Meda Mládková byla žena s obdivuhodnou energií, která se významně zasadila o rozvoj české kultury. „Přestože prožila většinu svého života mimo území naší země, byla velká vlastenka. Český národ milovala a vše, co dělala, tak dělala pro něj,“ uvedl dnes na svém facebookovém účtu Jiří Pospíšil, předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových. „Celý život věřila myšlence: „Přežije-li kultura, přežije národ“ a tato její myšlenka po ní zůstane,“ doplňuje.
Meda Mládková vystudovala po druhé světové válce ve Švýcarsku ekonomii. Po převratu komunistů se odmítla vrátit do vlasti a zůstala v zahraničí. V Paříži vydávala knihy českým autorům ve svém nakladatelství Editions Sokolova. Vydala mimo jiné první samostatnou monografii malířky Toyen. Ve Francii se setkala s Františkem Kupkou, do jehož obrazů se okamžitě zamilovala a začala je intenzivně sbírat a zviditelňovat jeho tvorbu. Potkala tu také svého budoucího manžela Jana Mládka. Od roku 1960 žili společně ve Washingtonu.
V USA měli Mládkovi vždy dveře otevřené pro významné návštěvy; Ferdinanda Peroutku, Jiřího Voskovce, Madeleine Albrightovou, Bohumila Hrabala i Václava Havla. Poskytovali jim zázemí pro svobodné setkávání a debaty. Meda Mládková se velmi zajímala o politiku a život v ČSR, od roku 1967 pravidelně navštěvovala rodnou zem a podporovala umělce, kteří zde nemohli vystavovat. Po Sametové revoluci založila Museum Kampa, kde jsou k vidění díla z její celoživotní sbírky. Po smrti svého muže věnovala část sbírky městu Praze.
Byla také velkou ochránkyní zvířat, bojovala proti jejich zneužívání na kožešinových farmách. Měla mnoho vizí a nápadů a k tomu velké odhodlání dotahovat věci do konce. Její dlouhý život, filantropická vášeň a nezdolná víra v sílu umění je pro mnohé inspirací. Zanechala po sobě odkaz, který jen tak nezmizí. Zavzpomínat na Medu Mládkovou můžete na nádvoří Musea Kampa, kde vzniklo pietní místo přímo před bytem, ve kterém strávila několik let a sledovala dění v museu.
