Nápad na projekt vzešel od Nadačního fondu Via Clarita, Nadace RSJ a Nadace Simony Kijonkové. Cílem je díky datům o darování a aktivitách filantropických organizací mapovat klíčové trendy a identifikovat výzvy, kterým český nadační sektor čelí. Výsledky, které budou aktualizovány pravidelně každé dva roky, mají sloužit k podpoře filantropie, ale i posílení komunikace se státními institucemi. Protože se jedná o první rok sběru dat, na vývojové trendy, které jsou jednou z hlavních ambicí projektu, bude třeba si počkat.

Výzkumnou zprávu Panel veřejně prospěšných nadací a nadačních fondů: zjišťování trendů v nadačním dárcovství za rok 2023 najdete tady.

V Česku funguje zhruba 3586 nadačních subjektů, do prvního měření v rámci nového projektu se jich zapojilo 51. „Výsledky proto nelze vnímat jako reprezentativní pro celý sektor, ale jako určitou sondu do části sektoru,“ stojí v tiskové zprávě. 

„Přestože z celkového počtu více než tří tisíc tvoří jen opravdu malou část, objem darů, které v roce 2023 rozdělily, je 1,3 miliardy korun, což je přibližně třetina všech darovaných prostředků v daném roce,“ uvádí Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM, který výzkum realizuje. 

Ochota přispívat roste, přetrvává ale i nedůvěra

Nadace a nadační fondy si chválí rostoucí trend dárcovství. Lidé podle nich přispívají stále ochotněji – jednorázově i pravidelně. S oblibou využívají také moderní nástroje, například crowfundingové platformy. Do filantropických aktivit se více začleňuje mladší generace, roste i zapojení menších dárců. Pozitivním trendem je také posilování spolupráce mezi nadacemi, dárci a dalšími sektory, včetně byznysu. Kromě toho dárci své příspěvky více plánují s ohledem na jejich dlouhodobý dopad. 

Na druhou stranu zmiňují nadace a nadační fondy i negativní trendy. Tím hlavním je nerovnoměrné rozložení podpory, kdy finanční dary směřují zejména na mimořádné události, jako jsou povodně či tornádo. Podfinancování a opomenutí pak čelí nejen dlouhodobější témata, ale i provoz neziskových organizací. 

Přestože jednotlivé subjekty posilují spolupráci, poukazují na jejich nízkou systematičnost, chybějí také mechanismy pro sdílení zdrojů a zkušeností. Nedostatečná koordinace mezi organizacemi pak komplikuje efektivní spolupráci. Přetrvává také nedůvěra veřejnosti. „Část veřejnosti se domnívá, že řešení mnoha problémů by měl zajistit stát, což oslabuje vnímání významu filantropie. Pochybnosti o transparentnosti a smysluplnosti některých iniciativ navíc snižují ochotu darovat,“ stojí ve výsledcích. 

Byrokratické překážky a personální problémy

V roce 2024 nadacím a nadačním fondům při plnění individuálních cílů pomáhal vzrůstající zájem médií, který témata filantropie pomáhá popularizovat. V souvislosti s tím je prospěšná i spolupráce se známými osobnostmi (o tom, jak je pro neziskové organizace důležitá podpora slavných tváří, si můžete přečíst zde). Prospěšná byla také stabilizace prostředí po krizích posledních let, zejména pandemii covid-19, válce na Ukrajině a energetické krizi. Naplňování cílů pozitivně ovlivnila i poptávka po profesionalizaci ze strany organizací. 

Mezi negativní faktory naplňování cílů se řadí zejména problémy s financováním související s horší ekonomikou Česka, výší HDP a růstem reálných mezd. V loňském roce nadace a nadační fondy bojovaly také s nedostatkem kvalitních zaměstnanců a zaměstnankyň a omezenými kapacitami. Bariéry jsou i ze strany státu: nízké daňové zvýhodnění, administrativní zátěž spojená se žádostmi o dotace nebo vedením veřejných sbírek či striktní pravidla pro využívání majetku nadací.

Vzdělávání, sociální témata a duševní zdraví

„Z hlediska vzdělávacích preferencí nadací a nadačních fondů v panelu je největší poptávka po efektivní komunikaci, jak uvnitř organizace, tak směrem k dárcům, partnerům a veřejnosti. Druhým významným tématem jsou evaluace, které odrážejí snahu organizací lépe monitorovat a hodnotit své aktivity a jejich přínos,“ stojí ve výsledcích prvního šetření. Trojici nejvíce žádaných oblastí vzdělávání doplňuje obecná správa a řízení nadací a nadačních fondů.

V celkovém objemu vyplatily nadace a nadační fondy v roce 2023 téměř 1,4 miliardy korun. Absolutní většina (81 %) směřovala organizacím, z toho 59 % na jejich projekty a 22 % na provoz. Fyzickým osobám směřovalo pouze 11 % vyplacených příspěvků. 

Průsečík nadační fondy a nadace nacházejí ve třech prioritách, které podporují: vzdělávání, sociální témata a duševní zdraví společně s wellbeingem. Nejčastějšími cílovou skupinou subjektů v panelu jsou jednoznačně děti a mládež, následují lidé s handicapem/umírající a lokální komunity. Významně se nadace a nadační fondy zaměřují také na ženy, migranty a etnické menšiny a starší osoby. 

Foto: Freepik
Zdroj (včetně grafů): Via Clarita, STEM