Neziskové organizace se často potýkají s nedostatkem financí, zároveň však většina z nich stojí na silných morálních principech, které jim brání v tom přijmout jakékoliv peníze, které se naskytnou. Otázka etiky a fundraisingu se nedávno rozvířila především v souvislosti s domácím hospicem Girasole Hustopeče, který získal od Nadace Agrofert 300 tisíc korun. Dar byl však později použit v prezidentské kampani Andreje Babiše, a tak jej hospic vrátil.

Mnoho lidí tehdy Girasole Hustopeče kritizovalo, že mohli za peníze poskytnout potřebnou pomoc, další však dali jasně najevo, že s rozhodnutím souzní, což vyjádřili následnou finanční podporou hospici. Ten po této kauze získal několik milionů prostřednictvím individuálního dárcovství.

„Existují organizace, které si prostě řeknou, že potřebují všechny dary a že díky penězům mohou pomoci více klientům. Pečují třeba o handicapované děti a je jim jedno, kdo zaplatí službu, kterou je třeba uhradit,“ uvádí Jan Kroupa z Českého centra fundraisingu. „I to je samozřejmě v pořádku. Ale především u aktivistických organizací je z mého pohledu otázka etiky fundraisingu velmi důležitá,“ dodává.

„Nestačí jen stát s nataženou rukou.“ Ředitel Girasole o vrácení daru Nadaci Agrofert.

Vrátili 300 tisíc Nadaci Agrofert, dárci jim poté poslali několik milionů. Kauza domácího hospice Girasole Hustopeče ukazuje, že neziskové organizace nejsou jen pasivními příjemci darů. 
Foto: Girasole

Chráníme dobré jméno organizace, říkají fundraiseři

Pro některé organizace mohou být morální postoje součástí značky, kterou se prezentují. „Náš brand je to nejcennější, čím ve veřejném prostoru disponujeme. Je třeba o něj pečovat a nevystavovat se potenciálnímu riziku,“ uvádí David Kotora z Transparency International (TI), která svými aktivitami bojuje s korupcí. „TI působí v Česku 25 let, nechceme ‚za minutu‘ kvůli nerozvážnému kroku přijít o roky budované dobré jméno,“ dodává.

Podobný postoj má také Nadace OSF. „Je důležité být připravený odmítnout dar, protože v dlouhodobějším horizontu by mohlo dojít k poškození dobrého jména nadace, což je pro nás naprosto zásadní,“ říká Marie Čermáková, která se v Nadaci OSF fundraisingem zabývá. „Riziko poškození naší reputace nám nestojí ani za velké dary,“ dodává.

„Na dárce a jejich příspěvky uplatňujeme přísná pravidla tak, aby naše nezávislost nebyla narušena, abychom minimalizovali reputační rizika či kolizi s našimi hodnotami,“ uvádí pak ekologické Hnutí DUHA v detailně rozpracovaném etickém kodexu.

Pokud by organizace přijímala dar od dárců, kteří nesouzní s jejím hodnotovým nastavením, mohlo by to podle Kroupy rozložit tým. „Pro mnoho zaměstnanců neziskovek jsou jejich postoje zásadní. Zaměstnanci by tak mohli z přijmutí takového daru být zklamaní,“ říká Kroupa a dodává, že je vždycky třeba myslet také na to, jak by spolupráci vnímali klienti. „Pokud by například lidé s duševním onemocněním, kteří se s pomocí organizace snaží brát co nejméně léků, využívali službu zaplacenou penězi od farmaceutické společnosti, mohlo by to na ně působit negativně,“ popisuje možná rizika.

Pravidla ve fundraisingu jsou také důležitá k udržení dárců stávajících, aby nedocházelo k jejich odchodu, ať už z důvodů konkurenčního postavení nebo hodnotového nesouladu. „Už se nám párkrát stalo, že jsme vyhodnotili, že naši dlouhodobí dárci by mohli mít problém s nějakým novým dárcem,“ uvádí Čermáková. V Nadaci tedy řeší i to, jestli navázání nové spolupráce neznamená, že přijde o dlouhodobého partnera.

Sepsaná pravidla pomáhají držet hranice

„Neexistují univerzální pravidla pro to, od koho přijmout dar. Pokud se samozřejmě nejedná o ilegální činnost, příjem z podvodů nebo z pytlačení v Africe,“ říká Kroupa. „Je ale dobré mít sepsaná a zveřejněná nějaká pravidla, je to zpráva i pro klienty nebo pro další dárce, aby veděli, co je organizace zač a s kým spolupracuje,“ dodává.

„Etický kodex, ve kterém jsme se naše hodnoty snažili jasně vymezit, máme proto, abychom měli jasně stanovené hranice, za které jako organizace nepůjdeme,“ popisuje Martina Hlavatá z Hnutí DUHA .

Organizace, které jsou sdružené v Asociaci ekologických organizací Zelený kruh, se automaticky zavazují k etickému kodexu Asociace, podle kterého se musí při přijímání darů vyhýbat střetům zájmů a mohou spolupracovat pouze s firmami, které se hlásí k odpovědnosti za dopad své činnosti na životní prostředí a které nejsou odpovědné za jeho devastaci. 

Pravidla organizace NESEHNUTÍ také vyhodnocují jednotlivá partnerství, tak aby nebyla porušena její nezávislost nebo dobré jméno. „Vybíráme si takové partnery, kteří šetrně přistupují k životnímu prostředí a respektují ekologické, sociální a etické normy a neporušují lidská práva a práva zvířat,“ uvádí etický kodex fundraisingu NESEHNUTÍ.

Etický kodex je také třeba aktualizovat, protože hodnoty organizace a jejích zaměstnanců se mohou s časem měnit. „Společně s ředitelkou a fundraisingovým oddělením jsme iniciovali úpravu kodexu. Návrh jsme předkládali Radě Hnutí DUHA, našemu poradnímu orgánu a na základě diskuze jsme se shodli na aktuálních pravidlech,“ říká Hlavatá.

Etické otázky hospicové péče

Domácí hospic Vysočina má jasné pravidlo – nepřijímá dary od současných klientů či klientek. „K veliké diskuzi by bylo přijetí daru od pohřebních služeb, to zavání střetem zájmů. Podobně problematicky vnímáme dary od farmaceutických firem nebo třeba dodavatelů zdravotních pomůcek nebo přístrojů,“ říká Petra Hrušková, fundraiserka hospice.

Cesta domů, která také poskytuje hospicovou péči, ve svém etickém kodexu vysvětluje: „Vzhledem k zaměření činnosti přistupujeme k darům od pohřebních služeb a farmaceutických firem s obezřetností a veřejně prohlašujeme, že přijetí takového daru nebude mít žádný vliv na námi poskytované služby.“

Domácí hospic Vysočina, který pečuje o umírající v jejich domácím prostředí, aktuálně nastavuje, jak zacházet s dary od pozůstalých. „Máme pravidlo, že nějakou dobu po úmrtí pozůstalé nekontaktujeme ani s newslettery,“ říká Hrušková. Hospic však spolupracoval s konzultantem, který jim doporučil, aby pozůstalé fundraisingové oddělení oslovovalo aktivně. „Zvažujeme to, ale zatím nevíme jak nastavit postup, aby to nebylo vnímáno negativně. Každý pozůstalý má jiný přístup, někdo je nakloněný zůstat s hospicem v kontaktu, jiný o kontakt nestojí a přeje si bolestivou kapitolu uzavřít,“ uvádí Hrušková.

Také Cesta domů řeší tyto etické otázky. „V době truchlení k případným nabídkám finanční podpory od svých bývalých klientů přistupujeme s nejvyšší citlivostí, protože se tak chceme vyhnout jakémukoli náznaku možné, i když nechtěné, manipulace či využívání křehké osobní situace dotyčných,“ uvádí ve svém kodexu.

Domácí hospic Vysočina se plánuje zabývat také darováním ze závěti. „Někdo to může vnímat jako nepatřičné, ale v zahraničí je takové oslovování běžnou praxí,“ říká Hrušková. „Je důležité si uvědomit, že ti lidé nedávají peníze nám, darují dalším umírajícím a pečujícím šanci splnit přání zemřít doma,“ dodává s tím, že pravidla pro případné oslovování budou muset v rámci organizace široce prodiskutovat a dobře nastavit. 

Jak se bránit greenwashingu?

Ekologické organizace se mohou setkávat se snahou o takzvaný „greenwashing“. Společnosti mohou darovat peníze ekologickým organizacím, aby se prezentovaly jako šetrné k životnímu prostředí a zastřely tak fakt, že jejich aktivity ekologické nejsou. 

„V rámci kodexu máme stanoveno, že dar neznamená, že se dárce-firma, vyvazuje z toho, aby se chovala ekologicky. Když nám někdo přispěje, tak nemá takzvaně ,splněno‘,“ říká Hlavatá z Hnutí DUHA.Organizace může spolupracovat například s firmami, které ekologizují svůj provoz. Takové případy však musí být schváleny Výborem pro etický fundraising a ředitelem či ředitelkou organizace. Podobné pravidlo stojí také v etickém kodexu NESEHNUTÍ, podle kterého podporou nekončí dárcovy ekologické závazky nebo závazky v dodržování lidských práv a práv zvířat.

„V posledních měsících roste zájem potravinových obchodních řetězců o otázky udržitelnosti a s tím i o téma plýtvání jídlem. Z toho pro nás plynou nabídky partnerství. Zájem sice oceňujeme, ale chceme si být jisti, že nejde pouze o greenwashingové PR,“ popisuje Tereza Modlová jeden z důvodů, proč spolek Zachraň jídlo nyní pracuje na vytvoření etického kodexu.

Organizacím záleží na ekologii i lidských právech

„Zaměstnanci mnoha organizací mají často vysoce nastavené hodnoty, záleží jim na mnoha dalších věcech, které vůbec nesouvisí s oblastí, ve které organizace působí,“ říká Kroupa.

To dokazuje například kodex Hnutí DUHA. Organizace, která se zabývá ochranou životního prostředí, se vyhýbá také partnerstvím s firmami, které nemají korektní vztahy se svými zaměstnanci nebo kdekoliv na světě porušují lidská práva. Dar by Hnutí DUHA nepřijalo ani od dodavatelů zbraní nebo firem, které profitují z hazardu, prodeje alkoholu nebo pornografie.

Zaměstnanci organizace TADY A TEĎ pomáhají sociálně vyloučeným jednotlivcům a rodinám v přístupu ke společenským zdrojům a příležitostem. Jejich pravidla, sepsaná na webových stránkách, jim neumožňují přijmout dar od kohokoliv, kdo se podílí na sociálním vyloučení v Česku nebo zastává například krajně pravicové názory neslučitelné s principy občanské společnosti. Dále organizace nepřijímá dary od politických stran a náboženských uskupení.

Nadace OSF vyhodnocuje dárce mimo jiné i na základě toho, na co konkrétně peníze půjdou. „Například na Novinářskou cenu by nemohl jít dar od mediálního domu, to by byl střet zájmů,“ uvádí Čermáková.

Proces rozhodnutí o (ne)přijetí daru

„Je dobré, aby se lidé v organizaci domluvili na tom, jaké hodnoty mají, ale často nelze do kodexu zapsat úplně všechno. Je tak důležité mít proces případného vyhodnocování darů,“ říká konzultant a lektor fundraisingu Jan Kroupa.

„Některé organizace provádějí zhodnocení dárce skrze dotazník na Google forms, kde se jej ptají na jeho aktivity a hodnotové otázky, aby zjistili, jak souzní s morálním nastavením organizace nebo zda nemůže poškodit její dobré jméno,“ popisuje Kroupa. Poslední slovo by pak podle něj měla mít správní rada, aby rozhodnutí nestálo jen na fundraiserovi.

„Firemní dary a větší individuální dary musí projít procesem naší interní kontroly, abychom je mohli vůbec přijmout. Díváme se pomocí otevřených zdrojů, zda nemají potenciální dárci například korupční minulost, zda se nedopustili nějakého výrazného neetického jednání či nejsou prošetřováni orgány činnými v trestním řízení. Pokud se jedná o společnost, tak zda má jasného skutečného majitele a nekončí v daňových rájích,“ říká David Kotora. Kontrolním procesem v organizaci procházejí firmy s darem nad 10 tisíc korun. Dary nad 1 milion korun pak musí schválit správní rada. 

Nadace OSF nemá sepsaný kodex, přesto má vytvořená pravidla pro posuzování jednotlivých dárců. „Máme hodnotící formulář. O dárci zjistíme co nejvíce informací a otázky nás navedou k tomu, abychom dárce vyhodnotili,“ uvádí Čermáková. Dárce prověřuje fundraisingové oddělení a pokud zjistí, že je v hodnotách dárce a Nadace OSF velký nesoulad, tak spolupráce nevznikne. V případě, že to není tak jednoznačné, formulář posuzuje správní rada, která má finální slovo.

Příspěvek od jednoho dárce, který by v ročním úhrnu tvořil více než 20 procent rozpočtu organizace, musí být v Hnutí DUHA schválen Etickým výborem a ředitelkou nebo ředitelem. Pětina celkového rozpočtu je zároveň maximální výše daru, kterou Hnutí DUHA může přijmout, aby nebyla ohrožena nezávislost organizace. Cílem organizace je, aby co největší část příjmů získávala z toho nejprůhlednějšího a nejstabilnějšího zdroje, a sice z drobných příspěvků veřejnosti. U individuálních dárců se podle kodexu posuzují pouze ti, kteří poskytnou dar nad 50 tisíc korun.

Odmítnutý dar

Transparency International – Česká republika několikrát dar odmítla. V minulosti například zvažoval podporu organizace tehdejší opoziční poslanec Miroslav Kalousek z TOP 09 kvůli práci na kauze týkající se střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše, což organizace odmítla. Jiným příkladem byla soukromá společnost, která na jejich transparentní účet poslala 15 tisíc korun. „Po naší kontrole jsme zjistili, že není možné identifikovat skutečného majitele a že společnost vedla do daňového ráje na Kypru. Dar jsme poslali zpět na bankovní účet dárce,“ uvádí Kotora.

Kromě toho ve zvažování přijetí daru mohou hrát roli nejen etické otázky, ale třeba také podmínky spolupráce. 

„V jedné organizaci jsme získali peníze na projekt, ale donor si pak kladl pravidla jako například, že z něj nemůžeme platit zaměstnance na dohodu,“ říká Kroupa s tím, že striktně nastavené podmínky mohou pro organizaci znamenat, že není schopná pořádně plnit své aktuální potřeby. „Rozhodli jsme se nakonec, že dar vrátíme a přidali jsme k tomu vysvětlení proč. Jsem rád, že jsme to tehdy udělali, i když plánovaný projekt byl super. Je dobré nenechat si všechno líbit, ohýbat záda, když si někdo, kdo má velkou moc, protože má hodně peněz, něco vymyslí,“ dodává.

Jak začít?

Přemýšlíte o vytvoření etického kodexu ve vaší organizaci, ale nevíte jak začít? Můžete se přihlásit k etickému kodexu zveřejněnému na webu Českého centra fundraisingu, který vytvořili členové koalice Za snadné dárcovství a Klubu profesionálních fundraiserů. Tento kodex je sice obecný, ale může vás navést k zamyšlení nad etickými otázkami, které se týkají konkrétně vaší organizace. A věříme, že vám tipy od konkrétních organizací v tomto článku pomohou k etickému kodexu přesně na míru potřebám vašeho týmu a hodnotám vaší organizace.

Zdroj: Cesta domů, Hnutí DUHA, Transparency International – Česká republika, NESEHNUTÍ, TADY A TEĎ, Zelený kruh, Nadace OSF

Foto: Canva