Aktuálně

Koncept sociálního podnikání zapustil kořeny v různých částech světa. Přístupy k němu se samozřejmě různí s ohledem na sociokulturní tradice i specifika různých ekonomických modelů. Podobně jako u řady jiných věcí, je náš pohled na sociální podnikání často jaksi europocentrický. Aby také ne, co se diskuzí o sociálním podnikání týče, nemá Evropa konkurenci. Ekonomové, (levicoví) intelektuálové, sociální inovátoři, politici, úředníci všeho druhu … ti všichni se chtějí do diskuzí o sociálním podnikání zapojovat. Poslední dvě jmenované skupiny mají navíc za úkol jej nějak zakomponovat do daňových, sociálních a jiných zákonných předpisů, což v našem obecně přeregulovaném prostředí není vůbec žádná legrace. Pokud však opustíme evropskou ulitu a podíváme se, jak na sociální podnikání jdou kolegové v jiných částech světa, můžeme získat osvěžující zkušenosti, jako třeba já nedávno na Tchaj-wanu.

Vytvářet zisk a zároveň pomáhat druhým dokáže čím dál více českých a slovenských podnikatelů. UniCredit Bank a UniCredit Foundation je již podruhé podpoří ve speciálním grantovém programu. V České republice ve spolupráci s Nadací VIA hledáme Lepší byznys, na Slovensku se s Nadáciou PROVIDA ptáme: „Môžu ryby lietať?“. Podpora sociálního podnikání je prioritou i pro Evropskou unii.

Pohybujete-li se v oblasti zvané sociální ekonomika, nemine vás slovo TESSEA, neboli tematická síť pro sociální ekonomiku. V této tematické síti se toho od jejího vzniku událo již poměrně mnoho, aby se dopracovala do jasných kontur, které má dnes - TESSEA je zastřešující organizací sociálních podniků z celé České republiky. Co stojí za jejím vznikem a jaké výhody vám může poskytnout, stanete-li se členy, čtěte v tomto článku.

Víte, jak a proč se vlastně hledají náhradní rodiče? Jaké možnosti má rodina, jež se ocitne v nouzi? Jaké zátěži čelí nemocní lidé na sklonku života a jejich blízcí? Nejen finanční podpoře, ale i šíření osvěty týkající se těchto otázek se dlouhodobě věnuje Nadační fond J&T. Jakým způsobem podporuje své priority a s čím může jednotlivcům a organizacím pomoci, blíže představila ředitelka Nadačního fondu J&T, paní Marie Oktábcová.

Zájem o sociální podnikání a počet sociálních podniků se v ČR den ode dne zvyšuje. Sociální podnikání je na vzestupu nejen u nás, ale i všude ve světě, takže by se mohlo zdát, že vlastně není třeba vysvětlovat, o co vlastně jde. Podle Evy Dorňákové z P3-People, Planet, Profit, o.p.s. je však opak pravdou: v praxi se často setkáváme s nejistotou v přesném zařazení a v šíři tohoto pojmu. Co přesně tedy sociální podnikání v českých podmínkách zahrnuje?

Ještě si vzpomínáte na dotazník, který jsme mezi Vás v září rozeslali? Máme tu nový rok, tedy skvělou příležitost ke zhodnocení toho, s čím jste se nám svěřili. Ptali jsme se Vás, jak jste s novým Světem neziskovek za první půlrok spokojeni, která témata máte rádi a co Vám naopak v obsahu chybí a co byste tedy uvítali v dalších číslech. Za vaše názory Vám děkujeme a vězte, že nepřišly vniveč - pečlivě se jimi v redakci zabýváme. Tak tedy: co jsme se od Vás dozvěděli a jak jsme s tím naložili?

Co vás napadne, když „neziskovka shání podporu“? Odpověď je asi jasná, obzvlášť teď v předvánočním čase, kdy má většina z nás práh odolnosti trochu snížený a tlak žádajících o vše možné se naopak zvyšuje. Ano, bez peněz to nejde, na druhou stranu peníze nejsou všechno. Ve skutečnosti existuje i spousta nefinančních možností, jaké mohou neziskovky využít pro zefektivnění své činnosti a navázání spolupráce se svými podporovateli. Stačí se porozhlédnout očima zeširoka otevřenýma a chtít hledat příležitosti i v jiné než finanční podobě. Vždyť to znáte – kdo chce, hledá způsoby…

Vedle nárazových akcí pro zaměstnance se v oblasti firemního dobrovolnictví objevují také odlišné cesty. CSR Leader Skupiny ČEZ Michaela Chaloupková říká, že firemní dobrovolnictví se má odvíjet především od potřeby neziskovky a na straně firmy i zaměstnanců musí zůstat dobrovolné.

V předchozím díle naší poradny jsme si oddechli od opakovaně zmiňované DPH a věnovali se tématu rozdělování režijních nákladů mezi jednotlivé projekty. K DPH se ale ještě vrátíme - tentokrát však právě z pohledu režijních nákladů.