nizozemsku, kde musí povinně přes 40 procent svých zisků darovat na společensky prospěšné účely.

Dalším příkladem jsou dluhopisy vázané na sociální dopad: 

„Investoři získávají zhodnocení svých investic při úspěšném uskutečnění projektu (např. repatriace vězňů), který státu v celkovém objemu přinese více výhod, než o kolik musí zhodnotit původní investice. Ze sousedních zemí s novými nástroji mají zkušenost v Rakousku i Německu,“ popisuje spoluautor studie Michal Ostrý.

S jakými problémy se potýká Česko a kde hledat inspiraci?

V Česku je podle analýzy zásadních problémů několik. Tím prvním je, že nám chybí dobrá data k tomu, aby se tuzemská filantropie dala vhodně analyzovat. Podle PAQ Research je tak třeba je začít systematicky sbírat. Inspiraci v tomto směru nabízí například Nizozemsko a jeho studie darování.

Z praktického hlediska se dárcovství potýká s více nedostatky. V souvislosti s nimi PAQ Research shrnuje doporučení pro nástroje státu k ovlivnění dárcovství. Mezi ta zásadní patří:

  • oslabit degresivitu v efektu darů na daně, která omezuje motivaci nízko a středně příjmových, například uplatněním darů v daňové slevě nebo přenastavením současného systému plného zápočtu darů bez ohledu na výši
  • omezit další nástroje, které vedou k extrémnímu snižování daňového základů, například omezení odpočtu za finanční produkty ze základu daně
  • při reformách DPFO navyšovat sazbu daně (např. oproti navyšování nemocenského pojištění)
  • umožnit převést slevu na poplatníka do daňového bonusu

Kromě výše zmíněného Nizozemska, které se vyznačuje nízkými náklady, rychlým registračním procesem a příznivými daňovými podmínkami pro dárce i příjemce, by Česko další inspiraci mohlo hledat v Dánsku. Jde o zemi, která mezi prvními začala automaticky odečítat filantropické dary v daňovém přiznání. Počet osob s odečtem se díky tomu zdvojnásobil a celková odečtená částka stoupla o 15 %. Podle spoluautora studie Matyáše Levínského by zavedení podobného systému u nás zvýšilo ochotu darovat u těch, kteří v současné době slevu na dani z darů nevyužívají.

Celou studii si přečtěte tady.

Jan Gregor

ředitel Světa neziskovek

„Analýza zmiňuje důležitý fakt – v ČR chybí solidní a kontinuální výzkum filantropického prostředí. Proto jde o výrazný počin hodný pozornosti. Při čtení je třeba být na pozoru. Některé závěry studie jsou – patrně právě nedostatkem dat – spíše otevřené, nebo zůstávají v rovině hypotéz, i když jsou prezentovány jako konkrétní zjištění. 

Daty není podložen například závěr, že automatizace odečítání darů v daňových přiznání vede ke zvýšení ochoty lidí darovat. Je zřejmé, že automatizace procesu v Nizozemsku (i kdekoli jinde) vede k podchycení většího objemu prostředků. Někteří dárci jednoduše sami od sebe do přiznání dary neuvádějí a automatizace je ovšem zachytí. Zvýšení úhrnu reportovaných darů tak zdaleka nemusí nutně znamenat, že vedlo ke zvýšení darování.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že je škoda, že kapitola ‚Trendy v zahraničí a v ČR’ paradoxně neobsahuje informace právě o trendech v České republice. 

V každém případě, výzkumní pracovníci neměli lehké podmínky. Není žádný med vytvářet výzkum v oblasti, kde chybí data, nebo kde jsou data náročně porovnatelná. Osobně věřím, že tento počin povede k dalšímu zlepšení tristní situace v oblasti solidního vědeckého výzkumu filantropie v České republice.“

Zdroj: Via Clarita

Foto: Unsplash