Aktuálně

Síťovku? Ano, síťovku. Ne, nezabloudili jsme v čase o celá desetiletí zpátky, i když v době přesycené igelitkami je možná leckdo maličko zaskočen. Je ráno 23. dubna a právě vcházíme do velkorysých moderních prostor Fora Karlín. Rej světel, příjemná hudba, barevné panely, spousta lidí, hluk, pobíhající lidé v barevných tričkách – a nálada plná očekávání. U vchodu každý z návštěvníků obdrží informační materiály v nepřehlédnutelně modré síťové tašce. Obsah, který se do ní musí vejít, skutečně není zanedbatelný – na letošním veletrhu neziskových organizací tato přizpůsobivá pamětnice do sebe totiž pojme úctyhodných 216 položek.

Jste nezisková organizace? Povedlo se vám prostřednictvím Evropského dotačního fondu nebo orgánů státní správy získat finance pro realizaci vašich programů a projektů? Gratulujeme! Než však usnete na vavřínech, nastavte si budík. Proč? Protože zůstat bdělý se vyplatí.

Záchrana mizejících tropických pralesů je téma globální, silné a nadčasové. Většina z nás se snaží alespoň budit dojem, že nám osud onoho neproniknutelného porostu a jeho obyvatel není lhostejný. Občas podepíšeme petici, jindy možná sáhneme i do peněženky. Je to přece ušlechtilé a nejsme nelidové. Pornografie vyvolává reakce přesně opačné, avšak ještě méně upřímné. Stavíme se k ní zpravidla štítivě a odtažitě, nikoho nesmí ani napadnout, že bychom něco takového vyhledávali. Statistiky návštěvnosti různých „stránek pro dospělé“ nicméně hovoří jasně … Co se tedy stane, když se starost o pralesy s pornografií propojí a zanícení ekologičtí aktivisté začnou na své zelené projekty vybírat prostřednictvím prodeje vlastních sexuálně explicitních materiálů?

Pracovní vztahy jsou oříšek. Lidé jsou různí, mají různé zvyky, často si vzájemně nesednou a do pracovních vztahů míchají i ty osobní. Tyhle problémy ale mají jednoduché řešení – ať se vám to líbí, nebo ne, musíte si ve firmě nastavit jasná pravidla. Konkrétní tipy na řešení každodenních nedorozumění nabídne v článku Olga Medlíková, lektorka a specialistka na trénink mluvčích, argumentaci či rétoriku.

Poslední měsíce starého a první měsíce nového roku jsou v neziskovém sektoru vždy obdobím předávání nejrůznějších cen a ocenění. Jejich počet neustále roste a spolu s tím se rozšiřuje i škála oborů a aktivit, na které se zaměřují. Předávání nejrůznějších sošek, plaket, diplomů a s nimi spojených šeků nebo dalších odměn je zkrátka v neziskovém sektoru velkým fenoménem.

Chráněná dílna propojuje lidskou energii a materiál, ze kterého vzniká hmatatelný výsledek. Je jím výrobek, článek citlivého ekosystému, se kterým přijde veřejnost nejčastěji do styku. Výrobky českých chráněných dílen se typově moc neliší, jejich design často hraničí s kýčem a je přinejmenším zpochybnitelný. Na druhou stranu, leckdy je technická úroveň zpracování materiálu – často keramiky nebo textilu – překvapivě vysoká. Ucha košíků klienti umisťují správně a pletou pravidelně, keramika má pečlivě nanesenou glazuru, panenky a polštáře drží pevné stehy. Kde hledat rezervy?

Jen osobní účastí na dění v neziskovém sektoru se lze dostat až k jádru problémů, se kterými se neziskové organizace denně potýkají. Občanské sdružení AISIS se tak snaží jít neziskovému sektoru a jeho specifickým potřebám naproti. Prioritou je hledání a poskytování vhodných řešení v oblasti účetnictví, mzdové agendy a finančního řízení včetně administrace obdržených dotací.

Pozor, tento článek obsahuje zastaralé informace.  NNO jsou právnickými osobami soukromého práva a patří mezi formalizované struktury občanské společnosti. Typické NNO naplňují znaky mezinárodně sdílené definice NNO, jejímiž autory jsou americký sociolog L. M. Salamon a německý sociolog H. K. Anheier: Organizovanost (stálá, formalizovaná struktura) Soukromý charakter a nezávislost na státu (soukromoprávnost) Nerozdělování zisku (mezi členy a rozhodující osoby) Samosprávnost (vnitřní struktura) Dobrovolnost (ve smyslu „s účastí dobrovolníků“) Vymezení NNO, zpracované RVNNO (Rada vlády pro nestátní neziskové organizace) a používané pro účely této státní politiky, vychází z právních forem typických pro NNO. Toto vymezení nepolemizuje s mezinárodním vymezením, ale zúžuje okruh právních forem, které ji naplňují. Podle této definice jsou za NNO považovány tyto právní formy soukromého práva: Spolky a pobočné spolky (nově podle NOZ), dříve občanská sdružení a jejich organizační jednotky (podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů), Nadace a nadační fondy (dříve podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, nyní podle NOZ). Účelová zařízení církví, zřizované církvemi a náboženskými společnostmi podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, v platném znění; dříve Církevní právnické osoby Obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (nyní již zrušeného; existující obecně prospěšné společnosti však podle něj stále fungují) Ústavy (podle NOZ) Školské právnické osoby, registrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zahrnující ve významné převaze také církevní školy Tuto definici doplňuje členění NNO do několika typů podle jejich funkce. Podle funkce jde o: Servisní NNO Advokační NNO Zájmové NNO Filantropické NNO Servisní NNO poskytují přímé služby svým klientům, tedy přímo řeší veřejné problémy. Typicky do této skupiny patří NNO poskytující sociální služby, NNO v oblasti zdravotnictví a sociálního začleňování nebo v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Jde většinou o nečlenské NNO, které usilují o svoji profesionalizaci nebo jí již dosáhly. Servisní a advokační funkce NNO často v jednotlivém případě splývají, tedy konkrétní NNO plní obě uvedené funkce zároveň, a to v určitém poměru svých činností. Advokační NNO bojují za práva vymezených skupin či vybraných veřejných zájmů. Jejich činnost spočívá v prosazování změn nebo naopak bránění změnám vůči veřejným nebo soukromým institucím. Mají významnou roli v prosazování principu rovnosti a nediskriminace, v ochraně menšinových zájmů a veřejného zájmu, jako je ochrana zdraví, životního prostředí nebo práv spotřebitelů. Tyto NNO jsou z hlediska struktury jak členskými organizacemi (občanská sdružení, nyní spolky), tak nečlenskými (obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy). Filantropické NNO podporují finančně i hmotně veřejně prospěšné aktivity. Typicky se jedná o nadace a nadační fondy. Zájmové NNO jsou vůbec nejpočetnější skupinou NNO v českém neziskovém sektoru. Zaměřují se na organizování zájmové činnosti buď výhradně pro své členy, nebo s přesahem do širší veřejnosti, kdy se jejich aktivity blíží službám poskytovaným určitým skupinám. Typicky do této skupiny patří NNO v oblasti sportu a kultury či tradiční venkovské zájmové spolky (například Sokol, včelařské svazy, dobrovolní hasiči, apod.). Zájmové NNO jsou postaveny výhradně na členském principu. Typologie NNO v ČR podle funkcí Zpracoval: Sekretariát RVNNO na základně usnesení vlády ČR č.608/2015

Důležitou otázkou, kterou si při zakládání neziskové organizace její zakladatelé musí v souladu s vytčenými cíli nutně položit, je volba její nejvhodnější právní formy.