Aktuálně

Nosíte v hlavě nápad, který by možná mohl být sociálně inovativní, a přemýšlíte, jak ho rozvinout a uskutečnit? Vnímáte nějaký společenský problém a chcete jej začít pro sebe i ostatní řešit? Působíte v neziskovce a cítíte, že vaše organizace by se měla posunout dopředu a sociální inovace by jí v tom možná mohly pomoci? Máte vymyšlený projekt nebo ho již uvádíte do života a chcete se zorientovat ve správných metodách a postupech? Jste jednotlivec nebo zastupujete organizaci a prostě jen chcete porozumět tomu, co to ty sociální inovace jsou a jak na ně?

Mezinárodní organizace Ashoka se zabývá vyhledáváním sociálních inovátorů a jejich podporou. Nyní zpracovala unikátní mapu pro Českou republiku, která zobrazuje právě takové osobnosti, které se nebojí přistupovat k sociálním problémům novátorsky. K čemu mapa slouží, jak vznikala a kdo jsou to ti sociální inovátoři? Odpovědi v článku nabídne ředitel české Ashoky, Ondřej Liška.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2013 zahájilo aktivní podporu sociálních inovací. Vznikly tak dvě unikátní pilotní výzvy, které se poprvé v ČR, a zároveň také poprvé v EU, systémově zaměřovaly na podporu sociálních inovací. A co si pod pojmem sociálních inovací vlastně představit? MPSV se opírá o základní definici, která spočívá v hledání účinnějších, efektivnějších, udržitelnějších a spravedlivějších řešení, která reagují na naléhavé společenské potřeby.

Prvomájový podvečer v budově ORF KulturHaus se již tradičně nesl v duchu slavnostní ceremonie. Zde, v centru Vídně, se totiž opět předávaly ceny SozialMarie, nejstarší ocenění za inovativní řešení palčivých sociálních otázek. Již od roku 2005 oceňuje soukromá rakouská nadace Unruhe výjimečné projekty. Letos z 300 nápadů vybrala 15 nejlepších, mezi které rozdělila částku 54 000 EUR. Do zákulisí jsme se podívali se zakladatelkou nadace a ceny – paní Wandou Moser-Heindl, která v následujícím rozhovoru zdůrazňuje, že vídeňské ocenění je i pro české nápady.

Služby tisícům neslyšících spoluobčanů poskytuje již devátý rok. Boří komunikační bariéry a zapojuje neslyšící do veřejného života i zaměstnání. Obecně prospěšná společnost TICHÝ SVĚT odkazuje svým novým názvem do oblasti vlastní působnosti velmi výstižně. A se slovem „tichý“ pracují i všechny projekty, kterými pomáhá neslyšícím na cestě z izolace. O tom, jak propojit svět slyšících i neslyšících, si povídáme se zakladatelkou a ředitelkou Tichého světa, oceněnou loni ministrem zdravotnictví za mimořádné zásluhy v oblasti péče o neslyšící, paní Marií Horákovou.

Zoran Dukić pracuje jako fundraiser – a je opravdu v pohodě. Energická povaha a temperament vedle obchodních zkušeností mu dnes pomáhají získávat prostředky pro lidi s mentálním handicapem. Jeho cesta do organizace POHODA – společnosti pro normální život lidí s postižením, však vedla přes mnoho odboček. O tom, jak se ze Srbska dostal do Čech, jak si hledal slovo fundraising ve slovníku i jak se mu daří bořit zažité představy, se dočtete v následujícím článku.

Klientovi přišlo Oznámení o ukončení činnosti mysliveckého sdružení (dále jen „MS“), s tímto sdělením: "Na základě usnesení z čl. schůze MS ze dne 30. 11. 2014 o ukončení činnosti našeho MS Vám byl odeslán na účet podíl likvidačního zůstatku z účtu MS ve výši 31 000 Kč. Vyplacenou částku je nutno zdanit podáním – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 3 měsíců od obdržení zaslané částky." Musí klient tuto částku zdanit v § 10 a udělat daňové přiznání?

Síťovku? Ano, síťovku. Ne, nezabloudili jsme v čase o celá desetiletí zpátky, i když v době přesycené igelitkami je možná leckdo maličko zaskočen. Je ráno 23. dubna a právě vcházíme do velkorysých moderních prostor Fora Karlín. Rej světel, příjemná hudba, barevné panely, spousta lidí, hluk, pobíhající lidé v barevných tričkách – a nálada plná očekávání. U vchodu každý z návštěvníků obdrží informační materiály v nepřehlédnutelně modré síťové tašce. Obsah, který se do ní musí vejít, skutečně není zanedbatelný – na letošním veletrhu neziskových organizací tato přizpůsobivá pamětnice do sebe totiž pojme úctyhodných 216 položek.

Finanční gramotnost – spojení skloňované v posledních letech snad všemi možnými způsoby. Důvod je jasný: téma se denně dotýká nás všech, neznalost v oblasti financí nás může snadno doběhnout. Mnozí se této problematice urputně vyhýbají, ale jsou i tací, pro které představuje životní poslání a koníček. Skvělým příkladem je Centrum finanční gramotnosti, neboli CEFIG – občanské sdružení, které se šířením finanční gramotnosti zabývá. Organizace byla založena v roce 2012, a byť za její činností stojí pouze několik dobrovolníků, úspěšně se prosazuje mezi tvrdou konkurencí v oblasti vzdělávání.