Blíž ke svobodnému životu lidí se zdravotním znevýhodněním
V uplynulém roce se podařilo dosáhnout dalšího kroku v deinstitucionalizaci sociálních služeb, která přispívá k tomu, že lidé se zdravotním znevýhodněním mohou žít běžným životem tam, kde si sami přejí, s podporou potřebných služeb. Prezident v únoru podpisem schválil změnu, která přináší definici komunitních služeb v zákonech o sociálních a zdravotních službách. Pozitivní krok, který přispívá k naplňování práva na nezávislý život tak, jak jej stanovuje Úmluva o právech osob s postižením, se podařilo prosadit za přispění střešní organizace Jednota pro deinstitucionalizaci.
A komunitní služby také opravdu přibývají – například Dobromysl ve spolupráci s rodičovskou organizací Péče bez překážek a Prahou otevřel v Lahovicích nový denní stacionář pro lidi s mentálním a kombinovaným postižením, který má přispět k řešení nedostatku služeb v hlavním městě. Další zařízení v Praze by pak organizace měla otevřít zkraje roku. V Olomouci spolek Jdeme Autistům Naproti (JAN) otevřel komunitní centrum pro rodiny s dětmi a mladými s poruchou autistického spektra, kde bude poskytovat zejména služby sociální rehabilitace či rané péče. O centru JAN jsme psali zde.
Podporu lidem s autismem, intelektovým znevýhodněním a náročným chováním i pečujícím, aby byla naplňována jejich práva, nově poskytuje Centrum advokační podpory, které spustila organizace Naděje pro děti úplňku. Centrum bude poskytovat odbornou a právní pomoc, krizovou intervenci a také zastoupení při některých jednáních s veřejnou správou, poskytovateli služeb či v právních sporech.
Už rok mohou lidé s autismem získat řidičské oprávnění, a to díky novele, která zrušila plošný zákaz. Podmínkou je potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení a vedle standardního vyšetření také odborné posouzení dopravním či klinickým psychologem. „Novela narovnává letitou diskriminaci a lidem na spektru autismu přináší novou šanci začlenit se plně do společnosti a pracovního života,” uvádí Národní ústav pro autismus (NAUTIS), který má na této legislativní změně zásadní zásluhu.
Na zapojení osob s autismem do běžného života se v letošním roce myslelo i v dalších oblastech. Například po testování provozu v prodejně v Sokolově společně s organizací Sokolík Tesco zavedlo ve všech svých prodejnách klidnou hodinku. Každé pondělí od 12 do 13 tak mohou nejen lidé s poruchou autistického spektra nakupovat v menším ruchu. Na lidi, kteří mají specifické potřeby, myslelo i město Olomouc při organizaci vánočních trhů společně s organizací Jdeme Autistům Naproti a Za sklem vytvořilo takzvané hodiny blízkosti určené pro osoby s poruchou autistického spektra, kterým může vadit hluk a blikající světla.
Dostupnější paliativní péče i podpora pečujícím
Novela zákona o sociálních službách přináší rychlejší a jednodušší přiznání příspěvku na péči pro pacienty v terminálním stádiu. Často se totiž stávalo, že příspěvek nepřišel včas a rodiny zůstaly bez opory v nejnáročnějších chvílích. Změny, které mohou zásadně ulevit pečujícím, se podařilo prosadit i díky aktivitám neziskových organizací. Jak toto úsilí vypadalo, v našem článku popsaly zástupkyně Cesty domů a Fóra mobilních hospiců.
V Ústeckém kraji, kde v celorepublikovém srovnání v domácím prostředí umíralo nejméně lidí v domácím prostředí, přibyl nový poskytovatel mobilní hospicové péče. Hospic v Mostě nově dojíždí za nevyléčitelně nemocnými pacienty a pacientkami domů. Kapacity mobilních hospiců, díky kterým může stále více lidí zemřít ve známém prostředí, stále rostou. Zatímco v roce 2018 jich využilo 2249 pacientů a pacientek, předloni již toto číslo překročilo 7 tisíc.
Vedle mobilní hospicové péče se však rozvíjejí i další služby paliativní péče. Cesta domů na podzim v Praze otevřela lůžkový hospic. „Domácí hospicová péče předpokládá zapojení pečujících z řad blízkých pacienta, což bohužel není vždy možné. Nezřídka se také stává, že rodina je dlouhodobou péčí vyčerpaná a potřebuje pomoc. Těmto pacientům nyní nabídneme prostředí, které bude pohodlné a bude co nejvíce připomínat domov,” uvádí organizace.
V hlavním městě také roste dětský hospic – druhý v České republice po otevření Domu pro Julii v Brně. Nadace rodiny Vlčkových jeho spuštění plánuje na rok 2026, ale již od jara minulého roku funguje část usedlosti Cibulka, kde se konají setkávání pečujících vážně nemocných dětí.
Práva dětí i lepší školní vzdělávání
Rok 2025 přinesl významné novinky v oblasti práv dětí. V létě zahájil činnost dětský ombudsman, který hájí práva dětí a mladistvých. ČR tak plní doporučení OSN i standardy naprosté většiny evropských zemí, vyslyšela také volání řady neziskových organizací, které na jeho zřízení dlouhodobě apelovaly. Prezident v tomto roce také schválil nepřijatelnost fyzických trestů, o což se dlouhodobě zasazovalo zejména Centrum LOCIKA. Řada dalších organizací snahy podporovala a v průběhu roku opakovaně vyzývala politickou reprezentaci ke schválení novely. O obou změnách jsme psali v tomto článku.
S lednem loňského roku také skončily kojenecké ústavy pro děti do tří let, systém se také připravuje na změnu, která od roku 2028 zajistí zákaz umísťování dětí do 7 let do dětských domovů. Organizace, jako je například Asociace Dítě a rodina a její členské organizace či Nadace J&T, které k prosazení těchto zákonů přispěly, tak dále pracují na systémových změnách, které přispívají k prevenci odebírání dětí z rodin či zlepšování pěstounské péče.
V létě prezident podepsal novelu školského zákona, jež přinese takřka 50 změn a podle organizací představuje jedinečnou příležitost zlepšit vzdělávací systém pro téměř dva miliony dětí. K politické reprezentaci se kvůli novele dlouhodobě obracelo přes 30 neziskových organizací. I o této novele jsme již informovali.
Ministerstvo zdravotnictví a školství vydalo nový metodický materiál, který školám usnadní práci s dětmi s epilepsií, aby se mohly bezpečně účastnit všech školních aktivit. Vznikl ve spolupráci s neziskovými organizacemi Společnost E, EpiStop, Epicana a dalšími a obsahuje doporučení týkající se prevence rizikových situací i konkrétních kroků při epileptickém záchvatu.
V roce 2025 vznikla vyhlášku, která zajistí volně dostupné menstruační potřeby na všech základních a středních školách. O tom, jak vypadala práce Sola pomáhá na prosazení změny, se dočtete v tomto článku. Letos jsme také psali o úspěchu nadace Albatros, které se podařilo změnit podmínky pro získání sociálních stipendií – rozšířil se okruh příjemců, a více studujících se sociálním znevýhodněním se tak díky dostupnější podpoře může vzdělávat.
Silnější ochrana obětem
Mnoho neziskových organizací dlouhodobě volá po změnách v trestním řádu. Patří mezi ně například Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV), spolek Victima a jeho členové, Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, Centrum LOCIKA, Česká asociace streetwork, Institut pro restorativní justici či Lobbio. Minulý rok k několika významným změnám pravdu došlo.
Patnáctileté úsilí organizace In IUSTITIA, o kterém jsme psali zde, přineslo novelu, jež od roku 2026 rozšiřuje definici předsudečného násilí – nově se za něj považuje násilí z důvodu pohlaví, sexuální orientace, zdravotního znevýhodnění či například sociálního postavení. „Právní řád přestává rozlišovat mezi „vhodnými“ a „nevhodnými“ oběťmi. Je to milník pro všechny lidi, kteří žili a žijí v obavách, že je stát neochrání, když na ně někdo zaútočí kvůli tomu, kým jsou,” uvedla Klára Kalibová, ředitelka organizace.
V loňském roce byla přijat zákon známý jako „lex Anička“, která zavádí novinky v trestním řádu. Novela vychází mimo jiné z kauzy dívky opakovaně znásilňované otčímem, který měl být potrestán pouze podmínkou. Případ vzbudil pozornost a upozornil na nedostatky v soudní praxi. Změny, které vstupují v účinnost v lednu 2026, reagují na dlouhodobou kritiku soudní praxe ze strany několika organizací. Nově se soudci a soudkyně budou muset celoživotně vzdělávat, což by mělo mít dopad na kvalitu rozhodování.
Novela současně přinese změnu v oblasti finanční pomoci obětem trestných činů, aby lépe pokrývala náklady na terapii, právní zastoupení či ztrátu příjmu a byla dostupná i pozůstalým. Na služby obětem trestných činů půjde více peněz z trestních sankcí.
Součástí změn, které přinese Lex Anička, je také zavedení soudního sociálního pracovníka v řízeních o svéprávnosti, na čemž se podílela Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením. Změna by měla přispět k individuálnějšímu přístupu.
Prezident podepsal také novelu, která zavádí takzvaný dětský certifikát. Ten zajistí, že osoby odsouzené za násilné sexuální trestné činy nebudou moci doživotně pracovat s dětmi.
Méně vězněných i podpora po výkonu trestu
Rozsáhlé změny trestního zákoníku budou mít dopad i na vězeňství. Novela například zmírňuje kumulování trestů odnětí svobody a tresty u méně závažných činů, jako jsou krádeže, neplacení výživného v případech, kdy dítě není ohroženo, či nakládání s konopím. „Napravuje dnešní stav, kdy za bagatelní skutky pěstování pár kytek konopí padaly drakonické tresty (běžně 8 let), a ti, kdo si pro svou potřebu či pro blízké pěstovali konopí na mastičky dostávali daleko přísnější tresty něž pachatelé sexuálního násilí,” říká Matěj Hollan, ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb – jedné z organizací, která politickou reprezentaci ke schválení novely vyzývala. Organizace v novele vidí naději na snižování vysoké míry uvěznění, která je v Česku třetí nejvyšší v celé EU.
Dekriminalizace některých činů však povede k tomu, že s nabytím účinnosti novely byly z věznic k 1. lednu propuštěny stovky lidí. AOOV a její členové připravili přehled dostupné pomoci neziskových organizací i veřejných institucí, aby lidé nezůstali bez podpory hned v prvních dnech na svobodě. AOOV loni také spustila platformu provystup.cz, jejímž cílem je poskytovat informace o pomoci odsouzeným už během výkonu trestu. Dvě třetiny lidí se totiž po propuštění z vězení vrací zpět, hlavními faktory jsou nezaměstnanost, dluhy, problémy s bydlením, závislosti a především chybějící návazná podpora – právě to chce nová platforma řešit.
Novela mimo jiné zakotvuje principy restorativní justice, o jejichž zapojení dlouhodobě usiloval Institut pro restorativní justici. O konceptu jsme psali více zde. Nově je tak kladen důraz na nápravu způsobené újmy, obnovu narušených vztahů a aktivní zapojení všech zúčastněných. „Novela směřuje k tomu, aby tresty skutečně plnily svůj účel – chránily společnost, napomáhaly nápravě a zohledňovaly zájmy obětí,“ uvedla Jana Smiggels Kavková, předsedkyně výboru AOOV.
Zmírnit sociální ohrožení
Podle Zprávy o vyloučení z bydlení je bytová nouze v Česku na vzestupu a nachází se v ní na 161 tisíc lidí včetně 62 tisíc dětí, závažný problém s bydlením má 1,6 milionu obyvatel. K řešení by měl přispět zákon o podpoře bydlení, v jehož prosazení hrála zásadní roli Iniciativa Za bydlení, která sdružuje desítky organizací i jednotlivců.
Nový zákon bude mít vliv na nejrůznější ohrožené skupiny obyvatel – lidi bez domova, samoživitele, seniory, děti, lidi se znevýhodněním a další. Na přínosy i limity aktuálně schválené podoby, jsme se ptali zástupkyň a zástupců řady neziskových organizací. Nová vláda ke konci roku navrhla odložení účinnosti zákona, s čímž neziskové organizace nesouhlasí a upozorňují na to otevřeným dopisem.
V roce 2025 byla nově zavedena takzvaná “superdávka” – ta sjednocuje dávky sociální pomoci a má za cíl systém zjednodušit a snížit administrativu. Její vypočítání je však složité a nebylo jasné, kolik peněz by příjemci dávek vlastně měli pobírat. Neziskové organizace proto zakročily a zveřejnily kalkulačku, díky níž je možné výši superdávky zjistit. „Na absenci informací o přesných dopadech dávky si dlouhodobě stěžovaly terénní sociální služby, ale i politici a političky. Nyní budeme mít veřejně přístupnou kalkulačku, kde si může každý svoji situaci spočítat,“ uvedla pro Novinky Lucie Trifajová z Centra pro společenské otázky – SPOT, které společně s Českou asociací streetwork, Platformou pro sociální bydlení a Platformou pro včasnou péči kalkulačku připravilo dříve, než to zvládlo ministerstvo.
Tranzice i bez sterilizace
Evropský soud pro lidská práva odsoudil, že translidé v Česku pro úřední změnu pohlaví musí podstoupit chirurgickou kastraci. Potvrdil tak loňské rozhodnutí Ústavního soudu a státu nařídil přijmout vhodnou legislativu. Rozhodnutí je vyústěním několikaletého sporu, v němž T. H. již více než deset let v Česku žádá o úřední změnu pohlaví a současně odmítá kastrací, kterou považuje za ponižující a nedůstojnou. Ten vedla organizace Fórum pro lidská práva. O rozsudku jsme psali v tomto článku.
Za práva zvířat
Rok 2025 byl významný i co se týká práv zvířat. Vznikla například vyhlášce o stanovení doby lovu - která zakazuje lov lišek v době péče o mláďata. Zásluhu na ní má organizace Svoboda zvířat s kampaní Nora patří lišce.
Od prosince také platí novela omezující prodej a používání pyrotechniky, o níž dlouhodobě usilovaly organizace Společnost pro zvířata či Obránci zvířat (OBRAZ). Těm se podařilo vzbudit zájem veřejnosti, která se pro změnu vyslovila v peticích. Prodej rachejtlí díky novele před Silvestrem meziročně klesl o desítky procent a nový zákaz se odrazil také na kvalitě ovzduší po novoročních oslavách – hodnoty byly nejlepší za více než 20 let. Iniciativa však nekončí, Společnost pro zvířata požaduje ještě rozsáhlejší zákaz pyrotechniky. Organizace také dál upozorňují na rizika, které pyrotechnika na životy zvířat i lidí má.
Zvířata nejíme i organizace OBRAZ se podílely na novele veterinárního zákona, který provozovatelům jatek nařizuje od roku 2026 povinně nainstalovat kamery, což má přispět k omezení týrání zvířat. Iniciativa Zvířata nejíme však dále upozorňuje na nedostatečnost tohoto nařízení, které nařizuje používání kamer pouze v některých částech provozů a usiluje o změny s větším dopadem.
Advokační aktivity organizace OBRAZ za významné podpory veřejnosti přispěly také k tomu, že sedm supermarketů se zavázalo ukončení prodeje vajec z klecových chovů již od roku 2026.
Organizace NESEHNUTÍ se se svou kampaní Pestré jídelny za zdravější, inkluzivní a klimaticky odpovědné školní stravování, podílela na vzniku vyhlášky, která přinese větší podíl rostlinných potravin a vegetariánských jídel – nově bude muset každá jídelna nabídnout dva bezmasé chody v týdnu.
Odškodnění za nucené sterilizace i krok k desegregaci
Ženy – zejména se jedná o Romky –, které podstoupily nucenou sterilizaci mezi lety 1966 a 2012, mají nárok požadovat odškodné ve výši 300 tisíc korun. V době přijetí zákona se odhadovalo, že by na něj mohlo dosáhnout na 400, v polovině loňského roku však kompenzaci dostalo již 900 obětí. Lhůta pro podávání žádostí původně trvala jen do konce roku 2022, lidskoprávní a romské romské organizace však volaly pro prodloužení termínu. Ten se nejprve změnil na konec roku 2024 a v loňském roce se lhůta opět posunula až na konec ledna 2027.
Liga lidských práv navíc zastupovala jednu z žen, která sterilizaci podstoupila, ale žádost o odškodnění jí byla zamítnuta s tím, že šlo o její dobrovolné rozhodnutí. Nejvyšší správní soud nakonec nárok ženy na kompenzaci potvrdil – zákrok podle něj lékaři provedli bez náležitého poučení. Rozhodnutí může mít dopad na desítky dalších žen, jejichž žádosti o odškodnění byly zamítnuty.
Nový krok k rovnějšímu vzdělávání by měl přinést metodický přístup k desegregaci romských žáků a žákyň, který v listopadu představili zmocněnkyně pro romské záležitosti Lucie Fuková, zástupci ministerstev a romské organizace Awen Amenca.
Přestože romští žáci tvoří zhruba tři procenta všech dětí, ve speciálních školách pro žáky s intelektovým omezením jejich podíl činí okolo 15 procent. Problémem je i nadměrná koncentrace v jednotlivých školách. Cílem metodického přístupu je nabídnout podporu školám, obcím i dalším aktérům předcházet této segregaci, poskytnout návod na plánování rozložení žáků mezi školami, tandemovou výuku, doučovací kluby či práci s rodiči.
Občanská společnost žije
V září vláda schválila metodiku participace neziskových organizací, která vznikla v rámci Rady pro nestátní a neziskové organizace. Jejím cílem je posílit zapojování organizací do procesů tvorby veřejných politik. Metodika poskytuje doporučení v různých situacích a pro různé státní aktéry a v praxi ji mají využívat například ministerstva či kraje a obce. Zvláštní pozornost je v Metodice věnována zohlednění zapojení znevýhodněných nebo zranitelných skupin obyvatel, a to právě skrze neziskové organizace.
Uplynulý rok se v České republice nesl ve znamení parlamentních voleb. K tomu, aby se voliči a voličky mohli rozhodnout na základě svých hodnot, ať už se jedná o ochranu přírody a zvířat, postoj k manželství pro všechny, reprodukční spravedlnosti či lidem se zdravotním znevýhodněním, přispěla řada neziskových organizací, která připravila přehledy o kandidujících a volební kalkulačky. Výsledek voleb pak ovlivnila iniciativa Zakroužkuj ženu, která přispěla k tomu, že je dnes ve Sněmovně rekordní počet žen.
Před volbami proběhla také demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, v Praze se sešlo několik tisíc lidí, aby vyjádřili podporu prozápadním a proevropským stranám.
Síla občanské společnosti se pak dále výrazně projevovala s tím, jak vítězové voleb navrhovali ministry do nově vznikající vlády.
Lidé opakovaně demonstrovali proti zastoupení Motoristů sobě na Ministerstvu životního prostředí, a to kvůli popírání klimatické krize a postojům k ochraně přírody. První velký protest proběhl v říjnu a svolaly jej ekologické organizace Greenpeace, Re-set, Fridays for Future, Limity jsme my a Hnutí Duha. V hlavním městě se tehdy sešlo několik tisícovek lidí. Další demonstrace se konaly v následujících měsících v Praze, Brně i v dalších městech. V prosinci středoškolské klimatické hnutí Fridays for Future vyhlásilo klimatickou stávku spojenou s protestem v Praze. Budovu ministerstva pak obsadili aktivisté z Greenpeace, kteří na fasádě vyvěsili obří transparent s nápisem „Braňme přírodu“.
Organizace ROMEA a Konsent nasbíraly přes 59 tisíc podpisů vyjadřujících nesouhlas s jmenováním čestného prezidenta strany Filipa Turka ministrem zahraničí, a to kvůli rasistickým a sexistickým výrokům, s nimiž je spojován.
Úvodní foto: Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
